ДЭЛХИЙН БАНК МОНГОЛЫН ОЙ МОДНЫ САЛБАРЫН Т О Й М (Хэлэлцэх бичиг баримт) улс Канад Коламбия, ЖОН ДИК, Ойн менежментийн мэргэжилтэн НИКОЛАС КРИСП, Ойн бїтээгдэхїїн боловсруулалтын мэргэжилтэн сар МАЙКЛ МУЛЛИНС, Ойн бодлого, эдийн засгийн мэргэжилтэн Бритиш 4-р оны Викториа, 2004 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М ТАЛАРХАЛ Дэлхийн банкнаас Монголд хэрэгжїїлж буй хєтєлбєрїїд нь Монголын ой модны салбарын асуудлыг зохих ёсоор анхаараагїйг анзаарч энэхїї бичиг баримтыг1 боловсоруулах ажлыг эхлїїлсэн Дэлхийн банкны Зїїн Ази, Номхон далайн бїсийг хариуцсан Байгаль орчин, нийгмийн хєгжлийн газрын биологийн тєрєл зїйлийн ахлах мэргэжилтэн Доктор Тони Виттен, энэхїї ажлыг гїйцэтгэхэд зохион байгуулалтын туслалцаа їзїїлсэн Дэлхийн банкны Монгол дахь тєлєєлєгчийн газрын Хєтєлбєрийн туслах ажилтан Нэргїйн Сэлэнгэ, Гїржавын Болормаа нарт гїн талархал дэвшїїлье. Монголын тєрийн байгууллагын удирдах албан тушаалтнуудтай хийх уулзалтыг хуваарийн дагуу хурдан шуурхай зохион байгуулж туслалцаа їзїїлсэн Монгол улсын Байгаль орчны яамны хамтын ажиллагааны хэлтсийн ахлах мэргэжилтэн Раднаарагчаагийн Сарангоо, энэхїї бичиг баримтыг Монгол хэлнээ хєрвїїлэхэд мэдлэг оюунаа дайчлан ажилласан Мишиграгчаагийн Бадамлянхуа нарт гялайлаа. Монголын ой модны салбарт хуримтлуулсан арвин туршлагаа хуваалцаж, Германы техникийн хамтын ажиллагааны нийгэмлэгийн номын санг ашиглуулах боломж олгон, Сэлэнгэ аймаг дахь тайгын ойн бїсэд хийх аялалыг зохион байгуулахад туслалцаа їзїїлсэн Германы техникийн хамтын ажиллагааны нийгэмлэгийн Байгалийнн унаган тєрхийг хадгалах, байгалийн нєєцийн тогтвортой менежмент тєслийн зєвлєх Ханс Хоффман, тайлангийн эхний тєслийг хянан їзэж тодорхой санал зєвлємж єгсєн Билл Маграф, Крис Финч, Робин Меарнс, Салвадор Ривера, Роберт ван дер Плас нарт баярлалаа. Энэхїї тайлангийн тєгсгєлд нэрийг нь жагсаасан Монголын ой модны салбарын талаар хуримтлуулсан мэдээлэл, туршлага, санал бодлоо хуваалцсан Монголын тєрийн болон тєрийн бус байгууллагууд, хандивлагч байгууллагуудын мэргэжилтэн, ажилтан нарт гїнээ талархалаа илэрхийлж байна. Зохиогчид 1Монголын ой модны салбарын талаарх энэхїї тайланд дурдсан зїйл нь зєвхєн зохиогчдын їзэл бодол бєгєєд тэдний зєвшєєрєлгїйгээр ишлэл татан хэрэглэж їл болно. Энэ нь Дэлхийн банк тїїний Гїйцэтгэх захирлууд болон тэднийг тєлєєлж буй хїний їзэл бодол, байр суурийг илэрхийлэхгїй. Энэхїї тайланг бэлтгэхэд ашигласан материалыг найдвартай гэж їзсэн эх сурвалжаас авч хэрэглэсэн хэдий ч бїрэн тєгс гэж їзэх їндэслэл байхгїй бєгєєд баталгаа гаргаж єгєх боломжгїйг анхаарна уу. 2 2 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М АГУУЛГА ТАЛАРХАЛ...................................................................................................................................................................2 АГУУЛГА...................................................................................................................................................................3 ТОВЧЛОЛ....................................................................................................................................................................4 ХУУРАНГУЙ...................................................................................................................................................................5 I. ТАНИЛЦУУЛГА.............................................................................................................................................9 1.1. Тойм илтгэлтэй холбоотой урьдчилсан мэдээлэл.................................................................................................10 1.2. Газарзїйн байдал..................................................................................................................................................................11 1.3. Нийгэм эдийн засгийн байдал .....................................................................................................................................12 I I. ОЙН ЄНЄЄГИЙН ТЄЛЄВ БАЙДАЛ, ОЙ АШИГЛАЛТЫН ТЇЇХЭН УЛАМЖЛАЛ....................................................15 2.1 Монгол улсын ой: Ойн тєрєл, тархалт болон тєлєв байдал........................................................................16 2.2 Ойн нєєц ашиглалт.................................................................................................................................................................17 I I I. ОЙН МЕНЕЖМЕНТИЙН БЇТЭЦ ЗОХИОН БАЙГУУЛАЛТ, ЭРХ ЗЇЙН БОЛОН БОДЛОГО ЗОХИЦУУЛАЛТ.........................................................................................................19 3.1 Ой модны салбар дахь Монгол улсын засгийн газрын байгууллагууд......................................................20 3.2 Ойн бодлого, зохицуулалтын арга хэрэгслэлїїд.................................................................................................22 3.3 Ойн менежменттэй холбоотой зарим нэн тэргїїний асуудлууд..................................................................27 IV. МОНГОЛ УЛСЫН ОЙ МОДНЫ АЖ ЇЙЛДВЭРИЙН САЛБАР.........................................................................33 4.1 Ой модны аж їйлдвэрийн салбарын тїїхэн хєгжил...........................................................................................34 4.2 Монголын ой модны аж їйлдвэрийн салбарын одоогийн бїтэц...........................................................................35 4.3 Ой модны аж їйлдвэрийн салбарын эдийн засагт оруулж буй хувь нэмэр....................................................37 V. ОЙ МОДНЫ АЖ ЇЙЛДВЭРИЙН САЛБАРЫН ШИНЭЧЛЭЛ, БЇТЦИЙН ЄЄРЧЛЄЛТИЙН ГОЛ АСУУДЛУУД БОЛОН БЭРХШЭЭЛЇЇД.......................................................................................39 5.1 Модны тогтвортой нийлїїлэлт.................................................................................................................................40 5.2 Хууль тогтоомжийг сахиж мєрдєх, хууль бус їйл ажиллагаа......................................................................................42 5.3 Ой ашиглах зєвшєєрєл болон орон нутгийнхан.....................................................................................................43 5.4 Нэмїї єртєг буй болгох зорилгоор ойг їр ашигтайгаар боловсруулах...........................................................47 5.5 Дотоодын тїлшний їр ашгийг дээшлїїлэх.....................................................................................................................48 VI. САНАЛ ЗЄВЛЄМЖ.....................................................................................................................................................................51 6.1 Ойн менежмент болон хууль хэрэгжїїлэх їйл ажиллагааг сайжруулах....................................................53 6.2 Модны аж ахуй эрхлэх боломж, ойн бїсчлэлийн асуудал................................................................................53 6.3 Орон нутгийнханд тїшиглэсэн ойн нєєцийн менежмент...................................................................................53 6.4 Ойн нєєцийн бїртгэл тооллого, мэдээллийн менежментийг боловсронгуй болгох..........................................54 6.5 Модны нєєцийг илїї їр ашигтай ашиглах, модноос єєр тєрлийн эх їїсвэрийг ашиглах явдлыг дэмжихэд зах зээлийн арга хэрэгслийг хэрэглэх нь............................................................54 6.6 Зїсмэл материал, тїлээний мод болон ойн модны бус бїтээгдэхїїнийг боловс-руулах, єєрчлєн зохион байгуулагдсан салбарт зохих хєрєнгє оруулалт хийх..........................................................................................54 VII. ОЙН МОДНЫ САЛБАРТ ДЭЛХИЙН БАНКНААС ТУСЛАЛЦАА ЇЗЇЇЛЖ БОЛОХ ЧИГЛЭЛЇЇД....................................................................................................................................................................55 7.1 Ой модны салбарт хандивлагчдаас їзїїлэх тусламжийг зохицуулах..................................................................56 7.2 Эрх зїйн зохицуулалтын хяналт, хууль сахиулах болон хэрэгжїїлэх асуудлаар чадавхи буй болгох...............................................................................................................................................................56 7.3 Орон нутгийнхан ойн нєєц баялгийн менежментийг эрхэлсэн туршилтын тєслїїд.................................................56 7.4 Їр ашиг єндєртэй зуух ба шахмал тїлш....................................................................................................................57 АШИГЛАСАН МАТEРИАЛ......................................................................................................................................................58 СУДАЛГААНЫ ЇЕЭР УУЛЗСАН ХЇМЇЇС......................................................................................................................................60 3 3 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М ТОВЧЛОЛ 1 АХБ Азийн хєгжлийн банк БОХА Байгаль орчныг хамгаалах агентлаг БОХТМУХ Байгаль орчныг хамгаалах тухай Монгол Улсын хууль БОЯ Байгаль орчны яам БОУНА Байгаль, ой, усны нєєцийн агентлаг БУТМУХ Байгалийн ургамлын тухай Монгол Улсын хууль ГТМУХ Газрын тухай Монгол Улсын хууль ГТХААН Германы техникийн хамтын ажиллагааны нийгэмлэг ДБ Дэлхийн банк ДБХС Дэлхийн байгаль хамгаалах сан ДДБОС Даян дэлхийн байгаль орчны сан ЖЗМБХ Жилд зєвшєєрєгдєх мод бэлтгэлийн хэмжээ ЖДЄ жилийн дундаж єсєлт ТХХ-21 21-р зууны Тогтвортой хєгжлийн хєтєлбєр МШУА Монголын Шинжлэх ухааны академи МОМЇХ Монголын ой модны їйлдвэрийн холбоо МУЗГ Монгол Улсын Засгийн газар МУИС Монгол Улсын их сургууль МБНБ Мод бэлтгэлийн нєлєєг багасгах НЇБХХ Нэгдсэн їндэстний байгууллагын Хєгжлийн хєтєлбєр НЇББОХ Нэгдсэн їндэстний байгууллагын Байгаль орчны хєтєлбєр НЇБХХААБ Нэгдсэн їндэстний байгууллагын Хїнс, хєдєє аж ахуйн байгууллага ФОУХА Финляндын олон улсын хєгжлийн агентлаг ТХГ Тусгай хамгаалалттай газар ТХБТМУХ Тусгай хамгаалалттай газар нутгийн орчны бїсийн тухай Монгол Улсын хууль ТХГТМУХ Тусгай хамгаалалттай газар нутгийн тухай Монгол Улсын хууль ТББ Тєрийн бус байгууллага ОТМУХ Ойн тухай Монгол Улсын хууль (1995) ОЇЗ Ойн їндэсний зєвлєл ОХТТ Ойн хайгуул тєслийн тєв ОЇХ Ойн їндэсний хєтєлбєр ОДБ Ойн дагалт баялаг ОТМ Ойн тогтвортой менежмент УМХГ Улсын мэргэжлийн хяналтын алба ЇХЯ Їйлдвэр худалдааны яам ЇСГ Їндэсний статистикийн газар ЭЗХТЗ Эдийн засгийн харилцан туслалцах зєвлєл ЯОУХАА Японы олон улсын хамтын ажиллагааны агентлаг ЯОТА Японы ойн техникийн агентлаг Ам.доллар АНУ-ын доллар Ґ Тєгрєг(Монголынмєнгєнийнэгж2003оныбайдлаар1ам.доллар1100 тєгрєгтэйтэнцэнэ) км километр км2 квадрат километр м метр м3 куб метр 1Тїгээмэл хэрэглэгддэггїй учир эдгээр товчилсон їгийн заримыг тус орчуулгад дэлгэрэнгїйгээр нь хэрэглэсэн болно. Орч. 4 4 ХУРААНГУЙ М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М Энэхїї тайланд Монгол улсад ой менежментийн талаар баримталж буй єнєєгийн їйл ажиллагаанд дїн шинжилгээ хийсний дээр, ой модны салбарт гарч болох єєрчлєлтїїд нь тус улсын хєдєєгийн орлого багатай иргэдэд хэрхэн нэмэр болох боломжтойг судалж їзсэн юм. Ойн нєєц, тїїний ашиглалтын тївшний талаарх одоо байгаа мэдээлэл нь янз бїр байгаа учраас ойн тєлєв байдалд тодорхой їнэлгээ єгєхєд хїндрэл тулгарч байна. Хэдийгээр тоо баримтууд дутагдалтай байгаа ч Монголын ой модны салбар хямралд орж байгаа ба уг хямралыг даван туулахад бэлтгэл хангалтгїй байгаа нь тодорхой байна. Энэхїї тайлангийн їндсэн дїгнэлтїїд нь: Ойн ашиглалтын єнєєгийн тооцоологдсон хэмжээ тогтвортой бус байдал; ашиглалтын хэмээн нэрлэгдэх бїсїїдэд зєвшєєрєгдсєн жилийн хамгийн дээд хэмжээнээс дор хаяж 4 дахин их, хэрэв хамгаалалттай бїсїїдийн 25 орчим хувийг арилжааны ойн ашиглалтад зєвшєєрсєн бол жилийн зєвшєєрєгдсєн дээд хэмжээнээс дор хаяж 1,75 дахин их байна. Ашиглалтад зориулагдсан ойн бїс нь дотоодын бие даасан модны їйлдвэрлэлийн хэрэгцээг хангахад хїрэлцээгїйгээс гадна уг їйлдвэрлэлийг илїї їр ашигтай болгохын тулд тус салбарыг шинэчлэхэд шаардлагатай хєрєнгийг татахад хангалтгїй байна. Жилд бэлтгэж буй нийт модны 36-80 хувийг хууль бусаар бэлтгэж байгаа ба їїнээс Засгийн газар ямар нэгэн тєлбєр, татвар авдаггїй. Энэ байдал нь хэрэглээний болон тїлээний модны дотоодын їнийг маш ихээр гажуудуулахад хїргэж байна. Мод бэлтгэлийн ажлын дээд хэмжээг тогтоох, мод бэлтгэлийн хураамжийг тогтооход зах зээлийн хїчин зїйлс болон зах зээлийн їнийн байдлыг тооцоогїй байна. Одоогоор жилд нийт бэлтгэж буй модны 65-80 хувийг тїлээнд ашиглаж байгаа ба їїнийг хєдєєгийн болон хотын олон айл єрх хїнс бэлтгэл болон орон гэрийн халаалтын зориулалтаар ашиглаж байна. Хэрэв єрхийн хэрэгцээнд ашиглах тїлшний бусад хэлбэрїїдийг нэвтрїїлэхгїй, ойн хорогдлын одоогийн тївшинг бууруулахгїй бол ирэх арван жилийн эцсээр хот суурин газруудад тїлшний модны асар их хомсдол їїсч эхлэнэ. Засгийн газраас, ойн нєєц хэт их хэмжээгээр ашиглагдаж байгаа їндсэн асуудлыг шийдэхийн оронд ойн хайгуул судалгааны систем, гал тїймрийн хяналтын систем, шавьж, євчний хяналтын зэрэг хоцрогдсон системїїд, мєн ойжуулалт зэрэг тєдийлєн ач холбогдолгїй, экологийн болон эдийн засгийн хувьд їндэслэл муутай асуудлуудад анхаарлаа тєвлєрїїлж иржээ. Дээрээс доош чиглэсэн журам дїрмїїдийн хэрэгжилт їр дїнгїй байгаа бєгєєд, хамтын эзэмшлийн ойн менежментийг аажмаар єргєжїїлж, тєрийн хуулийн хэрэгжилтийн одоогийн системийг бэхжїїлэх зэргээр хоёр талаас нь ажиллах стратеги нь хууль бус мод бэлтгэлийг багасгахад хамгийн их їр дїнтэй байх тєлєвтэй юм. Уг тайланд, ойн нєєц ихээхэн доройтож, сонголт їгїй болохоос ємнє одоогийн хїндрэлїїдийг шийдэхийн тулд дараах зургаан чиглэлд арга хэмжээ авахыг зєвлєж байна. Нєхцєл байдлыг улам доройтуулахаас зайлсхийхийн тулд эдгээр арга хэмжээг хооронд нь сайн зохицуулж, оновчтой дэс дараатай авч хэрэгжїїлэх шаардлагатай. Ойн бїсчлэл - (a) одоогийн хамгаалалттай бїс хэмээгдэж буй талбайд багтаж буй ойн экологи болон эдийн засгийн ашиглалтын боломжийг шинжилж, улмаар энэ талбайн зарим хэсгїїдийг тогтвортой менежментийн нєхцєлтэйгээр ашиглалтын бїсэд шилжїїлж болох эсэхийг тогтооно, (б) їїний дараа ашиглалтын бїс дэх ойн орчин їеийн хайгуул судалгаа хийж одоогийн ойн нєєц болон тєлєв байдлыг тогтооно. Энэ нь дунд болон 6 6 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М урт хугацаанд тогтвортой жилийн мод бэлтгэлийн дээд тївшинг тооцох їндэс нь болж єгєх юм. Орон нутгийн иргэдэд тулгуурласан ойн менежмент - Орон нутгийн иргэдтэй ойн менежментийн илїї хєнгєлєлттэй, шинэ нєхцєлїїдийг хэлэлцэх. Эдгээр хєнгєлєлтїїд нь засгийн газар болон орон нутгийн иргэдийн хоорондох тїншлэл хэлбэрээр хэрэгжих ёстой ба їїнд засгийн газрын зїгээс сургалт, тєлєвлєлтийг хийхэд туслалцаа їзїїлэх ба удирдлагаар хангах зэрэг їїргийг хїлээж, харин орон нутгийн иргэд нь ойн менежментийг хэрэгжїїлэн, мод бэлтгэлийн їйл ажиллагааг хэрэгжїїлэх їїргийг хїлээн, їр шимийг нь хїртэх юм. Ойн менежмент болон зохицуулалтын хэрэгжилт - Ойн менежментийн тєлєвлєгєє болон мод бэлтгэлийн ажлын зєвшєєрлийг Ойн тухай хууль, ойн менежментийн урт хугацааны зорилтууд болон ойн шинжлэх ухааны заалтуудтай нийцїїлэх шаардлагатай. Зохицуулалтын хэрэгжилтийг хангахад улс тєрийн хїчин зїтгэл, мєн байгаль орчны хяналт болон байгаль хамгаалах чиглэлийн сургалт, дэмжлэгийг нэмэгдїїлэх шаардлагатай. Зах зээлд суурилсан арга хэрэгслїїд - Модны нєєцийг илїї їр ашигтайгаар ашиглаж, модон материалаас єєр хэрэглээг урамшуулахын тулд зах зээлд суурилсан арга хэрэгслїїдийг нэвтрїїлэх. Їїнд орон нутгийн иргэдэд єгч буй хєнгєлєлтїїдээр їйлдвэрлэсэн модыг худалдах дуудлага худалдаа, мод бэлтгэлийн єнєєгийн системийг эргэж хянах зэрэг арга хэмжээ авах шаардлагатай. Нєєцийн їнэлэлт ба мэдээллийн менежмент - Ой хайгуул судалгааны системийг сайжруулан, ашиглалтын бїсэд чиглэсэн тооллогын системийг орчин їеийнхэд нийцїїлэх. Тїїнчлэн Газар зїйн мэдээллийн систем/ компьютерт суурилсан байгаль орчны нєєцийн мэдээллийн менежментийн дэлгэрэнгїй систем, їїний дотор ойн нєєцийн мэдээллийн системийг хєгжїїлэх шаардлагатай. Модны болон модны бус ойн бїтээгдэхїїний їйлдвэрлэлийг хєгжїїлэх - Модны гарц болон чанарыг нэмэгдїїлэхийн тулд жижиг оврын, зєєврийн, туузан хєрєєг ашигласан боловсруулалтын орчин їеийн технологийг нэвтрїїлсэн стратегиудыг нэвтрїїлэн дэмжих. Дотоодын тїлшний їр ашгийг нэмэгдїїлэн, боловсруулсан шахмал тїлш зэрэг модон бус арилжаалагдах материалуудыг бий болгоход чиглэсэн одоогийн стратегиудыг бэхжїїлж, єргєжїїлэх. Орон нутгийн иргэдэд ойн дагалт баялагийг борлуулснаар илїї их нэмїї єртєг бий болгоход тус болох энгийн технологиудыг ашиглах боломжийн судалгаа болон їзїїлэнгийн тєслїїдийг дэмжих. Тїїнчлэн уг тайланд, Дэлхийн банкнаас Монгол Улсын ойн салбарт нэлээд хувь нэмэр оруулж болох дєрвєн їндсэн чиглэлийг тодорхойлсон байна. Їїнд: Хандивлагчдыг зохицуулах - Ойн асуудлаарх зєвлєлдєх бїлгийг сурталчлан, зохион байгуулж, дэмжих ба уг бїлэг нь арга хэмжээг ач холбогдлоор нь эрэмблэсэн ажлын тєлєвлєгєє боловсруулах болон зохих техникийн туслалцааг зохицуулахаар засгийн газрын холбогдох агентлагуудтай хамтран ажиллах. Зохицуулалтын хяналт, хэрэгжилтийг хангах чиглэлээр чадавхийг бэхжїїлэх- Ойн хууль, тогтоомжийн хэрэгжилтийг хангаж, хяналт тавих засгийн газрын чадавхийг бэхжїїлэхийн тулд техникийн туслалцааны тєсєл боловсруулан хэрэгжїїлэх. Уг тєслийн хїрээнд хэрэгжилтийн їр дїнтэй хєтєлбєрїїдэд зориулсан тоног тєхєєрємжийг хангах (тухайлбал, холбооны тоног тєхєєрємж, тээвэр болон ажлын хувцас зэрэг), сургалтын хоёр хєтєлбєрийг боловсруулах зэрэг ажлууд хийгдэх юм. Їїний эхний сургалтын хєтєлбєр нь ойн хууль тогтооомж, ойн тогтвортой менежментийг нарийвчлан судлахаас гадна, тєлєвлєгєєний зїйл ангиудыг хэрэгжилтийн хяналт, хангалтыг нэмэгдїїлэх 7 7 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М зєвшєєрлийн нєхцєлїїдэд шилжїїлэх, ойн нєєцийн тооллого ба хяналт, хууль тогтоомжийн хэрэгжилт, хангалт зэрэгт чиглэгдэх юм. Сургалтын хоёр дахь хєтєлбєр нь хууль, журмын хэрэгжилтийн хяналтын ажлын горим болон хэрэгжилтийн арга хэрэгслїїдийг зєв зїйтэй хэрэглэх зэрэг асуудлуудад чиглэгдэх юм. Орон нутгийн ойн менежментийн туршилтууд - Їйлдвэрлэлд ашиглагдах ойн менежментэд засгийн газар ба орон нутгийн иргэдийн хоорондох гэрээт тїншлэлийн їндсэн дээр бий болох ойн менежментийн тогтвортой, оролцооны хєтєлбєрїїдийг туршилтын журмаар хэрэгжїїлэн, дэмжих. Їїний тулд орон нутгийн засаг захиргааны ажилтнууд болон орон нутгийн иргэдийг урьдчилан сургах, ойн менежментийн ажлыг гардан хариуцах орон нутгийн байгууллагуудыг байгуулан, ойн менежментийг їр дїнтэйгээр хэрэгжїїлэхийн тулд чадавхийг байнга бэхжїїлэх зэрэг ажлууд хийгдэх шаардлагатай юм. Хэмнэлтэт зуух ба шахмал тїлш - гэрийн сайжруулсан зуухын хэрэглээг нэмэгдїїлэхэд чиглэсэн хєтєлбєрийг єргєжїїлэх, шахмал тїлшийг арилжаанд зориулан їйлдвэрлэх зэргээр тїлээний модноос бусад тїлшний эх їїсвэрїїдийг їнэлж, дэмжих. 8 8 I.ТАНИЛЦУУЛГА 1.1 Тойм илтгэлтэй холбоотой урьдчилсан мэдээлэл 1.2 Газарзїйн байдал 1.3 Нийгэм эдийн засгийн байдал М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М 1. 1980 оны эцсээр ЗХУ задрасны дараа Монгол 1.1 Тойм илтгэлтэй улс нь хуучин социалист улсуудтай харьцуулахад маш холбоотой урьдчилсан эрчимтэйгээр зах зээлийн эдийн засагт шилжиж эхэлсэн мэдээлэл байна. Мэдээж энэхїї шилжилт нь аливаа бэрхшээлгїйгээр хийгдээгїй бєгєєд байгаль орчинд ноцтой сєрєг нєлєє їзїїлсэн нийгэм эдийн засгийн їр дагавар авчирсан ба энэ нь тїр зуурынх болов уу гэж найдаж байгаа болно. 1990-ээд оны турш хєгжиж буй орнуудад туслалцаа дэмжлэг їзїїлэх їндсэн гол ач холбогдол бїхий: ядуурлыг бууруулах, нийгмийн тэгш байдал, тогтвортой амьжиргааг бий болгох, хувийн хэвшлийн салбарыг хєгжїїлэх, засаглал, хууль захирагдах ёсыг бий болгох, санхїїгийн салбарын шинэчлэлийг явуулах тогтвортой хєгжил, байгаль орчны унаган тєрхийг хадгалах зэрэг асуудлыг харгалзан їзэх замаар Дэлхийн Банкнаас Монгол улсад дэмжлэг туслалцаа їзїїлж ирсэн байна. Дэлхийн банкнаас Монгол улсад хэрэгжїїлж буй єнєєгийн хєтєлбєрїїд нь дэд бїтцийн хєгжил, санхїїгийн салбарын шинэчлэл, улсын секторын шинэчлэл, эрх зїй, шїїхийн байгууллагын шинэчлэл, хувийн хэвшлийн салбарыг дэмжихэд чиглэгдсэн билээ. Дэлхийн Банк дээр дурдсан асуудлын эхний дєрєвт нь голлон анхаарч ирснээс гадна ядуурлыг арилгах, хєгжлийн эрх тэгш байдлыг хангахад хїч чармайлт тавьсан. 2. Дэлхийн банк нь єнєєг хїртэл байгаль орчин, байгалын нєєц баялгийн салбартай холбоотой асуудалд хязгаарлагдмал байдлаар оролцож ирсэн ба боломжтой туслалцаа дэмжлэгийг мал аж ахуй, бэлчээрийн менежмент болон тусгай хамгаалалттай газрын менежментийн асуудалд голлон зориулсан байна. Гол хандивлагчид болох НЇБХХ, НЇБХХААБ, АХБ, ЯОУХА, ФОУХА болон ГТХАН їйл ажиллагаа явуулж байсан ой модны салбарт Дэлхийн банк идэвхтэй їйл ажиллагаа явуулж байгаагїй. Монголын ойн экологийн ач холбогдол, эмзэг байдал, хотын зах, хєдєє орон нутаг дахь эрчим хїчний найдвартай байдлыг хангахад гїйцэтгэж буй їїрэг ролийг нь харгалзан їзсэний їндсэн дээр Дэлхийн банк энэхїї салбарт їйл ажиллагаа явуулах боломжийг судлан їзэж байгаа болно. Тус Банк ойн тогтвортой менежментийг дэмжин хєхїїлэх, ойгоос хараат, ядуу амьдралтай хєдєє орон нутгийнхны амьжиргааг дээшлїїлэх чиглэлээр энэхїї салбарт одоо їйл ажиллагаа явуулж буй хандивлагчидтай хамтран ажиллахыг эрмэлзэж байна. Ой модны салбарын тойм тайлангийн гол зорилго нь: Ойн нєєц баялгийн їнэлгээг хийх, тїїний тєлєв байдал, ашиглалтын єнєєгийн чиглэл хандлагыг нь тодорхойлох Ой модны салбарын їндэсний болон орон нутгийн эдийн засагт оруулж байсан буюу одоо оруулж буй хувь нэмэр хандивыг тодорхойлох, цаашдын хандлагыг тооцоолон гаргах Ойг хууль бусаар ашигласны улмаас Засгийн газрын алдаж буй орлогыг тооцоолон гаргах Ой модны салбарын бодлого, зохицуулалт, байгууллагын їндсэн їїрэг хариуцлага, эдгээрээс онцлог ойн тогтвортой менежментийг дэмжих эсвэл хязгаарлах магадлалтай эсэхийг їнэлэх Эрчим хїчний хэрэгцээ шаардлагыг хангахад модны гїйцэтгэж буй їїргийг тодорхойлох, їїнийг тогтвортой менежментийн хїрээнд хянах боломжтой эсэхийг судлах Жижиг, дунд хэмжээний модны їйлдвэрлэлийг хєгжїїлэх боломжийг судлах Ой модны салбарыг хєгжїїлэх боломжийн хувилбаруудыг боловсруулах, нийгэм, байгаль орчин, эдийн засагт їзїїлэх нєлєєллийн їнэлгээг хийх 10 10 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М Чадавхийг бэхжїїлэх, сургалт явуулах шаардлагыг судлан їзэх Шаардагдаж буй бодлогын шинэчлэл, хєрєнгє оруулалтын їндсэн гол бїрдлїїдийг санал болгох, ирээдїйд Дэлхийн банкнаас туслалцаа їзїїлж болох чиглэлийг санал болгох зэрэг болно. 1.2. Газар зїйн 3. Монгол улс тєв Азид оршдог, хойд хэсгээрээ Оросын байдал Сибирийн нутаг, зїїн болон урд хэсгээрээ Хятадын Євєр Монголын нутаг, баруун хэсгээрээ Хятадын Шинжан мужтай хил залгаа. Єргєрєгийн 41о-52о (ойролцоогоор 1200 км), уртрагийн 88о-120о (ойролцоогоор 2400 км)-д байрладаг. Далайн тївшнээс дээших дундаж тївшин нь 1580 м, гэхдээ нийт нутгийн 80 хувь нь 1000 м-ээс дээш єндєрт байрладаг. Хамгийн намхан цэг нь Дорнодын талаас зїїн тийш 518 м-д орших Хєх нуур, хамгийн єндєр цэг нь Монгол Алтайн 4374м-т орших Хїйтэн уул юм. Монгол улс нь зїїнээс баруун зїгт тогтсон эх газрын томоохон усан хагалбар ай сав дээр байрладаг. Энэхїї хагалбар шугамын хойно орших голууд Хойд мєсєн далай (Орхон, Сэлэнгэ) буюу Номхон далайд (Онон, Хэрлэн, Халхын гол) цутгадаг. Хагалбар шугамын ємнє хэсэгт орших голууд ямарч ч гарцгїй Тєв Азийн хотгорт цутгадаг. Эх газрын эрс тэс, хуурай уур амьсгалтай, улирлын болон гэрэлтэй байх їеийн температур нь эрс хэлбэлзэлтэй. Температурын эрс тэс ялгааг харуулахын тулд Баянхонгор аймгийн нутаг дахь Их говийн захад орших баянбїрд болох Эгийн гол, Хєвсгєл аймгийн хойд хэсэгт орших Рэнчинлхїмбийн сїм хийд орчмын нутгийн цаг агаарын байдлыг харьцуулан їзїїлье. Сїїлийн 30 жилд Эгийн гол орчмын нутгаар сарын дундаж температур нь 1-р сард -11,8о, 7-р сард 25,2о, Рэнчинлхїмбэ орчмын нутгаар 1-р сард -32о, 7-р сард 12.8о ажээ. Жилд унах хур тунадасны хэмжээ Эгийн гол орчмын нутгаар 38.4 мм, Хэнтий аймгийн Дадал сумын нутаг орчмоор 389,3 мм орчим ажээ. Хур тунадасны ихэнх нь зуны сар буюу 6-р сараас 8-р сарын хооронд унадаг (Байгаль орчны яам, НЇБ-ын Байгаль орчны хєтєлбєр, 2002). 4. Монгол улс 1.565 сая хавтгай дєрвєлжин км газар нутагтай нь Их Британиас 6 дахин их бєгєєд АНУ-ын Аляскийн газар нутагтай хэмжээгээрээ адил ажээ. Тус улс Тєв Азийн цєл, Сибирийн хєвч тайгын хоорондох дамжин єнгєрєх бїсийг холбодог, 6 том байгалийн бїсээс бїрддэг ба урд хэсгийн нам дор цэгтээ гол тєлєв хуурай дулаан, хойд хэсэг болон єндєрлєг газруудаар чийглэг, хїйтэн цаг ууртай. Нам дор цэгээс єндєрлєг цэг хїртэлх энэхїї 6 бїс нь: Цєл (ургамал бараг байхгїй) Цєлєрхєг (намхан євстэй, модгїй, тармаг буттай, давжаа модтой) Хээр (єргєн навчит євслєг ургамал бїхий єндєр євс, модтой) Ойт хээр (хойд налуу хэсгээр холимог ой модтой, урд налуу хэсгээр бэлчээрийн газартай) Тайгын ой (хуш, шинэс, нарс бїхий шилмїїст ой) Уул (шилмїїст ой, крумхолц, тагийн бїсийн ургамал, тундр зэргээс тогтсон тагийн бїсийн доод хэсэг) Сїїлийн 3 бїс нь мєнх цэвдэгийн гїн, тархалтаараа (їргэлжилсэн, тасарсан гэх мэт) їр ажээ. Энэхїї 6 бїсийн хамрах газрыг 1-р хїснэгтээр їзїїлэв. 11 11 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М Хїснэгт 1. Байгалийн бїс бїслїїр Й ёДИёН ЕЛКё» ЙёЧ НёєК»ёБ ҐАБК »ёїёИ ЕЛК»АБЕ НЛєФ јИєГѕАЕ ВД НХДѕХХ ®Г ®ГИН» ХХИ ¦БК НХХИ ЄёБ»УЕ ЖБ «ЛГ Эх сурвалж: НЇБ-ын Байгаль орчны хєтєлбєр, Байгаль орчны яам (2002) 1.3. Нийгэм эдийн 5. Монгол Улс 2,65 сая орчим хїн амтай. Нийт хїн амын засгийн байдал 80 хувь нь Халх Монгол хэдий ч Засгийн газраас гол тєлєв Монгол їндэстэн болох турк хэлний ангид багтах Монголын баруун хэсэгт амьдрах казах, хотон, цаатан зэрэг єєр 20 гаруй їндэстэн ястан байдаг гэж їздэг ажээ. 1.5 хїнд нэг хавтгай дєрвєлжин км газар ногдох Монгол Улс нь дэлхий дээр хїн амын нягтаршил хамгийн багатай орон хэдий ч хот суурин газрын тєвд нийт хїн амын 57 хувь нь амьдарч буйг харгалзан їзвэл энэ нь зарим байдлаар тєєрєгдїїлсэн тоо баримт байж болох талтай. 1960, 1970-аад оны їед Засгийн газраас гэр бїлд зориулж їлэмж хэмжээний татаас олгож байсан учир хїн ам нь бїтцийн хувьд маш залуу, нийт хїн амын бараг 70 хувийг 35 хїртэлх насны залуучууд эзэлдэг. Тухайн їед єсєлтийн коэффициент нь 2,9 хувь (Азид хамгийн єндєр їзїїлэлт) байсан ба 25 жилийн хугацаанд хїн амын тоо хоёр дахин нэмэгдсэн байна. 1980-аад оны сїїлчээс эхлэн єсєлтийн коэффициент буурч 2001 оны байдлаар ойролцоогоор 1,4 хувь болсон байна. Нийт хїн амын 40 хувь ядуурлын доод тївшингээс дор амьдардаг гэж їздэг хэдий ч хїн амын дундаж наслалт 64 нас, 15 нас хїртэлх насны хїмїїсийн 97 хувь нь бичиг їсэгт тайлагдсан нь хєгжиж буй орны хувьд харьцангуй єндєр їзїїлэлт юм. 6. Дотоодын нийт бїтээгдхїїний эзлэх хувь нь 2000 оны байдлаар хєдєє ой модны салбарт 36 хувь, їйлдвэрлэлийн салбарт 22 хувь, їйлчилгээний салбарт 42 хувь байжээ. Нийт хїн амын 900.000 нь ажил эрхэлж байснаас 40 хувь нь хєдєє аж ахуйн, 12 хувь їйлдвэрлэлийн, 48 хувь нь бусад салбарт ажиллаж байжээ. Хагас нїїдлийн чанартай мал аж ахуйн їйлдвэрлэл нь хєдєє аж ахуйн салбарын нийт орлогын 70 гаруй хувийг, їлдсэн хувийг тариалан эрхлэх боломж бїхий багахан газарт тарьж ургуулсан, хїйтэн цаг агаарт зохицсон їр тариа, буудай, тємс, євс тэжээл бїрдїїлдэг байна. Эдийн засгийн хамгийн хурдацтай єсєж буй салбар нь уул уурхайн салбар юм. Монгол Улс нь нїїрсний їлэмж нєєцтэй, газрын тос, байгалийн хийн зохих ордтой, металл їйлдвэрлэх (зэс, молибден, алт, мєнгє, хайлуур жонш, гянт, цайр, тугалга, уран, никель гэх мэт) боломжтой. (БОЯ, НЇББОХ 2002). 7. 1980-аад оны эцсээс эхэлсэн эдийн засгийн шилжилтийн їед нийгэм, эдийн засгийн зарим нэг ерєнхий хандлага, чиг баримжаа бий болсон нь Монголын ой мод, байгалийн нєєц баялгийг хамгаалах, хадгалах, ашиглах явцад мэдэгдэхїйц нєлєєлсєн байна. Эдгээр їр нєлєє нь тус улсын байгалийн нєєц баялагт учирсан ерєнхий дарамтыг ойлгож мэдэх, боломжит бодлогын хувилбаруудыг їнэлж їзэхэд чухал ач холбогдолтой юм. Тїїнчлэн Дэлхийн банк (2000 б), Рузика (2001), Статистикийн їндэсний тєв (2002)- єєс тоймлон гаргасан тодорхой хамаарал бїхий зарим нэг їр дагаврыг дараагийн хэсгїїдэд товчхон дурдсан болно. 8. Нэг хїнд ногдох орлогын бууралт. 1990-ээд оны эхээр хийгдэж эхэлсэн эдийн засгийн шинэчлэл, хувьчлалын їйл явц нь Монгол Улсын эдийн засагт їлэмж хэмжээгээр нєлєєлсєн ажээ. 1990 оноос 2002 оны хугацаанд Монголын дундаж иргэний амьжиргааны тївшин дордсон ба нэг хїнд ногдох дотоодын нийт бїтээгдхїїн 1989 онд 1645 ам. 12 12 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М доллар байсан бол 2002 онд 450 ам.доллар болж буурчээ. Идэвхтэй ажиллах хїчний бараг хагас нь хєдєє аж ахуйн салбарт буюу гол тєлєв мал аж ахуйн салбар, мод бэлтгэх, ан агнах, алт олборлох зэрэг албан болон албан бус замаар нєєц баялаг ашиглах їйл ажиллагаанд татагдан орсон байна. Грэйсоны тайланд дурдсанаар євлийн турш гар аргаар алт олборлох ажиллагааг ядаж наад захын хэмжээнд байлгахын тулд голын хєлдсєн элсийг угаах усыг халаах зорилгоор хойд талын аймгуудад тїлшний модыг ихээхэн хэмжээгээр ашигласан ажээ. 9. Хот руу шилжих хєдєлгєєн їргэлжилсээр байгаа нь. Монголын хїн ам 2001 онд 2.44 сая болсон нь 30 жилийн ємнєх хїн амын тоотой харьцуулахад хоёр дахин нэмэгдсэн байна. Хот руу эрчимтэй шилжих хєдєлгєєн 1960-аад оны їеэс эхлэн 1990 онд 57 хувьд хїрсэн нь оргил їе байжээ. 1990-ээд оны дундуур эдийн засгийн хїндрэл бэрхшээлтэй їе байсан тул шилжих хєдєлгєєн тїр зуур зогссон хэдий ч 2001 оны байдлаар нийт хїн амын дотор хот суурин газарт суурьшин амьдарч буй хїмїїсийн тоо нь 1990 оны оргил хувь хэмжээнд эргэн хїрсэн байна. Улаанбаатар хотын хїн ам хурдан явцтайгаар їргэлжлэн нэмэгдсээр байгаа бєгєєд 2001 оны байдлаар нийт хїн амын гуравны нэг нь Улаабаатар хотод тєвлєрсєн байна. Хот руу шилжих хєдєлгєєн нь эдийн засаг (ажлын байр гэх мэт) нийгмийн (эрїїл мэнд, боловсрол) учир шалтгаантай ажээ. Хот руу шилжих хєдєлгєєн, тээвэрлэлтийн татаасыг зогсоосон зэрэг шалтгааны улмаас орон гэрээ халаах, хоол унд хийх хэрэгцээ шаардлагыг хангахын тулд хот суурин газрын ойролцоох ой бїхий газарт хэрээс хэтэрсэн ачаалал їїсэн байна. 10.Єрхийн ядуурал, эмзэг байдал нэмэгдэж байгаа нь. Ядуурлыг бууруулах нь Монгол Улсад учирч буй хєгжлийн хамгийн бэрхшээлтэй асуудал юм. 1998 онд хийгдсэн амьжиргааны тївшинг хэмжих судалгаагаар нийт хїн амын гуравны нэг нь ядуурлын доод тївшингээс доогуур амьдарч байгааг тогтоожээ. Макро эдийн засгийн нєхцєл байдал доройтож байгаа болон 1998 оноос хойш 2 жил дараалан ган гачиг болсон нь ядуурлын хэмжээг улам нэмэгдїїлсэн байх магадлалтай. 2000 онд хийгдсэн амьжиргааны тївшинг оролцооны аргаар їнэлэх їнэлгээгээр Монголын айл єрхєд байгаль орчин, эрїїл мэнд, нийгмийн аюулгїй байдал, эмзэг байдалтай холбоотой єєр бусад бэрхшээлїїд учирч байгааг олж тогтоосон байна. Ган, хатуу ширїїн євєл, бэлчээрийн даац хэтрїїлэлт улам бїр нэмэгдэж байгаа болон байгалын нєєц, баялгийн менежментийн арга барил хоцрогдонгуй байгаа зэрэг нь эдийн засгийг хїндрїїлж байгалийн гамшгийг даван туулах хот суурин газар, хєдєє орон нутгийн хїн амын чадавхийг сулруулж байна. 11.Тєр засгийн байгууллагуудаас їзїїлэх мэргэжлийн шинж чанар бїхий, эцсийн їр дїнд їндэслэсэн їйлчилгээ дутагдаж байгаа нь. Тєрийн секторыг зах зээлд хандсан байгууллага болгон єєрчлєх талаарх Монгол Улсын Засгийн газрын оролдлого нь ололт, бэрхшээл аль алиныг авчирсан байна. Тухайлбал, 1995 оноос хойш тєрийн зардал эрчимтэйгээр єсєж ирсэн бєгєєд єрийн нєхцєл байдалд улам бїр хїндрэл учруулж байна. Энэхїї єсєлтийг бїрдїїлж буй гол зїйл нь тєрийн албан хаагчдад олгож буй цалин бєгєєд 1995 оноос 2000 оны хооронд 60 хувиар нэмэгдсэн ажээ. Тїїнээс гадна одоогийн байдлаар тєрийн алба нь сул орон тоогоо зарлаж, мэргэшил ур чадварыг нь харгалзан сонгон шалгаруулж авдаг, тодорхой хугацаагаар ажилладаг мэргэжлийн байгууллагын чанарыг агуулаагїй байна. Тєрийн албанд ажиллаж буй олонхи ажилтан нь улс тєрийн томилолтоор ажиллаж буй бєгєєд томилогдон очсон ажил, албан тушаалд тохирсон туршлага хуримтлуулаагїй, мэргэшил эзэмшээгїй байдаг ажээ. Энэ нь тєр, засгийн газрын бїтээлч, їр дїнтэй ажиллах чадавхид нь сєрєг їр нєлєє їзїїлж байгаа бєгєєд, нэн ялангуяа байгалийн нєєц баялаг, байгаль орчны менежменттэй холбоотой салбарт энэ нь нэн хамааралтай юм. 12.Бодлого, хєтєлбєрийг хэрэгжїїлэх орон нутгийн чадавхи шаардлага хангахгїй 13 13 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М байгаа нь. Монгол Улсын Засгийн газар засаглалыг хэрэгжїїлэх, їйлчилгээ хїргэхтэй холбоотой їлэмж їїргийг аймаг, сумдад хариуцуулах замаар тєвлєрлийг сааруулах арга хэмжээ авсан нь холимог їр дїнд хїрсэн байна. Ихэнх албан тушаалтнууд олон нийтэд зєвлєлгєє єгєх асуудлаар туршлага багатай тєдийгїй сонгуулиас бусад їед орон нутгийнхны санал, їзэл бодлыг сонсож мэдэх албан ёсны механизм хомс байдаг ажээ. Тєр, засгийн газрын хєтєлбєрийг хэрэгжїїлэхтэй холбоотой орон нутгийн засаг захиргааны хїлээх хариуцлагыг нэмэгдїїлсэн хэдий ч бодлого, дїрэм журам гаргах, зааварчлага єгєх замаар удирдан чиглїїлэх, хїний болон санхїїгийн нєєц бололцоогоор хангах явдал байнга дутагдаж байгаа учраас хїссэн їр дїнд хїрч чадахгїй байгаа ажээ. 13.Тээвэрлэлтийн нэгжийн єртєг єндєр байгаа нь. Хєдєє орон нутгийн эдийн засгийг хєгжїїлэх, ядуурлыг бууруулахад тулгарч буй томоохон бэрхшээл нь тус улсын єнцєг булан бїрд хїрэхэд бэрхшээлтэй єргєн уудам газар нутаг, хїн амын нягтаршил бага байгаагаас тээвэрлэлтийн єртєг єндєр байдаг явдал юм. 1990 оноос тээвэрлэлтэд їлэмж хэмжээний татаас єгєх замаар уг асуудлыг шийдвэрлэж байжээ. Тээвэрлэлтийн татаасыг байхгїй болгох нь эдийн засгийн шилжилтийн зайлшгїй нэг шинж чанар мєн хэдий ч їїнийг шат дараалалтайгаар авч хэрэгжїїлж хєдєєгийн ард иргэдэд дасан зохицох бололцоо олгож болох байсан хэмээн маргаж болох юм. Тээвэрлэлтэд татаас олгож байсан нь улс даяар нєєц баялгийг тэгш хуваарилж, хэрэглээний дарамтыг хєнгєвчлєх боломжийг олгож байжээ. Татаасгїй болгосон нь хэрэглээний дарамтын урсгалыг хот суурин газарт тєвлєрїїлэн шилжїїлэх шалтгаан болсон ба хїн ам тєвлєрсєн газрын ойролцоох хээрийн бэлчээр, ойн нєєц баялгийг зохистой хэмжээнээс нь хэтрїїлэн хэрэглэхэд хїргэсэн байна. Нєєц баялгийг боломжийн єртгєєр ашиглах нь ядуурлыг арилгах алс хэтийн стратегийн тєлєвлєлт, орон нутагт тїшиглэсэн арилжааны їйл ажиллагааны оршин тогтнох чадвар, нєєц баялгийн тогтвортой менежментийн хєтєлбєрийн томоохон бїрэлдэхїїн хэсэг болох хїчин зїйл юм. 14.Дээр дурдсан бїх бэршээл нь тус улсын эмзэг, онгон байгаль орчин, ойн доройтолд їзїїлэх дарамтыг улам бїр нэмэгдїїлж байна. Нэг талаар ядуу, эмзэг айл єрх нь амьжиргаагаа залгуулахын тулд єєрсдийн хийж чадах ямарч хамаагїй аргаар байгалын нєєц баялгийг ашиглан зєвхєн єнєєгийн хэрэгцээгээ хангахыг голлон анхаарч байна. Нєгєє талаар тєр, засгийн байгууллагуудаас їзїїлж буй їйлчилгээ нь їр бїтээмж багатай, санхїїжилт дутагдаж буйгаас байгалийн нєєц баялагтай холбоотой їйл ажиллагааг зохицуулах тєр, засгийн газрын чадавхи сул байна. 14 14 II. ОЙН ЄНЄЄГИЙН ТЄЛЄВ БАЙДАЛ, ОЙ АШИГЛАЛТЫН ТЇЇХЭН УЛАМЖЛАЛ 2.1 Монгол улсын ой: Ойн тєрєл, тархалт болон тєлєв байдал 2.2 Ойн нєєц ашиглалт М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М 2.1 Монгол улсын ой: Ойн 15. Монгол улсын ой бїхий нутаг дэвсгэрийг хоёр тєрєл, тархалт болон тєлєв ерєнхий хэлбэрт хувааж болно: ойт хээрийн шилмїїст байдал ой, уулархаг нутгийн тайгын ой (эдгээр нь Сибирийн тайга болон Тєв Азийн тал хээр нутгийн дунд шилжилтийн экологийн бїс бий болгодог), хоёр дахь хэлбэр нь нутгийн ємнєд хэсэг буюу говь цєлийн бїсэд орших заган ой болно. 16. Нутгийн хойд хэсэгт орших тайгын ой буюу ойт хээрийн бїсийн шилмїїст ойд Сибирийн шинэс, Эгэл Сибирийн нарс, гол тєлєв хус, улиас, улиангар зэргээс бїрдсэн мод голлодог байна. Навчит модны энэхїї тєрєл нь Орхон голын хєндийгєєс зїїн тийш элбэг тааралдах ба харин баруун тийш нутаг дэвсгэр нь далайн тєвшнєєс єндєр єргєгдсєн байдаг тул бараг тааралддаггїй байна. Уулархаг бїс нутгийн ой нь тайгын буюу ойт хээрийн ой болох шинэс болон нарснаас аажимдаа дэд Альпийн бїсийн ой болох Сибирийн гацуур, хуш болон жодоо болж хувирдаг байна. Нутгийн хойт хэсгийн ойн 80 хувь нь 7 аймаг тухайлбал, Хєвсгєл (29 хувь), Сэлэнгэ (16 хувь), Булган (14 хувь), Хэнтий (11 хувь), Тєв (10 хувь), Архангай (8,5 хувь) болон Завхан (5 хувь) зэрэг аймгуудад байна. (Їндэсний статистикийн газар болон Байгаль орчны яамны 2000 онд гаргасан мэдээлэл) 17. Хуурай уур амьсгалтай ємнє болон баруун ємнєд зїгийн нутагт чийг тїр зуур тогтдог хонхор газар болон голын сав газарт заг болон хоёрдогч тєрєл болох сухай, жигд, тоорой, заг зэрэг ургамалаас бїрдсэн дутуу ургац бїхий ой нэлээд хэсэг газар нутагт тархсан байна. Заган ойн ихэнх хэсэг нь 5 аймагт тухайлбал, Ємнєговь (46 хувь), Говь-Алтай (27 хувь), Ховд (12 хувь) болон Баянхонгор (8 хувь), Дорноговь (6 хувь) тус тус байдаг байна. (Їндэсний статистийн газар болон Байгаль орчны яамны 2000 оны мэдээлэл). 18. Сїйтгэгдсэн ой болон ойн нєєцийн хомосдолын талаарх статистик мэдээлэл нь хоорондоо зєрчилтэй будлиантай боловч Дэлхийн банкны 2002 оны тооцоогоор Монгол улс нь 1950-1980 оны хооронд 1,6 сая га ой болон 1990-2000 оны хооронд 660 мянган га ой сїйтгэгдсэн байна. Ой устгасан гол шалтгаанд ойг тогтворгїй хэлбэрээр модон материал болон гал тїлэхэд зориулж зєвшєєрєлтэй болон хууль бусаар ашигласан, ойн тїймэр, уул уурхайн їйл ажиллагаа, хєнєєлт шавьж болон модны халдварт євчний тархалт, хараа хяналтгїй мал бэлчээх болон цаг уурын хэлбэлзэлээс болсон гэж їздэг байна. Дээрх тоо баримтаас їзвэл єнгєрсєн зууны дунд їед Монгол улсад нийт ой бїхий газрын хэмжээ 18,226 сая га байжээ. Їїний дараагийн 50 жилийн дотор энэ нь 12,431 сая га ашиглагдаагїй ой (ихэнх нь хїрч очиход тєвєгтэй уул толгод бїхий газар) мєн 3,604 сая га талбай бїхий мод бэлтгэсэн ой болтол буурсан байна. (Мод бэлтгэсэн газар нь гол тєлєв томоохон тээврийн зам маршрутын дагуу байгаа ажээ). 19. Ойн тухай хуульд тодорхойлсон ой бїхий газар нь 17,852 сая га байгаа ажээ. (Бусад улсад ой бїхий їл хєдлєх хєрєнгє гэдэгтэй энэ нь їндсэндээ ижил юм). Энэхїї газар нутгийг ойн болон ойгїй бїсээр нь ялгаж їзїїлсэн 1997 оны мэдээг хїснэгт 2-т харуулсан байна. Ой бїхий газар гэдэг нь їндсэндээ газар нутгийг зохион байгуулалтын хувьд хуваарилсан хэрэг юм. Ийм газар нутгийн хил хязгаарыг аль болох их хэмжээгээр ойг хамааруулж тогтоох нь зїйн хэрэг боловч їїнийг бас удирдлага зохион байгуулалтын хувьд хялбар байх їїднээс бодож тогтоодог. Ялангуяа Монгол улс шиг шилжилтийн зурвас бїс ихтэй цогцолбор газар нутгийн хувьд ой бїхий газар нь ойгїй зарим газрыг тухайлбал бэлчээр, бут сєєг бїхий газар, намаг, хєдєє аж ахуйн тариалангийн болон суурин газруудыг багтаадаг байна. Хїснэгт 2. Монгол улсын ой сан бїхий газар »ё»ёёИ Г"ИёёЙГјЖЖРГНЛєАБЕГ ҐОГЕФГРёєНё»јЙёЕГЖБГ ¦БЕГКИГГ ёИГНИХХ»БГЖБГ»ё»ёёИ Г ¦БЕГ№ЛЙГ "ИёёЙГјХХРГНЛєАБЕГ ЕКАКХДГЕФГНёёГККёБЕ Г КёГ№ёБГ ҐАБКГ °АГДЙКГ ЕКАКХДГЕФГНёёГККёБЕ Г #!$((Г ! !$Г ' %#"Г ""#$#Г ё»ёЕГЖБГ ЖБГ ҐАБКГ !!''!"Г !#'""%#Г Г #$ ! '&Г !#" #!!Г "%#"'(Г ' %#"Г &'$!!# Г Эх їїсвэр: Ойн менежментийн тєслийн тєв (1997)-ийн мэдээг Теусан ашигласнаас авав (2000). 20. Хїснэгт 3-аас їзэхэд хїний гар хїрээгїй буюу хаалттай ойн бїсэд байгаа талбайн 16 16 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М хэмжээгээр болон нийт тоогоороо хамгийн ихэд тооцогдох мод нь шинэс юм. Хїснэгт 3. Гар хїрээгїй ой дахь модны тєрлийг талбай болон хэмжээгээр харуулбал: ¤ЖјЕУГКИГГ ЄёГ№ёБГ»ё»ёёИ Г ЄёГ№ёБГИ Г ХДѕХХГД Г ХДѕХХГИ Г GhvГvivvphГ &$!%'((Г % Г & #( Г &$Г QvГyrvГ %%! "Г $Г (#%"%Г $&Г QvГvivvphГ ('#%$'Г 'Г %"#('#Г !Г QvprhГihhГ !&'&!Г 1 Г "%""!Г 1 Г 6ivrГvivvphГ !""&Г 1 Г "&$$Г 1 Г ҐёєПАКГДЖјЕУГКИГјГ 7ryhГQyГhqГThyvГ ('&!Г Г '%!$##Г %Г ChyyГhqrqГ !!''!"Г %Г # Г 1 Г UPU6GГ !#" #!!Г Г "%!&&#"Г Г Эх їїсвэр: Ойн менежментийн тєслийн тєв (1997)-ийн мэдээг Теусан ашигласнаас авав (2000). 21. Їндэсний статистикийн газар болон Байгаль орчны яамнаас гаргасан мэдээлэлтэй харьцуулахад энд дурьдсан тоо баримт нь хэдийгээр их биш боловч бага зэрэг зєрїїтэй байгаа. Доор 3.2 дахь хэсэгт дурьдсан ойн бїсийн тоо баримттай уялдуулах зорилгоор энд хуучин тоо баримтыг хэрэглэсэн болно. 22. Ой модны насны бїтэц мєн тодорхой бус байна. Жишээлбэл, нийт модны 72 хувийг нас гїйцсэн буюу хєгшєрсєн, 11 хувийг нас гїйцэж байгаа, 15 хувийг дундаж насны ба їлдсэн 2 хувийг зулзган /залуу/ ой гэж хуваасан байна. (Энхбат ба Цогбаатар 1997 он). 2.2 Ойн нєєц 23. Монголын ой мод нь аж ахуйн болон єрхийн амьжиргаанд ашиглалт ашиг тустай хэд хэдэн чиглэлээр ашиглагддаг бєгєєд їїнийг дараах 2 єргєн шалгуурт хувааж болох юм. Їїнд: Модны аж ахуйн зориулалтаар хэрэглэх бєгєєд энэ нь гол тєлєв тїлээний болон хэрэглээний зориулалтаар гуалин бэлтгэх ажиллагааг хамрана. Ургамал болон амьтны гаралтай ойн бусад дагалт баялагийг єрхийн хэмжээнд хэрэглэх, єрхийн орлогыг нэмэгдїїлэх зорилгоор цуглуулах. Орон нутгийн иргэд ойн нэлээд олон тєрлийн экологийн бїтээгдэхїїнийг хэрэглэж амьдардаг байна. 24. Монгол улсын тєр, засгийн газар 1995 онд батлагдсан Ойн тухай хууль, Тусгай хамгаалалттай газар нутгийн тухай хуулиудаар хєдєєгийн хїн амын хувьд ойн дагалт баялаг болон бусад їр ашгийг хїртэхийг хїлээн зєвшєєрсєн байдаг. Жишээлбэл, заг нь зєвхєн хээрийн болон цєлєрхєг бїсэд оршин суух иргэдийн хувьд чухал тїлш болоод зогсохгїй євлийн улирал болон гантай їед малд маш чухал ач холбогдолтой тэжээл болдог ажээ. Ургамалын гаралтай баялаг нь орон нутгийнхны єєрсдийн хэрэгцээ болон єрхийн орлогыг нэмэгдїїлэхэд чухал їїрэгтэй байдаг ба їїнд малын тэжээл, самар, мєєг, эмийн болон їнэртний чанартай ургамлууд, тїїнчлэн хїнсэнд хэрэглэдэг жимс, сонгино болон бусад ногоонууд ордог байна. Амьтны гаралтай ойн дагалт бїтээгдэхїїнд булга, чоно, їнэг, шилїїсний арьс, эмнэлгийн зориулалтаар хэрэглэх бугын эвэр, тїїнчлэн тарваганы тос болон бусад ан агнуурын мах ордог байна. Дээрх тєрлийн шууд бэлэн бїтээгдэхїїнээс гадна ойгоос экологийн чиглэлийн тєрєл бїрийн їйлчилгээг нь авч ашиглаж болдог. Тухайлбал хєрс хадгалах, усны эх їїсвэрийг хамгаалах, мал сїргээ салхи, шуурганаас хамгаалах, тїїнчлэн зэрлэг амьтадыг їржїїлэх нєєц газар болохоос гадна онгон хээр байгальд аялал зохион явуулах чиглэлээр ашиглаж болдог байна. 25. Ойн нєєцийг ашиглах чиглэлийн їйл ажиллагааг тухайн ойн бїс болон явуулах їйл ажиллагааны зорилт чиглэлээс хамаарч зєвшєєрч эсвэл їл зєвшєєрч болохуйц байдлаар їздэг нєхцєлтэй їйл ажиллагаа гэж їздэг байна. Ийм нєхцєлтэй їйл ажиллагаанд євс хадах, мод бэлтгэх, тїлшний модыг (аж ахуйн болон єрхийн зориулалттай) бэлдэх, ойн бусад дагалт баялгийг ашиглах явдал ордог байна. Эдгээр їйл ажиллагааг явуулахын тулд эхлээд зєвшєєрєл авах ёстой бєгєєд тухайн їйл ажиллагаанд тохирсон нєхцлийн дагуу зохих хураамж тєлдєг байна. 26. Аж ахуйн зориулалтаар болон єрхийн хэлбэрээр ашиглаж буй модны нєєцийг гол тєлєв гуалин хийх болон тїлшний мод бэлтгэхэд чиглїїлж байгаа гэх боловч энэ талаарх тоо баримт нь зєвхєн албан ёсны зєвшєєрєл єгсєн хїрээнд байгаа тул 17 17 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М найдвартай гэж їзэх їндэслэлгїй юм. Ургамлын чанартай болон амьтны гаралтай дайвар бїтээгдэхїїний талаарх тоо мэдээлэл тэр болгон олдох боломжгїй ажээ. 27. Байгаль орчны яамны мэдээ баримтаас їзэхэд 1990 оноос мод бэлтгэл эрс буурсан байна. 1980-аад оны їед жилд 1,8 сая куб метр мод бэлтгэдэг байсан бол энэ нь 2002 онд 620 мянган куб метр болж буурчээ. 2002 онд тєлєвлєснєєр 40 мянган куб метр гуалин, 580 мянган куб метр тїлээний мод бэлтгэх ёстой юм байна. 1995 оныг хїртэл їйлдвэрлэлийн хэрэглээний мод бэлтгэх болон тїлээний мод бэлтгэх хэмжээ їндсэндээ ижилхэн байж иржээ. Харин 1995 оноос хойш їйлдвэрлэлийн хэрэглээний мод бэлтгэх явдал нийт мод бэлтгэлийн хэмжээнд нэлээд буурч ирсэн байна. Энэ нь зєвхєн албан ёсны болон хууль ёсоор зєвшєєрєл єгсєн мод бэлтгэх хэмжээнд хамаарах юм. Хэдийгээр єгч буй їнэлгээ нь єєр боловч ямар ч гэсэн нийт мод бэлтгэлийн хэмжээнд албан ёсоор мод бэлтгэх явдал зєвхєн багаахан хэсгийг эзэлж байгаа ажээ.3 28. Дотоодын зїсмэл материалын хэрэглээ жилд 340 мянгаас 1 сая куб метр гэж їнэлж їздэг байна. Харин дотоодын тїлээний хэрэглээ 625000-2.3 сая куб метр хїртэлх хэмжээнд байгаа гэж дїгнэдэг ажээ /Хїснэгт 7, хуудас 49/. Мод бэлтгэснээс гарч буй бїтээгдэхїїнийг экспортлосон буюу эсвэл модны хэрэглээний нэлээд хэсгийг импортоор хангаж байгаа талаар ямар нэг мэдээлэл байхгїй байна. Эндээс їзвэл жилд мод бэлтгэх хэмжээ 965 мянгаас 3 сая куб метрийн хооронд хэлбэлзэж байгаа ажээ.4 Эндээс їзэхэд хууль бусаар мод бэлтгэх хэмжээ їндсэндээ 345 мянгаас 2,38 сая куб метр байгаа гэсэн тооцоо байдаг байна. 29. Тус улсын томоохон хот суурин газрын дотоодын эрэлт хэрэгцээг хангахын тулд орон нутгийнхан їндсэндээ мод бэлтгэх ажлын эх їїсвэр болж байгаа ажээ. Жилд зєвшєєрєгдсєн мод бэлтгэх хэмжээг бууруулснаар хєдєє орон нутгийнхан хууль бусаар олж байсан орлогынхоо чухал эх їїсвэрийг алдсан байна. Аж ахуйн шинэ їйл ажиллагааны эх їїсвэрийг хэрэгжїїлэх явдал удааширч, тєр захиргааны байгууллагаас санхїїгийн хувьд туслалцаа їзїїлэх явдал ч хамгийн доор тївшинд байж иржээ. Єєр амьжиргааны эх їїсвэргїй болоод ирэхийн хамт хїмїїс урьд нь ой модны салбарт ажиллаж байсан туршлага, ур чадвараа ашиглан цаашид амьжиргаагаа залгуулахаар шийдсэн байна. Хуучин модны чиглэлийн їйлдвэр, компанийн менежер болон ажилчин байсан хїмїїс єнєєдєр хууль бусаар мод бэлтгэх ажилд гол хувь нэмрээ оруулж буй хїмїїс ажээ. Тэд мєн єєрсдийн гэр бїлийн гишїїд болон тухайн нутагт оршин сууж буй хїмїїсийг мод бэлтгэх, боловсруулах ажилд хамруулдаг байна. Зарим нутагт орон нутгийнхан хууль бусаар їйл ажиллагаа явуулах явдалд єргєн оролцдог ажээ. Модыг хууль бусаар огтолж ашигласнаас орж буй орлогыг хэрхэн хуваадаг талаар мэдээлэл байхгїй боловч тухайн орон нутагт орлогыг тэгш бус хувааж, ихэнх хэсгийг цєєн хэдэн хїн авдаг бололтой. Модыг тээвэрлэх, худалдах, борлуулах їйл ажиллагааг хот суурин газарт оршин суудаг хїмїїс зохион байгуулж хяналтандаа байлгадаг байна. Энэхїї бїх тогтолцоо нь янз бїрийн тївшинд ажилладаг засгийн газрын байгууллагын хїмїїстэй харилцан тохиролцсоны їндсэн дээр хэрэгждэг гэж хїмїїс ойлгодог байна. 30. Модны хууль бус бизнес нь хэд хэдэн чиглэлээр сєрєг нєлєє їзїїлж байна. Нэгдїгээрт, хот суурин газрын зах зээл дээр чанар муутай модон бїтээгдэхїїн хэт их хэмжээгээр орж ирж, улмаар зах зээлийн їнээс доогуур їнээр борлуулагдаж байна. Ийнхїї бага їнэтэй байгаа явдал нь дотоодын модны бїтээгдэхїїний эрэлт хэрэгцээг хэт єндєр болгож, улмаар хїмїїс модон бїтээгдэхїїнийг илїї їр ашигтайгаар хэрэглэх, гадаадаас импортлож оруулж ирсэн модон бїтээгдэхїїнийг ашиглах болон модоор хийгээгїй бусад бїтээгдэхїїний эрэлт хэрэгцээг нэмэгдїїлэхэд сєрєг нєлєє їзїїлж байна. Ингэснээрээ эргээд Монгол улсын ойн нєєцєд цаашид тогтвортой байлгахад нь сєрєг нєлєєлсєн дарамт шахалт учруулж байна. Хоёрдугаарт, энэ нь тєр захиргааны байгууллагуудын хувьд олж болох ашиг орлогыг їлэмж хэмжээгээр бууруулж байна. Дээрх жишээнээс їзвэл зєвхєн гуалин хууль бусаар борлуулах їйл ажиллагаанаас Монгол улсын засгийн газарт 540 мянгаас 1 сая ам.долларын хураамжийн хохирол учирч байгаа бололтой. Їїний дээрээс тїлшний мод бэлтгэхээс хураах хураамж, мод бэлтгэх боловсруулах зэрэг аж ахуйн їйл ажиллагаанаас хурааж болох НЄТ болон аж ахуйн нэгжийн албан татвар зэргийг оролцуулан тооцвол нийт алдагдал нь жилд хэдэн сая ам.долларт хїрч болох юм. 2Нэг дїгээр хавсралт хууль ёсоор болон хууль бусаар мод бэлтгэх явдлын талаарх дэлгэрэнгїй мэдээллийг оруулсан болно. 3Мод бэлтгэх, мод ашиглах їйл явдал хангалтгїй, тєр захиргааны байгууллагад хууль хэрэгжїїлэх явдал їр дїнгїй байгаа учраас унагасан боловч ашиглахгїй орхисон модыг оруулдаггїй учраас дээрх тоо нь 18 жинхэнэ нєхцєл байдалд хїрэхгїй байгаа гэж Монголын ойн аж ахуйн холбоо їзэж байгаа ажээ. 18 III. ОЙН МЕНЕЖМЕНТИЙН БЇТЭЦ ЗОХИОН БАЙГУУЛАЛТ, ЭРХ ЗЇЙН БОЛОН БОДЛОГО, ЗОХИЦУУЛАЛТ 3.1 Ой модны салбар дахь Монгол улсын засгийн газрын байгууллагууд 3.2 Ойн бодлого, зохицуулалтын арга хэрэгслэлїїд 3.3 Ойн менежменттэй холбоотой зарим нэн тэргїїний асуудлууд М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М 31. Ой модны салбараас тус улсын эдийн засагт 3.1 Ой модны салбар дахь оруулах хувь нэмэр багасахын хэрээр сїїлийн 30 жилийн Монгол улсын засгийн дотор ойн нєєц баялгийг захиран зарцуулах тєрийн газрын байгууллагууд захиргааны їйл ажиллагаа нэлээд хэдэн удаа єєрчлєгдєж ирэв. (Хельми 2001 он) 1974 оноос ємнє Хєдєє аж ахуйн яамны дэргэд ойн асуудлыг хариуцсан бїхэл бїтэн газар байжээ. 1970 оны эхээс эхлээд 1980 оны дунд їе хїртэл ойн ашиглалт нэлээд эрчимтэй нэмэгдсэн ба 1970-аад оны сїїлээс 1988 он хїртэл жилд 1,8-2,8 сая куб метр хїртэл мод бэлтгэсэн нь хамгийн их хэмжээндээ хїрчээ. Ийнхїї ойн нєєц баялгийг бїрэн хэмжээгээр ашиглаж байх їед тус салбар нь 20000 хїнийг ажиллуулж нийт їйлдвэрийн бїтээгдэхїїний 18 хувь буюу дотоодын нийт бїтээгдэхїїний 6 хувийг їйлдвэрлэж байв. Ийнхїї ашиг, тєрєл нь єндєржсєн учраас 1974 онд Ой модны аж їйлдвэрийн яамыг тусад нь байгуулж байжээ. 32. 1987 онд ойн нєєц баялгийг їлэмж хэмжээгээр ашиглаж байгаатай холбогдон гарсан санал шїїмжлэлийн їр дїнд їндэсний хэмжээнд байгалийн нєєц баялгийг ашиглах болон байгаль орчны бодлого боловсруулах явдлыг уялдуулан зохицуулах їїднээс нэг яам байгуулах шийдвэр гарсан байна. Ийнхїї тус онд Ой модны аж їйлдвэрийн яамыг Ус цаг уурын газартай нийлїїлж Байгаль орчныг хамгаалах яамыг байгуулжээ. Ойн асуудлыг ой, агнуурын удирдах газарт хариуцуулсан байна. 1990 онд тус яамыг Байгаль орчныг хянах улсын хороонд бусад байгууллага, агентлагуудтай нэгтгэсэн бєгєєд харин ой модны аж їйлдвэрийн асуудлыг Худалдаа, аж їйлдвэрийн яаманд шилжїїлсэн байна. 33. 1992 онд Байгаль орчныг хянах улсын хороог дахин Байгаль орчны яам болгож єєрчлєн зохион байгуулжээ. Энэхїї шинээр байгуулагдсан яам нь байгалийн нєєцийн менежмент, газар зохион байгуулалт, байгаль орчны хяналт, нєєц баялгийн мониторинг болон тусгай хамгаалалттай газрын менежментийг хариуцсан 5 газар, тїїнчлэн олон улсын хамтын ажиллагаа, хєтєлбєр программын їнэлгээ, бодлого хэрэгжїїлэх, зохицуулах болон захиргаа санхїї эрхэлсэн 4 захиргаа, бодлогын чиглэлийн байгууллагуудаас бїрддэг болсон байна. Тїїнчлэн ой хайгуул судалгааны тєслийн тєв зэрэг хэд хэдэн хїрээлэн, судалгааны академи, тєвїїд байгуулагдсан ба тэдгээр нь яамтай ямар нэгэн хэлбэрээр уялдаатай ажиллах болжээ. 34. 2000 онд Байгаль орчны яамыг удирдлагын хувьд зохион байгуулж, сайдын їйл ажиллагааг дэмжих їїрэг бїхий дэд сайдын орон тоог буй болгосон байна. Мєн тєрийн нарийн бичгийн даргын албан тушаалыг буй болгожээ. Тєрийн нарийн бичгийн даргад 4 газар болон 1 хэлтэс їйл ажиллагаагаа тайлагнаж харъяалагдах болсон байна. Їїнд: Стратеги тєлєвлєлт, удирдлагын газар Тєрийн захиргаа, санхїїгийн газар Мэдээлэл, хяналт шинжилгээний газар Бодлогын хэрэгжилтийг зохицуулах газар (їїнд тусгай хамгаалалттай газрын менежмент орох болсон байна) Хамтын ажиллагааны хэлтэс 1 газар болон 4 агентлаг шууд сайд болон дэд сайдад харъяалагдах болсон байна. Їїнд: Байгалийн нєєцийн газар Байгаль орчныг хамгаалах алба Ус цаг уур, орчны хяналт шинжилгээний газар Газрын хэрэг эрхлэх газар 35. Байгаль орчны нєєцийн менежментийг хэрэгжїїлэх ажлыг Байгаль орчны яамаас тавьсан техникийн хязгаарлалтын хїрээнд орон нутгийн тїїний дотор аймаг, сумын 20 20 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М засаг дарга нар хэрэгжїїлэх болсон байна. Їїнд мєн тусгай зєвшєєрєл олгох асуудал хамрагддаг. Хууль тогтоомжийг хэрэгжїїлэх явдал аймгийн тївшинд байгаль орчны байцаагч нар, сумын тївшинд байгаль хамгаалагч нарын їїрэг хариуцлагад багтаж байсан бєгєєд саяхан болтол тэд тухайн аймгийнхаа засаг даргын тамгын газарт харъяалагдаж байжээ. Энэхїї судалгаатай холбогдон дээрх хїмїїсийн эрх їїргийн талаар авсан мэдээлэл зарим талаар зєрїїтэй байсан боловч байгаль хамгаалагчдыг бодвол байгаль орчны байцаагч нар нь нэгжлэг хийх, хураах зэрэг томоохон эрх эдэлдэг бололтой байна. 36. Тус салбарын їйл ажиллагаанд їнэлэлт дїгнэлт єгєх энэхїї судалгааны їеэр Байгаль Орчны Яам мєн дахин зохион байгуулалтын єєрчлєлтєнд хамрагдаж байв. Хэдийгээр энэ єєрчлєн зохион байгуулах їйл ажиллагаа дуусаагїй байгаа боловч дараах чиглэлээр тодорхой шийдвэр гарсан бололтой байна. Їїнд: Байгаль орчны яамны бїх газрууд болон агентлагууд шууд сайдад харъяалагдана; Газар зохион байгуулалтын алба нь тус яамны харъяалалаас гарна; Байгаль хамгаалалах алба нь Засгийн газрын хэрэг эрхлэх газрын дэргэд байгуулагдах Мэргэжлийн хяналтын улсын албатай нэгдэнэ; Байгалийн нєєцийн газар нь шинээр Засгийн газрын хэрэгжїїлэгч агентлаг болж улмаар Байгаль, ой, усны нєєцийн агентлаг гэсэн шинэ нэртэй болно; Ой модны боловсруулах аж їйлдвэрийн салбарыг хариуцах їїргийг Худалдаа їйлдвэрийн яамнаас Байгаль, ой болон усны нєєцийн агентлагт шилжїїлсэн; Ус цаг уур, хїрээлэн буй орчны хяналтын агентлаг нь єргєжиж Ус цаг уур, орчны шинжилгээний газар болсон; Аймгийн тївшинд ажиллах байгаль орчны байцаагч нар нь Засгийн газрын хэрэг эрхлэх газрын дэргэд байгуулагдсан Улсын мэргэжлийн хяналтын албанд шууд харъяалагдах бєгєєд байгаль хамгаалагч нар нь сумын захиргаанд їйл ажиллагаагаа тайлагнасан хэвээр байна. НЇБ-ын Хїнс, хєдєє аж ахуйн байгууллага нь Їндэсний ойн хєтєлбєрт туслах тєслєєр дамжуулан Байгаль, ой болон усны нєєцийн агентлагт байгууллагын хувьд єєрчлєгдєн зохион байгуулагдахад нь техникийн туслалцаа їзїїлж байгаа ажээ. Ингэснээр тус хєтєлбєрийн зорилго, чиглэлийг тодорхойлох мєн улсын болон аймаг, сумын хэмжээнд байгууллагуудын хїлээх їїрэг ролийг тодорхойлоход туслалцаа їзїїлэх явдал орж байгаа юм байна. Ойн менежментийн тєслийн тєв болон Монгол улсын Шинжлэх ухааны академийн дэргэдэх олон тєрлийн судалгааны байгууллага, хїрээлэнгийн цаашдын хувь заяа одоогоор тодорхойгїй боловч яваандаа Байгаль орчны яамтай урьд урьдахаас илїї их уялдаатай ажиллах бололтой ажээ. 37. 1990 он хїртэл ой модны салбарын мэргэжилтнїїдийг Орос, Польш, Болгар болон Румын улсад бэлтгэдэг байв. Монгол улс 1985 оноос эхлэн дотоодын ойн мэргэжилтнїїдийг бэлтгэж эхэлсэн ба Монгол улсын их сургуулийн дэргэд 4-5 жилийн хугацаатай диплом, 6 жилийн хугацаатай мастерийн курсуудыг буй болгосон ба Монгол улсын Шинжлэх ухаан, технологийн их сургуулийн дэргэд ой модны аж їйлдвэрийн чиглэлээр сургах болсон байна. Дархан хот дахь коллежи нь цєєн тооны оюутнуудад байгаль хамгаалалын мэргэжлээр диплом олгох сургалт явуулдаг байна. Монгол улсын их сургууль нь жилд 20-30 ойн инженерийн мэргэжилтнїїдийг бэлтгэдэг боловч ажлын байр хязгаарлагдмал учраас тэдний зєвхєн 3-ны 1 нь ой болон байгалийн нєєц баялгийг хамгаалах салбарт ажилд ордог байна. Тїїнээс гадна 4 техник мэргэжлийн болон 5 техникийн сургуульд 3 жилийн хугацаатай дипломын сургалтыг явуулдаг байжээ. 1985 оноос эхлэн эдгээр сургуулиуд нь жилд 20 шахам оюутнуудыг тєгсгєж гаргадаг байсан боловч 1994 онд хаагдсан байна. Иймээс байгаль орчны байцаагч нар болон байгаль хамгаалагч зэрэг хїмїїст мэргэжлээ дээшлїїлэхэд нь тус болох, эсвэл анхан 21 21 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М шатны сургуульд шинээр хамрагдах бололцоо олгохуйц ямарваа нэгэн сургалт байхгїй байгаа бєгєєд байгаль орчны байцаагч, байгаль хамгаалагч нар нь аймаг, сумын тєвшинд хууль тогтоомж хэрэгжїїлэх їїрэгтэй байгаа билээ. 3.2 Ойн бодлого, 38. 1994 оноос эхлэн Монгол улсын Засгийн газар нь тус зохицуулалтын арга улсыг зах зээлийн эдийн засагт шилжїїлэх шилжилтийн їйл хэрэгслэлїїд ажиллагааг удирдан зохицуулах зорилгоор зохих бодлого, хууль тогтоомж боловсруулахын тулд нэлээд их хїч чармайлт гаргаж ирлээ. Энэхїї хэсгийг 2 дэд сэдэвт хувааж бичсэн болно. Їїнд эхний хэсэг нь ойтой холбоотой хууль тогтоомж, бодлогыг хянаж їзсэн бєгєєд хоёрдугаар хэсэгт Монгол улсын хойд хэсгийн бїс нутагт чухал ач холбогдолтой байж болох ойтой холбоотой їйл ажиллагаа явуулах талаар дурьдсан ядуурлыг бууруулах, хєдєєг хєгжїїлэх стратегийн талаар бичсэн болно. Эдгээр бодлого болон хууль тогтоомжийн тоймыг хавсралт 2-оос харна уу. Ойн бодлого 39. Монгол улсын ойн нєєц баялгийг хамгаалах, хадгалах, ашиглах асуудлыг зохицуулж байдаг бодлогын хэрэгсэл нь нэг талаас олон улсын гэрээ, хэлэлцээр болон байгаль орчин хєгжлийн талаарх дотоодын бодлогоос бїрддэг байна. Ойн менежментэд чухал ач холбогдолтой хэд хэдэн олон улсын гэрээ, хэлэлцээрт Монгол улс нь гарын їсгээ зурж нэгджээ. Эдгээрээс хамгийн чухал нь Биологийн тєрєл зїйлийг хамгаалах тухай, Зэрлэг амьтан ба ургамлын аймгийн ховордсон зїйлїїдийг олон улсын хэмжээнд худалдаалах тухай болон Цєлжилттэй тэмцэх олон улсын конвенци болно. Биологийн тєрєл зїйлийг хамгаалах тухай конвенцийн хїрээнд Монгол улс тусгай хамгаалалттай газар нутгийн сїлжээ байгуулах їїрэг хїлээсэн. Зэрлэг амьтан ба ургамлын аймгийн ховордсон зїйлїїдийг олон улсын хэмжээнд худалдаалах тухай конвенцийн хїрээнд Монгол улсаас ховордсон ургамал болон амьтны тєрєл зїйлийг худалдахтай холбоотой асуудлыг зохицуулах арга хэмжээг авах їїрэг хїлээсэн . Цєлжилттэй тэмцэх олон улсын конвенцийн хїрээнд орон нутгийн иргэд болон бусад талуудтай хамтран цєлжилттэй тэмцэх цогц арга хэмжээ авах їїрэгтэй ажиллаж байна. 40. Монгол улсын их хурал нь эдгээр олон улсын конвенцид тїшиглэн тус улсын байгалийн нєєц баялгийг хамгаалах асуудлаар хэд хэдэн хєтєлбєр, бодлогын баримт бичгийг боловсруулсан байна. Ойн менежменттэй шууд холбоотой баримт бичгїїдээс гадна нэлээд хэдэн баримт бичгїїд їїнтэй шууд бус байдлаар ч холбогдож байна. Їїний дотор байгалийн нєєц баялгийг хамгаалах талаар ерєнхий зарчмуудыг тодорхойлсон бодлогоос гадна тус улсад тусгай хамгаалалттай газрын сїлжээ буй болгох талаар баримтлах бодлогын їзэл баримтлалыг дурьдсан бичиг баримтууд орж байна. 41.Ойн тухай їндэсний хєтєлбєрийг 1998 онд боловсруулжээ. Энэ бодлогын хїрээнд ойг ашиглах, ойн нєєц баялаг, тїїнийг хамгаалах болон нийгмийн хамгаалалттай холбоотой асуудлууд орсон байна. Тус баримт бичгийн зарчмын ач холбогдолтой 7 зорилтын 3 нь ойг ашиглахтай холбоотой байх бєгєєд энэ нь тухайн їед Засгийн газрын баримталж байсан бодлогын нэг илэрхийлэл юм. Ой тухай їндэсний хєтєлбєрийг 2001 онд дахин шинэчилж боловсруулсан. Энэ баримт бичгийн хїрээнд Засгийн газрын нэн тэргїїний тавих зорилт нь ашиглалтаасаа илїї хадгалалт хамгаалалт руу илїї чиглэсэн байна. Ой тухай їндэсний хєтєлбєрийн 5 зорилтын 2 нь нєєц баялгийн менежментийг сайжруулах, 2 нь хадгалалттай холбоотой бєгєєд зєвхєн 1 зорилго нь ашиглалтад чиглэгдсэн байна. Тус бодлогын нэн тэргїїний ач холбогдолтой зорилтуудад байгууллагын бїтэц зохион байгуулалтын єєрчлєлт, ойн тїймэр болон хєнєєлт шавьжийн менежмент, ойжуулах, дахин ойжуулах ажиллагаа болон ой модны боловсруулах 22 22 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М їйлдвэрийн чанар, їр ашгийг дээшлїїлэх явдал тус тус багтаж байна. 42. Харин ойн їндэсний хєтєлбєрт тєр захиргааны ойн талаар баримтлах нэн тэргїїний зорилт яагаад ийнхїї єєрчлєгдсєн талаар ямарваа нэгэн анализ, дїн шинжилгээ єгєгдєєгїй байна. Жишээлбэл, ойн тїймэр болон хєнєєлт шавьжийн тархалтын гол шалтгааны талаар ямарваа нэгэн тайлбар гаргахыг оролдоогїй байх бєгєєд энэ талаарх зорилтыг тэргїїн ээлжинд тавьсныг эдийн засгийн хувьд буюу экологийн хувьд дэмжих тодорхой хїчин зїйлїїдийг гаргаж єгєєгїй байна. Ой модны салбарын цаашдын хандлагын учир шалтгааны талаар тайлбар хийх гэж оролдсон нь ерєнхийдєє хэтэрхий энгийн байр сууринаас ханджээ. 1989 оноос хойш ойн аж їйлдвэрийн нийт бїтээгдэхїїн буурсан нь анхаарал татсан явдал юм. Энэ бууралтыг хоцрогдсон бєгєєд хуучин машин техник технологи, эрчим хїч, тээврийн дэд бїтцийн чанар муудсантай холбож їзсэн байна. Сїїлийн 30 жилийн хугацаанд ойн модны нєєц багассан, мод бэлтгэлд зориулсан талбайг хууль тогтоомжоор хориглож багасгасан, тїїнчлэн дахин ойжуулах тогтолцооны хїрээнд ойг бїрэн цэвэрлэж мод тарихыг хориглосон талаар огт дурьдаагїй байна. Тус хєтєлбєрт модыг хууль бусаар бэлтгэх талаар товчхон дурьдаад єнгєрснєєс биш энэ талаар арга хэмжээ авах стратегийг санал болгоогїй байна. Энэхїї асуудал нь наад зах нь 1990-ээд оны їеэс анхаарал татаж эхэлсэн бєгєєд Байгаль хамгаалах албаны албан тушаалтнуудын їзэж байгаагаар єнєєдєр Монгол улсын ойд учруулж байгаа хамгийн том аюул заналхийлэл ажээ. Тїїнчлэн ойн їндсэний хєтєлбєрт дурьдсан 62 їйл ажиллагааны дараалал буюу нэн тэргїїний ээлжинд аль нь байх талаар ямарваа нэг зїйлийг тодруулаагїй байна. Эдгээр їйл ажиллагааг хэрэгжїїлэхэд шаардлагатай санхїїгийн нєєц бололцоог їнэлээгїй байх бєгєєд їїнийг ямар эх їїсвэрээс гаргах талаар дурьдаагїй байна. Ойн талаарх хууль тогтоомж 43.Монгол улсын байгаль орчны талаарх хэд хэдэн хууль тогтоомж ойн менежментэд тодорхой нєлєє їзїїлэх юм. Эдгээрээс хамгийн чухал нь Байгаль орчныг хамгаалах тухай хууль, Газрын тухай хууль, Тусгай хамгаалалттай газар Нутгийн тухай хууль, ТХГН- ийн Орчны бїсийн тухай хууль болон Байгалийн ургамлын тухай хууль юм. Байгаль орчныг хамгаалах тухай хуулиар байгаль орчны байцаагч нар болон байгаль орчинтой холбоотой їйл ажиллагаанд хяналт тавих механизмыг бїрдїїлж єгчээ. Ой санг эзэмших, ашиглах боломжтойг Монгол улсын Газрын хуулиар зааж єгсєн байна. Тусгай хамгаалалттай газар нутгийн тухай хууль болон Байгалийн ургамлын тухай хууль тогтоомжоор аж їйлдвэрийн зорилгоор ойн бїсийг ашиглаж болохгїй тухай хориг тавих эсвэл Орчны бїсийн тухай хуулиар ойн менежменттэй холбоотой зарим арга ажиллагааг хориглосон байна. 44.1995 онд батлагдаж улмаар 2000 он болон 2002 онд нэмэлт єєрчлєлт оруулсан Ойн тухай хууль нь Монгол улсын ойг хамгаалах, зохистой ашиглах нєхєн сэргээх тогтолцоог хуульчилж єгчээ. Байгаль орчныг хамгаалахтай холбоотой бусад хууль тогтоомжийн нэгэн адил энэ нь удирдлага, менежментийн суурь болсон 3 бїсийг бий болгосон байна.4 Энэхїї илтгэлд зориулан дурьдсан ой бїхий газар нутгийн талаарх тоо баримтыг НЇБ-ын Хєгжлийн хєтєлбєрєєс 2001 онд гаргасан бичиг баримтанд дурьдсанаас иш татсан болно. Їїнийг мєн Ойн менежментийн тєслийн тєвийн захирал батлан тэмдэглэсэн. Одоогийн ойн бїсчлэл нь їнэн хэрэгтээ Монгол улсын Засгийн газраас байгалийн нєєц баялгийг хамгаалахтай холбоотой тавьсан зорилттой уялдаж байгаа бололтой: 4Энэхїї илтгэлийг бичихэд зориулж хянаж судалсан хэд хэдэн томоохон баримт бичигт ойн бїсийн талаар дурьдсан тоо баримт нь хоорондоо таарахгїй буюу зєрчилдєєнтэй байна. 23 23 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М Онцгой бїс. Энэ бїсэд тайгын бїсээс дооших бїс нутаг орно гэж тодорхойлсон байх бєгєєд одоогийн байгаа 48 тусгай хамгаалалттай газар, дархан цаазат газар болон соёлын євд хамаарагдах газар багтах бєгєєд нийтдээ 20530590 га буюу Монголын нийт газар нутгийн 13 хувийг эзлэхээр заажээ. Энэхїї онцгой хамгаалалттай газар нутагт 8,44 сая га ой буюу нийт ой бїхий газар нутгийн 47 хувь нь хамрагдаж байна. Ойн тухай хуульд зааснаар онцгой хамгаалалттай бїсийн хил хязгаар болон тїїний доторх хамгаалалтын арга хэмжээг Тусгай хамгаалалттай газар нутгийн тухай хуулиар зохицуулна гэжээ. Онцгой хамгаалалттай бїс дэхь ойг тїїний байгалийн унаган тєрхийг хадгалах, цаашид экологийн тэнцвэрт байдлыг хадгалах чиглэлээр удирдах ёстой бєгєєд хэдийгээр тодорхой дурьдаагїй боловч ойн тїймэр болон хєнєєлт шавьжны эсрэг хамгаалах, тэмцэх арга хэмжээг заасан байна. Эдгээр нь тайгын бїсийн ойг сэргээх, цаашид нєхєн їржїїлэхэд чухал ач холбогдолтой арга хэмжээнїїд юм. Тусгай хамгаалалттай газар нутгийн тухай хуулиар зєвхєн орон нутгийн тїлшний хэрэгцээг хангах болон тодорхой тєрлийн дайвар бїтээгдэхїїн тухайлбал самар болон унасан бугын эвэр зэргийг тїїхийг зєвшєєрсєн байдаг бєгєєд бусад хэлбэрээр ашиглах явдлыг хоригложээ. Хамгаалалттай бїс. Уг бїсийг томоохон нуур болон голын эхээс 5 км-ийн орчим мєн томоохон голын хоёр талаар 3 км зай газар эсвэл томоохон зам буюу тємєр замаас хоёр талдаа 1 км зай газар тїїнчлэн томоохон хотоос 80 км-ийн радиустай, жижиг суурин газраас 30 км-ийн радиустай газар ногоон бїс байхаар тогтоосон байна. Тїїнчлэн 30-аас дээш хэмийн налуутай газар болон 100 га-гаас доош хэмжээтэй ой, эсвэл хадлангийн газрын захаас 50 метр орших ой болон заган ойд мод бэлтгэхыг хориглосон байна. Хамгаалалттай бїсэд 8,22 сая га ой буюу нийт ой бїхий газрын 46 хувь хамрагдаж байгаа юм байна. Хамгаалалттай бїсийн ойг тїїнийг хамгаалах, хэвийн хэмжээгээр ургуулах нєхєн їржихэд нь зориулж цэвэрлэж болох ажээ. Зохицуулалттайгаар єрхийн тїлшний мод бэлдэх эсвэл тодорхой хэмжээний дайвар бїтээгдэхїїнийг цуглуулах нь зєвхєн зєвшєєрєгдсєн зїйлїїд ажээ. Ашиглалтын бїс. Онцгой бїс болон хамгаалалттай бїсэд ороогїй бусад бїх ойг їїнд оруулах ажээ. Ашиглалтын бїсэд байгаа ойд тодорхой зєвшєєрєл болон Засгийн газрын байгууллагуудад тодорхой хураамж тєлсний їндсэн дээр ашиглаж, мод бэлдэж болох юм байна. Ашиглалтын бїсэд 1,19 сая га ой буюу нийт ой бїхий газрын 7 хувь багтдаг ажээ. 45. Ойн тухай хуулиар тєрийн захиргааны тєв байгууллага болон орон нутгийн захиргааны байгууллагууд, ой ашиглагчдад тус тусад нь ойн менежмент болон тїїнтэй холбоотой санхїїжїїлэлтийн єєр єєр їїрэг хариуцлагыг ноогдуулсан байна. Мєн энэ хуулиар иргэд, бїлэг хїмїїс, аж ахуйн нэгж байгууллагууд ойн нєєц баялгийг хэрхэн ашиглах тухай їйл явц, нєхцлийг тодорхойлжээ. 46. Ойтой холбоотой єєр хоёр чухал хууль тогтоомж бол Ой хээрийн тїймрээс урьдчилан сэргийлэх тухай хууль болон Ойгоос хэрэглээний мод, тїлээ ашигласны тєлбєрийн тухай хууль. Эхний хуулиар галаас урьдчилан сэргийлэх, галтай тэмцэх, унтраах мєн галын дараа нєхєн сэргээх їйл ажиллагааг зохицуулсан хэрэгслийг тодорхойлсон байна. Харин дараагийн хуулиар модыг аж ахуйн зориулалтаар буюу тїлшний зориулалтаар ашиглахтай холбогдсон хураамжийг тогтоожээ. 47. Ой модны салбарт чухал ач холбогдолтой хэд хэдэн хууль тогтоомж, бодлогыг Монгол улс боловсруулж гаргасан байна: Ойн маш бага хэсгийг (7 хувь орчим) єнєєдєр аж ахуйн зориулалтаар ашиглах бололцоотой байгаа бєгєєд їїнээс їїдэн ойн аж їйлдвэрийн салбар цаашид хєгжих, 24 24 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М хєрєнгє оруулалт хийх бололцоо хязгаарлагдмал байна. Ойд мод бэлтгэх зєвшєєрєл авсан байгууллагууд нь мод бэлтгэл хийсэн газартаа ойжуулах їїрэгтэй бєгєєд Байгаль орчны яамнаас захиран зарцуулдаг сан буй болгож їїгээр урд ємнє огтлолт хийгдсэн газарт ойжуулалт хийх эсвэл урьд ємнє ойтой гэж їздэг байсан газар шинээр ойжуулах ажлыг санхїїжїїлдэг байна. Модыг тїївэрлэж огтлох аргаар бэлтгэж, нєхєн сэргээхийг хуульд заасан байдаг. (Гэвч энэ аргыг хэрхэн ямар байдлаар хэрэглэх талаар тодорхой чиг зааврыг одоо болтол боловсруулаагїй байна) Мод ашиглах эрхийг єрсєлдєєнт тендерийн журмаар хуваарилдаггїй байна. Сонирхсон аж ахуйн нэгж байгууллагуудаас ирсэн жил бїрийн хїсэлт дээр тулгуурлан сумын засаг дарга нар їїнийг захиргааны журмаар шийддэг ажээ. Мод бэлтгэх хураамжийг хїртэл захиргааны журмаар шийдвэрлэж байна. Хураамжийг арилжааны зориулалтаар огтолж буй эсвэл тїлээний модны экологийн болон эдийн засгийн їнэлгээний зохих хувь маягаар тооцдог ажээ. Хураамжийн тогтоосон хувь хэмжээ нь байнга єєрчлєгдєж байдаггїй бєгєєд зах зээлийн єєрчлєлт шинэчлэлтийг харгалзаж їздэггїй байна. Ийнхїї хураамжийн їнийг захиргааны журмаар тогтоож жил бїрийн зєвшєєрєгдсєн мод бэлтгэх хэмжээг єрсєлдєєнт бус зарчмаар тодорхойлж байгаагаас зах зээлийн нийт модны эрэлт хэрэгцээнд тулгуурласан їнэ, хураамжийг буй болгоход саад тотгор учруулж байна. Мод ашиглах эрхийг илїї єрсєлдєєнтэйгєєр хуваарилах зарчимд шилжсэнээр модны ашиглалтын їр ашгийг дээшлїїлж, модныхоо нєєц бололцоог ашиглуулсныхаа тєлєє тєрд орох ашиг орлогыг шударгаар нэмэгдїїлж, цаашид модны бус єєр хувилбарыг сонгож авахад тус дєхєм їзїїлж болох юм. Одоогийн хууль тогтоомжоор їйл ажиллагаагаа явуулж байгаа аж ахуйн нэгж, эсвэл хэсэг бїлэг хїмїїст тодорхой хэмжээний газар нутагт мод бєєнєєр ашиглах эрхийг удаан хугацаар олгож байна. Ингэснээр мод ашиглагчид їйл ажиллагаагаа урт хугацаагаар тєлєвлєж цаашид ойд мєн тєдий хэмжээгээр хєрєнгє оруулах бололцоо буй болгох ёстой ажээ. Гэвч ийнхїї гэрээгээр ажиллах явдал нь гэрээний хэрэгжилтэнд хяналт тавихын тулд засгийн газрын байгууллагуудын хїн хїчний болон санхїїжилтын хувьд асар их ачаалал нєгєє талаас учруулж болохоор байна. Ойн менежментийн талаарх їїрэг хариуцлагыг ихэнхийг нь орон нутгийн тєр захиргааны байгууллагуудад даалгасан байна. Тєрийн болон хувийн хэвшлийн албан тушаалтан хїмїїстэй уулзаж байхад орон нутагт энэ їїрэг хариуцлагыг хїлээж авах ур чадавхи тєдийлэн байхгїй ажээ. Энэ їйл ажиллагааг хэрэгжїїлэх санхїїжилт дутагдалтай, ажилтнуудын ур чадвар, сургалт хангалтгїй, уг ажлыг хэрэгжїїлэхэд шаардлагатай тоног тєхєєрємж, хэрэгсэл, журам боловсронгуй болоогїй байна. Ойн хууль тогтоомжийг зєрчсєний тєлєє ногдуулах торгуулийн хэмжээ бага бєгєєд хууль тогтоомжийн хэрэгжилтэнд тавих хяналтын цар хїрээ, чадавхи бага учраас хууль тогтоомж зєрчигчид тэр болгон илэрдэггїй, тэдэнд хариуцлага хїлээлгэж, тооцдоггїй байна. 48. Дїгнэлт. Єнєєдєр Монгол улсын ойн талаар баримтлах бодлогын нэн тэргїїний ээлжинд тавих зорилтууд нь гол тєлєв ойн тїймэр, хєнєєлт шавьжийн тархалттай тэмцэх, урьд нь мод бэлтгэсэн буюу ойгїй байсан газар мод шинээр тарих, тїїнчлэн мод боловсруулах їйл ажиллагааг илїї їр ашигтай болгоход чиглэж байна. Бїтэц зохион байгуулалтын шинэчлэлээс бусдаар єнєєдєр санал болгож буй стратеги нь голдуу техникийн шинж чанартай, дээрээс доошоо хандсан хандлагатай байна. Ой модны салбарын їндсэн бэрхшээлийн талаар шїїмжлэлтэй хандаж, дїн шинжилгээ 25 25 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М хийсэн зїйл алга байна. Ойн менежментийг зохицуулах талаар гаргасан хууль тогтоомж нь єргєн хїрээг хамарч чадсан байна. Гэвч ашиглаж болох ойн талбайг энэ нь маш бага хэмжээнд хїртэл хязгаарлаж нєгєєтэйгїїр мод бэлтгэх олон тєрлийн тогтолцоо ашиглах явдалд саад учруулж байна. Мєн энэ хууль тогтоомжийн дагуу хууль тогтоомжийг хэрэгжїїлэх нєєц бололцоо туршлага байхгїй орон нутгийн захиргаанд ихээхэн хэмжээний хариуцлага ногдуулжээ. Хєдєєгийн хєгжил ба ойгоос хамааралтай орон нутгийнхны дунд ядуурлыг бууруулахад чиглэсэн стратегиуд 49. Монгол улсын Засгийн газар єнєєдєр Ядуурлыг бууруулах їндэснийхээ стратегийг дахин хянаж їзэх шатандаа явж байна. Їїнийг мєн тусад нь бєгєєд бие даасан байдлаар хєдєєгийн сонирхогч талуудын оролцоотойгоор боловсруулсан Хєдєєг хєгжїїлэх стратеги хэмээх баримт бичгээр бас дэмжиж єгчээ. Ядуурлыг бууруулах стратегийн хєтєлбєр нь їндсэндээ улсын хэмжээнд ядуурлыг бууруулах асуудалд анхаарлаа хандуулсан байхад хєдєєг хєгжїїлэх стратеги нь тїїний хєдєє орон нутгийн салбарын асуудлыг хєндсєн байна. Эдгээр хоёр хєтєлбєрийн аль алинд нь ерєнхий зорилт чиглэл байх боловч тэд бас ой модны салбарыг бас тодорхой хэмжээгээр хамарсан байна. 50. Ядуурлыг бууруулах стратегийн хєтєлбєр (ЯБСХ). 2003 оны 2-р сарын байдлаар тус Ядуурлыг бууруулах стратегийн хєтєлбєрийн баримт бичгийг зєвхєн тєсєл хэлбэрээр олох боломжтой байлаа. Хєтєлбєрийн гол зорилго нь Монгол улсад ядуурлын тохиолдол бїрийг бууруулах зорилготой юм. Энэхїї зорилтод хїрэхэд хамгийн гол ач холбогдолтой зїйл нь хувийн хэвшлээр удирдлуулсан эдийн засгийн єсєлт байх ажээ. Їїний дагуу макро эдийн засгийн тогтвортой байдал, зах зээлд хїрэх гарцыг сайжруулах, улмаар бизнесийн хєрєнгє оруулалт хийхэд таатай орчинг бїрдїїлэхэд гол анхаарлаа хандуулахаар заасан байна. Ерєнхий стратегийн хїрээнд газар эзэмших эрхийг баталгаатай, урт хугацаатай болгож улмаар ядуучуудад зориулсан нїїрсэнд тїшиглэсэн эрчим хїчний хувилбарыг илїї хїртээлтэй болгохоор заажээ. Энэ 2 стратеги нь шууд бус утгаараа ой модны салбарт ашиг тусаа єгч болох юм. Ядуурлыг бууруулах стратегийн хєтєлбєрт тус улсад тулгарч байгаа байгаль орчны шинжтэй 6 хурцадмал асуудлын нэгэнд ойн нєєц бололцоо хомсдож байгааг дурьдсан байна. Ийнхїї хомсдож байгаа шалтгааныг гал тїймэр, хєнєєлт шавьжийн тархалт, ойжуулах явдал хангалтгїй байгаа, хууль бусаар мод бэлтгэх явдалтай холбож їзжээ. 51. Хєдєєг хєгжїїлэх стратеги. Хєдєєг хєгжїїлэх стратеги нь Ядуурлыг бууруулах стратегийн хєтєлбєртэй нэгэн адил эцсийн байдлаар боловсрогдож гараагїй байна. Энэ 2 баримт бичиг нь хоорондоо харилцан уялдаатай байх ёстой ажээ. Хєдєєг хєгжїїлэх стратегид ой модны салбарыг цаашид эдийн засгийн хєгжлийн нэг хувилбар гэхээсээ илїї байгаль хамгаалах явдалтай уялдуулан дурьдсан байна. Хєдєєг хєгжїїлэх стратегид ой модны салбартай холбогдуулан авах арга хэмжээнд дараах зїйлийг оруулжээ. Їїнд, эрх зїйн болон бїтэц зохион байгуулалтын шинэчлэл, дахин болон шинээр ойжуулах їйл явдалтай холбогдуулан техникийн чадавхийг сайжруулах, гал тїймрээс урьдчилан сэргийлэх болон гал тїймэртэй тэмцэх, тїїнчлэн хєнєєлт шавьжийн тархалттай тэмцэх, эцэст нь цаашид ойн нєєц баялгийг илїї їр ашигтай ашиглах явдал тус тус орж байна. 52. Ойн їндэсний хєтєлбєртэй харьцуулах нь. Ядуурлыг бууруулах стратегийн хєтєлбєр болон Хєдєєг хєгжїїлэх стратеги нь їндсэндээ Ойн їндэсний хєтєлбєрт дурьдсан нэн тэргїїний ээлжинд тавих зорилтуудыг мєн анхааралдаа авчээ. Їїнд, бїтэц зохион байгуулалтын болон эрх зїйн шинэчлэл, ойг тїймэр болон хєнєєлт шавьжны тархалтаас хамгаалах, мєн ойн аж їйлдвэрийн салбарыг орчин їеийн тївшинд хїргэж, шинэчлэх 26 26 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М явдал тус тус орж байна. Ойн їндэсний хєтєлбєрийн нэгэн адил гол анхаарлаа техникийн шийдэлд хандуулсан байна. Тухайлбал, хєнєєлт шавьжтай тэмцэх арга хэмжээнїїд, ойжуулах арга техник, тїїнчлэн мод боловсруулах чадавхийг орчин їеийн тївшинд хїргэж сайжруулах явдал їїнд хамрагдаж байна. Ядуурлыг бууруулах стратегийн хєтєлбєр болон Хєдєєгийн хєгжлийн стратегийн аль аль нь хууль бусаар мод бэлтгэх явдлыг газар авсан їзэгдэл гэж хїлээн зєвшєєрсєн байна. Гэвч энэхїї асуудал ямар цар хїрээтэй байгаа талаар тодорхой зааж єгсєнгїй. Хууль бусаар мод огтолж байгаа явдлын шалтгааныг ядуурал, байгаль орчны хууль тогтоомжийн талаар мэдлэг сул, урьдчилан сэргийлэх їр бїтээлтэй арга хэмжээ байхгїй байгаа, байгаль орчныг хамгаалах талаар орон нутгийнхнаас гаргаж байгаа санаачилга дорой байгаатай холбож їзсэн байна. 53. Хууль бусаар мод бэлтгэх асуудалтай тэмцэх талаар гаргаж тавьсан стратеги нь хоорондоо маш єєр байна. Ойн їндэсний хєтєлбєрт санал болгосон арга хэмжээ нь дээрээс доошоо хандсан чиглэлтэй. Єєрєєр хэлбэл ойн хууль тогтоомжийг нарийвчлан боловсруулж, улмаар байгаль хамгаалагчдад уг хууль тогтоомжийг хэрэгжїїлэх талаар хяналт тавих бололцоо чадавхи буй болгох асуудлыг дурьдсан байна. Харин їїний эсрэгээр Хєдєєгийн хєгжлийн стратегид орон нутгийнханд тухайн ой бїхий газар нутагт урт удаан хугацаагаар эзэмших эрх олгож, улмаар тэндхийн нєєц баялгийг ашиглахыг зєвшєєрснєєр нэг талаас ядуурлыг бууруулах стратегийг дэмжих нєгєє талаас хууль бусаар мод бэлтгэх асуудлыг шийдэхээр дороос дээшээ хандах хандлагыг санал болгосон байна. Мєн ийм хандлагыг хєдєє аж ахуйг болон мал аж ахуйг хєгжїїлэх стратегид ашиглах ажээ. Гэвч энэхїї санаагаа цаашид хэрхэн ой модны салбарын хувьд ашиглах талаар хєдєєгийн хєгжлийн стратегид тодорхой дурьдаагїй байна.5 Ядуурлыг бууруулах стратегийн хєтєлбєрт заган ойд тулгарч буй дарамтыг багасгах замаар єєр тєрлийн тїлш буй болгоход анхаарлаа хандуулж байна. Харин тайгын ойгоос тїлшний мод цуглуулахтай холбогдсон дарамтыг бууруулах талаар ямарваа нэгэн стратегийг санал болгож тавиагїй байна. 54. Монгол улсын ойг шинжлэх ухаанд тулгуурласан 3.3 Ойн менежментийн нэн тогтвортой ойн менежментийн хїрээнд (энэхїї нэр тэргїїний асуудлууд томъёоны єргєн утгаар нь ойлгож) ашиглаж байсан тухай ямарваа нэгэн баримт алга байна. Жил бїр 2,812-оос 0,854 сая куб метр мод бэлтгэж байсан 1970-1994 оны їеийг тогтворгїйгээр ойг бїрэн сїйтгэж байсан їе гэж хэлэхээс аргагїй. Мод бэлтгэлийн жилийн дундаж хэмжээ 0,593 сая куб метр хїрч байсан сїїлийн 8 жилийн хугацаанд ч мод бэлтгэх зєвшєєрєл хэмжээг орон нутгийн аж ахуйн зориулалттай мод болон тїлээний мод, тїїнчлэн орон нутгийн засаг захиргааны орлогод буюу эрэлт хэрэгцээнд нийцїїлэн тогтоож байлаа. Єнєєдєр жилд зєвшєєрвєл зохих мод бэлтгэлийн тогтвортой хэмжээг бодож гаргахад жил бїрийн дундаж єсєлтийн хэмжээ, ойн єнєєгийн тєлєв байдал тїїнчлэн бїсчлэлийн байдал, аж ахуйн їйл ажиллагааны эдийн засаг, экологийн боломжтой байдал зэрэг нь гол їндсэн шалгуурууд болдог гэдгийг Засгийн газрын болон тус аж їйлдвэрийн салбарын дээгїїр тївшинд ойлгож байгаа байдал тун бага байна. Зєвшєєрєгдсєн мод бэлтгэл нь цаашид тогтвортой биш байдлаар хэрэгжиж байгаагаас гадна дээр 2.2 хэсэгт дурьдсанаар хууль бус ашиглалт ямарваа нэгэн байдлаар мэдэгдэхгїй єнгєрч байгаа бєгєєд энэ нь жилд 0,345-2,38 сая куб метр буюу нийт мод бэлтгэлийн 36-80 хувьд хїрч байгаа гэсэн тооцоо бий. 5Ийнхїї хоорондоо зєрчилдєж учир шалтгаан нь тодорхой бус байна. Энэ нь нэгдїгээрт тус баримт бичгийг бэлтгэхэд зарцуулах цаг нь бага байсантай холбоотой байж болох юм. Нєгєєтэйгїїр энэ нь Байгаль орчны яамны байр суурь ч байж болох юм. Хєдєєг хєгжїїлэх стратегийн баримт бичгийг эцэслэн боловсруулах явдлыг хандивлагчидын дэмжлэгтэйгээр шийдэх ажээ. Хєдєєг хєгжїїлэх стратегийн баримт бичгийг хэдийд дуусах 27 талаар одоогоор тогтоогїй байгаа юм байна. 27 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М 55. Єнєєдєр аймаг болон сумын тївшинд ойн менежментийн тогтвортой тєлєвлєгєєг харилцан тохиролцож, хэрэгжїїлж байгаа явдал огт алга байна. Аж їйлдвэрийн зориулалтаар мод бэлтгэх явдлыг тогтвортой зарчимд тулгуурлалгїй харин хамгийн их лоббидож чадаж байгаа улсуудад нь тїр зуурын хэлбэрээр, захиргааны богино шийдвэрээр олгож байна. Засгийн газар болон тус аж їйлдвэрийн салбарын тївшний аль алинд нь хэтрїїлэн ашиглах, эсвэл ойн нєєц баялгийг бууруулахаас зайлсхийхийн тулд ойн тогтвортой менежментийг хэрэглэх, тїїний їндсэн зарчмын асуудлаар туйлын бага мэдэж байгаа буюу огт ойлгохгїй байна. Ойн їндэсний хєтєлбєрт заасан зорилго, чиглэлийг дунд хугацаанд хэрэгжїїлэх стратеги тєлєвлєгєє одоогоор алга байх шиг байна. 56. Сєрєг нєлєє бага їзїїлэх мод бэлтгэх стратегийг одоогоор хэрэглэхгїй байна. Хавтгайруулан огтлох аргыг хориголсон бєгєєд тїївэрлэж огтлох зарим аргыг ашиглах шаардлагатай байна. Гэхдээ модыг тїївэрлэж огтлох нь нэг модыг сонгох эсвэл хэд хэдэн бїлэг модыг сонгох, їрийн модыг їлдээх, салхинаас хамгаалах зурвас їлдээх зэрэг арга техникээс бїрдэж байх ёстой байдаг. Мод цаашдаа байгалиасаа нєхєн їржих, модны байгалиас тогтсон бїтцийг хэвээр хадгалахын тулд тухайн ой бїрд дээрх хувилбаруудыг аль тохирохыг нь сонгон хэрэглэж байх ёстой. Їїнийг одоогоор хийхгїй байгаа бєгєєд хууль тогтоомж ч бїрэн дїїрэн хэрэгжихгїй байгаа ажээ. НЇБ-ын Хїнс хєдєє аж ахуйн байгууллагын тусламжтайгаар тус салбарт тєлєвлєлт хийх, мод бэлтгэх зєвшєєрєл олж авах, мод бэлтгэх, ашиглах, тээвэрлэх болон хєдєлмєрийн аюулгїй байдал, эрїїл мэндийн талаарх стандартыг тодорхойлсон мод бэлтгэх їндэсний кодексийг саяхан боловсруулж гаргасан байна. Энэхїї кодексийг одоогоор хуульчлан батлаагїй байгаа бєгєєд хэдийгээр їїнийг хуульчлан баталсан ч гэсэн цаашид їр бїтээлтэйгээр хянаж хэрэгжїїлэх дїрэм журам, урамшуулал байх эсэх нь эргэлзээтэй байна. Нєгєєтэйгїїр тус кодекс нь ойн єнєєгийн нєєц бололцоог харгалзаж їзвэл цаашдаа хэрэгжих їндэслэлгїй хєрєнгє оруулалт болон мод бэлтгэлийн тївшинд илїї анхаарлаа хандуулсан байна. 57. Ойд бие даасан хэмжилт хийх ямарваа нэгэн заалт, авч буй арга хэмжээ байхгїй учраас мод бэлтгэхад хог хаягдал маш их хэмжээгээр гарч байна. Мод бэлтгэлийн хураамжийг бэлтгээд, тээвэрлээд, очих газраа очсон хойно нь байгаль хамгаалагч, мод боловсруулагч, бэлтгэгч нарын хооронд хэлэлцэн тохирч тогтоож байна. Хэмжилт хийх, модны тєрєл зїйлийг тогтоох зэрэг явдлыг урвуулан хийж байгаагаас єнєєдєр бэлтгэсэн модны хэмжээ болон їнэ цэнийг дутуу їнэлж байна. Мод бэлтгэлийн хураамж бага, ой модонд гарч байгаа хаягдал их, мєн хууль бусаар мод бэлтгэх явдал их хэмжээгээр явагдаж байгаа учраас єнєєдєр Монгол улсын Засгийн газарт ой модны їйл ажиллагаанаас олох орлогыг їгїйсгэж, улмаар нуугдмал байдлаар татаас буй болгож байгаа учраас нийт модны аж їйлдвэрийн салбарын їр ашгийг доройтуулж байна. 58.Эцэст нь тэмдэглэж хэлэхэд Монгол улсад єнєєдєр ой модны талаар хууль, дїрэм журам, бодлого, хєтєлбєрїїд нэлээд хэмжээгээр байгаа боловч газар дээр нь эдгээрийг тєлєвлєх, удирдан зохион байгуулах, хянах систем бїрэлдээгїй байна. Їїний їр дїнд хууль ёсоор болон хууль бус байдлаар тогтвортой биш хэлбэрээр модыг ашиглаж байгаагаас єнєєдєр модны нєєц сэтгэл маш тїгшээм хурдацтайгаар барагдаж, ой мод устаж байна. Модны нєєц баялгийн їндсэн асуудалтай бїтээлчээр ажиллахын оронд Монгол улсын Засгийн газар єнєєдєр хоёрдогч асуудалд гол анхаарлаа хандуулснаараа зарим нэг арга хэмжээ авч байгаа мэт дїр їзїїлж байх бєгєєд энэ нь їр бїтээлтэй эсэх нь хамаагїй бололтой. Ийм хоёрдогч асуудлуудад ойн модны бїртгэл, тооллого, гал тїймрийг хяналтанд авах, хєнєєлт шавьж болон модны євчний хяналт, мєн дахин ойжуулах асуудлууд орж байна. 28 28 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М 59. Ой модны хайгуул судалгаа. 1975 онд ойн хайгуул судалгааг улсын хэмжээнд хийсэн бєгєєд їїнийг бїрэн давтаж хийгээгїй байна. Ой менежментийн тєслийн тєвєєс орон нутгийн захиргаатай хийсэн гэрээний дагуу сумын тївшинд ойн нєєцийн хайгуул судалгааг 1960-аад оноос эхэлж хийсэн байна. Жил бїр 800 мянган га газарт хайгуул судалгаа хийдэг бєгєєд арга техник нь 1950-аад оноос їндсэндээ єєрчлєгдєєгїй байна. Нєєц баялгийн менежментийн байгууллагууд нь єнєєдєр байгалийн нєєц баялгийг бїртгэхдээ орчин їеийн хиймэл дагуулын дїрс зургийг ашигладаггїй бололтой бєгєєд 1990 оноос хойш агаарын зураг авалтыг шинээр хийгээгїй байна. Єнєєдєр хайгуул судалгаа хийхдээ бїрдэлт, газрын ангилалт, модны єндєр, диаметр, нас, тєрєл, ойн хэв шинж, хєрсний тєрєл болон гал тїймрийн тїїх зэргийг шалгуур болгон ашигладаг байна. Энэ нь хэдийгээр ойн аж їйлдвэрийн чиглэлийн тооллогын арга боловч їїнийг онцгой хамгаалалттай бїс, хамгаалалттай бїс болон ашиглалтын бїсэд ямарваа нэг ялгаваргїйгээр хэрэглэж байна. Ойн нєєцийн хайгуул судалгааг 8-10 жилийн хугацаанд дахин давтаж хийхээр эхэндээ тєлєвлєсєн боловч одоогийн байдлаар санхїїжилт, хїн хїчний дутагдалын улмаас їїнийг 20-иос дээш жилийн давтамжтайгаар хийх болжээ. Судалгаа тооллогын їр дїнг компьютерт оруулаагїй байх бєгєєд зєвхєн цаасан дээр хэвлэсэн илтгэл маягаар тарааж байна. Энэхїї илтгэлд мод бэлтгэх тогтолцоо, жилд бэлтгэх модны хэмжээ, хяналт тавих хуваарь болон бусад нєхєн їржїїлэх чиглэлийн зааврыг багтаадаг байна. Гэвч энэхїї бїртгэл тооллогын дїн болон жил бїрийн зєвшєєрєгдєх огтлолтын хэмжээ хоёрын хооронд ямарваа нэгэн тодорхой уялдаа холбоо харагдахгїй байгаа ба гаргасан зєвлємжийг ч ховорхон мєрддєг ажээ (НЇБ-ын Хєгжлийн хєтєлбєр 2001 он). Хандивлагчид энэ чиглэлээр техникийн туслалцаа їзїїлж Сэлэнгэ аймагт орчин їеийн ойн нєєцийн хайгуул судалгааны техникийг дасгал сургуулилт маягаар їзїїлсэн ба мєн орчин їеийн ойн нєєцийн судалгаа болон тєлєвлєлтийн эрэлт хэрэгцээний талаар танилцуулсан (ЖФТА 1998 он, Теусан 2000 он) боловч энэ нь одоогийн ойн нєєцийн хайгуул судалгааны хєтєлбєрт ямарваа нэгэн нєлєє їзїїлээгїй байна. 60. Ойн тїймрээс урьдчилан сэргийлэх ба тїймэр унтраах арга хэмжээ. Ойн тїймрийг хяналтанд авах тїймэр унтраах асуудлаар ГТХАНийгэмлэг, НЇБ-ын Хїнс хєдєє аж ахуйн байгууллага болон, Европын холбооноос техникийн туслалцаа їзїїлжээ. Эдгээр бїх хєтєлбєрїїд нь Засгийн газрын гал тїймэртэй тэмцэх їїрэг бїхий байгууллагуудын хоорондын їйл ажиллагааны уялдаа холбоо, зохицуулалт, олон нийтийг сургах, гэгээрїїлэх, гал тїймрийг урьдаас илрїїлэх, тїїнчлэн практикийн шинжтэй харилцаа холбоо тогтоох, гал унтраах сайжруулсан, сїїлийн їеийн арга барилын талаар сурталчилж таниулсан байна. Гэвч галын менежментийн эдгээр хєтєлбєрїїдэд экологийн утга агуулга дутагдаж байна. Хїний амь, ємч, болон аж ахуйн зориулалттай нєєц бололцоог хамгаалах нь мэдээжийн хэрэг чухал боловч нєгєє талаар тайгын бїсийн ойг цаашид сэргээх нєхєн їржїлэхэд гал тїймэр нь байгалийн нэг чухал хэрэгсэл болдгийг хїлээн зєвшєєрч байх хэрэгтэй. Дэлхий нийтээр єнєєдєр ойг хуурай болон чийгтэй уур амьсгалаас нь шалтгаалан єєрчлєлтєд хэрхэн автдагаар нь тодорхойлох болсон байна. Їїнд єєрчлєлтєд хїчтэй нэрвэгдсэн, єєрчлєлтєд орсон ойн байдал ба эсвэл бага зэргийн єєрчлєлтєд орсон гэж хуваадаг ажээ (Хїснэгт 4). Монголын хойд нутгийн бїс нь хээр, ойт хээр, тайгын ой болон уулын ойн бїстэй учраас дээрх гадны нєлєєнд автагдах ойн бїх хэлбэрїїд байгаа болов уу. Ойт хээрийн болон тайгын бїсэд тїргэн устгах нєлєє бїхий гал тїймэр 50-200 жилийн хугацаатай давтагдаж явдаг бол чийгтэй сэрїївтэр уулын бїсийн ойд ойн тїймэр нь 500 жилийн давтамжтай явагддаг байна. Ойт хээрийн болон хуурай уур амьсгалтай тайгын бїсэд томоохон гал тїймрийн хооронд жижиг гал тїймэр ойр ойрхон хугацаатай їїсдэгээс эдгээр ойд тєрєл бїрийн нас, бїтэцтэй ой модны бїлэглэлїїд буй болж улмаар гал тїймрийн идэш болох тїлшний нєєцийг буй болгох їр дагавартай байдаг байна. Цаашид гал тїймрийн їйл ажиллагаанд удирдлага болгохын тулд байгалийн 29 29 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М ойн бїс, тїїний тогтолцооны гал тїймрийн экологийг бїрэн ойлгох явдал їнэхээр шаардлагатай байна. Монголын хойд бїс нутгийн ойд нас гїйцсэн буюу хєгширсєн мод зонхилох явдал нь (2-р абзацийг їзнэ її) эдгээр ойг гал тїймэрт єртєх боломжийг нэмэгдїїлж байгаа ба улмаар гал тїймрийг хяналтандаа авах, унтраах буруу хандлага бїхий арга барил нь яваандаа эдгээр ойг ирээдїйн томоохон маш хурц їр дагавартай гал тїймрийн тїлш болгож бэлтгэх хугацааг нэмэгдїїлж байгаа хэрэг юм. Иймд гадны нєлєєллийн экологийг улам сайн ойлгосноор цаашид галын менежментийн їр бїтээлтэй хєтєлбєр боловсруулж хэрэгжїїлэх, улмаар дэвшилттэй, экологид тїшиглэсэн нєхєн їржихїйн арга ажиллагаанд тїшиглэсэн зааварчилга гаргахад хэрэг болж болох юм. 61. Хєнєєлт шавьж ба євчнийг хяналтанд авах. Хойд бїсийн ойд ойг шинээр їржїїлэхэд гал тїймрийн дараа орох чухал ач холбогдолтой хэрэгсэл бол хєнєєлт шавьж євчнийг хяналтанд авах явдал юм. Энэ нь ялангуяа сэрїїн буюу чийгтэй бїсэд буй хєгшин модтой ойд ач холбогдолтой байдаг. Гал тїймэртэй нэгэн адил хєнєєлт шавьж болон модны євчний ойд їзїїлэх нєлєє, экологийн їр дагаварыг сайн ойлгох хэрэгтэй бєгєєд ингэснээрээ эдгээрийг дарах, тэмцэх їйл ажиллагааны талаар илїї мэдээлэлд тїшиглэсэн экологийн болон эдийн засгийн їндэслэл бїхий шийдвэр гаргахад ашиг тустай байж болох юм. Алс холын ойн бїсэд єндєр єртєгтэй химийн бодис цацах арга хэмжээ авах нь ялангуяа тусгай хамгаалалттай газрын хувьд, эдийн засгийн хувьд ашиггїй, экологийн хувьд ч зохисгїй байж болох юм. 62. Ойжуулах ба шинээр ойжуулах арга хэмжээнїїд. Монгол улсын Засгийн газар одоогийн байдлаар 400 мянгаас 600 мянган долларын хєрєнгийг дахин ойжуулах буюу шинээр ойжуулахад зарцуулдаг ажээ.6 Энэхїї тєсвийг Байгаль орчны яам хяналтандаа байлгадаг бєгєєд урьдчилан баталсан тєлєвлєгєєний дагуу аймгуудад хуваарилдаг байна. Тєлбєрийг ойгїй газар шинээр мод суулгасны тєлєє гэрээлэгчдэд тєлдєг байна. Мод бэлтгэх зєвшєєрєл авсан гэрээлэгчид зєвшєєрєлтэйгєє хамт уг газарт мод суулгах шаардлагыг хїлээн авдаг ба тэд хэдийгээр дахин шинээр мод тариагїй ч ойлгомжгїй шалтгаанаар зєвшєєрлєє їргэлжлїїлэн авдаг байна. Шинээр мод тарьсан 1 га тусам 100 доллар, їр суулгасан 1 га тутамд 91 доллар, харин тодорхой биш їржїїлгийн ажил гэгчид 1 га тутамд нь 51 доллар тєлдєг ажээ. Тєлбєрийн 50 хувийг урьдчилгаа болгон єгдєг ба їлдсэнийг амьдралтыг тогтоосны дараа тєлдєг байна. Энэхїї сїїлчийн мєнгийг дараах томъёоллоор тооцож тєлдєг ажээ. Хэрэв бїх тарьсан модны 40-єєс дээш хувь нь ургасан бол бїх мєнгийг тєлнє. Хэрэв 25-40 хувь нь ургасан бол тєлбєрийг 50-100 хувийн хооронд хийдэг ба харин 25-аас доош хувь нь ургасан бол ємнє тєлсєн урьдчилгаа мєнгийг гэрээлэгч эргэж тєлєх ёстой ажээ. Энд нэг бэрхшээлтэй асуудал нь энэхїї амьдралтыг тогтоох ямарваа нэгэн дїрэм журам байдаггїй бєгєєд (ялангуяа їрээр тарьсан нєхцєлд) улмаар албан тушаалтнууд зєвхєн гэрээлэгчдийн їрээр тарьсан талбай болон амьдралтын тївшинг тогтоодог байна. Ер нь амьдралтын тївшин голдуу нь 20-40 хувьтай байдаг бєгєєд цєєн хэдэн газар 50-аас дээш хувьтай байдаг ажээ (Брэтэнокс 2001 он). Хїснэгт 4 Ойн санд гарсан гол єєрчлєлтїїд тэдгээрийн тєрєл : Экологийн онцлог шинж тэмдэг ба менежмент 1.Єєрчлєлтєд орсон ойн тєлєв байдал: цаг уурын хуурайшилттай нєхцєлд ойн тїймрийн улмаас бїтэц нь алдагдсан янз бїрийн насны модод бїхий ой, 6 Энэхїї хэлэлцїїлэгт ойлгомжтой байх зорилгоор дахин ойжуулах гэдэгт сїїлийн, жишээлбэл 20 жилийн дотор модтой байсан газар нутагт дахин шинээр мод суулгахыг хэлэх бєгєєд харин шинээр мод суулгах гэдэг нь хэдэн арван жилийн ємнє ойг нь устгасан буюу зарим онцгой тохиолдолд огт ойгїй байсан газар шинээр мод суулгах ажлыг хэлдэг ажээ. 30 30 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М Шинж тэмдэг нь: Євслєг болон бутлаг ургамал бїхий ойн цоорхой ба янз бїрийн насны ой Байнгын гадаргуугийн тїймэр нь модон тїлшийг шатааж, ургамал ургах бололцоог нээдэг Тїймэр нь ургамлын зїйлийн бїрэлдэхїїн, ойн бїтцийг єєрчилж, тїлшний нєєцийг зохицуулдаг Тїймрийн давтамж нь хамгийн чухал: хэт их тїймэр нь ойн нєхєн сэргээлтэд ноцтой їр дагвартай, давтамж бага байх нь ойн єсєлтийг болон шатах материалын нєєцийг ихээр хуримталж їїний улмаас ойн тїймрийн аюул нэмэгдэнэ. Ерєнхийдєє биологийн тєрєл зїйл хувьд хомс боловч заримдаа нутгийн уугуул ургамлын тєрєл зїйл байх нь элбэг. Махчин болон салаа туурайтан амьтад нь ч ойн тєрєл зїйлийн нэг чухал хэсэг нь болдог. Тєрєл зїйлийн тоо хэмжээ нь гол, булаг болон ус намгархаг газрын орчинтой холбоотой. Єєрчлєлтєд орсон ойн насны ангилал ёГЛЛ ЛЕј ҐёЙ »БОЙХЕ »РАЕ ѕАГ ѕАГ ѕАГ ! ѕАГ Санал болгож буй ойн аж ахуйн арга хэмжээ: Ганц нэгээр эсвэл хэсэг бїлгээр сонгон огтлох, бага хэмжээний (<10 га) талбайд нилэнхїйд нь огтлолт явуулах 2. Єєрчлєлтєд хїчтэй нэрвэгдсэн ой: Ерєнхийдєє гэнэтийн хїчтэй єєрчлєлтийн улмаас їїссэн ижил насны ой Шинж тэмдэг: Ерєнхийдєє ижил насны ой, заримдаа хїчтэй нєлєєлєлийн дараа їлдсэн нас гїйцсэн ой Ойн тїймэр нь гол хїчин зїйл болдог бєгєєд, хєгшин ой хортон, иш холтосны шавьж болон модны їндэсний євчлєлд нэрвэгддэг Ойн єєрчлєлтийн давтамж нь 100- 150 жил байдаг Биологийн тєрєл зїйл нь ойн экосистемийн єєрчлєлт ба ойн нас гїйцэх їйл явцтай холбоотой. Ойн биологийн тєрєл зїйл нь ойн захаас їзїїлэх нєлєєлєл нэмэгдсэнтэй шууд холбоотй байж болно. Єєрчлєлтєд орсон ойн насны ангилал ёГЛЛ ЛЕј ҐёЙ »БОЙХЕ »РАЕ ѕАГ ѕАГ ѕАГ ! ѕАГ ! ! ! Санал болгож буй ойн аж ахуйн арга хэмжээ: Хэсэг ой сонгох, їрийн болон зурвас мод їлдээх, мєн жижиг эсвэл дунд хэмжээний (10 40 га ) нилэнхїйд нь огтлох 3. Бага зэргийн єєрчлєлтєд орсон ой: Чийглэг уур амьсгал дахь янз бїрийн настай, ганц нэгээрээ эсвэл хэсэг бїлгээрээ хїчтэй єєрчлєлтєд нэрвэгдсэн ойн Хэв шинж: Янз бїрийн настай, биологийн тєрєл зїйлээр баялаг байх Хэсэглэл эсвэл ганц нэг їхсэн модны орон зай сїїдэр ургасан єсвєр залуу модтой 31 31 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М Сєрєг нєлєєлєл байхгїйн улмаас амьтан ургамлын тєрєл зїйл олон Єєрчлєлтийн дараа ургаж буй ой нь биологийн тєрєл зїйлээр баялаг Ойн захын нєєлєєл нь маш онцгой байдаг, тухайлбал тєрєл зїйлийн орчинг єєрчилж, тїймэрт нэрвэмтгий болгодог. Уламжлалт ойн арга ажиллагаагаар менежмент хийхэд бэрх Нэлэнхїйд нь огтлох арга нь биологийн тєрєл зїйлд ноцтой хохирол учируулна Єєрчлєлтєд орсон ойн насны ангилал ёГЛЛ ЛЕј ҐёЙ »БОЙХЕ »РАЕ ѕАГ ѕАГ ѕАГ ! ѕАГ ! ! ! Санал болгож буй ойн аж ахуйн арга хэмжээ: Ой тус бїрт судалгаа хийх Хэсэг бїлэг эсвэл бага хэмжээгээр (<1-2 га) нилэнхїйд нь огтлолт явуулах Їїнээс гадна ойжуулалтын їр дїнгийн судалгааг болон сїїлчийн тєлбєрийг намар хийж байгаа. Гэтэл Монголын зун нь чийгшилтэй байдаг уур амьсгалд шинээр тарьсан мод хамгийн их эндэх тохиолдол нь намраас хавар хїртэлх хуурай хугацаанд гардаг байна. Шинээр мод тарих ажилд саад болж байгаа хамгийн сєрєг нєлєє бїхий хїчин зїйлїїд гэвэл, мод їржїїлгийн чанар тааруу, ойжуулах талбайгаа буруу сонгодог, тарьц болон талбай нь тохирдоггїй, тарилтын хугацаа алдаатай ба ойжуулалт хийсний дараа хамгаалах, арчлах явдал огт хийгддэггїй байна. Ойжуулах талбайг сонгохоос ємнє байгалийн нєхєн сэргээлтийн дэмжих бололцоо байгаа эсэхийг тооцоолдогїй байна. Брэтэноукс /2001/ иш татсанаар байгалийн нєхєн сэргээлт хийж болох тайлбайг ойжуулах талбай бэлтгэх їедээ эсвэл ойжуулалтын явцад эвдэх, бїр цаашилбал ургаж буй зулзган модыг шинээр ухаж авдаг тохиолдол ажиглагджээ. Ургалтын тївшин сайн байсан ч ойжуулах ажлын экологи, эдийн засгийн їндэслэлїїд эргэлзээтэй хэвээр байна. Ойжуулах талбайг гол тєлєв хїрч очиход дєхєм байдлыг харгалзан зардал хэмнэх зорилгоор сонгосон байх бєгєєд ингэснээр ойн захад буюу хуурай, задгай талбайг сонгож авдаг. Ийм талбайд ургах нь байтугай цаашид мод ургах тєлєв байдал тун муу бєгєєд ялангуяа байнга єєрчлєгдєн хуурайшиж буй уур амьсгалд яваандаа найдваргїй байж болох юм (Дэлхийн банк 2002 он). Нєгєєтэйгїїр 130-150 жилийн дараа л зах зээлд гаргаж болох тийм нєхцєл байдалд аж ахуйн зориулалтаар мод тарих эдийн засгийн болон санхїїгийн ямар ч аргыг єнєєгийн цэвэр єртгийг їндэслэн хэрэглээд їндэслэлийг нь гаргаж ирэх боломжгїй юм. 63. Энэхїї эргэлзээтэй 4 хєтєлбєрт анхаарлаа тавьж санхїїжилт хийж байгаа нь Монгол улсын засгийн газар, Байгаль орчны яамны цаашид байгалийн нєєц баялгийн хєтєлбєрїїдийг хєгжїїлэх, тєлєвлєх, нэн тэргїїний ач холбогдолтойг нь тодорхойлох чадавхитай эсэхийг эргэлзээтэй болгож байна. Тїїнээс гадна хандивлагчдын тєслїїд ч байдлыг сайжруулах талаар чамалмаар арга хэмжээ авсан байна: Ямарваа нэгэн стратегийн уялдаа холбоо байхгїйгээр бие биеэсээ тусдаа техникийн туслалцааны хєтєлбєрїїд хэрэгжїїлсэн байна. Нэн тэргїїний ач холбогдолтойг нь тодорхойлохгїйгээр єргєн хїрээтэй стратеги зорилтуудыг зааж єгсєн байна. Ингэснээрээ нэгэн зэрэг хэрэгжїїлж болох арга хэмжээний тоонд хязгаар байхгїй мэт ойлголт тєрїїлжээ. Одоогийн байгаа, цаашид тогтвортойгоор ашиглаж болох модны нийлїїлэлтэнд огт таарахгїй хєрєнгє оруулалтын талаарх зєвлємжийг єгч байжээ. 32 32 IV. МОНГОЛ УЛСЫН ОЙ МОДНЫ АЖ ЇЙЛДВЭРИЙН САЛБАР 4.1 Ой модны аж їйлдвэрийн салбарын тїїхэн хєгжил 4.2 Монголын ой модны аж їйлдвэрийн салбарын одоогийн бїтэц 4.3 Ой модны аж їйлдвэрийн салбарын эдийн засагт оруулж буй хувь нэмэр М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М 4.1 Ой модны аж 64. Монгол улсын ой модны аж їйлдвэрийн салбар їйлдвэрийн салбарын 1926 онд Ерєє болон Бугантад модны 2 їйлдвэрийг тїїхэн хєгжил ЗХУ-д їйлдвэрлэсэн хєрєє рамд тїшиглэн байгуулснаар эхэлжээ. Дараа нь Сїхбаатар, Дулаанхан болон Улаанбаатарт 1937 онд шинэ боловсруулах їйлдвэр байгуулсан ба Тосонцэнгэлд 1959 онд, Хялганатад 1970 онд, Зїїнцэнгэлд 1980 онд ийм їйлдвэрїїдийг байгуулсан байна (НЇБ-ын Хєгжлийн хєтєлбєр 2001 он). Энэхїї ой модны аж їйлдвэрийн салбарыг ирээдїйн нийлїїлэлтийн тогтвортой байдалд огт анхаарал тавихгїйгээр зєвхєн эрэлт хэрэгцээнд тїшиглэн зохих хэмжээгээр болон байрлалтайгаар буй болгосон байна. 1980 онд мод боловсруулах їйлдвэрийн тоо оргилдоо хїрсэн бєгєєд тухайн їед мэдэгдэж байснаар 60 їйлдвэрийг байгуулжээ. Їїнд: Гуалин, банз бэлтгэх том жижиг їйлдвэр 53 Зоргодос хавтангийн їйлдвэр 2 Фанер зїсэх їйлдвэр 1 Фанерийн їйлдвэр 1 Картоны їйлдвэр 1 Чїдэнзний їйлдвэр 1 Зєєлєн салфетка цаасны їйлдвэр (хаягдал цаас ашиглан) 1 Мод боловсруулах їйлдвэрийн хїчин чадалд хєрєнгє оруулах явдал 1980- 1985 оны хооронд оргилдоо хїрсэн бєгєєд 1980-аад оны дунд їед ой модны аж їйлдвэрийн салбар 20000 хїнийг ажиллуулж нийт аж їйлдвэрийн бїтээгдэхїїний 18 хувийг їйлдвэрлэж байлаа. Энэ їед ой модны аж їйлдвэрийн салбарт ажиллаж байсан бїх їйлдвэрїїд нь тєрийн ємчит буюу бусад социалист орнуудтай (тухайлбал Румын болон Орос) хамтарсан їйлдвэр байлаа. 65. ЗХУ-ыг задарснаас буюу 1990 оноос хойш Монгол улс эдийн засгийн єргєн хїрээтэй шинэчлэл реформийг хэрэгжїїлж эхэлсэн билээ. Энэхїї шинэчлэлээр тєвлєрсєн тєлєвлєгєєт болон хяналтанд байсан эдийн засгаас єрсєлдєєн, хувийн хєрєнгє оруулалт болон бїх бараа їйлчилгээг зах зээлд суурилсан їнэтэй болгоход чиглэсэн, зах зээлийг нээлттэй болгох шилжилтийг амжилттай явуулах арга хэмжээ авч байсан болно. Энэхїї эдийн засгийн шинэчлэлтийн їр дїнд мод бэлтгэх, боловсруулах зэрэг олон їйл ажиллагаанд зэрэг уялдаатай оролцдог тєрийн ємчийн бїх ойн їйлдвэрїїдийг хувьчилсан. Хувьчлалын їр дїнд эдгээр томоохон їйлдвэрїїд нь олон жижигхэн нэгжїїдэд хуваагдсан. 1996 он гэхэд нийт аж їйлдвэрийн салбарын бїтэц нь маш олон жижиг, хоорондоо уялдаа холбоогїй аж ахуйн нэгжїїдэд хуваагдсан ба їїний дотор 54 аж ахуйн нэгж, дээрээс нь 500 жижиг хэмжээний, хєдєє орон нутагт ажиллаж буй цехїїдэд хуваагдаж ажиллах болсон байна. 1990 оноос эхлэн нийт зах зээлд эрэлт хэрэгцээ хэтэрсэн учраас мод боловсруулах салбар їндсэндээ уналтанд орсон. 1990 онд байсан ой модны боловсруулах їйлдвэрийн салбарын хэмжээ нь орон нутгийн эрэлт хэрэгцээнд тулгуурлан оршин тогтнох аргагїй болсон бєгєєд энэ нь сїїлийн 30 жилийн туршид тус улсын модны нєєц баялгийг шавхсаны їр дїнд модны хангамжийн ноцтой бэрхшээл урган гарсантай холбоотой. 4.2 Монголын ой модны аж 66. Монголын ой модны аж їйлдвэрийн салбар їйлдвэрийн салбарын уналтанд орсон хэвээр байгаа гэдгийг нотлох одоогийн бїтэц нэлээд хэмжээний баримт байгаа ба сїїлийн 5- 34 34 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М 10 жилийн дотор їйлдвэр болон боловсруулах тоног тєхєєрємжинд хийсэн хєрєнгє оруулалт нь тун хязгаарлагдмал хэмжээнд байна. Энэ нь нэгдїгээрт, урьд ємнє ой модны нєєц бололцоог шавхсан, хоёрдугаарт, сїїлийн їед ой бїхий газар нутгийг шинээр бїсчлэн хуваарилсантай холбоотой байж болох юм. Єнєєдєр тус салбар нь тїр зуур ч гэсэн хууль бус мод бэлтгэх явдалд тїшиглэн їйл ажиллагаагаа явуулж байгаа бєгєєд энэхїї хууль бус мод бэлтгэх явдлыг шилжилтийн їзэгдэл гэж їзэж байгаа учраас цаашид шинээр хєрєнгє оруулах явдалд урамшуулал болж чадахгїй байгаа бололтой. 67. Монголын ойн модны їйлдвэрїїдийн холбоо нь єнєєдєр 24 идэвхитэй гишїїдээс бїрдэж байгаа бєгєєд эдгээр гишїїд нь дараах 3 хэлбэрт хуваагдаж байна. Їїнд: 100 буюу тїїнээс дээш хїмїїс ажиллуулж буй хуучин тєрийн мэдэлд байсан том хэмжээний хувьчлагдсан мод боловсруулах їйлдвэр, 10-80 хїн ажиллуулж буй дунд хэмжээний хувийн їйлдвэр, 3-5 хїн ажиллуулж буй жижиг хувийн їйлдвэрїїд болно. Нийт ажиллагсадын тоо 3000 хїн байгаа гэж тооцож байна. Монголын ой модны їйлдвэрїїдийн холбооны гишїїд нь нийтдээ 120 мянган куб метр эцсийн буюу хагас боловсруулсан модон бїтээгдэхїїн їйлдвэрлэх хїч чадавхитай бєгєєд энэ нь ойролцоогоор жилд 300-аад мянган куб метр гуалинг шаардана гэсэн їг юм. 68. Зах зээл. 1990 оноос ємнє ЗХУ нь Монголын модон бїтээгдэхїїний гол зах зээл байжээ. 1990-ээд оноос Орост эхэлсэн эдийн засгийн шинэчлэлийн їр дїнд Монголын модон бїтээгдэхїїний зах зээл їндсэндээ нурсан байна. Монголын ой модны бїтээгдэхїїний ЗХУ дахь хэрэглээг орлохуйц нь 1990-ээд оны эхээр Хятад экспортын томоохон зах зээл болж тодорч гарч иржээ. 1999 онд УИХ, Монгол улсын Засгийн газар ойн татварын хууль баталж 1 куб метр модонд 150 ам.долларын экспортын татвар ногдуулсан бєгєєд энэ нь їндсэндээ гуалин экспортлохыг хориглосон хэрэг болсон юм. Саяхан энэхїї экспортын тарифыг шинэчлэн, мєн хагас боловсруулсан бїтээгдэхїїн тухайлбал тємєр замын дэр мод банз болон балк моднуудыг їїнд оруулах болжээ. Одоо зєвхєн хоёрдогч буюу эцсийн модон бїтээгдэхїїнийг энэ татвараас чєлєєлж байна (тухайлбал фанер буюу хийж угсарсан модон тавилга гэх мэт). Энэхїї тарифын гол зорилго нь нэгдїгээрт, Монгол улсын модны нєєцийг гуалин хэлбэрээр экспортод гаргахыг зогсоох, хоёрдугаарт, орон нутгийн модыг тус улсад боловсруулах явдлыг хангах, гуравдугаарт, дотооддоо бэлтгэсэн модыг модон эдлэлийн дотоодын зах зээлийн эрэлт хэрэгцээг хангахад чиглїїлэх. Монголын ой модны аж їйлдвэрийн холбооныхны мэдэгдэж байгаагаар энэхїї экспортын тарифын їр дїнд Монгол улсын ой модны аж їйлдвэрийн салбар дотоодын зах зээлд бїрэн ноёрхоно гэж найдаж байгаа ажээ. 69. Монголын ойн бїтээгдэхїїний дотоодын эрэлт хэрэгцээний талаар їнэлгээ дїгнэлт єгєх зах зээлийн судалгааг тєрийн байгууллага, тєрийн бус байгууллагын аль аль нь авч хэрэгжїїлээгїй байна. Монголын ойн модны їйлдвэрїїдйин холбооноос тэмдэглэснээр єнєєгийн мод бэлтгэх зєвшєєрєгдсєн хэмжээ буюу жилд 39500 куб метр, 580000 куб метр тїлшний модны хэмжээ нь дотоодын эрэлт хэрэгцээний зєвхєн єчїїхэн хэсгийг хангаж байгаа бєгєєд ийм зєрїїтэй байгаа байдал нь хууль бусаар мод бэлтгэх явдлын гол шалтгаан болж байгаа ажээ. 70. Бїтээгдэхїїн ба бїтээгдэхїїний їнэ. Єнєєдєр тус салбар нь шинэс, нарс болон багаахан хэмжээгээр хуш бэлтгэж боловсруулахад їйл ажиллагаагаа чиглїїлж байна. Хусыг єнєєдєр аж їйлдвэрийн зорилгоор бэлддэггїй бєгєєд харин 35 35 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М дотоодын тїлшний хэрэгцээнд зориулан их хэмжээгээр бэлдэж байгаа бололтой. Єнєєдєр Монгол улсын мод боловсруулах салбар нь їндсэндээ 5 тєрлийн модон бїтээгдэхїїн їйлдвэрлэж байна. Їїнд: орон сууцны зориулалтаар балк мод, банз, тємєр замын дэр мод, тєрєл бїрийн савх мод, мєн ахуйн эдлэл болно. Албан ёсоор мод боловсруулагчдын їйл ажиллагааны зардал, бїтээгдэхїїний їнэ болон татвар тєлєхийн ємнєх олох ашгийг 4-р хїснэгтэд харуулав. Хууль бусаар ажиллагсадын єртєг зардал мэдэгдэхгїй байгаа бєгєєд харин тэдгээрийн бїтээгдэхїїний їнэ 1 куб метр нь 30-50 ам.доллар байдаг гэж тооцдог байна. Хууль бусаар боловсруулагчид нь ямарваа нэгэн татвар, НЄТ тєлдєггїй байна. Хїснэгт 5. Албан ёсоор мод боловсруулагчдын їйл ажиллагааны зардал, бїтээгдэхїїний їнэ болон ашиг ¦јЖЖ»АБЕГБГГ ЖИГЛЛГёНГЕХГ КХХ»јХНЕГ ёѕАГГё»ёёЕУГїёИјёГГ ДјЖГ РА»Г ДјЖГГГ ДјЖГ Г Г ЕНёЕГРёКёЕјГ ёГВГ "$Г $$&Г !"$Г №ЖГЖєЙИЛЛГЙёЕГ№ёЕїГ "$Г $$$Г $!Г ёКёёЙёЕГ№ёЕї Г #$$$Г &$'$Г !#Г 1 Татвар, НЄТ тєлєхєєс ємнє. Эх їїсвэр: Ойн модны їйлдвэрїїдйин холбоо (хувь хїний санал) 71. Санхїїжилт. Монголын ой модны їйлдвэрийн холбоо баталж байгаагаар 1980-аад оны дундаас хойш шинэ їйлдвэр, тоног тєхєєрємжид ямарваа нэгэн хєрєнгє оруулалт хийгээгїй байна. 1990-ээд оны эхээр эхэлсэн эдийн засгийн шинэчлэл нь одоогоор Монгол улсын хувийн компаниудад хямд єртєг зардал бїхий санхїїжилт буй болгох їнэт цаасны зах зээлийг тогтоогоогїй байна. Нєгєєтэйгїїр, банкны арилжааны салбар нь нэг талаас зээл авах бололцоогоор хоёрдугаарт, єртєг зардлын хувьд єндєр эх сурвалж ажээ. Товчхон хэлбэл Монголын ой модны аж їйлдвэрийн салбар нь єнєєдєр хямдхан їнэт цаасны зах зээл богино болон урт хугацааны зээл эсвэл хєрєнгє оруулалтыг дэмжих бондын зах зээлгїйгээр їйл ажиллагаа явуулж байна. Єнєєдєр їйлдвэр болон їйлдвэрийн тоног тєхєєрємжид хийх хєрєнгє оруулалтыг боловсруулагчид єєрсдийн орлогоос зохих хэмжээгээр эргїїлэн оруулснаар гїйцэтгэж байгаа ажээ. 72. Жижиг хэмжээний, орон нутгийнханд тїшиглэсэн ажиллагаа явуулахад Хєгжлийн Алтан Сан /ХАС/ санхїїгийн байгууллагын7 бичил зээл їндсэндээ шинэ эх їїсвэр болж байна. Ийм тєрлийн жижиг хэмжээний зээл нь 30-60 хоногийн хугацаанд модыг бэлтгэж улмаар борлуулах хїртэл циклээр ажилладаг, жижигхэн їйл ажиллагааны эргэлтийн хєрєнгє буй болгоход тустай байж болно. Бичил зээл олгогчдын санхїїгийн чадвараас гадуур (жишээлбэл 10000-30000 ам.доллараас дээш) санхїїжилтийг жижиг хэмжээний боловсруулах тоног тєхєєрємжийг сольж илїї їр ашигтай зєєврийн боловсруулах технологи худалдаж авахад зарцуулж болох юм. 73. Мод боловсруулах їйл ажиллагаа. Энэхїї судалгааг хийж байх їед ажигласан ихэнх модны цех нь дараах зїйлээс бїрдсэн хєрєє ажиллуулж байв. 7ХАС нь 1999 оны 9 сард банк болж байгуулагдсан бєгєєд Монголчуудад жижиг хэмжээний бизнесийг шинээр эхлїїлэхэд нь туслаж байгаа ажээ. Дундаж зээлийн хэмжээ 150 ам.доллар байдаг. байна. Нэмэлт мэдээллийг ХАС банкны вэб сайтаас харна уу). 36 36 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М Їїнд: Гуалингийн тавцан Ямар ч холтос хуулагч байхгїй (гараар хамгийн наад захын хэмжээнд холтсыг хуулдаг ажээ) Гар гуалин тїлхэгч Ирийг нь сольдог олон ир бїхий цахилгаан хєрєє Цахилгаан мотор (20-30 морины хїчтэй) Хєрєєдсєн банзыг хураах тавцан (банз, балкийг гараар хураадаг ажээ) Банзны ирмэг болон гадаргууг тэгшлэгч ямарваа нэгэн тоног тєхєєрємж харагдахгїй байх бєгєєд банзны уртыг тохиолдлын байдлаар тогтоодог байна. Банзны уртыг хэрвээ зохицуулж тайрдаг бол гараар (гинжин хєрєєгєєр) эсвэл тусдаа хєрєєгєєр тайрдаг байна. Эдгээр тоног тєхєєрємж нь маш хоцрогдсон (30-аад жилийн ємнє Орос улсад їйлдвэрлэсэн) байх бєгєєд эдийн засаг болон ашигт ажиллагааныхаа хугацааг аль хэдийн гїйцээсэн байх юм. Сэлбэг хэрэгсэл нь (технологийн хувьд хоцрогдсон учраас) анх їйлдвэрлэгчээс олдох боломжгїй бєгєєд Монгол улсад байгаа бусад ижил тєрлийн тоног тєхєєрємжєєс тонож ашигладаг нь ойлгомжтой. 4.3 Ой модны аж їйлдвэрийн 74. Одоо хэрэглэж буй боловсруулах салбарын эдийн засагт технологи нь єнєєгийн ойн нєєц бололцоотой оруулж буй хувь нэмэр харьцуулах юм бол їндсэндээ шударга биш гэж їзэж болно. Шинэс болон нарсыг єндєр чанарын гуалин болгон боловсруулдаг ба энэ нь єндєр їнэтэй барилгын материал болж гардаг байна. Шинэ бєгєєд бага оврын їр ашигтай технологийг хэрэглэснээр эдгээр модноос илїї їнэ єртєг олж болох бєгєєд цаашид модон эдлэлийг шинэсээр хийж улмаар тїлшний модонд хэрэглэх явдлыг зогсоож болох юм. 75. Тус салбарын орлого. Ашиг орлогын хувьд Монголын ой модны аж їйлдвэрийн салбарын эдийн засагт оруулж буй хувь нэмрийг хууль ёсны мод бэлтгэгч болон боловсруулагчдаар тєлєєлїїлж болох ба энэ нь маш бага хэмжээнд байна. Єнєєдєр энэ чиглэлээр їйл ажиллагаа зохион байгуулалттай явуулж байгаа байгууллагууд нь модны хураамж болон бусад татвар хураамжийг тєлсний дараа богино хугацаанд нийтдээ 30-40 хувийн цэвэр ашигтай байгаа бєгєєд зарим тохиолдолд 5 хувийн ашиг ч олдог байна. Энэ нь тухайн салбарт їйл ажиллагаа явуулж байгаа боловсруулагчид, худалдагчид болон зах зээлийн эрэлт хэрэгцээнээс шалтгаалж байна. Монголын ой модны аж їйлдвэрийн холбоо нь гишїїдээсээ тэдний орлого зарлага болон орлогын албан татвар, элэгдэл хоргодлын дараах ашгийн талаар ямарваа нэгэн мэдээлэл авдаггїй байна. Иймд Монгол улсын ойн нєєц баялгийг ашиглаж боловсруулснаас хувийн хэвшилд орж буй эд баялгийн талаар ямарваа нэгэн хэмжилт дїгнэлт хийх бололцоогїй байна. 76.Ой модны аж їйлдвэрийн салбарын ажилтан ажилтнуудад єгч буй цалин. Ой модны аж їйлдвэрийн ажилчдын нэгдсэн холбооноос їнэлж байгаагаар энэ салбарын ажилчдын дундаж цалин сард 60000-70000 тєгрєг байгаа ажээ. Энэ нь тус їйлдвэрчний эвлэлийн байгууллагаас энэ салбарт ажиллаж байгаа ажил олгогчидтой хэлэлцэн тохирсон цалин юм. Энэ цалин болон тус холбооны 1670 гишїїний тоон дээр їндэслэн тооцож їзэхэд Монголын ой модны аж їйлдвэрийн салбараас жилд цалингийн хэлбэрээр олгож байгаа орлого нь 1,2-1,4 тэрбум тєгрєг буюу 1,08-1,26 сая доллар байна. Мєн аж їйлдвэрийн зорилгоор болон 37 37 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М тїлээний зорилгоор хууль бусаар мод бэлтгэж байгаа хїмїїст ч эндээс зохих орлого очиж байгаа нь тодорхой. Хэдийгээр хууль бус салбарт ажиллагсад нь сарын цалингийн оронд тодорхой тохирсон хэмжээгээр хєлс мєнгє авч байгаа учраас энэ салбарын цалингийн орлогыг тодорхойлоход амаргїй боловч хамгийн наад захын їнэлгээгээр бодож їзэхэд энэ нь хууль бусаар їйл ажиллагаа явуулагчидтай адилхан хэмжээний орлогыг цалингийн хэлбэрээр олгож байна гэсэн тооцоо байна. 77.Тєр засгийн байгууллагад орж буй орлого-хураамж болон бусад тєлбєрїїд. 2000-2001 онд мод бэлтгэснээс авах хураамжийн орлого нь 420000- 516000 ам.доллар болж байжээ. Ой модны нєєцийн бїртгэл тооцоог хийх ажлыг санхїїжїїлэхийн тулд га-аас 9500 тєгрєг буюу ойролцоогоор 1 куб метр-ээс 240 тєгрєгийн бїртгэлийн хураамжийг авдаг байна. Энэ хураамжийг тїлшний модноос авдаггїй учраас бїртгэлийн хураамжийн нийт орлого нь хамгийн дээд зах нь 10000 доллар байгаа гэж тооцдог байна. 38 38 V. ОЙ МОДНЫ АЖ ЇЙЛДВЭРИЙН САЛБАРЫН ШИНЭЧЛЭЛ, БЇТЦИЙН ЄЄРЧЛЄЛТИЙН ГОЛ АСУУДЛУУД БОЛОН БЭРХШЭЭЛЇЇД 5.1 Модны тогтвортой нийлїїлэлт 5.2 Хууль тогтоомжийг сахиж мєрдєх, хууль бус їйл ажиллагаа 5.3 Ой ашиглах зєвшєєрєл болон орон нутгийнхан 5.4 Нэмїї єртєг буй болгох зорилгоор ойг їр ашигтайгаар боловсруулах 5.5 Дотоодын тїлшний їр ашгийг дээшлїїлэх М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М 5.1Модны тогтвортой 78. Жилд бэлтгэх модны зєвшєєрсєн хэмжээ гэдэг нь нийлїїлэлт їндсэндээ цаашид тус салбарын тооцоолсон єсєлт (жилийн дундаж єсєлт), ойн єнєєгийн тєлєв байдал (одоогийн мод бэлтгэлийн ба урд ємнє хэтрїїлэн бэлтгэсэн хэмжээ), ойн бїсчлэл (шууд ашиглахаар зориулагдсан бїсїїд), эдийн засгийн болон байгаль орчны хувьд їйл ажиллагаа явуулах боломж зэргийг харгалзан їзэж тооцож гаргадаг. Ойжуулж ашиглах тогтолцоо (силвикултурын систем) ба эргэн ашиглах хугацааны хїрээнд жилд бэлтгэх модны зєвшєєрсєн хэмжээг бодож гаргахын тулд гурван тусдаа тооцоо гаргах хэрэгтэй болдог. Їїнд: Тогтвортой хэмжээнд хамгийн их бэлтгэх гарц. Энэ нь модны ургалт, гарцын талаар хийсэн судалгааны їндсэн дээр модны хэмжээнд тїшиглэн хийх тооцоо бєгєєд хїрч очиж судлах бололцоотой ой дахь жилийн єсєлтийг харуулж байдаг. (Їїнийг жилд бэлтгэх модны зєвшєєрсєн хэмжээг тооцоход нэг хувьсагч болгон хэрэглэнэ). Мод бэлтгэх тївшин. Энэ нь жил бїр ямар нэг сєрєг їр дагавар учруулахгїйгээр бэлдэж болох газрын хэмжээ буюу модны тооны тооцоо. Энд ойн менежментийн ерєнхий зорилго, тогтвортой хэмжээнд бэлтгэх модны гарцын мэдээлэл, байнгын байгууламжууд болон тєрєл зїйлийг хадгалах хэрэгцээ, шаардлага, байгаль орчны сєрєг нєлєєллїїд (тухайлбал ус, биологи, ландшафтын тогтвортой байдал) болон бусад хїчин зїйлийг харгалзан їзнэ. (Їїнийг жилд бэлтгэх модны зєвшєєрсєн хэмжээг тооцоход нэг хувьсагч болгон хэрэглэнэ). Жилд бэлтгэх модны зєвшєєрсєн хэмжээ. Ой бїрээр гаргасан мод бэлтгэх тївшинд тохируулан жил бїр тогтвортойгоор бэлдэж болох модны хэмжээнд тїшиглэсэн тооцоо. (Энэ нь тооцооны эцсийн дїн байна). 79. Жилд бэлтгэх модны зєвшєєрєх хэмжээг тооцохдоо богино болон дунд хугацааны хїчин зїйлїїд болох їйлдвэрлэл эрхлэх боломж буй болгох, ажил олголт, аж ахуйн їйл ажиллагаа, орон нутгийнхны эдийн засгийн тогтвортой байдал зэргийг мєн харгалзан їзэж болно. Жилд бэлтгэх модны зєвшєєрсєн хэмжээ нь жилээс жилд єєр байж болох боловч 10-15 жилийн хугацааны тогтвортой тївшинд баланслаж байх ёстой. Эдгээр хїчин зїйлїїдийг харгалзан їзсэний їндсэн дээр Монгол улсад жилд бэлтгэх модны зєвшєєрсєн хэмжээг Хїснэгт 6-аар жишээлэн, маш ойролцоогоор бодож гаргав. 80. Хїснэгт 6-д ашигласан тооцоонууд нь зарим талаар зїйд нийцэхгїй байж болох боловч ямар ч гэсэн їндэслэлтэй юм. Монголын хувьд модны эргэлтийн хугацаа 130 жил гэдгийг нийтээр хїлээн зєвшєєрдєг бєгєєд зарим ( тухайлбал, НЇБ-ын Хєгжлийн Хєтєлбєрийн 2001 онд болон Жаакко Пойрийн 1995 онд боловсруулсан) баримт бичгїїдэд дурдсан жилийн дундаж єсєлт нь Хойд Амеркийн Тайгын экосистемтэй ( жиш: Тайгын хєндийд 1,25 м3/га/жил ба Тайга Корделад 0.7м3/га/жил ) ойролцоо дїйж байна. Бичил бїсчлэлийн талаарх мэдээллийг ЯОТА-гаас 1998 онд Сэлэнгэ аймагт хийсэн бїртгэл тооллого болон менежментийн судалгааны дїнгээс авсан ба тус ашиглалтын бїс дэх загвар ойн ашиглалтын дїн шинжилгээ хийхдээ тєлєєлїїлэн ашигласан болно. Зїїн гар талын хоёр баганад байгаа жилд мод бэлтгэх зєвшєєрсєн хэмжээний тооцоо нь одоогийн ашиглалтын бїсийн ойтой холбогдуулан гарсан тооцоо болно. Баруун гар талд байгаа хоёр баганад байгаа жилд мод бэлтгэх зєвшєєрсєн хэмжээний тооцоог байгаль орчны болон эдийн засгийн їр ашгийн тооцоог маш няхуур, нухацтай хийсний їндсэн дээр одоогийн хамгаалалтад байгаа бїсийн 25 хувийг (1,9 сая га-г) ашиглалтад гаргахаар зєвшєєрсєн гэж тооцож гаргасан болно. 40 40 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М Хїснэгт 6. Монгол улсын ашиглалиын бїс болон зарим хамгаалалттай бїсээс жилд бэлтгэх модны зєвшєєрсєн хэмжээ (бїх талбай, бїх тєрєл зїйлийг оруулна). (ГЙёЧГ»ёГ (ГЙёЧГ»ёГёРА»ГёГКУЕГКёГ№ёБГ ёРА»ГёГКУЕГКёГ№ёБГ ДЕГ (ГЙёЧГ»ё»ГНёД»ёёГёГКУЕГ №ёБ»ёёГ»ХѕГКЖЖОЙЖЕГ №ЙХХЙГРАГѕГЕХГ»ХѕГКЖЖОЙЖЕГ µИ»ХГКАБЕГЕёЙГ "Г "Г ѕАГХХИГ АГАБЕГјЛЕјёѕГЙГКГ &$Г !Г &$Г !Г »hГ µИ»ХГјГХНХХИГ (&$Г $%Г (&$Г $%Г ёРА»ГёѕГ№ЛБГКёГ№ёБјГ ЛИ»ёѕГ№ёБ»ёёГДЖјГ »hГ ҐАБКГКёГ№ёБјГЛИ»ёѕГ %"Г '$%#Г " !&$Г #'!#Г №ёБ»ёёГДЖјГЙёЧГГ ¤АБЕГНёД»АБЕГ !" &$Г "&'Г јХХјГНХДѕХХГГ '(!$#ГГ #!'ГГ РА»ГёНГ№ЖГЖДѕАБЕГ "&#'%$ Г $((&% Г "&#'%$Г $((&%Г КЖЖОЖЖГНАБЙЕАБГјёИёёГ #&(&$Г &('Г ¤АБЕГНХДѕХХГГ '&"%!Г "(&&%!Г Хїснэгт 5-ын тайлбар: 1 ЯОТА-гийн 1998 оны бичил бїсийн тооцоогоор 42%-ийг ашиглах боломжтой, 26%-ийг газар нутгийн газар зїйн байрлалын улмаас ашиглах боломжгїй, 15% нь хангалттай модны нєєцгїй, 17%-ийг модгїй газар гэж їзжээ. ЯОТА нь нэлээд тохиромжтой бїс сонгож авсан учир энэ нь бусад ашиглалтын бїстэй харьцуулахад хавьгїй єндєр їзїїлэлт бололтой. 2Дээрх тооцоонд їндэслэн ашиглалтын бїсийн 42% хувийг, хамгаалалтын бїсээс шилжїїлсний 35%- ийг ашиглах боломжтой гэж їзэв. (Тухайлбал, 35% нь ашиглах боломжтой, 25% нь хангалттай нєєцгїй, 10% нь бэлчээр, 30% нь бартаанаас шалтгаалан ашиглах боломжгїй гэж тооцсон). Мэдээлэл хомс байгаа учраас хоёр чухал хїчин зїйлийг харгалзаагїй учир дээрх хїснэгтийн доод эгнээний тооцоо нь зохиомлоор єндєр гарч байгаа байх. Їїнд: Модны нєєцєд хус, улиасыг оруулж тооцсон. Зарим аймагт нийт модны нєєцийн 40 гаруй хувийг эдгээр мод бїрдїїлдэг бєгєєд їйлдвэрийн зориулалтаар эдгээр модыг бэлддэггїй. Бїх талбайл хїрч очиж ашиглах боломжгїй байгаа бєгєєд зам гїїр барих тєлєвлєгєє боловсруулж, ашиглах бололцоотой болсон хойно эдгээр талбайг жилд бэлтгэх модны зєвшєєрлийн хэмжээнд оруулж тооцох ёстой. Эдгээр хоёр хїчийн зїйлийг харгалзан їзвэл жилд бэлтгэх модны зєвшєєрлийн хэмжээ 25- 30 хувиар буурч болох юм. 81. Энэхїї илтгэлийн ємнєх хувилбарт / Ван Дер Плас 2003/ ой модны нийлїїлэлт ба хэрэглээний талаар нааштай дїр зурагтай байсан бол энэ илтгэлд тїлээний модны ашиглалтын асуудалыг хурцаар тусгасан болно. Ой модны хэрэглээнд хийсэн дїн шинжилгээнд бїс нутгийн хэрэглээг їнэлэх асуудлыг тусгасан бєгєєд тїїнийг 101-р хэсгийн 8-р хїснэгтэд дурьдсан болно. Монголд єнєєдєр ой єнєєгийн байдлыг жинхэнээр їнэлэх найдвартай мэдээлэл хомс учир ой модны нийлїїлтийн асуудалд дїн шинжилгээ хийх боломжгїй юм. Ойн єсєлтийн тооцоонд їндэслэн єсєлт сайтай єсєлт удаантай ойн нєєцийн 1 ба 3 хувийг огтлохоор зохиогч тооцсон байна. Энэ тооцоо нь шилмїїст ойн жилийн дундаж єсєлт нь 1,42 ба 4,26 м3/ га/ жил байх ба заган ойн жилийн дундж єсєлт нь 1,18 м3/га/жил байхад 15 - 47 сая м3 мод жилдээ бэлтгэхээр болж байгаа юм. Зохиогч ойн нєєцийн 1- 3 хувийг огтлохоор тооцохдоо огтлолтын эргэлт нь 50-100 жил байхаар авч їзэхдээ хєгшин ойн нєєц 180-300 жилийн хугацаанд хэт их хуримтлагдаж болно гэдгийг анхаарч авч їзээгїй байна. Дээрх хэмжээнийн бэлтгэл нь байгалийн ойн менежмент гэхээс илїї хєгшин ойг огтлох буюу ойг сайжруулахад чиглэгдэхэд хїргэж байна. Хэрэв жилд бэлтгэх модны хэмжээ нь бодитой, єсєлтийн тооцоон дээр суурьлсан бол нас гїйцсэн модыг огтлох шийдвэрийг тїргэн шуурхай хэрэгжїїлж болно. Нас гїйцсэн хєгшин ойтой бїтцээсойн менежментэй чиглэлрїї шилжлээ гэхэд , хэрэв жилд бэлтгэх модны хэмжээг тооцохдоо зєвхєн нас гїйцсэн модыг л бэлтгээд байх бол хєгшин ойн нєєц дуусахаас гадна од тїргэн, тїїний гуалин эсвэл тїлшний мод гэхээс гадна бусад ойн ач холбогдол алдагдана. Харамсалтай нь єнєєгийн байдлаар нас гїйцсэн 41 41 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М мод бэлтгэ сонирхол давамгйлдаг тул ба энэ нь улам эрчимжмж байна. Доор дурьдсан тооцоог авч їзвэл зохиогчийн модны нийлїїлэлтийн талаарх дїн шинжилгээний ач холбогдол буурах болно. ач холбогдолгїй болох юм: Ойн сан нь нийтдээ эрїїл бєгєєд зохих ойн нєєцтэй гэж авч їзэх Хуулиар тогтоогдсон ойн бїсчлэлд єєрчлєлт хийгээгїй (тухайлбал онцгой бїсийн 48% д ямар ч бэлтгэл хориотой, хамгаалалтай бїсийн 47%-д зєвхєн ахуйн хэрэглээний зориулалтаар мод бэлтгэхийг зєвшєєрдєг) Зам харилцааны хїрч очих боломж, байгаль орчин эдийн засгийн нєхцєл байдал бїрдээгїй Тїлшний модноос єєр ямар ч ойн дагалт баялагийг (зэрлэг ан амьтны амьдрах орчин, биологийн тєрєл зїйл ойн далат баялгийг) авч ашиглах боломжийг тооцох Зохиогчид энэхїї илтгэлд дурьдсан нийлїїлэлт ба хэрэглээний талаар хийсэн дїн шинжилгээг, ялангуяа нийлїїлэлтийн хэмжээн дээр консерватив байдлаар хандсан болно.Гэсэн хэдийч бид, нь ирээдїйд ой болон байгаль орчныг хамгаалах бололцоог аль болох єргєн хїрээнд авч їзэх зорилгоор урьдчилан анхааруулах зарчим-ийг баримталсан болно 5.2 Хууль тогтоомжийг 82. Энэхїї илтгэлд дурьдсанаар хууль бусаар мод сахиж мєрдєх, хууль бус бэлтгэх явдал єргєн хїрээг хамрах болсон бєгєєд Байгаль їйл ажиллагаа орчныг хамгаалах агентлагийн дэд захирал бєгєєд улсын ерєнхий байцаагчийн тус судалгааны багтай уулзаж ярилцах їедээ тэмдэглэж хэлснээр Монгол улсын ойн нєєц баялагт єнєєдєр заналхийлж байгаа цорын ганц хамгийн том аюул заналхийлэл ажээ. Гэтэл тус багийг Монгол улсад ажиллаж байх їеэр Богд хан уулын дархан цаазат газарт (ЮНЕСКО-ийн ивээлд байдаг) Улаанбаатараас ойрхон, онгоцны буудал руу явах замд ил мод унагаж байсан бєгєєд энэ талаар ямарваа нэгэн арга хэмжээ авахгїй байлаа. Хэрэв улсын нийслэлийн дархан цаазат газарт ийм їйл ажиллагааг тэвчин хїлцэн єнгєрїїлж байгаа бол мєн аймаг болон сумын тївшинд ямар арга хэмжээ авч байгаа гэж бодох вэ? Дараах хэсгїїдэд дурьдсанаар, хууль тогтоомж хэрэгжїїлэх ажилд бїтэц зохион байгуулалтын нэлээд бэрхшээл учирч байгаагаас гадна хамгийн томоохон бєгєєд суурь ач холбогдолтой бэрхшээл нь энэхїї асуудалтай бїтээлч, шийдвэртэй тэмцэх чиглэлээр улс тєрчид болон тєрийн єндєр албан тушаалтнуудад хїсэл эрмэлзэл дутаж байгаа явдал юм. 83. Байгаль орчны болон байгалийн нєєц баялгийг ашиглахтай холбоотой хууль тогтоомжийг хэрэгжїїлэх нь аймаг, сумын хэмжээнд ажиллаж буй байгаль орчны байцаагч, байгаль хамгаалагчдын їїрэг ажээ. Тус улсад 510 байгаль орчны байцаагч 512 байгаль хамгаалагчид байгалийн нєєц хамгаалалт, бїтээгдэхїїний чанар, хїнсний аюулгїй байдалтай холбоотой 30-аад хууль тогтоомжийг хэрэгжїїлэхэд хяналт тавьж байна. 1994 онд энэ чиглэлийн мэргэжлийн ажилтнууд бэлдэх техникум болон техник мэргэжлийн сургуулийн їйл ажиллагаа зогссоноос хойш одоо їйл ажиллагаа явуулж байгаа болон шинээр ажиллуулж байгаа хїмїїст мэргэжил дээшлїїлэх ямарваа нэгэн сургалт явуулахгїй байна. Хууль хэрэгжїїлэх ажилтнуудын техникийн болон эрх зїйн мэдлэг тэднийг їйл ажиллагаагаа їр бїтээлтэй явуулахад шаардлага хангадаггїй талаар яриа байдаг ажээ. Байцаагч, байгаль хамгаалагч нарын аль аль нь бие даасан тээврийн хэрэгсэл байхгїй бєгєєд зарим шалгалт їйлчилгээ хийхийн тулд тус салбарт ажиллагсадад найдахад хїрдэг байна. Улсын байцаагч, байгаль хамгаалагч нарын аль аль нь аймаг, сумын захиргааны дэргэдэх байгалийн нєєц баялгийг ашиглах зєвшєєрлийг олгодог байгууллагуудад харъяалагдаж байжээ. Мод гуалинг ачиж зєєвєрлєхєд олгодог гол 42 42 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М зєвшєєрєл нь гарал їїслийн гэрчилгээ нэртэй бичигийг маш олон тєрлєєр урвуулан ашигладаг тухай яригддаг. Гуалин болон модон бїтээгдэхїїнийг хууль ёсоор бэлдэж, зєєж байхад зориулж ямарваа нэгэн ил тэмдэг тавьж ашигладаггїй. Замын шалгалт зэрэг хамгийн наад захын арга техникийг ч тодорхой давтамжтайгаар ашигладаггїй байна. Дїгнэж хэлэхэд нєєц бололцоогоор хомсхон орон нутагт, єєрийн їїрэгт ажиллагаагаа хэрэгжїїлэхэд шаардлагатай тоног тєхєєрємж багаж хэрэгсэл байхгїй, дээд тївшний байгууллагуудаас дэмжлэг тусламж бараг авдаггїй нєхцєлд ажиллаж, амьдарч байгаа тохиолдолд орон нутгийн байгаль хамгаалах чиглэлээр ажиллаж буй ажилтнууд хууль тогтоомжийг хэрэгжїїлж биелїїлэхтэй холбогдсон їїргээ хїлээхдээ зарим тохиолдолд хэрээс хэтэрсэн байр суурь баримталдаг нь ойлгомжтой. 84. Хууль тогтоомжийг хэрэгжїїлэх ажилд хяналт тавих тогтолцоо зарим талаар єєрчлєгдєж байгаа ажээ. Хамгийн сїїлд саяхан гарсан хууль тогтоомж болон Засгийн газарт хийж буй бїтцийн єєрчлєлтийн хїрээнд бїх байцаагч нар одоо Засгийн газрын хэрэг эрхлэх газрын дэргэд байгуулагдсан Улсын мэргэжлийн хяналтын албанд харъяалагдах болсон бєгєєд ингэснээрээ тодорхой бие даасан байдалтай болж байгаа юм байна. Харин байцаагч нарын нїд чих болж байдаг байгаль хамгаалагч нар нь сумын засаг даргад харъяалагдсан хэвээр байх аж. Мєн энэ талаар асуудал хариуцсан тусгай прокурор, мєн байгаль орчны болон нєєц баялгийг ашиглах асуудлыг зєрчиж байгаа асуудлаар бодлого боловсруулах тусгай байгууллагууд байгуулсан боловч прокурор, цагдаа, улсын байцаагч, байгаль хамгаалагч нарын хооронд їйл ажиллагаагаа хэрхэн уялдуулж, хариуцлагаа хэрхэн хувиарлах талаар зохион байгуулалтын протокол журам гаргаагїй байна. Монгол улсын Засгийн газар ойн хуулийг хэрэгжїїлэх явдлыг хамгийн нэн тэргїїний ээлжинд хэрэгжїїлбэл зохих хєтєлбєр гэж їзэж улмаар энэ чиглэлийн байгууллагуудыг хїний нєєцєєр хангах, санхїїжїїлэх, їїрэгт ажлаа їр бїтээлтэй хийж гїйцэтгэхэд нь тоног тєхєєрємж олгоход чиглэсэн арга хэмжээ авахгїй бол одоогийн нєхцєл байдлыг сайжруулах ямарваа нэгэн бололцоо харагдахгїй байна. 86. Ємнєх хэсэгт дурьдсанаар ойн хууль тогтоомжийг 5.3 Ой мод ашиглах хэрэгжїїлэх дээрээс доошоо чиглэсэн арга хэмжээ нь урьд зєвшєєрєл ба орон ємнє амжилтгїй байсан бєгєєд одоо хэрэгжїїлж буй бїтэц нутгийнхан зохион байгуулалтын шинэчлэл нь дангаараа ямарваа нэгэн їр дїнд хїрэх найдвар тєдийлэн алга байна. Ойн талаарх одоогийн хууль тогтоомж асуудлыг арай єєр байр сууринаас тавих бололцоо олгож байна. Энэ нь ойг ашиглах удаан хугацааны эрхийг тухайн орон нутгийнханд олгох явдал юм. Ойн нєєц баялгаас эдгээр хїмїїс нь шууд бєгєєд хамтдаа ашиг орлогыг нь хїртдэг гэж їзэх їзэл дээр энэхїї хандлага нь тїшиглэж байгаа бєгєєд тэд уг нєєц баялгаа тогтвортойгоор ашиглаж гадныхан хууль бусаар ашиглах явдлаас урьдчилан сэргийлэх урамшуулалтай байдаг гэж їздэг байжээ. Монгол улс хамтын эзэмшлийн ойн тухай ойлголтыг 1996 онд анх нэвтрїїлсэн байна. Энэхїї хэсэгт орон нутгийнхан єєрийн эзэмшилд байгаа ойг хэрхэн ашиглаж байсан туршлага болон тэндээс авах сургамжийн талаар товчхон дурьдана.8 87. Ой эзэмших эрх олгох їйл явц. 1990 оноос хойш Монгол улсын Засгийн газраас олгож байсан ойн эзэмшлийн хэлбэр нь жил бїрийн мод бэлтгэх зєвшєєрєл байлаа. Ойн хуулийн дагуу сонирхсон байгууллагууд єєрсдийн саналаа сумын засаг даргад 8Энэхїї хэсгийг Байгаль орчны яам, НЇБ-ын Хєгжлийн хєтєлбєрийн ажилтнууд болон Альбак, 2000 он, Уламбаяр нарын 2002 онд бичсэн илтгэл дээр тїшиглэн бэлтгэв 43 43 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М тавих ёстой. Засаг дарга ирсэн саналуудыг тодорхой шалгууруудын дагуу тодруулж улмаар єєрийн сонгож авсан саналуудаа Байгаль орчны яаманд хїргїїлэх ёстой. Энэхїї сумын засаг даргаас зєвшєєрсєн саналын їндсэн дээр Байгаль орчны яамны сайд нь жилд бэлтгэхийг зєвшєєрсєн модны хэмжээг тогтооно. Улмаар энэхїї зєвшєєрсєн модны хэмжээг санал авсан аж ахуйн нэгж байгууллгуудад хуваарилж єгєх юм байна. Ийнхїї мод бэлтгэх зєвшєєрєл авсан этгээд нь Байгаль орчны яамнаас мод бэлтгэх гарал їїслийн гэрчилгээ авсан компанитай гэрээ байгуулах ёстой.9 Ийм гэрчилгээ олгох їйл явц нь нэлээд нарийн бєгєєд тухайн компани нь ойд мод бэлтгэх явдлыг мэргэжлийн єндєр тївшинд, тогтвортой байдлаар явуулах ур чадавхитайгаа харуулах ёстой ажээ. 88. 1998 онд Байгаль орчны яам сонирхогч талуудад урт хугацаагаар ой эзэмших бололцоог нэвтрїїлсэн байна. Газрын хуульд заасны дагуу орон нутгийн эрх баригчид ой бїхий газрыг 60 жилийн хугацаатайгаар эзэмших эрхийг эхний ээлжинд олгож, їїнийг цаашид 40 жилээр сунгах бололцоотой болсон байна. Жилд бэлтгэвэл зохих модны хэмжээг тогтоодог їйл явцын нэгэн адил сонирхогч талууд энэ талаар єєрсдийн саналаа сумын засаг даргад хїргїїлэх ёстой ажээ. Аж ахуйн нэгж компаниуд болон орон нутгийнхнаас ийм санал орж ирсэн байна. Эдгээр саналыг їнэлэх їндсэн журам нь жил бїрийн мод бэлтгэх зєвшєєрлийг олгохдоо хэрэглэдэг шалгууртай адилхан ажээ. Эзэмших журмаар авсан ойд мод бэлтгэхийн тулд мєн ялгаагїй гарал їїслийн гэрчилгээ авсан байгууллагуудтай гэрээ хийх ёстой юм байна. 89. Орон нутгийнханд ой эзэмших зєвшєєрєл олгох талаар хандивлагчдын дэмжлэгтэйгээр гаргасан санаачлагууд. 1996 оны болон 1997 онд эхлїїлсэн хоёр тєслийн хїрээнд орон нутгийнхан ой эзэмшин ашиглах явдалд дэмжлэг їзїїлж эхэлжээ. Эхний тєслийг НЇБ-ын Хєгжлийн хєтєлбєр ба Байгаль орчны яам хэрэгжїїлж эхэлсэн ба хоёрдахь тєслийг Дэлхийн зєн байгууллагаас хэрэгжїїлсэн байна. Энэхїї 2 тєслийн їр дїнд 1998 онд 15-22 єрх бїхий орон нутгийн зургаан ой хамгаалах хамтлагууд ой эзэмших гэрээ байгуулсан ба нийт газар нутгийн хэмжээ нь 40000 га газар болжээ. Нэг бїлгийн эзэмшлийн газар нутгийн хэмжээ нь 19000 га байсан ба бусад нь 2000-6000 га газрыг хамарсан байна. 90. Дэлхийн зєн байгууллага ой санг орон нутгийнханд эзэмшїїлэхэд дэмжлэг їзїїлэх їйл ажиллагаагаа їргэлжлїїлж 1999 оны 12-р сард 2 дахь тєслєє эхлїїлэн Булган аймгийн нутаг дэвсгэрт орших 4 ой хамгаалах хамтлагт їйл ажиллагаагаа чиглїїлсэн байна. Энэ тєслийн гол зорилго нь гал тїймэр болон хїний анхаарал болгоомжгїй їйл ажиллагааны улмаас нєєц баялаг нь ноцтойгоор буурсан ойн бїсэд нутгийн иргэдэд тулгуурласан ой хамгаалах, нєхєн сэргээх, ойжуулах болон цаашид тогтвортой ашиглах їйл ажиллагааг дэмжихэд оршино. Тєсєлд ялангуяа ядуу єрхийг хамруулсан байна. Тєслийн їйл ажиллагаагаар байгуулагдсан 4 ой хамгаалах хамтлагийн 2 нь л ой ашиглах эрх олж авчээ. Эдгээр хамтлагт 5-13 єрхийг хамардаг байна. Тэд гол тєлєв їр цуглуулах, боловсруулах, хадгалах, мод їржїїлэг, ойжуулалт, ойн тїймрээс урьдчилан сэргийлэх, гал тїймэртэй тэмцэх, ой цэвэрлэх, модон эдлэл хийх, зєгийн бал олзворлох болон ногоо тарих, байгаль орчны талаар мэдээлэл сурталчилгаа явуулах зэрэг їйл ажиллагаа явуулах ажээ. Дэлхийн зєн байгууллагын энэхїї тєслийг 2001 онд дахин сунгаж 2004 оны 9 сар хїртэл 3 жил ажиллах болжээ. Энэхїї тєслийн 2 дахь їед хамрагдах сумдын тоог 11 болгон нэмэгдїїлж тєслийн їйл ажиллагаагаа єргєжїїлсэн байна. Нэмэгдсэн 7 сум нь Булган аймгийн ємнєд хэсэгт орших бєгєєд энэ тєслийн гол анхаарах чиглэл нь цєлжилттэй тэмцэх явдал байгаа юм байна. 9Ойн тухай хуулийн 26.3-т заасны дагуу мэргэжилийн байгууллагууд гэж нэрлэгдэх ажээ. 44 44 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М 91. 2003 оны эхний байдлаар Байгаль орчны яамны мэдээлж байгаагаар Сэлэнгэ, Булган, Хэнтий, Дорнод аймгуудад нийтдээ 270 мянган га газрыг хамарсан 22 ой эзэмших зєвшєєрлийг олгоод байгаа ажээ. Эдгээр зєвшєєрлийн тал хувийг орон нутгийн хамтлагуудад єгсєн байна. Орон нутгийнханд зєвшєєрєл єгєхдєє ой ашиглахаас гадна ой хамгаалах ажлыг оруулж байгаа ажээ. Орон нутгийнханд олгож буй энэхїї зєвшєєрлийн хїрээнд тэд ойжуулах ажлыг улсын тєсвийн санхїїжилттэйгээр хийх, тухайн эзэмшилдээ байгаа газарт хууль бус мод бэлтгэх, хулгайн ан хийх, хєнєєлт шавьж тархах, гал тїймэр гаргахаас урьдчилан сэргийлэх, тїїнчлэн ойн дагалт баялагийг цуглуулах, ойг сийрэгжїїлэх, цэвэрлэх замаар єрхийнхєє хэрэгцээнд тїлшний мод цуглуулах явдал орж байгаа юм байна.10 92. Орон нутгийнханд ой эзэмших зєвшєєрєл єгснєєс хуримталсан туршлага. Байгаль орчны яамны ажилтнууд єєрсдийн зєвшєєрсєн орон нутгийнхны ой эзэмших їйл ажиллагааны талаар эерэг їнэлгээ єгч байлаа. Ялангуяа иймэрхїї байдлаар ой эзэмших зєвшєєрєл єгсєн нь дараах їр дїнд хїрсэн гэж їздэг байна. Їїнд: Хамтлагийн гишїїдийн ой хамгаалах хариуцлага хїлээх сонирхол нэмэгдсэн. Тухайлбал, эзэмшлийн ойд гадны хїмїїсийг нэвтрїїлэхгїй байх, ойн тїймрээс урьдчилан сэргийлэх, мєн унтраах талаар идэвхи чармайлттай ажиллах болсон байна. Ингэснээр зєвшєєрєл єгсєн газар нутагт гал тїймэр гарах, хууль бус мод бэлтгэх явдал багассан ажээ. Хамтлагийн гишїїдийн єрхийн орлого нэмэгдсэн. Зєвшєєрєл авсан хїмїїст мод їржїїлгийн газар байгуулах, ажиллуулах болон ойжуулалтын талаар сургалт явуулсан ба тэд ийм їйл ажиллагааны тєлєє цалин авах болсон байна. Ой хамгаалах хамтлагийн їйл ажиллагааг цаашид бэхжїїлэхэд тулгарч буй зарим бэрхшээлїїдийг бас тодруулсан байна. Їїнд: Ойн менежментийн талаарх ур чадвар хязгаарлагдмал байдал. Їїнтэй холбогдсон зарим сургалт семинар явуулсан нь зохих їр дїнд хїрчээ. Гэвч цаашид энэ талаар чадавхийг бэхжїїлэх шаардлага байсаар байна. Шийдвэр гаргах эрх мэдэл хязгаарлагдмал байдал. Хэдийгээр ой бїхий газар эзэмших зєвшєєрєл авсан хэдий ч орон нутгийнхан Ойн тухай хуулиар їйл ажиллагаа нь хязгаарлагдаж байна. Їїний їр дїнд тэнд мод бэлтгэхийн тулд гэрчилгээ бїхий байгууллагатай гэрээ байгуулах, тїїнчлэн тїлээний мод, ойн дагалт баялагийг ашиглахын тулд зєвшєєрєл авах шаардлагатай хэвээр байна. Тэдэнд мєн хууль хэрэгжїїлэхтэй холбоотой эрх мэдэл байхгїй учираас хууль бус їйлдлийн талаар арга хэмжээ авахын тулд заавал улсын байцаагч буюу байгаль хамгаалагчид хандах хэрэгтэй болдог ажээ. Хамтлаг байгуулах эдийн засаг, эрх зїйн тодорхойгїй байдал. Орон нутгийнхны єнєєдєр хэрэглэж болох хувилбарууд нь компани буюу хоршоо болж ажиллах явдал байж болохоор байна. Гэвч эдгээрийн аль алиныг нь зохих ёстой шийдвэр гэж їздэггїй ажээ. Ийнхїї тодорхой зохион байгуулалтанд ороогїй учраас тэд банктай харьцах, зээл авах зэрэг арилжааны гїйлгээ хийхэд учир дутагдалтай байдаг байна. 10Ой эзэмших зєвшєєрєл авч байгаа орон нутгийн хамтлаг болгон дараах баримт бичгийг хїлээн авдаг ажээ: Сумын засаг захиргаатай хийсэн гэрээ, сумын Иргэдийн тєлєєлєгчдийн хурлын тогтоол сумын Засаг даргын захирамж, зєвшєєрєл олгосон газрын зураг ордог байна. Уламбаяр болон бусад судлаачид 2002 онд тэмдэглэснээр тэдний судалсан орон нутгийнхны ой эзэмших зєвшєєрєл єгсєн їйл ажиллагаанаас дїгнэлт хийж їзэхэд эдгээр баримт бичиг нь тухайн тїрээсийн зорилгыг тодорхойлоогїй, хэдий хэмжээний газарт ойжуулалт хийх, мєн ойн нєєц баялгийг ашигласны тєлєє тєлєх тєлбєр хураамж зэргийг зааж єгєєгїй байжээ. Їїнээс болж сумын захиргаа тухайн ой эзэмшигч хамтлагуудын хооронд їл ойлголцох явдал гарч байсан байна. 45 45 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М Жилийн турш орлоготой ажиллах бололцоо байхгїй. Ой эзэмших зєвшєєрєл нь гол тєлєв Засгийн газраас дэмжиж ойжуулалтын хєтєлбєрийн хїрээнд хавар орлого оруулдаг байна. Тїїнчлэн ногоо тарих болон бусад дагалт баялаг ашиглах їйл ажиллагаанаас олох орлого нь зун болон намрын эхэн їед орж ирдэг байна. Намрын эхэн болон євлийн саруудад эдгээр орон нутгийн хамтлагийн гишїїдэд орлого олох їйл ажиллагаа явуулах бололцоог бїрдїїлэх шаардлагатай байна. 93. Булган аймгийн орон нутгийнхны ойн тєсєл дээр 1999-2001 онд ажилласан талаар дїгнэлт хийсэн Дэлхийн зєн байгууллагын їнэлгээний багийнхан Байгаль орчны яамны албан тушаалтнуудтай ижил тєстэй дїгнэлт хийсэн байх бєгєєд тэд бас зарим зїйлийг нэмж ажиглажээ. Їїнд: Эзэмших ойн хил хязгаар дотор амьдарч байгаа малчид болон тус газар нутгийн гадна амьдардаг хамтлагийн гишїїдийн хооронд зєрчилдєєн гарсан байна. Тухайлбал, зарим ой эзэмших зєвшєєрлийг тэр нутагт оршин суудаггїй бїлгийнхэнд олгожээ. Эдгээр зєвшєєрєл олгосон бїлгийнхэн дотор мєн тухайн газар нутагт амьдардаг малчид орж байсан байна. Тэд нїїдэллэн явах шаардлагатай учраас тухайн хамтлагийн їйл ажиллагаанд гишїїний хувьд оролцох боломжгїй буюу сонирхолгїй байсан байна. Їїний їр дїнд тэд тухайн орон нутгийнхны ойтой холбоотой їйл ажиллагаанаас ямар нэгэн орлого олдоггїй тэр утгаараа ойг хамгаалах хїсэл багатай байдаг. Ой хамгаалах хамтлаг нь гол тєлєв ядуу хїмїїсээс бїрдэж байсан бєгєєд тэдэнд энэ талаар ажиллах туршлага ур чадвар хязгаарлагдмал байдаг. Орон нутгийн хамтлагууд єєрсдийнхєє їйл ажиллагаа болон санхїїгийн асуудлыг шийдэх, мєн дотооддоо шийдвэр гаргах чиглэлээр нэлээд бэрхшээлтэй тулгарчээ. Дэлхийн зєн байгууллага нь уг тєслийн хїрээнд зєвхєн ядуу єрхїїдэд анхаарлаа хандуулснаас эдгээр хїмїїс нь энэ салбарт тодорхой мэдлэг чадвар хїрэлцэхгїй байсан байна. Цаашид тэдний ур чадавхийг нэмэгдїїлэх асуудалд анхаарал тавихын зэрэгцээ тухайн орон нутгийн нэн ядуу давхаргаас биш боловч илїї чадварлаг мэдлэгтэй хїмїїсийг энэхїї бїлэгт хамруулахыг мєн їнэлгээний баг зєвлєсєн байна. Эзэмшиж буй ойн сангийн хэмжээ нь тухайн хамтлагийн хувьд хэтэрхий их байв. Орон нутгийнханд эзэмшїїлж буй ойн сангийн хэмжээ нь бодит амьдралд тохиромжтой байх ёстой байна. Хэрэв ойн сан нь хэтэрхий их бол тухайн хамтлаг уг газраа зохих ёсоор хамгаалж, арчилах їїргээ биелїїлэх бололцоогїй болно. Орон нутгийн албан тушаалтны їзэж байгаагаар тухайн орон нутгийн ой хамгаалах хамтлаг нь мод бэлтгэл эрхэлэх боломжгїй ажээ. Єнєєгийн байдлаар ой хамгаалах хамтлаг нь єєрсдийн хариуцсан ойн сангаас мод бэлтгэх эрхгїй байна. Тэдэнд мєн иймэрхїї їйл ажиллагаа явуулах тоног тєхєєрємж, сургалт дутагддаг байна. Гэвч урьд ємнє олгосон сургалтаас олж авсан ой модны чиглэлээр зарим ур чадвараа тэд нар їзїїлж чадаж байв. Иймд тэд цаашид мод бэлтгэх чиглэлээр сурч чадахгїй гэх їндэслэл байхгїй юм. Гэвч аймаг, сумын албан тушаалтнууд орон нутгийн ийм хамтлагын гишїїд мод бэлтгэх ажлыг эрхэлж чадна гэж итгэхгїй байлаа. 94. Дїгнэлт. Монголын ойн бїсэд, тїїний ойр орчим амьдарч байгаа ард иргэд єнєєдрийн єєрчлєгдєж буй эдийн засгийн нєхцєл байдалд дадаж зохицож амьдрах чадвартайгаа харуулсан билээ. Їїний нэг илэрэл нь хууль бус мод бэлтгэх ажиллагаа юм. Гэвч иймэрхїї їйл ажиллагаа нь єнєєдєр ойн нєєц баялгийн чанар болон нийт цар хїрээг доройтуулж байна. Засгийн газраас гаргасан олон тєрлийн хууль тогтоомж, дїрэм, журам нь тэр болгон мєрдєгдєхгїй байна. Орон нутгийн хэмжээнд зєвхєн тухайн орон нутгийн хэдэн хїнд зориулсан дїрэм, журам нь ойг тогтворгїй байдлаар ашиглах явдлыг хєхїїлэн дэмжиж, улмаар тухайн цєєн хэдэн хїнд ашиг тусаа єгч 46 46 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М байна. Їїнийг єєрчлєхийн тулд нэг талаас тєр засгийн байгууллагаас тогтоосон хууль дїрэм хэрэгжїїлэх явдлыг сайжруулах, нєгєє талаас орон нутгийн байгууллагуудад энэ талын шинэчлэлийг дэмжсэн єєрчлєлт хийх хоёр чиглэлийн арга хэмжээг шаардаж байх шиг байна. Одоогийн байдлаар орон нутгийнхан єєрсдийнхєє оршин сууж буй газрын эргэн тойрон дахь ой санд ямарваа нэгэн хяналт тавих эрх зїйн боломж алга байна. Байгаль орчны яам болон Дэлхийн зєн байгууллагаас авсан арга хэмжээний хїрээнд орон нутгийнхан ойн санг єєрсдийнхєє хариуцлагад авч хамгаалах сонирхолтой, хїсэлттэй байгааг сїїлийн хэдэн жил харууллаа. Тїїнээс гадна тэд ой хамгаалах їйл ажиллагаагаа сайжруулах чадвартайгаа ч харуулсан байна. 95. Цаашид Монгол улсын ойн менежментэд урт удаан хугацаанд эерэг нєлєє їзїїлэхийн тулд єнєєдєр хамтын эзэмшлийн ойн талаар хэрэгжїїлж байгаа тєслийн хїрээнд илэрсэн хэд хэдэн дутагдлыг арилгах шаардлагатай байна.11 Одоогийн концепцийг дараах байдлаар єєрчлєх: Їїнд Хамтын эзэмшлийн тухай концепцийг єргєжїїлж зєвхєн жижиг бїлэг биш нийт орон нутгийнхныг хамруулах. Тухайн орон нутгийн ойн нєєц баялгийн тогтвортой менежментэд орон нутагт байнга буюу тїр оршин сууж байгаа хэн боловч їїрэг рольтой гэдгийг ойлгуулах нь чухал байна. Орон нутгийн ойг ашиглах явдлаас ямар нэг хэлбэрээр хїн бїхэн ашиг тусыг хїртэх явдлыг хангах нь хамгийн зєв арга юм. Їїний тулд хууль бусаар мод тайрч байгаа хїмїїс болон жилийн турш тухайн ойн бїсэд нїїдэллэж буй малчдыг оролцуулаад нийт орон нутгийнхныг хамруулах шаардлагатай. Орон нутгийнханд ойгоос ашиглаж болох бїх зїйлийг ашиглах бололцоо олгох. Їїнд мод бэлтгэх болон бусад тєрлийн бїтээгдэхїїн ашиглах тїїнийг удирдах явдал орно. Ингэснээр Засгийн газраас хандлагаа єєрчилж улмаар орон нутгийн бїлэглэлийнхэнд ойн менежментийн зохих арга ажиллагаатай болоход нь тус дэмжлэг їзїїлэх чиглэлээр нягт хамтран ажиллахыг шаардах болно. Орон нутгийн засаг захиргааны байгууллагууд ч энэхїї їїргээ биелїїлэхэд нь тус дєхєм їзїїлж дэмжих хэрэгтэй. Орон нутгийн бїлэглэлийнхэнд їр бїтээлтэй ажиллах зохих бїтэц зохион байгуулалт буй болгоход нь туслах. Ойтой холбоотой їйл ажиллагаанд єєрєєр хандах, шинэ арга барилаар явуулахтай холбоотой арга замыг буй болгож, дэмжин сурталчлах. Ойтой холбоотой їйл ажиллагааг зохих ёсоор удирдаж, тїїнээс олох ашиг орлогыг холбогдох бїх сонирхогч талуудын (тєр, орон нутгийнхан болон тодорхой тєсєл дээр хєлслєн ажиллуулж буй хїмїїсийн) хувьд шударгаар хуваарилах байна. Эцэст нь тухайн орон нутгийнхны ойгоос олох ашиг орлогыг шударга, їр бїтээлтэй байдлаар хэрэглэх їйл явцыг ч бий болгох шаардлагатай. Їїний тулд одоогийн эрх зїйн зохицуулалтыг эргэж харж цаашид дэмжлэг їзїїлэх чадавхи буй болгох арга хэмжээ авах шаардлагатай байна. 5.4 Нэмїї єртєг буй 96. Монголд байгаа Сибирийн шинэс буюу Шотландын болгох зорилгоор нарсны (насанд хїрсэн) нєєц нь анхдагч болон хоёрдогч ойг їр ашигтайгаар модон бїтээгдэхїїн болгож боловсруулах бололцоотой, боловсруулах зєєлєн модны єндєр чанартай нєєцийг бїрдїїлж байгаа юм. Єнєєдєр энэхїї зєєлєн модны тєрлийг цаашид єндєр їнэтэй эцсийн бїтээгдэхїїн болгоход саад болж байгаа гол хїчин зїйл нь Монголын мод боловсруулах салбарын єнєєдрийн хоцрогдсон бєгєєд їр ашиггїй ажиллагаа юм. Нєгєєтэйгїїр Сибирийн шинэсийг єрхийн тїлээний хэрэгцээнд гол тєлєв хэрэглэдэг 11Монгол улсад орон нутгийнхны талаар баримтлах бодлогын тухай хавсралт 4-д дурьдсаныг харна уу. 47 47 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М бєгєєд маш єндєр чанартай шинэсний гуалин хєрєєдєж, хагалаад гал тїлж байгаа нь ийм чухал нєєц бололцоог маш зохистой бус байдлаар хэрэглэж байгаа хэрэг юм. 97. Єнєєдєр боловсруулагчдын хувьд нэмїї єртєг бий болгох хамгийн чухал зарчмын ач холбогдолтой боломж бол боловсруулж байгаа гуалин бїрээс аль болох хог хаягдал багатай, бїтээгдэхїїн гаргаж авахад оршино. Анх мод бэлтгэхээс эхлээд эцсийн бїтээгдэхїїнээ хэрэглэгчдэд хїргэх бїхий л хугацаанд мод боловсруулах їйлдвэрїїдэд нэмїї єртєг буй болгох їйл явц їргэлжилдэг. Гуалинг анх зїсэж боловсруулж эхлэх шатанд л хамгийн єндєр єртєг буй болгох талаар Монголын боловсруулагчид анхаарлаа хандуулах хэрэгтэй. Їїний тулд гуалинг зїсэх хамгийн анхан шатны тївшинд, орчин їеийн бага оврын технологид хєрєнгє оруулалт хийх хэрэгтэй. Їїнд хамгийн тохирох технологи нь нарийн зїсэлттэй, зєєврийн, олон хєрєє бїхий тоног тєхєєрємж бєгєєд энэ нь одоогийн хэрэглэж буй хєрєєнєєс 30 хувь илїї мод гаргаж авдаг бєгєєд 60 хувь бага їртэс ялгаруулдаг ба цахилгаан эрчим хїчний хувьд ч хэмнэлттэй байдаг байна. Хєрєєний їзїїлэлтээс хамааран ийм зєєврийн тоног тєхєєрємжийн їнэ нь 8000- 40000 ам.доллар (їйлдвэрлэгчийн ФОБ) байдаг байна. Тїїнчлэн гуалингийн хэмжээ болон эцсийн бїтээгдэхїїнээс шалтгаалан зєєлєн модны хувьд ийм суурь машины бїтээгдэхїїн нь сард 75-150 куб метр, жилд 800 куб метр байдаг. 98. Монголын ойн аж їйлдвэрийн салбар нь бїхэлдээ зєєврийн тоног тєхєєрємж авч тавих зєвлємжийг їїгээр гаргаагїй бєгєєд энэ нь модны аж їйлдвэрийн нийт бїс нутгийн хувьд тэр болгон ач холбогдолтой биш байж болох юм. Шаардлагад нийцэх гуалинг тогтвортой нийлїїлэх боломжийг баталгаажуулсны їндсэн дээр аливаа шинэ хєрєнгє оруулалтыг хийх ёстой нь зїйн хэрэг юм. Гэхдээ єнєєдєр зєєврийн хєрєє нь Монголын нєхцєлд хэд хэдэн шалтгаанаар давуу талтай байх болно. Їїнд: Одоогоор гар хїрээгїй байгаа ойн маш тархай бутархай байгаа байдлыг харгалзан їзэх юм бол энэхїї хєрєє рамыг модны эрэлт хэрэгцээ байгаа газар зєєвєрлєх нь тээврийн зардлыг маш их хэмжээгээр бууруулах юм. Хєрєнгє оруулалтаа нєхєн авах хугацаа нь харьцангуй бага. (Ойролцоогоор 5 жил) Эдгээрийг ажиллуулах, засвар їйлчилгээ хийх нь харьцангуй амархан.(Хєрєєний ирийг засварлаж, солих нь нийт засвар їйлчилгээний дотор хамгийн голлох хувийг эзэлдэг) Бїтээгдэхїїний цар хїрээ, гуалингийн хэмжээ болон гуалинд тавих шаардлагаас хамааран эдгээр хєрєєг 2 буюу 3 хїн ажиллуулах боломжтой. Нэмїї єртєгтэй боловсруулалтад хєрєнгє оруулалт хийх єєр боломж бол бага оврын ирмэг гаргагч болон єнгєлєгч суурь машин байж болох бєгєєд ингэснээр нэгэн ижил хэмжээтэй банз болон эцсийн байдлаар єнгєлсєн гадаргуутай бїтээгдэхїїн гаргах бололцоотой бєгєєд энэ нь гуалин зїсэх технологид шинэ хєрєнгє оруулалт болох юм. Ийнхїї хоёрдогч боловсруулах технологийн ирээдїйн бололцооны талаар судлах нь энэхїї судалгааны хїрээнд багтахгїй боловч ийм єндєр єртєг бїхий бїтээгдэхїїний дотоодын эрэлт хэрэгцээ улам єсєн нэмэгдэж байгаа талаар нотлох баримт байгаа билээ. 5.5 Дотоодын 99. Монгол улсын цаг уур нь доод тал нь 30-40 хэм хїртэл тїлшний їр ашгийг хїйтэрдэг, урт удаан євлєєр тодорхойлогддог билээ. Амьдрал дээшлїїлэх залгуулахад найдвартай бєгєєд їнэ єртєг багатай дулааны эх їїсвэр маш чухал. Жишээлбэл, Монголын цахилгаан станцын нийт бїтээгдэхїїний 77 хувь нь дулаан, зєвхєн 23 хувь нь цахилгаан байдаг байна. Єнєєдєр Монгол улсад дотоодын нефть болон байгалийн хийн бїтээгдэхїїн байхгїй бєгєєд нефтийн бїх бїтээгдэхїїн, тїїний дотор тээврийн хэрэгсэлд голдуу 48 48 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М хэрэглэгдэж буй бїтээгдэхїїний ихэнхийг нь Оросоос импортлож байна. Уламжлалт биомассын тїлш болох тїлээний мод, аргалаас єєр сэргээгдэх эрчим хїчний ач холбогдолтой эх їїсвэр Монголд алга байна. Монгол улсын аж їйлдвэрийн салбар нь Монголын эрчим хїчний тєв сїлжээнээс їйлдвэрлэж буй цахилгаан эрчим хїчний 70 хувь, дулааны 28 хувийг хэрэглэж байна. Орон сууцны салбарынхан дулааны эрчим хїчний сїлжээний їйлдвэрлэсэн дулааны 48 хувийг цахилгаан эрчим хїчний 25 хувийг тус тус хэрэглэдэг ажээ. (НАХЕМ 2000 он). Боловсролын салбарын тєсвийн 20 -оос дээш хувь нь дулааны зардалд зарцуулагддаг гэсэн тооцоо бий. (Финч) 100. Тїлш хэрэглэж буй дотоодын салбар нь їндсэндээ хот, хєдєє, жижиг суурин газруудад амьдарч буй оршин суугчдад хуваагдана. Томоохон хот суурин газар суугчид дотроо мєн 2 хэсэгт хуваагдаж байна: Орон сууцанд амьдарч байгаа хїмїїс нь нїїрсээр дулаацаж, цахилгаанаар хоол ундаа хийж байх бєгєєд Нэг єрхийн орон сууц буюу (гэр эсвэл жижиг модон байшинд) зууханд тїлээ буюу нїїрс тїлж дулаацах буюу хоолоо хийж байгаа гэсэн 2 бїлэгт хуваагдаж байна. Хєдєє орон нутгийнхан 100 хувь тїлшний мод эсвэл мод болон аргалын холимог тїлшийг дулаацах буюу хоол боловсруулахад хэрэглэж байна. Тїлшний мод цуглуулж байгаа найдвартай тоо баримт байхгїй байгаа бєгєєд 6-р хїснэгтэд харуулснаар тус судалгааны багийнханд танилцуулсан 2 жишээнээс їзэхэд энэ талаарх тооцоо нь хоорондоо маш их зєрж байгаа ажээ. Хїснэгт 7. Монгол улс дахь тїлшний модны хэрэглээний тооцоо ИНАБЕГКЖЖГ №ЛЙёјГКГРГ ҐАБКГ ҐИЙГїХИХ»Г ¤ЖјГКГјХ»ГИНГ КГХХЕАБГ ИНАБЕГ «ГЙУЕГЕАБКГ НХИХ»ГХѕГ№ЛБГ НХИХ»ГХХГ ИНГ НХИХ»ГХХГ ДЖјЕУГ ѕАГј Г ѕАГј Г $Г !$Г !$ГїєНЕГ #&Г Г ДЖјГКГјХ»Г Г !$ГНЖГАДЖ»Г !Г %!$ГГГ !$ КГРГёИ»ёГГ №ЖГЖЕГДЖјГГГ $Г %Г "#Г $Г &!Г 101. Модны хэрэглээний хэмжээг бїсчилэн харуулсан сонирхолтой тооцоог (Ван Дер Плас 2003) энэхїї илтгэлд дурьдсан билээ. Уг дїн шинжилгээг дєрвєн бїс болгон хийсэн сон байна: Хойд бїс (шилмїїст ой), Ємнєд бїс (заган ой), Улаанбаатар (импортлогч) болон бусад хэсэг. Єрхийн их, бага хэрэглээний тооцоог дараах байдлаар гаргасан: Бїс бїрд гэр болон байшинд амьдарч буй єрхийн тоо болон тэдгээрийн хэрэглэж буй модыг зундаа хоол хийх , євєлдєє халаалтын зорилгоор ашиглаахаар тооцсон Єрхийн хэрэгцээний тїлшний модны зарцуулалтын хамгийн бага хэмжээ нь ( зундаа 2.5 м3, євєлдєє 3.75 м3 ) байхад хамгийн их хэргэлээний хэмжээ ( зундаа 3.5м3, євєлдєє 6.2м3) тус тус байна. 8-р хїснэгтэд дїн шинжилгээний їр дїнг їзїїлэв. Хїснэгт 8. Тїлшний модны хэрэглээний тооцоог бїсчилсэн харуулсан байдал ГЙГ ИНАБЕГКЖЖГ ё»ёГНХИХ»ГХХКХБГ НГНХИХ»ГХХКХБГГГ ЖБјГ ДЕјГ $## Г &$"""&Г "#'! "Г «ГёёЕ№ёёКёИГ &&" %Г !(%'$Г "(%(Г ЛЙёјГ»ёїёИГГ % !&"Г ##'""Г !("$% Г »јГ #'$ (Г &&# "Г !"'%(%Г $# #(Г '$!%'Г !!& &(Г 49 49 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М Заган ойг тїлшинд хэрэглэж байгаагаас учирч буй дарамт. Говийн бїсэд эрчим хїчний гол эх їїсвэр болж байгаа заган ойгоос тїлээ тїїж байгаагаас їїсэх їр дагавар нь онцгой сонирхол татаж байгаа юм. Насанд хїрсэн заг модны томоохон їндэс нь сул хєрс шороог тогтворжуулж, хєрсєн дээрх ургамал нь салхины зєєвєрлєх эффектыг бууруулдаг учраас цєлжилттэй тэмцэх, тїїнийг хянахад заган ойн їзїїлэх їїрэг роль нь маш чухал. Насанд хїрсэн заг модыг тїлээнд ашиглахаас гадна тїїний навчыг малын тэжээл болгон ашигладаг ажээ. Хєдєє орон нутгийн малчид болон иргэд загийг албан бусаар єрхийн болон сургууль, эмнэлгийн тїлшний зориулалтаар тїїж байгаа учраас єнєєдєр заган ойн ашиглалтын талаар їндэсний хэмжээнд тооцсон найдвартай тоо баримт алга байна. Гэвч Баянхонгор аймгийн Баянтээг сумын засаг даргын тооцож байгаагаар тухайн суманд жилд 700 тн заг хэрэглэж байгаа бєгєєд їїний 200 тн-ыг аж ахуйн нэгж байгууллагууд, харин 500 тн-ыг єрхийнхєн хэрэглэж байгаа ажээ. Заган ойн 1 метр куб модыг 480 кг-ын нягтшилтай байдаг, тїїнчлэн нэлээд хэмжээний заган ой бїхий 84 сумд байна гэж тооцож їзэх юм бол жилийн заган ойн ашиглалт нь 124500 куб метр буюу нийт 1.4 сая метр куб заган ойн нєєцийн 9 хувь орчим байна. Хїснэгт 8 їзїїлснээр ємнєд бїсийн хэрэглээ 1.7 оос 3.1 хувиар илїї байна. Энэхїї мод бэлтгэлийн дарамт нь тогтвортой бус бєгєєд єнєєдєр заган ойг аль хэдийнэ маш ноцтой байдлаар доройтуулаад байна. 102. Сайжруулсан зуух тєсєл нь Байгаль орчны яам болон Дэлхийн банкнаас хамтран хэрэгжїїлж буй санаачилга ажээ. Їїний зорилго нь хот суурин газрын агаарын бохирдол (хог шороо, SО2 болон нїїрсхїчлийн хий)-ыг багасгах, їїний тулд эрчим хїчийг їр ашигтайгаар хэрэглэдэг, цэвэрхэн шаталттай зуух нэвтрїїлэх явдал юм. Агаарыг бохирдуулж буй хїлэмжийн хийг бууруулахаас гадна эдгээр зуух нь нїїрс, тїлээний модыг маш багаар хэрэглэх давуу талтай ажээ. 440000 єрхийг одоогийн санал болгож буй 4 тєрлийн зуухны аль нэгийг хэрэглэдэг болгосноор нїїрс хэрэглэж буй єрхїїдийн хувьд жилд 1 тн нїїрс хэмнэх, тїлээний мод хэрэглэдэг єрхїїдийн хувьд 1,5 куб метр мод хэмнэх бололцоо олгож байгаа юм байна. Ингэснээр нїїрсний хувьд 1 єрх жилд 24-38 ам.доллар тїлээний модны хувьд 22 ам.долларыг хэмнэх бєгєєд сарын 20 долларын цалинтай монголчууд олон байдгийг бодолцох юм бол энэ нь нэлээд ач холбогдолтой хэмнэлт болох юм. Хэрэв ийнхїї єндєр їр ашигтай зууханд шилжиж чадвал жил бїрийн тїлшний хэрэглээ нь 70000 тн нїїрс, 510000 куб метр тїлээний модоор багасах бололцоотой ажээ. (Сайжруулсан зуух тєслийн удирдагчын хийсэн тооцоо). 103. Тїлээний модны эрэлт хэрэгцээг бууруулахаар дотооддоо санаачилж буй бас нэг зїйл бол шахмал тїлшний їйлдвэрлэл юм. Бага хэмжээгээр 2 тєрлийн шахмал тїлшийг їйлдвэрлэж байна. Нэгэнд нь аргал, цаас, нїїрсний хог, модны їртэс, модны хаягдал болон байгалийн бут сєєгийг ашиглаж байгаа бєгєєд нєгєєд нь нїїрсийг сайн бэхжїїлж, цэвэрхэн шатаах зорилгоор бага хэмжээний шавар, шохой хольж хийдэг байна. Эдгээр шахмал тїлшний давуу тал нь тїлээний модыг бодвол 18 хувийн илїї энерги боловсруулахаас гадна утаа багатай, агаарын бохирдуулах хог хаягдал нь бага байдаг ажээ. Шахмал тїлшний їнэ нь зах зээл дээр борлуулагдаж буй тїлээний модны їнийн гуравны хоёр л байдаг ажээ. 50 50 VI. САНАЛ, ЗЄВЛЄМЖ 6.1 Ойн менежмент болон хууль хэрэгжїїлэх їйл ажиллагааг сайжруулах 6.2 Модны аж ахуй эрхлэх боломж, ойн бїсчлэлийн асуудал 6.3 Орон нутгийнханд тїшиглэсэн ойн нєєцийн менежмент 6.4 Ойн нєєцийн бїртгэл тооллого, мэдээллийн менежментийг боловсронгуй болгох 6.5 Модны нєєцийг илїї їр ашигтай ашиглах, модноос єєр тєрлийн эх їїсвэрийг ашиглах явдлыг дэмжихэд зах зээлийн арга хэрэгслийг хэрэглэх нь 6.6 Зїсмэл материал, тїлээний мод болон ойн модны бус бїтээгдэхїїнийг боловсруулах, єєрчлєн зохион байгуулагдсан салбарт зохих хєрєнгє оруулалт хийх М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М 105. Монголын ойн салбар хямрал руу тун тїргэн дєхєж байгаа бєгєєд уг хямралын їр дагавартай тэмцэхэд энэ салбар бэлэн биш байгаа бололтой. Энэ илтгэлийн зарим томоохон дїгнэлтїїдийг дахин тэмдэглэхэд: Одоогийн ашиглалтын бїс гэж нэрлэгдэж буй талбай нь модны цаашид бие даан хєгжих салбарыг тэтгэх, тїїний їр ашгийг дээшлїїлэхэд чиглэсэн хєрєнгє оруулалтыг татах чадваргїй байна; Мод бэлтгэлийн єнєєгийн хэмжээ нь бїхэлдээ тогтвортой бус, одоогийн ашиглалтад зориулсан талбайд энэ нь жилийн зєвшєєрєгдєх, тогтвортой хэмжээнээс 4 дахин их, хэрэв хамгаалалттай бїсийн модноос 25 орчим хувийг аж ахуйн зориулалтаар бэлтгэхийг зєвшєєрлєє гэж бодоход ч энэ нь жилийн зєвшєєрєгдєх хэмжээнээс 1.75 дахин их байхаар байна; Хууль бусаар мод бэлтгэх їйл ажиллагаа нь нийт мод бэлтгэлийн 36-80 хувийг эзэлж байгаа ба їїнээс Засгийн газар ямар ч татвар, хураамж авч чадахгїй байна. Нєгєєтэйгїїр ийм їйл ажиллагаа нь арилжааны болон тїлээний модны дотоодын зах зээлийн їнэд маш их сєрєг нєлєє їзїїлж байгаа ажээ; Хууль тогтоомж хэрэгжїїлэх дээрээс доош чиглэсэн їйл ажиллагаа нь бїхэлдээ їр дїнгїй байгаа бєгєєд орон нутгийнханд нутгийнхаа ойн менежментийг хариуцах эрхийг аажмаар єргєтгєн олгох, хууль хэрэгжїїлэх одоогийн бїтэц тогтолцоог бэхжїїлэхэд чиглэсэн хоёр чиглэлийн стратеги нь хууль бусаар мод бэлтгэх явдлыг зогсоох хамгийн зєв боломжийг бїрдїїлж байна. Ойн нєєц баялаг болон ой ашиглалтын талаар хоорондоо маш зєрїїтэй мэдээлэл байгаа учраас ойн єнєєгийн тєлєв байдлын талаар найдвартай дїр зураг гаргахад бэрхшээлтэй байна; Бэлтгэлийг зєвшєєрч буй модны хэмжээ болон мод бэлтгэхад авч буй хураамж нь зах зээлийн хїчин зїйл болон їнийг огт харгалзаагїй байна; Тїлшний мод нь одоогийн мод бэлтгэлийн 65-80 хувийг эзэлж байгаа бєгєєд голдуу хот, хєдєєгийн ядуучууд гэрээ дулаацуулах, хоол унд хийхдээ хэрэглэж байна. Модны нєєц ноцтойгоор, хурдацтай буурч буй энэ їед тїлээний модноос єєр бодитой хувилбар алга байна; Єрхийн тїлшний хэрэгцээг хангах єєр хувилбарын тїлш гарч ирэхгїй, модны нєєцийг одоогийн тївшинд шавхсан хэвээр байвал хот суурин газрын тїлшний модны нийлїїлэлт энэ зууны эхний арван жилийн тєгсгєл рїї ноцтойгоор хомсдож, Монгол улсын биологийн тєрєл зїйл, ойн маш чухал нєєц баялагт ихээхэн хохирол учрах болно. 106. Ойн нєєц баялгийг асар их хэмжээгээр шавхаж, улмаар цаашид ямар ч хувилбаргїй болохоос ємнє одоогийн бэрхшээлтэй асуудлыг шийдье гэвэл нэн яаралтай арга хэмжээг зургаан тодорхой чиглэлээр авах хэрэгтэй байна. Гэхдээ эдгээр бэрхшээлтэй асуудлыг шийдэх талаар гаргах аливаа санаачилгыг няхуур болгоомжтой зохицуулж, тодорхой дараалалтайгаар, бага багаар їечлэн хэрэгжїїлэхгїй бол байдлыг улам муутгаж болно. Жишээлбэл: Тїлээний модны оронд хэрэглэх боломжтой, хямд тєсєр тїлшний хувилбар гарч ирж байж хууль бусаар мод бэлтгэх явдлыг багасгаж, тїлээний модны їнийг нэмэгдїїлэх боломжтой болно. Ингэхгїй бол, ядуу єрхїїд маш хэцїї байдалд орох болно; Хууль тогтоомжийг їр бїтээлтэй даган мєрдїїлдэг, хэрэгжїїлдэг журам тогтоохоос наана арилжааны зорилгоор мод бэлтгэх талбайн хэмжээг нэмэгдїїлэх нэг ч арга хэмжээ авч болохгїй; 52 52 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М Мод боловсруулах салбарт нэмїї єртєг буй болгох, тус салбарыг єндєр їр ашигтай байлгах талаар авах арга хэмжээг їр ашиггїйн улмаас дампуурах модны їйлдвэрїїд, тїїнээс їїдэх ажилгїйдлийн талаар авах шилжилтийн стратегитай хослуулах хэрэгтэй. 107. Дээр дурдсан зургаан чиглэлээр авах арга хэмжээг дор тайлбарлав: 6.1 Ойн менежмент Хууль тогтоомж сахин мєрдїїлэх їйл ажиллагааны болон хууль хэрэгжїїлэх їндсийг ойн хууль тогтоомж, ойн менежментийн талаарх їйл ажиллагааг урт хугацааны стратеги болон шинжлэх ухаанд сайжруулах тулгуурласан ойг нєхєн сэргээх замаар ашиглах (силвикультур) арга барилтай зохицсон менежментийн тєлєвлєгєє болон мод бэлтгэх зєвшєєрєл бїрдїїлж байх ёстой. Засгийн газар хууль тогтоомжийг хэрэгжїїлэх хэтийн бодлогтотой , энэ ажлыг хийх мэргэжилтэй боловсон хїчнээр хангаж, тэдэнд їїргээ гїйцэтгэхэд нь шаардагдах материаллаг нєєцийг нь бїрдїїлж єгєх шаардлагатай. Дараах дарааллаар нэн тэргїїний ээлжинд авах арга хэмжээг тодорхойлно. Нэгдїгээрт, хууль бусаар мод огтолж байгаагаас їїдэн учирч буй улсын орлогыг гаргуулж авах, зах зээлийн їнэд учирч буй сєрєг нєлєєг арилгахын тулд бїх хууль бусаар бэлтгэсэн модыг илрїїлж, хурааж, зах зээлийн їнээр дуудлага худалдаагаар зарах. Хоёрдугаарт, онцгой хамгаалалттай болон тусгай хамгаалалттай бїсэд хууль бусаар мод бэлтгэх явдлыг таслан зогсоох. Гуравдугаарт, єрхийн хэрэглээнд хэрэглэх тїлшний єєр, боломжтой хувилбар гарч ирсний дараа тїлээний мод бэлтгэх жилийн зєвшєєрєгдсєн, тогтвортой хэмжээтэй холбоотой хууль тогтоомжийг ягштал хэрэгжїїлэх. 6.2 Модны аж ахуй эрхлэх Єргєн хїрээтэй тогтоосон тусгай хамгаалалтын боломж, ойн бїсчлэлийн бїсийн зарим хэсгийг менежментийн маш хатуу бєгєєд асуудал нарийн тодорхойлсон журмын дор ашиглалтын бїс болгон шилжїїлэх боломжтой эсэхийг (їїний тулд хууль тогтоомжид єєрчлєлт хийх шаардлага ч гарч болно) судлахын тулд тусгай хамгаалалттай бїсэд аж ахуй эрхлэх байгаль орчны болон эдийн засгийн боломжийн талаар судалгаа хийх шаардлагатай. Цаашид мод бэлтгэх жилийн зєвшєєрєгдєх хэмжээг дунд болон урт хугацаанд тооцож гаргахад ашиглах суурь болгохын тулд одоогийн ашиглалтын бїсэд байгаа ой модны нєєц, тєлєв байдлыг тодорхойлох, орчин їеийн аргаар явуулах ойн нєєцийн бїртгэл, тооллого хийх (энэ талаар дор 6.4-д дурдсан). 6.3 Ойн нєєцийн орон Модон болон модны бус нєєц баялгийг ашиглан нутгийнханд тїшиглэсэн зохицуулах їїргийг орон нутгийнханд шилжїїлэх менежментэд аажмаар зорилгоор ойн эзэмшил, менежментийн гэрээг орон шилжих нутгийнхантай хэлэлцэн тохирч байгуулах хэрэгтэй. Ойн эзэмшлийн їйл ажиллагааг тєр, захиргааны байгууллагууд болон орон нутгийнхан хамтран удирдах ёстой. Тєрийн байгууллагууд сургалт явуулах, тєлєвлєхєд нь туслаж, хяналт тавин, харин орон нутгийнхан газар дээр нь ойн нєєцєє бїртгэх, ашиглах арга хэмжээ авна. Одоо хэрэгжиж байгаа хамтын эзэмшлийн ойн 22 гэрээг зогсоож болохгїй бєгєєд харин тэдгээрийн ихэнх нь ойн тєрєл бїрийн нєєц баялгийг єєрсдєє цуглуулж, ашиглах, шинээр хэрэгжїїлэх орон нутгийнханд тулгуурласан хєтєлбєрийн хїрээнд єєрсдийн техникийн чадавхиа сайжруулах зорилгоор шинэ гэрээ байгуулахыг хїсэж байж болох юм. 53 53 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М 6.4 Ойн нєєцийн бїртгэл Ойн нєєц баялгийн одоогийн хайгуул тооллого, мэдээллийн судалгааны аргыг орчин їеийн стандартад менежментийг боловсронгуй тохируулан шинэчлэх шаардлагатай ба їїнийг болгох шинэчилсэн ашиглалтын бїсэд хэрэглэх хэрэгтэй (Онцгой болон тусгай хамгаалалтын бїсэд бїртгэл, тооллогын єєр стандарт, арга техник шаардлагатай байдаг). Байгаль орчны яамны хїрээнд (орон нутгийнхны эзэмшлийн ойн бїсээс гаргуулж авсан, ойн нєєц баялгийн бїртгэл, тооллого, модны ургалт, гарц, мод бэлтгэлийн хэмжээний мэдээллийг нэгтгэсэн) байгаль орчны нєєцийн мэдээллийн менежментийн системийг орчин їеийн хиймэл дагуулын зураг, компьютерт тулгуурлан цогцолбор байдлаар буй болгох. 6.5 Модны нєєцийг илїї їр Засгийн газраас одоо хэрэглэж буй ой мод ашигтай ашиглах, модноос єєр ашигласны тєлбєрийн тогтолцоо нь хаягдлыг тєрлийн эх їїсвэрийг ашиглах багасгах, нэмїї єртєг буй болгох болон єртєг їйл ажиллагааг дэмжихэд зах багатай модон эдлэл хийхээс єєр хувилбар зээлийн арга хэрэгслийг бий болгохыг урамшуулан дэмжихэд ямар ч хэрэглэх нь нєлєє їзїїлэхгїй байна. Ойн нєєцєд учруулж буй дарамтыг багасгахын тулд, илїї чанартай бїтээгдэхїїний эрэлт хэрэгцээ болон тїлээний мод зэрэг нэн чухал бїтээгдэхїїнийг орлох бїтээгдэхїїн гарахтай зэрэгцїїлэн мод бэлтгэх хураамжийн хэмжээг бага багаар, няхуур тєлєвлєж тооцсон їе шаттайгаар аажмаар нэмэгдїїлэх асуудлыг судлах хэрэгтэй. Орон нутгийнхны бэлтгэсэн модыг (тухайн орон нутгийнхан оролцсон) дуудлага худалдаагаар худалдаж, орсон орлогыг анхнаасаа хэлцэн тохирсон орлогоо хуваалцах гэрээний дагуу хуваарилах нь зїйтэй. 6.6 Зїсмэл материал, тїлээний Хаягдал багатай, єндєр чанартай хєрєєдсєн мод болон ойн дагалт модон бїтээгдэхїїн гаргах чиглэлээр шинэ, бага бїтээгдэхїїнийг боловсруулах, оврын технологи нэвтрїїлэх санаачлагыг єєрчлєн зохион байгуулагдсан дэмжих хэрэгтэй. Орон нутгийнханд ой эзэмших салбарт зохих хєрєнгє менежментийн гэрээний дагуу бэлтгэсэн оруулалт хийх гуалингаа боловсруулахад нь тєлбєртэйгээр їйлчилдэг зєєврийн хєрєєг цєєн тоогоор нэвтрїїлэх асуудлыг эхний ээлжийн стратеги болгон судлаж їзэж болох юм. Єрхийн хэмжээнд хэрэглэж буй тїлээний їр ашгийг дээшлїїлэх талаар хэрэгжїїлж байгаа одоогийн стратегийг бэхжїїлж, єргєжїїлэх хэрэгтэй байна. Шахмал тїлш зэрэг тїлээний модны оронд хэрэглэж болох, арилжааны журмаар борлуулахуйц єєр хувилбарын тїлш буй болгох санаачлагыг ч дэмжих хэрэгтэй. Орон нутгийнханд ойн дагалт баялагаас илїї их нэмїї єртєг гаргаж авах бололцоо олгохуйц ердийн технологийг сурталчлах техник эдийн засгийн судалгаа, їзїїлэх сургалт, тєслїїдийг хэрэгжїїлэх нь зїйтэй. Ийм технологид (самар, мєєг, жимс болон эмийн ургамлыг хатаах) хатаагч, анхилуун їнэртэй ургамлаас эссенци тос ялгаруулах бага оврын нэрэгч машин зэрэг орж болох юм. 54 54 VII. ОЙН МОДНЫ САЛБАРТ ДЭЛХИЙН БАНКНААС ТУСЛАЛЦАА ЇЗЇЇЛЖ БОЛОХ ЧИГЛЭЛЇЇД 7.1 Ой модны салбарт хандивлагчдаас їзїїлэх тусламжийг зохицуулах 7.2 Эрх зїйн зохицуулалтын хяналт, хууль сахиулах болон хэрэгжїїлэх асуудлаар чадавхи буй болгох 7.3 Орон нутгийнхан ойн нєєц баялгийн менежментийг эрхэлсэн туршилтын тєслїїд 7.4 Їр ашиг єндєртэй зуух ба шахмал тїлш М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М 7.1 Ой модны салбарт 108. Монголтой ижил тєстэй бэрхшээл амсаж байгаа хандивлагчдаас їзїїлэх орнуудад (тухайлбал, Индонез, Камбож, Лаост) ойн тусламжийг зохицуулах менежмент, байгаль хамгаалах болон хууль тогтоомж хэрэгжїїлэх чиглэлээр мэдэгдэхїйц ахиц гаргаж байгаа тохиолдолд Дэлхийн Банк тэргїїлсэн олон улсын хандивлагчид ой модны салбарт нь санхїїгийн туслалцааг їргэлжлїїлэн їзїїлж байна. Мєрийнхєє хєтєлбєрийг нэн тэргїїний зорилтоор нь ялган зааглаж, їзїїлж буй техникийн туслалцаагаа зохистой байлгахын тулд харилцан уялдуулах, їїний тулд тєр, засгийн байгууллагуудтай хамтран ажиллах зорилгоор хандивлагчид ой модны салбарын асуудлаарх зєвлєлдєх бїлгїїдийг байгуулж ажиллажээ. Дэлхийн Банк нь Монгол улсад ижил тєстэй зохицуулагч механизмыг дэмжин сурталчлах, зохион байгуулах, дэмжих чиглэлээр ажиллах бололцоог эрэлхийлвэл зохино. 7.2 Эрх зїйн зохицуулалтын 109. Техникийн туслалцааны ийм тєслийн гол хяналт, хууль сахиулах зорилго нь Байгаль орчны яам, мэргэжлийн болон хэрэгжїїлэх асуудлаар байцаагч нар, цагдаа, бусад байцаагчид, аймаг, чадавхи буй болгох сумын захиргааны ажилтнуудын байгалын нєєц баялгийн талаарх бїх хууль тогтоомж, тїїний дотор ойн нєєц баялагтай холбоотой хууль тогтоомжийн биелэлтэд хяналт тавьж, хэрэгжїїлэх чадавхийг бэхжїїлэхэд оршино. Тєслийн хїрээнд хууль хэрэгжїїлэх їйл ажиллагааг їр бїтээлтэй болгоход зориулж зохих тоног тєхєєрємж олгох (їїнд холбоо, тээврийн хэрэгсэл, дїрэмт хувцас гэх мэт) мєн сургалтын хоёр хєтєлбєрийг орон нутгийн аль нэг их сургуультай хамтран зохион байгуулж болох юм. Їїнд: Монгол улсын байгалын баялгийн талаарх хууль, тогтоомжийн заалт, тавигдаж буй шаардлага, нєєц баялгийн тогтвортой менежмент зарчим, шалгуурууд, нєєц баялгийн менежментийн тєлєвлєгєє, тєлєвлєсєн зорилтуудаа хууль хамгаалах, бодит амьдрал дээр хэрэгжїїлэх хэрэгсэл болсон зєвшєєрєл болгон хєрвїїлэх, байгалын нєєц баялгийн бїртгэл, тооцоо гаргах, тїїнийг хууль тогтоомж сахих, хэрэгжїїлэхтэй уялдуулах талаар дэлгэрэнгїй тайлбарлах 2-3 долоо хоногийн модуль хэлбэрийн сургалт явуулах; Хууль тогтоомжийг биелїїлэх, биелэлтэд хяналт тавих, хууль хэрэгжїїлэх талаар газар дээр нь їзїїлэх сургалт хийх зэргээр 3-4 долоо хоногийн модуль хэлбэрийн сургалт зохиох. Энэ сургалтад мєн мод бэлтгэх, бусад ойн бїтээгдэхїїн цуглуулах журам, бїтээгдэхїїнд тэмдэг тавих, ажиглах тогтолцоо, системтэй ба стандартчилсан илтгэл, тайлан гаргах журам нэвтрїїлэх зэрэг орон нутагт, газар дээр нь хууль тогтоомжийн биелэлтийг шалгах, эргїїл харуул хийх, хяналт тавих арга техник, байцаагчид, байгаль хамгаалагчид, цагдаа, прокуроруудын хоорондын хамтын ажиллагаа, уялдаа холбоог їр бїтээлтэй болгох, хууль тогтоомж зєрчсєн тохиолдолд торгууль тавих, хуулийн дагуу мєрдєн шалгах, захиргааны торгуулиас єгсїїлээд шїїхэд єгєх хїртэл хууль хэрэгжїїлэх олон тєрлийн арга хэрэгслийг зохистой хэрэглэх зэрэг сэдвїїдийг хамарч болох юм. 7.3 Орон нутгийнхан ойн нєєц 110. Ойн бїтээгдэхїїнийг хамтран ашиглах баялгийн менежментийг талаар орон нутгийнхан (сумынхан) болон тєр, эрхэлсэн туршилтын тєслїїд захиргааны байгууллагууд гэрээний їндсэн дээр хамтран ажиллахад хїргэсэн, ойн тогтвортой менежментийн хєтєлбєрийг Лаос улс хандивлагчдын тусламжтайгаар хэрэгжїїлсэн туршлага дээр їндэслэн Дэлхийн Банк энэ чиглэлээр ажиллаж болох юм. Орон нутгийнхан ойн менежментийг эрхэлж чадах юм гэдгийг таван жилийн хугацаатай хэрэгжсэн хоёр тєсєл харуулж чадсан бєгєєд тус Банк болон Финлянд улсын Засгийн газрын ивээн тэтгэж буй зургаан жилийн хугацаатай шинэ тєслийн хїрээнд Лаосын арилжааны 56 56 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М зорилгоор ашиглах ойн 65 гаруй хувийг ийм тогтолцоонд хамруулах юм байна. Тєслийг хэрэгжїїлж эхлэхийн ємнє орон нутгийн захиргааны ажилтнууд, тосгоны їїсгэл санаачлагын байгууллагуудад чадавхи буй болгоход чиглэсэн томоохон сургалтын хєтєлбєрийг урьдчилан явуулдаг ажээ. Засгийн газрын ойн асуудал эрхэлсэн албан тушаалтнууд тосгоныхныг ойн талаар тєлєвлєгєє хийх, бїртгэл тооллого явуулах талаар сургадаг ба улмаар баталсан тєлєвлєгєєг тэд хэрхэн хэрэгжїїлж байгаад хяналт тавьдаг байна. Ой эзэмших эрхийг тосгонд бїхлээр нь олгодог ба тосгоны бїх гишїїдийн зєвшєєрлийг авсан байх ёстой. Тосгоныхон ой эрхлэх бїхий л їйл ажиллагаа тїїний дотор мод бэлтгэх, шаардлагатай бол дахин ойжуулах, ургаж буй модыг арчлах зэрэг ажил хийдэг байна. Зохион байгуулалтын арга хэмжээг тосгоны ойн комисс авч хэрэгжїїлдэг ба тус комисс нь тосгоны зєвлєлд ажлаа тайлагнадаг ажээ. Ойтой холбоотой арга хэмжээнд тосгоны бїх иргэд оролцдоггїй бєгєєд харин оролцсон нь зохих хєлс авдаг. Орлогыг (татвар, хураамж тєлсєний дараа) дараах байдлаар хуваарилдаг байна. Їїнд: 10 хувийг тус улсын ойн агентлаг; 10 хувийг бїс нутгийн ой мод хариуцсан байгууллага; 40 хувийг дїїргийн ой мод хариуцсан байгууллага (їїнээс менежментийн бїх зардал, тїїний дотор тосгоныхны цалинг тєлдєг); 40 хувийг тосгоны зєвлєлєєс захиран зарцуулдаг Тосгон хєгжїїлэх санд тус тус хуваарилдаг байна. 111. Орон нутгийнхан (тосгоныхон) ийнхїї экологийн їйл ажиллагаанд оролцсоноор дараах боломж бїрдэж байна: биологийн тєрєл зїйлийг онгон хэвээр нь хадгалах; одоо байгаа тусгай хамгаалалттай газрын эргэн тойронд болон тэднийг хооронд нь холбосон ойн орчны бїсийг зохих менежменттэй болгох; ургамал болон амьтны гаралтай ойн дагалт баялагийг тогтвортойгоор ашиглан нэмїї єртєг буй болгох менежментийг бага багаар нэвтрїїлэх; эмзэг уулархаг, налуу газар, горхи усны эх їїсвэр, намаг болон бусад нэн чухал газар нутгийг бїсчлэн хамгаалах; нєєц нь хомосдож буй ойн экосистемийг сэргээх. 112. Лаос улсад хэрэгжїїлсэн хєтєлбєрийн їр дїнд ойн менежментийг газар дээр нь хэрэгжїїлэх ажил эрс сайжирсан ба орон нутгийнхны эзэмшлийн ойн бїсэд хууль бус їйл ажиллагаа эрс буурчээ. Харин Лаост хэрэгжїїлсэн энэ хєтєлбєрийн їед ажиглагдсан гол дутагдалд тосгоны эзэмшлийн газрын хил хязгаарыг тогтооход учирсан бэрхшээл, бичиг їсэг тайлагдсан хїмїїсийн тоо маш бага (35-аас доош хувь), зарим бїс нутагт сургалт явуулах хэлийг нутгийн хїн ам тэр бїр мэдэхгїй байх тохиолдол цєєнгїй байв. Орон нутгийнхан хоорондоо харилцан зохион байгуулалтад орж, хамтран ажиллахад уламжлалт дадал заншлын улмаас зарим бэрхшээл Монголд гарч болох боловч, яс їндсээр хэт их ялгардаггїй, бичиг їсэгт тайлагдсан, анхан шатны боловсрол эзэмшсэн тївшин єндєр байгаа зэрэг нь харьцангуй давуу тал юм. 7.4 Їр ашиг єндєртэй 113. Ойн нєєцєд учирч буй дарамтыг арилгахад зуух ба шахмал тїлш нэн тэргїїний ээлжинд авах цорын ганц арга хэмжээ бол тїлээний модны хэрэглээг багасгах явдал билээ. Дэлхийн Банк нь одоо хєдєє орон нутагт хэрэгжїїлж байгаа туршилтын тєслийн туршлага дээрээ тулгуурлан єрхийн хэмжээнд хэрэглэх зуухыг сайжруулах хєтєлбєр, шахмал тїлшний їйлдвэрлэлийг єргєн хэмжээнд їйлдвэрлэх талаар хийх техник, эдийн засгийн судалгаа, ийм їйлдвэрлэлд эхний туслалцаа їзїїлэх зэрэг арга хэмжээгээ цаашид нэлээд єргєсгєх талаар судлах хэрэгтэй байна. 57 57 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М АШИГЛАСАН МАТЕРИАЛ А. Ахлбак, Монголын ой ба ойн аж ахуй, 2000 Ж. Г. Брэтэно, Монгол дахь ойжуулалт, Германы техник хамтын ажиллагааны агентлагаас хэрэгжїїлж буй Байгалын онгон тєрхийг хадгалах, тусгай бїсийн хєгжил тєсєлд зориулсан судалгаа, 2001 он Бодлого судлалын тєв, Монголын хєдєє орон нутгийг хєгжїїлэх стратеги, 2002 он Чандрасехарань С. Эд, Монголын Їндэсний ойн хєтєлбєрийн тухай НЇБ-ын Хєгжлийн хєтєлбєрийн SPPD тєсєл МОН/00/304: Їндэсний ойн хєтєлбєрийн хєгжил. НЇБ-ын Хїнс. Хєдєє аж ахуйн байгууллага, Байгаль орчны яам, Улаанбаатар, Монгол Улс, 2001 он Дарст, П Танилцуулга, НЇБ-ын Хїнс хєдєє аж ахуйн байгууллага, Мод тайралтын їр нєлєєг багасгах асуудал эрхэлсэн тєвийн Монгол дахь суурин тєлєєлєгчийн газар, 2002 он А. Энхбат, Ж. Цогтбаатар, 1997 Монголын ой ба ойн менежмент, RAP хэвлэл, 1997/4, НЇБ-ын Хїнс хєдєє аж ахуйн байгууллага, Бангкок, Тайланд, 1997 Монгол Улсын Засгийн газар, Ойн тухай хуулийн нэмэлт єєрчлєлт, 2002 он Монгол Улсын Засгийн газар, Ойн аж ахуйн талаар хэрэгжїїлэх Їндэсний хєтєлбєр, Засгийн газрын 2001 оны 248 тоот тогтоолын хавсралтын албан бус орчуулга Монгол Улсын Засгийн газар, Ойн тухай хуулийн нэмэлт єєрчлєлт, 2002 он Хилми Х. А,Монгол Улсын ойн аж ахуйн салбарын байгууллага болон чадавхийг бэхжїїлэх асуудлаар бэлтгэсэн зєвлємж тайлан, НЇБ-ын Хєгжлийн хєтєлбєрийн SPPD тєсєл МОН/00/304, Їндэсний ойн хєтєлбєрийн хєгжил, Улаанбаатар, 2001 он Жаакко Поури, Монгол Улсын Худалдаа аж їйлдвэрийн яаманд зориулж Финляндын Гадаад харилцааны яамны захиалгаар хийлгэсэн Монголын ойн аж ахуйн салбарын талаар баримтлах стратегийн хєгжлийн судалгаа. 1995 он Японы ойн техникийн холбоо (ЯОТХ), Монгол Улсын Сэлэнгэ аймгийн ойн нєєц баялгийн менежментийн судалгаа, Японы олон улсын хамтын ажиллагааны агентлаг, Ойн менежментийн тєв, Байгаль орчны яам, 1998 LUSO Консалт Хан Хэнтийн онцгой хамгаалалттай газрын баруун бїсийн ойн нєєц баялгийн тогтвортой ашиглалт ба байгалын онгон тєрхийг хадгалах нь, ХБНГУ-ын Техник хамтын ажиллагааны агентлагийн нэрийн ємнєєс бэлтгэсэн тайлан, 1998 он Меарнс Робин, Олон нийт, хамтран хэрэгжїїлэх арга хэмжээ, нийтийн бэлчээр: Социализмын дараах їеийн Монголын жишээ, Хєгжлийн судалгааны сэтгїїл, 22-р боть, 3 дахь дугаар, 297-339-р хуудас, 1996 Санхїї эдийн засгийн яам, Эдийн засгийн єсєлтийг нэмэгдїїлэх, ядуурлыг бууруулах стратеги, 2002 он Монгол Улсын Бaйгаль орчны яам, Монгол Улсын Їндэсний ойн бодлогын тухай тайлан Ус цаг уур, Очныг хянах Їндэсний агентлаг, Монгол Улсын 2000 оны байгаль орчны талаарх статистикийн гарын авлага, Улаанбаатар, Монгол Улс, 2000 он 58 58 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М Монгол Улсын Їндэсний Статистикийн газар, Монголын Статистикийн тойм, 2002 он Руциска И, Монголын байгаль орчин, Азийн хєгжлийн банкны їйл ажиллагаанд їзїїлэх тїїний нєлєє, 2001 он Теусан С. М, Монголын ойн бїртгэл, ойн тєлєвлєлт, Одоогийн практикт хийсэн дїн шинжилгээ, ойн хэтийн тєлєвлєлтийн талаар єгєх зєвлємж, Германы техник хамтын ажиллагааны агентлаг, 95.3515.4, тєсєл, 2000 он Монголын тогтвортой хєгжлийн їндэсний зєвлєл, Монгол Улсын мєрийн хєтєлбєр- 21, Улаанбаатар, (Монгол Улсын Засгийн газрын 1998 оны 5-р сарын 82 тоот тогтоолоор батлагдсан) Дэлхийн банк, Монголын байгаль орчны хяналт, Дэлхийн банкны байр, Улаанбаатар, 2002 он Дэлхийн банк, Монголын тєрийн секторын зардлын тойм, 2002 он Т.Уламбаяр, Н.Гомбосїрэн, Э.Дїгэржав, Олон нийтэд тїшиглэсэн ойн аж ахуйг хєгжїїлэх тєсєл, Булган аймаг, Монгол Улс, (Монгол дахь Дэлхийн зєн байгууллагад зориулж бэлтгэв), 2002 он НЇБ-ын Байгаль орчны хєтєлбєр, Монголын Байгаль орчны яам, Монголын байгаль орчны єнєєгийн байдал, 2002, НЇБ-ын Байгаль орчны хєтєлбєрийн Ази Номхон далайн бїс нутгийн нєєцийн тєв, Пантхумтани, Тайланд, 2002 он Ваггенер Т, Зах зээлийн эдийн засагт шилжих єєрчлєлтийн хїрээнд хийгдэж буй ойн бїтээгдхїїний їнэ тогтоолтын єнєєгийн нєхцєл байдал, Хятад, Монгол, Бирм, Вьетнам, 1998 он Вингард Ж.Р, Пїрэвдолгорын Одгэрэл, Монголын Байгаль орчны тухай хууль тогтоомж, хэрэгжїїлж буй практикийн тухай гарын авлага, Германы техник хамтын ажиллагааны агентлагийн шугамаар хэгжїїлж буй Худалдааны болон иргэний хуулийн шинэчлэл тєсєл, Улаанбаатар, Монгол Улс, 2001 он Дэлхийн байгаль орчны сан, Монгол, Монгол дахь гуалингийн хууль ёсны болон хууль бус арилжааны талаарх тайла, 2002 он Икханбай Х, Байгаль орчин, тогтвортой хєгжлийн эдийн засаг, 2000 он 59 59 М О Н Г О Л Ы Н О Й М О Д Н Ы С А Л Б А Р Ы Н Т О Й М ТАЙЛАНГ БЭЛТГЭХ ЯВЦАД УУЛЗАЖ ЗЄВЛЄЛГЄЄ АВСАН ХЇМЇЇС И.АРИУНЗУЛ Байгаль орчныг хамгаалах агентлагийн дэд дарга, улсын ахлах байцаагч, Д.БАТБОЛД Дэлхийн байгаль орчны сангийн Монголын хєтєлбєрийн Байгалийн унаган тєрхийг хамгаалах хэлтсийн дарга БОЛД, Ой модны яамны сайд асан Т. ДАМДИН Байгаль орчны яамны Бодлогын хэрэгжїїлэлт, зохицуулалтын газрын дарга ДАШДАВАА БОЯ-ны Байгаль, ой, усны агентлагийн ахлах мэргэжилтэн Л.ДОРЖЦЭДЭН БОЯ-ны Ой модны аж ахуйн їндэсний хорооны нарийн бичгийн дарга ФИНЧ. К Дэлхийн банкны Монгол дахь Суурин тєлєєлєгчийн газар, зєвлєх Д.ЭНХСАЙХАН, (Докт) Ойн менежментийн тєслийн захирал ГРЭЙСОН Р Эко Минекс Интернэйшнл ХХК-ийн ерєнхий захирал ХОФФМАН Х Германы техник хамтын ажиллагааны нийгэмлэгийн Байгалийн нєєцийн тогтвортой менежмент тєслийн Тэргїїн зєвлєх ЖОНСОН Ж НЇБ-ын Хєгжлийн хєтєлбєрийн Байгаль орчны асуудал хариуцсан ахлах зєвлєх У.ХОРОЛДАВАА БОЯ-ны Байгаль, ой, усны агентлагийн дарга Ж. ЛУВСАНЦЭРЭН Монголын ойчдын нэгдсэн холбооны ерєнхийлєгч М. МЄНХЗОРИГ БОЯ-ны Бодлого хэрэгжїїлэлт зохицуулалтын хэлтсийн мэргэжилтэн Т.НЯМ-ОСОР Булган аймгаас сонгогдсон Улсын их хурлын гишїїн Д. ОЮУНЦЭЦЭГ Дэлхийн банкны Єрхийн зуухыг сайжруулах тєслийн менежер Н.ОЮУНДАРЬ БОЯ-ны Хамтын ажиллагааны хэлтсийн дарга ПЇРЭВРАГЧАА Мод судлах тєвийн захирал Р.САРАНГОО БОЯ-ны Хамтын ажиллагааны хэлтсийн ахлах ажилтан М.САУЛИ БОЯ-ны Санхїї эдийн засгийн хэлтсийн мэргэжилтэн ШМИДТ. С (Докт) ГТХАН-ийн Тусгай хамгаалалттай газрын менежмент, Байгаль хамгаалал, орчны бїсийн хєгжил тєслийн зєвлєх СТЕЙНЕР БУРКАРТ Б, (Докт) ГТХАН-ийн зєвлєх СВЕНСОН К Алтай таван богд Їндэсний парк тєслийн менежер, Шинэ Зеландын байгаль орчны хїрээлэн, Хїн тєвтэй байгаль хамгаалал санаачлага Ж. ЦОГТБААТАР Шинжлэх ухааны академийн Гео экологийн хїрээлэнгийн захирал Т. ЦОГОО Монголын ой модны аж їйлдвэрийн холбооны ерєнхийлєгч У. ТУНГАЛАГ НЇБ-ын Хєгжлийн хєтєлбєрийн Ядуурлыг судлах, ажил олоход туслалцаа їзїїлэх їндэсний тєслийн менежер 60 60 THE WORLD BANK MONGOLIA F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W 2004. April, Nicholas Crisp, Forest Product Processing Specialist, John Dick, Forest Management Specialist, and B.C., Michael Mullins, Forest Policy and Economics Specialist. 1 i ctoria,V M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W ACKNOWLEDGEMENTS The authors wish to acknowledge the contributions and assistance of a number of indi- viduals to the completion of this document: Dr. Tony Whitten, Senior Biodiversity Specialist, Environment and Social Development Sector, East Asia and the Pacific Region, The World Bank, whos belief that Mongolias forests had not received due attention in World Bank programs led to this review; Ms. Radnaaragchaa Sarangoo, Senior Officer, International Cooperation Department, MNE who arranged our itinerary of meetings with government officials with efficiency, pa- tience and humour , while trying to arrange her own imminent departure for postgraduate studies inAustralia; Ms. Selenge Nergui and Ms. Bolormaa Gurjav, ProgramAssistants, The World Bank, Ulaan Baatar, for their logistical support; Ms. Badamlyankhua Mishigragchaa who provided very competent verbal and written translation services; Dr. Hans Hoffmann, Principal Advisor, GTZ Conservation and Sustainable Manage- ment of Natural Resources Project who shared his considerable knowledge of the forest sector, provided unlimited access to GTZs library, and arranged a field trip to the boreal forest in Selenge Aimag; Messrs. Bill Magrath, Chris Finch, Robin Mearns, Salvador Rivera and Robert Van Der Plas who provided constructive reviews of the original draft; and All the Mongolian government officials, donor staff and NGO representatives listed at the end of this document who shared their information, experience and opinions on the Mongolian forest sector. The views expressed in this review of Mongolias forest sector are entirely those of the authors and should not be cited without prior permission. They do not necessarily reflect the views of the World Bank Group, its Executive Directors, or the countries they represent. The material used to prepare the review has been obtained from sources believed to be reliable, but is not necessarily complete and cannot be guaranteed 2 2 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W TABLE OF CONTENTS EXECUTIVE SUMMARY.....................................................................................................................7 I. INTRODUCTION..........................................................................................................9 1.1 Background to the Review........................................................................................................10 1.2 Geographic Context for the Review ...................................................................................11 1.3 Socio-economic Context for the Review..................................................................................12 II. HISTORICAL TRENDS IN FOREST CONDITION AND FOREST USE........................................15 2.1 The Forests of Mongolia: Forest Types, Cover and Condition.....................................................16 2.2 Forest Resource Use ...........................................................................................................17 III. THEINSTITUTIONAL,LEGALANDPOLICYENVIRONMENTFOR FOREST MANAGEMENT...........................................................................................................19 3.1 Mongolian Government Institutions in the Forestry Sector...................................................20 3.2 The Policy and Legislative Framework...................................................................................21 3.3 Priority Issues in Forest Management .........................................................................................................26 IV. THEINDUSTRIALFORESTSECTORINMONGOLIA....................................................................................31 4.1 Historical Extent of the Forest Industry...........................................................................................................32 4.2. Current Structure of the Forest Industry...........................................................................................................32 4.3 ContributionoftheForestSectortotheEconomy..............................................................................................35 V. KEYISSUESANDCONSTRAINTSTOFORESTSECTORREFORM ANDRESTRUCTURING...........................................................................................................................................37 5.1 SustainableWood Supply..................................................................................................................................38 5.2 RegulatoryComplianceandIllegalActivities........................................................................................................40 5.3 ForestLicensing,TenureandLocalCommunities..............................................................................................41 5.4 EfficientForestProcessingForOptimumValue-Added...................................................................................45 5.5 Domestic Fuel Efficiency...........................................................................................................46 VI. RECOMMENDATIONS:ASUGGESTEDBLUEPRINTFORCHANGE............................................................49 6.1 ImprovementsinForestManagementandRegulatoryEnforcement...........................................................51 62. Revision of Forest Zoning Based on an Operability and AAC Analysis....................................51 6.3 Devolution to Community-Based Management of Forest Resources......................................51 6.4 Enhanced Forest Resource Inventory and Information Management.......................................51 6.5 The Use of Market Instruments to Encourage More Efficient UseofWoodResourcesandAlternativestoWoodConsumption..................................................................52 6.6 Appropriate Investment in a Restructured Processing Industry forSawnWood,FuelWoodandNon-woodForestProducts.........................................................................52 VII.POSSIBLEAREAS OF WORLD BANKASSISTANCE TO THE FORESTRY SECTOR...........................................................................................................................53 7.1 Coordination of DonorAssistance to the Forest Sector ....................................................................54 7.2 Capacity-building in Regulatory Control, Compliance and Enforcement..............................................54 7.3 PilotProjectsinCommunityForestManagement.............................................................................................54 7.4 Fuel Efficient Stoves and Briquettes...........................................................................................................55 REFERENCES..................................................................................................................................................56 PERSONSINTERVIEWEDINTHECOURSEOFTHEREVIEW...........................................................................58 APPENDICES (Available in English Only)...........................................................................................................59 I. Legal and Illegal Timber Harvest...........................................................................................................59 II. Forest Policy and Legislation........................................................................................................................63 III. The Concept of Community in Mongolia.......................................................................................69 IV.TheMongolianForestProcessingSector:Past,PresentandFuture...............................................................71 3 3 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W LIST OF ACRONYMS AAC Annual allowable cut ADB Asian Development Bank COMECON Council of Mutual Economic Assistance EPA Environmental Protection Agency FAO Food and Agriculture Organization on the United Nations FINNIDA Finnish International Development Agency FMPC Forest Management Project Centre GEF Global Environment Facility GOM Government of Mongolia GTZ German Agency for Technical Cooperation (Gesellschaft fur Technische Zusammenarbeit) ha Hectare JICA Japanese International Cooperation Agency km Kilometer km2 Square kilometer m Meter m3 Cubic meter MAI Mean annual increment MAP 21 Mongolian Action Programme for the 21st Century MAS Mongolian Academy of Sciences MFIA Mongolian Forest Industries Association MLBZ Mongolian Law on Buffer Zones MLEP Mongolian Law on Environmental Protection MLF Mongolian Law on Forests (1995) MLL Mongolian Law on Land MLNP Mongolian Law on Native Plants MLSPA Mongolian Law on Special Protected Areas (1995) MNE Ministry of Nature and Environment MTI Ministry of Trade and Industry NFC National Forestry Committee NFP National Programme on Forestry NFWRA Nature, Forest and Water Resources Agency NGO Non-Governmental Organization NSO National Statistical Office NTFP Non-timber forest product NUM National University of Mongolia PA Protected area PIC Professional Inspectors Committee (Prime Ministers Office) RIL Reduced impact logging SFM Sustainable forest management Tg Tugrik (Mongolian unit of currency - Tg 1100 = US$ 1 in 2003) UNDP United Nations Development Program UNEP United Nations Environment Program US$ United States Dollar WB The World Bank WWF World Wide Fund for Nature MONGOLIAN TERMS Aimag. Province. Arats. Local cooperative (herdsmen or farmers). Bagh. Sub-District (Subdivision of a Soum). Baga Khural. Lower House of Parliament. Duureg. Subdivision of a city. Ger. Domed felt tent, which is the traditional dwelling of Mongolia. Horoo. Local unit of a city (subdivision of a Duureg). Ikh Khural. National Parliament. Khural. Local Parliaments (exist at city, duureg, aimeg and soum levels). Soum. District (subdivision of an Aimag). 4 4 EXECUTIVE SUMMARY M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W This report contains a review of current forest management practices in Mongolia and analyzes how potential developments and changes in the forest sector could more effec- tively support the countrys rural poor. Currently available information on the forest resource and on levels of exploitation is highly variable and subject to wide interpretation. This makes it difficult to obtain a reliable picture of the state-of-the-forest. Despite data defi- ciencies, indications are that the forestry sector in Mongolia is rapidly approaching a crisis for which it seems largely unprepared. Major conclusions of the report include: the present estimated levels of forest harvesting are unsustainable; being at least 4 times the sustainableAnnualAllowable Cut on the designated Utilization Zone and at least 1.75 times the sustainable Annual Allowable Cut if about 25% of the Protected Zone were made available for commercial harvest; the forest area zoned for utilization is inadequate to support a viable domestic wood-based industry or to attract the capital it needs to modernize for greater efficiency; between 36 and 80% of total harvest is illegal; GoM receives no royalties or taxes on this and it severely distorts domestic prices for both construction wood and fuelwood; market forces and prices are not reflected in the allocation of cutting quotas or in the setting of stumpage fees; fuelwood currently constitutes between 65 and 80% of total wood harvest and is used by many poor rural and urban households for both cooking and residen tial heat- ing; it is estimated that if alternative sources of domestic fuel are not developed and current levels of forest depletion continue unabated, serious fuelwood shortages will begin to be experienced in urban areas by the end of this decade. instead of dealing constructively with the primary problem of unsustainable resource exploitation, GoM has tended to focus on peripheral issues, such as an out moded forest inventory system, fire control, insect and disease control, and refor estation, for which neither an ecological nor an economic rationale is apparent. top-down enforcement of regulations has been ineffective; a two-pronged strat egy involving gradual expansion of community forest management and strengthening of the existing government enforcement regime offers the best possibility to reduce illegal harvesting; The report recommends GoM action in the following six areas in order to resolve cur- rent difficulties before the forest resource is severely degraded and options forgone. Ini- tiatives must be carefully coordinated and incrementally sequenced to avoid worsening the situation. Forest zoning Conduct (a) an environmental and economic operability analysis of the broadly-based forest area currently classified as Protected Zone to determine whether portions of it can be safely transferred under regimes of sustainable man agement - to the Utilization Zone, followed by (b) a modern forest inventory of the revised Utilization Zone to determine present forest stocking and condition. This will provide the basis for calculating medium and long-term sustainable annual allowable cuts. 6 6 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W Community-based management of forest resources Negotiate new and more com- prehensive forest management concessions with local communities to produce both fuelwood and round logs under sustainable management. The concessions should be managed as a partnership between government and local communities, with government providing training, planning support and oversight, and local com munities taking respon- sibility for and receiving the benefits of - forest manage ment and harvesting operations. Forest management and regulatory enforcement Ensure forest management plans and harvesting permits are consistent with the Forest Law, long-term forest man- agement objectives and science-based silvicultural prescriptions. Enforcing regulatory compliance will require political will, along with increased training and support for envi- ronmental inspectors and rangers. Resource assessment and information management Upgrade the current forest inventory to modern standards focusing on the Utilization Zone. In addition, a compre- hensive GIS/computer-based natural resource information management system, includ- ing forest resource information, should be developed. Market-based instruments Introduce market-based instruments to encourage more efficient use of wood resources and alternatives to wood consumption. These should include competitive auction of wood produced from community concessions, as well as, a review of the existing stumpage system. Wood and non-wood forest product industry development Introduce and support strategies that introduce modern processing technologies using small-scale, portable, band mills to improve lumber recovery and quality. Strengthen and expand existing strategies that promote domestic fuel efficiency, and support the development of commercial-scale alternatives to fuel wood such as processed briquettes. Encourage feasibility studies and demonstration projects on simple technologies that allow rural communities to derive more value-added from the sale of non-wood forest products. The report also identifies four possible areas where the World Bank could make a signifi- cant contribution to Mongolias forest sector: Donor coordination Promote, organize and support a Consultative Group on For- estry to work with government agencies to develop prioritized action plans and coordi- nate appropriate technical assistance. Capacity building in regulatory control, compliance and enforcement Formulate and implement a technical assistance project to strengthen the governments capacity to monitor and enforce compliance with natural resource laws and regulations. The project would provide equipment for effective enforcement programs (i.e. communications, equip- ment, transport and uniforms) and develop two training programs. The first would focus on in-depth review of natural resource law and regulations, sustainable resource manage- ment, translating planning commitments into permit conditions that facilitate compliance monitoring and enforcement, and resource inventory and monitoring and the links to com- pliance and enforcement. The second, would focus on procedures for compliance in- spection and monitoring and regulatory enforcement, and the proper application of en- forcement tools. Community forest management pilots Pilot and foster participatory sustainable for- 7 7 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W est management programs that involve contractual partnerships between government and communities in the management of production forests. This will entail up-front training for local government staff and communities, as well as, the establishment of appropriate com- munity institutions to assume responsibility for forest management, along with on-going capacity building to ensure effective operation. Fuel-efficient stoves and briquettes Expand the existing program for promoting im- proved household stoves, and assess and support alternatives for reducing fuelwood con- sumption through initiatives such as commercial production of briquettes. 8 8 I.INTRODUCTION 1.1 Background to the Review 1.2 Geographic Context for the Review 1.3 Socio-economic Context for the Review M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W 1. Following the dissolution of the Soviet Union in 1.1 Background to the Review the late 1980s, Mongolia undertook one of the most aggressive transformations to a market economy of any of the previous soviet republics. Perhaps not surprisingly, this transition has not gone altogether smoothly and has resulted in some, hopefully temporary, socio-economic dislo- cations that have, in turn, had serious environmental implications. The World Bank has provided support to Mongolia throughout the 1990s, consistent with its principal priorities in assistance to developing countries: poverty reduction, social equity and sustainable livelihoods; private sector development; governance and the rule of law; financial sector reform; and sustainable development and environmental conservation Bank programs to date in Mongolia have focussed on the first four of these objectives, involving infrastructure development, financial sector reform, public sector reform, legal and judicial reform, private sector support, and programs of poverty alleviation and equity in development. 2. Until now the World Bank has had limited involvement in the environmental and natural resource sector, and what assistance has been available has been dedicated to livestock and pasture management and, to a lesser extent, protected area management. The Bank has not previously been active in the forestry sector, where the main donors have been UNDP, FAO,ADB, JICA, FINNIDAand GTZ. Recognizing the ecological importance and fragility of Mongolias forests and the critical role they play in energy security for both sub- urban and rural populations, the Bank is now in the process of investigating opportunities to work within the sector. It wishes to work in partnership with existing donors to encour- age sustainable forest management (SFM) and improve the livelihoods of poor rural for- est-dependent communities. This Forest Sector Review has been commissioned by the World Bank, with the following objectives in mind: assess the forest resource, and summarize trends in resource condition and use; determine the past and present contributions of the forestry sector to national and local economies and estimate future trends; estimate the loss of government revenues from the illegal harvest of forest products; assess key features of the policy, regulatory, institutional and social environments associated with the forest sector, and the ways in which these may support or hinder sustainable forest management; examine the role of wood in fulfilling energy needs and the potential to bring this under sustainable management; examine the potential for small and medium scale forest enterprise development; develop a reasonable range of scenarios for forestry sector development, and assess their social, environmental and economic impacts; investigate the needs for capacity development and training; suggest the key elements of any required policy reforms and investments; and suggest possible areas of assistance that the World Bank might provide in the future. 10 10 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W 3. Mongolia is situated in CentralAsia bordered on 1.2 A Geographic Context for the north by Russian Siberia, to the east and south the Review by the Chinese territory of Nei Mongolia and to the west by the Chinese province of Xinjiang. It approxi- mately spans latitudes 410 N to 520 N (about 1200 km) and longitudes 880 E to 1200 E (about 2400 km). Average elevation is 1,580 m, however, over 80% of the country lies above 1000 m. The lowest point is Koh Nuur in the eastern Dornod Steppe at 518 m and the highest point is Khuiten Uul in the Mongol Altai at 4,374 m. Mongolia is situated on a major continental watershed that is aligned roughly east-west. North of this line, rivers flow either to theArctic Ocean (Selenge and Orkhon) or the Pacific Ocean (Onon, Kherlen and Khalkhiin). South of the line all rivers flow to the CentralAsian Depression, which has no outlet. Climate is extreme dry continental, with marked variations in both seasonal and diurnal temperatures. To illustrate the range of temperature conditions it is useful to con- trast the two most extreme weather stations; Ekhim Gol, an oasis on the edge of the Great Gobi in Bayanhongor Aimag, and Renchinlkhumbe a monastery town in northern Khovsgol Aimag. Mean monthly temperatures over 30 years of records are -11.80 C (January) and 25.20 C (July) for Ekhim Gol, and -320 C (January) and 12.80 C (July) for Renchinlkhumbe. Annual precipitation ranges from 38.4 mm at Ekhim Gol to 389.3 mm at Dadal in Khentii Aimag. Most of the precipitation occurs in the summer months between June andAugust (MNE and UNEP 2002). 4. With a land area of 1.565 million km2, Mongolia is about six times the size of Great Britain or about the same size as the U.S. State of Alaska. It spans the major transition zone between the deserts of CentralAsia and the Boreal Taiga of Siberia and comprises six broad biogeoclimatic zones, reflecting a general trend from drier and warmer at lower elevations in the south to moister and colder in the north and at higher elevations. These six zones, from lower latitudes and elevation to higher latitudes and elevations, are: Desert (largely un-vegetated); Desert Steppe (short-grass prairie with sparse shrubs and scattered small trees); Steppe (tall-grass prairie with a significant forb component); Forest Steppe (mixed forests on northerly slopes and grasslands on southerly slopes); Boreal Forest (coniferous forests with a variable broad-leafed component); and Montane (mixed sub-alpine coniferous forests, krummholz, alpine meadows and tundra). The last three zones all exhibit varying depths and distributions (from continuous to spo- radic) of permafrost. Respective areas of these six zones are shown in Table 1. Table 1. Biogeoclimatic Zones of Mongolia Zone Area (million km2) % of Total Area Desert 0.297 19 Desert Steppe 0.329 21 Steppe 0.407 26 Forest Steppe 0.125 8 Boreal Forest 0.063 4 Montane 0.344 22 Source: UNEP and MNE (2002) 11 11 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W 5. Mongolia has a population of about 2.65 mil- 1.3 A Socio-economic Context lion people. Eighty percent of the population is for the Review Kalkh Mongol, however, the government recog- nizesabout20ethicgroups;mainlyMongolbutalso including Turkic-speaking Kazakhs, Khotons and Tsaatans in western parts of the country. At 1.5 persons per km2, Mongolia has one of the lowest gross population densities in the world, but this figure is somewhat misleading since about 57% of people now live in urban centres. The population is very young - almost 70% are under 35 years of age - due to significant government family subsidies in the 1960s and 1970s, when the growth rate was 2.9% (the highest in Asia) and the population almost doubled in twenty-five years. Since the late 1980s, the growth rate has fallen to an estimated 1.4% in 2001. About 40% of the population is thought to live below the poverty line, however, counter-balancing this sobering statistic, the life expectancy is 64 years and the literacy rate at age 15 is 97%, surely one of the highest in the developing world. 6. Gross domestic product in 2000 was apportioned 36% to agriculture, 22 percent to industry and 42% to services. Out of a total employed population of 900,000 people, 40% worked in agriculture, 12% in industry and 48% in other sectors. Semi-nomadic livestock production accounts for over 70% of agricultural returns, with the balance made up of cold-climate crops such as wheat, barley, potatoes and domestic fodder on the small area of available arable land. The fastest-growing area of the economy is the mineral sector. Mongolia has significant coal reserves, modest oil and gas discoveries, and prom- ising metal production potential (i.e. copper, molybdenum, gold, silver, fluorspar, tungsten, zinc, lead, uranium and nickel). In 2001 the Erdenet copper/molybdenum operation ac- counted for over 50% of Mongolias hard currency earnings (MNE and UNEP 2002). 7. A number of general economic and social trends have emerged over the period of economic transition since the late 1980s, which have significant implications for the pro- tection, conservation and utilization of forest and other natural resource values in Mongolia. They are important in understanding the general pressures being exerted on the countrys natural resources and assessing the feasibility of potential policy options. Some of the more pertinent of these influences, summarized from World Bank (2000 b), Ruzika (2001) and NSO (2002), are discussed briefly in the following paragraphs. 8. Decreased Per Capita Income. The economic reforms and privatization process ini- tiated in the early 1990s have significantly affected Mongolias economy. Over the period 1990 to 2002 the standard of living of the average Mongolian has worsened. GDP per capita declined from USD 1,645 in 1989 to around USD 450 in 2002. Almost half of the active labor force is reportedly now involved in agriculture (primarily in the livestock sec- tor), and in formal and informal resource exploitation activities - forest products harvest- ing, hunting and gold mining. With respect to the latter activity, Grayson (pers. comm.) reports significant consumption of woody fuels in northern Aimags to heat water to melt frozen river gravels in order to ensure that at least a minimal level of artisanal alluvial gold extraction can continue through the winter. 9. Continued Urban Drift. Mongolias population in 2001 was 2.44 million approxi- mately double its level 30 years ago. The population continues to grow, but at a slower rate. A process of rapid urbanization began in 1960 and peaked in 1990 at 57 per cent. Economic difficulties experienced in the mid-1990s reversed this trend but by 2001 the urban share of the total population was back at its 1990 peak percentage. The population 12 12 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W of Ulaanbaatar in particular continues to grow quickly and in 2001 it accounted for about a third of the countrys population. Urban drift is occurring for both economic (i.e. jobs) and social (i.e. health and education) reasons. This shift to an urban population, combined with the cessation of transportation subsidies (see below), places disproportionate de- mands on those forest areas near urban centres to meet fuelwood needs for heating and cooking 10. Increasing Household Poverty and Vulnerability. Poverty alleviation is regarded as one of the most significant development challenges facing the country. The 1998 Living Standards Measurement Survey identified over one third of the population living below the poverty line. Worsening macroeconomic conditions and two successive droughts since then have probably worsened poverty levels. The Participatory Living StandardsAssess- ment conducted in 2000 identified additional problems of rising environmental, physical, and social insecurity and vulnerability faced by Mongolian households. Drought, harsh winters, increasing over-grazing of pastureland, and poor natural resource management practices are believed to have weakened the capacity of poorer urban and rural house- holds to weather economic and environmental shocks. 11. Lack of a Professional, Merit-Based Public Service. The Government of Mongolias efforts to transform its public sector into a more market-oriented institution has met with mixed success. In particular, government expenditures have risen steadily since 1995 and are exerting upward pressure on debt. Amain component of this increase is the civil service wage bill, which rose 60 per cent between 1995 and 2000. Moreover, the civil service is currently not a tenured, professional institution where positions are advertised and hiring is done based on qualifications and skills. Many public servants are political appointees with little or no training or experience relevant to the positions they occupy. This, in turn, has negatively affected governments productivity and performance, particu- larly in the natural resource and environmental management sectors. 12. Insufficient Local Capacity to Implement Policies & Programs. The Government of Mongolia has decentralized significant responsibilities for governance and service deliv- ery to aimags and soums. This has reportedly had very mixed results. Most officials have little experience in public consultation and, outside of elections, few formal mechanisms exist to seek the views of local communities. Local governments have also been given increased responsibility for implementing government programs, but often lack sufficient guidance in the form of policies and procedures and the necessary resources - both hu- man and financial - to deliver on expectations effectively. 13. High Unit Transport Costs. A significant constraint to economic development and poverty alleviation in rural areas is the high unit transport cost due to the vastness of the country, poor access and the low population density. Prior to 1990 this issue was ad- dressed using massive transport subsidies. While the elimination of transport subsidies may have been an inevitable feature of the economic transition, it is arguable that it could have been implemented in incremental steps that would have allowed rural communities to adapt more smoothly. Transport subsidies allowed a more even distribution of resource- use pressures across the country. Their termination has caused a migration of use to- wards urban areas, with the inevitable result that both native pastures and forest resources close to population centres are being subjected to unsustainable levels of use. Affordable access is a factor that will feature prominently in the design of future poverty alleviation strategies, in the viability of rural based commercial activities and in sustainable resource 13 13 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W management programs. 14.Together, these trends are putting increasing pressure on the countrys fragile natural environment, including forests. On the one hand, poorer, increasingly-vulnerable house- holds are being forced to adopt a short-term focus to earning a living by utilizing available natural resources by whatever means they can. On the other hand, governments capacity to regulate these natural resource activities is weak due to an ineffective and under-funded public service. In addition, government faces structural problems that make rural develop- ment initiatives expensive to undertake. 14 14 II.HISTORICAL TRENDS IN FOREST CONDITION AND FOREST USE 2.1 The Forests of Mongolia: Forest Types, Cover and Condition 2.2 Forest Resource Use M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W 2.1 The Forests of Mongolia: 15. The forested areas of Mongolia can be divided Forest Types, Cover and into two broad types: the northern coniferous forests Condition of the Forest Steppe, Boreal Forest and Montane zones, which form an ecological transition between the Siberian Taiga and the Central Asian Steppes; and Saxaul forests of the southern desert and desert steppe. 16. In the northern forests, the Boreal Forest and Forest Steppe zones contain a conifer- ous component composed of Siberian larch (Larix siberica), Scots Pine (Pinus sylvestris), and Siberian pine or cedar (Pinus siberica), and a smaller broad-leafed component com- posed primarily of birch (Betula platyphylla), aspen (Populus tremula) and poplar (Populus diversifolia). Broadleaf species are most common to the east of the Orkhon River basin and are almost absent in western areas because of generally higher elevations. The Mon- tane Forest is a zone in which larch and Siberian pine of boreal and steppe forests gradu- ally give way to sub-alpine forests of Siberian spruce (Picea obovata) and Siberian fir (Abies siberica). Over 90% of northern forests are contained in seven aimags - Khuvsgul (29%), Selenge (16%), Bulgan (14%), Khenti (11%), Tuv (10%), Arkhangai (8.5%), and Zavkhan (5%) (NSO & MNE 2000). 17. In the arid south and southwest, significant areas of stunted forest exist in moist ephemeral depressions and stream courses, consisting primarily of saxaul (Haloxylon ammodendron) and secondary species such as tamarix (Tamarix spp.) and Caragana. Almost all saxaul forests are contained in five aimags - Umnugovi (46%), Govi-Altai (27%), Khovd (12%) and Bayankhongor (8%), and Dornogovi (6%) (NSO & MNE 2000). 18. Statistics on deforestation and forest depletion are confusing and often conflicting, however, it has been estimated (World Bank 2002) that Mongolia lost about 1.6 million ha of forest from the1950s to the 1980s, and a further 660,000 ha from 1990 to 2000. The major causes of forest loss have been unsustainable forest harvesting (both permitted and illegal) for timber and fuel wood, wildfire, mining, insect and disease infestations, uncontrolled grazing and long-term climatic fluctuations. These figures would imply that Mongolia had a total intact forest area of approximately 18.296 million ha in the mid-1900s. In the subsequent fifty years this has been reduced to about 12.431 million ha of intact forest, much of this in inaccessible hills and mountains, and about 3.604 million ha of depleted forest, mainly adjacent to major transportation corridors. 19. About 17.852 million ha are considered forest territory (synonymous with the term forest estate used elsewhere) administered under the Mongolian Forest Law. A 1997 breakdown of this administrative area by forested and non-forested land is shown Table 2. Forest territory is primarily an administrative land zonation. Though boundaries will be drawn to include as high a proportion of forest as possible, they must also be drawn for administrative simplicity. Thus, particularly in complex transition forests such as those in Mongolia, a forest territory will include a portion of non-forest areas; i.e. grasslands, shrublands, wetlands, agricultural areas and human settlement. Table 2. Land Cover Within the Forest Territory of Mongolia Intact Forest Depleted Forest (ha) (ha) Non-Forest Total Forest Types (>30% crown <30% crown (ha) (ha) closure) closure) Coniferous 10,402,599 1,121,025 1,816,430 13,340,054 Saxaul 2,028,823 2,483,364 0 4,512,187 Total 12,431,422 3,604,389 1,816,430 17,852,241 Source: Forest Management Project Centre (1997) quoted in Teusan (2000) 16 16 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W 20. Larch is the dominant species, both in terms of area and volume, in the intact or closed forest area, as shown in Table 3. Table 3. Species Composition by Area and Volume on the Intact Forest Area. Volume Tree Species Area (ha) Area (%) Volume (m3) (%) Larix sibirica 7,526,899 61 1,017,149,100 75 Pinus sylvestris 662,113 5 90,463,600 5.7 Pinus sibirica 984,658 8 163,498,400 12 Picea obovata 27,872 <1 3,633,200 <1 Abies sibirica 2,337 <1 375,500 <1 Broadleaf species (Betula, 1,198,720 10 86,254,400 6 Populus and Salix) Haloxylon ammodendron 2,028,823 16 1,400,100 <1 TOTAL 12,431,422 100 1,362,774,300 100 Source: Forest Management Project Centre (1997) quoted in Teusan (2000) 21. The figures in these two tables are slightly, but not significantly, different than those provided in a more recent publication (NSO & NME 2000). The older figures are used here because they are more consistent with the forest zonation figures cited in Section 3.2 below. 22. The forest age structure is also skewed, with 72% of stands classed as mature and over mature, 11% classed as sub-mature, 15% classed as middle aged and 2% classed as juvenile (Enkhbat and Tsogtbaatar 1997). 23. Mongolias forests provide a range of economic 2.2 Forest Resource Use and subsistence benefits, which fall into two broad categories: timber-based uses, primarily the production of fuel wood and commercial grade logs; and the collection of plant and animal non-timber forest products (NTFPs) for subsistence consumption and to supplement household income, and the reliance by local communities on a range of ecological services provided by the forest. 24. In its Law on Forests (MLF) (1995) and Law on Special Protected Areas (MLSPA) (1995) the Mongolian Government recognizes the importance of an array of NTFPs and forest services to rural livelihoods. Saxaul, for example, is not just an important fuel wood for desert and steppe communities, but is critical livestock fodder in winter and during drought periods. Botanical NTFPs include livestock forage, pine nuts (Pinus siberica), pine mushrooms, medicinal and aromatic plants and food plants such as fruits, berries, bulbs, herbs, vegetables, all of which are important to local communities for both domestic consumption and family income. Faunal NTFPs include furs (sable, martin, wolf, fox and lynx), deer antlers for medicinal purposes, marmot oil and wild meat. In addition to these direct products, the forests provide a range of ecological services that include soil con- servation, watershed protection, shelter for livestock, habitat for wildlife, and the basis for an increasingly important wilderness tourism industry. 25. All activities involving harvest or exploitation of forest resources are deemed condi- tional uses that may or may not be permitted depending on the forest zone and the pur- pose of the activity. Conditional uses include hay-making, timber harvesting, collecting fuel wood (both domestic and commercial) and NTFP harvesting. Permits must be ob- tained and prescribed fees paid for all conditional uses. 26. The primary commercial and domestic exploitation of the forest resource is for round 17 17 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W wood and fuel wood, however, records on these products relate only to the officially per- mitted harvest and are not reliable. Statistics on the collection of botanical and faunal NTFPs are not readily available. 27. MNEs records indicate that timber harvest levels have fallen considerably since 1990 from an average of about 1.8 million m3 per year during the 1980s to about 620,000 m3 in 2002. The planned 2002 legal timber harvest included 40,000 m3 of round wood and 580,000 m3 of firewood. Up to 1995, the annual harvest had been split more or less equally between round wood and fuel wood. Since 1995 the round wood proportion of the total harvest has declined significantly. This information relates only to the official or legal timber harvest. While estimates vary considerably, indications are that the legal timber harvest comprises only a small portion of the total annual harvest.1 28. Current estimates of domestic sawn wood consumption range between 340,000 and 1.0 million m3 per year. Domestic fuel wood consumption is subject to an even greater range of estimates varying between 625,000 and 2.3 million m3 per year (Table 7, pg. 41). There is no indication that any of the current timber harvest is being exported, or that any substantive amount of consumption is being supplied by imports. Thus in total, the current annual timber harvest is estimated to fall some where between 965,000 to 3.0 million m3.2 This suggests a total illegal wood harvest in the range of 345,000 to 2.38 million m3 per year. 29. Local communities, responding to domestic demand from the countrys larger urban centers, are the main source of the illegal timber harvest. With the reduction in the annual allowable cut (AAC) forest communities have lost a key source of legally-earned income. New sources of economic activity have been slow to materialize and government trans- fers have been minimal. Faced with few other options, people have relied on their previ- ous skills and experience of working in the woods to continue to harvest timber to earn a living. Managers and former workers in state timber companies are considered to be the main local community players involved in the illegal timber harvest. They in turn employ family members and people from the local community to assist in harvesting and process- ing activities. In some communities local participation in illegal activities appears to be widespread. No information exists about the distribution of illegal logging income, how- ever, it likely accrues unevenly throughout the community with a few individuals receiving the majority share. The transportation and selling of timber appears to be organized and controlled by urban-based individuals. It is believed that the entire system is being con- ducted in collusion with government officials at various levels. 30. The illegal timber trade has several detrimental affects. First, it floods urban markets with poor quality wood products that are sold below reasonable market prices. The artifi- cially low prices encourage excessive demand for local timber by acting as a disincentive for people to explore alternatives to meet their needs, such as more efficient use of wood products, imported wood products and non-wood product options. This in turn places unsustainable pressure on Mongolias forests. Second, it represents a significant loss of potential revenue to government. The illegal harvesting of round wood alone appears to be costing the GOM between USD 540,000 to 1.7 million per year in stumpage revenues. Adding potential revenues associated with foregone stumpage on unregulated firewood collection, as well as, uncollected VAT and income taxes from commercial timber harvest- ing and processing operations, the total losses probably amount to several million US dollars per year. 1 Detailed information about the legal and illegal timber harvest is provided in Appendix 1. 2 The Mongolian Forest Industries Association believes this figure significantly underestimates the volumes actually being cut because it excludes timber that is felled but left in the woods as a result of poor utilization 18practices18 and ineffectual government enforcement. III. THE INSTITUTIONAL, LEGAL AND POLICY ENVIRONMENT FOR FOREST MANAGEMENT 3.1 Mongolian Government Institu- tions in the Forestry Sector 3.2 The Policy and Legislative Frame work 3.3 Priority Issues in Forest Management M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W 31. Over the past three decades, public adminis- 3.1 Mongolian Government tration of forest resources has Institutions in the Forestry undergone several changes as the contribution of for- Sector estry to the national economy has waxed and waned (Hilmi 2001). Prior to 1974, forestry was a department associated with the Ministry of Agriculture. Between the early 1970s and the mid-1980s, rates of forest exploitation increased dramatically, peaking at between 1.8 and 2.8 million m3 from the late 1970s to 1988. During this period of excessive exploitation the industry employed over 20,000 people, accounted for 18% of industrial production and contributed 6% to GDP. In response to this increasing importance, a separate Ministry of Forestry and Wood Industry was formed in 1974. 32. In 1987, due in part perhaps to increasing alarm at the rate of forest exploitation, a decision was made to establish a single government ministry responsible for inter-sectoral integration and coordination of natural resource and environmental policies and programs at the national level. The Ministry of Nature and Environmental Protection was established in that year by merging the Ministry of Forestry and Wood Industry with the Department of Meteorology and Hydrology. Forestry was consigned to a Department of Forests and Wildlife. In 1990, the Ministry was amalgamated with other agencies into a State Commit- tee for Environmental Control, and responsibility for the wood industry was transferred to the Ministry of Commerce and Industry. 33. In 1992, the State Committee for Environmental Control was re-organized into a new Ministry of Nature and Environment (MNE). This new Ministry comprised five technical agencies responsible for natural resource management, land administration, environmental inspection, resource monitoring, and protected area management, and four administra- tive and policy agencies responsible for international cooperation, program evaluation, policy implementation and coordination, and administration and finance. In addition, there were several institutes, research academies and centres (i.e. the Forest Management Project Centre responsible for inventory and planning) associated to varying degrees with the new Ministry. 34. In 2000, MNE was further reorganized with the addition of a Vice-Minister to support the Minister and a State Secretary. Four departments and one division reported to the State Secretary: Strategic Planning Department Administration and Finance Department Information, Monitoring and Evaluation Department Policy, Implementation and Coordination Department (including SpecialAreas Man agement); and International Cooperation Division One department and four agencies reported directly to the Minister and Vice-Minister: Natural Resources Departmen; Environmental Protection (Inspection)Agency HydrometeorologicalAgency; and LandAgency 35. Implementation of natural resource management, including the permitting and licens- ing of use, is the responsibility of aimag and soum Governors, within technical limits es- tablished by MNE. Enforcement of regulations is the responsibility of environmental in- 20 20 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W spectors at the aimag level and rangers at the soum level, both of whom reported (until recently) to the respective governors offices. Information provided for this review was conflicting, however, it appears that inspectors have greater enforcement powers of search and seizure than do rangers. 36. At the time of conducting this sector review, MNE is undergoing yet another reorga- nization. Though the reorganization process is not yet complete, a number of decisions appear now to have been made: all Departments andAgencies in MNE will report directly to the Minister; the Land ManagementAuthority will be removed from the Ministry; the Environmental ProtectionAgency will join a new Professional Inspectors Com mittee (PIC) in the Prime Ministers Office; the Natural Resources Department will become a government implementation agency renamed the Nature, Forest and Water ResourcesAgency (NFWRA); responsibility for the forest processing industry will be transferred to NFWRA from the Ministry ofTrade and Industry; the HydrometeorologicalAgency will be expanded to become the Hydrometeoro logical and Environmental MonitoringAgency; and environmental inspectors at the aimag level will report directly to the new PIC in the Prime Ministers office, while rangers will continue to report to the soum govern ments. Technical assistance in institutional restructuring is being provided to NFWRAby FAO through the National Forest Program Facility Project. This is said to include assistance in developing program goals and objectives and institutional roles and responsibilities at the national, aimag and soum levels. The fate of the Forest Management Project Centre and natural resource research institutions in the MongolianAcademy of Sciences is presently unclear, but it seems that all will be much more closely associated with MNE than they have been in the past. 37. Until 1990, many forestry professionals were trained in Russia, Poland, Bulgaria and Romania. Professional forestry education in Mongolia began in 1985 with 4.5-year B.Sc. and 6-year M.Sc. courses in forestry at the National University of Mongolia (NUM) and in wood industry at the Mongolian Polytechnic University. Darkhan College offers a B.Sc. course in nature protection for a small number of students. Forest engineering graduates from the NUM have averaged 20-30 per year but only about a third of these have entered the forestry and natural resource sector because of very limited job opportunities. In addi- tion, at one time there were as many as 4 sub-professional and 5 technical training schools offering 3-year technical diplomas. These schools graduated about 20 student a year from 1985 until they were terminated in 1994. Thus there is currently no provision for either first-time training or skills-upgrading for technical staff such as environmental inspectors and rangers, who are expected to implement laws and policies at the aimag and soum levels. 38. Since 1994, the Government of Mongolia has 3.2 The Policy and Regula- expended a considerable amount of effort to develop tory Framework policy and legislation to guide and regulate its transi- tion towards a market economy. This section is bro- ken down into two parts the first discusses forest policy and legislation, the second 21 21 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W discusses recent efforts to develop strategies for alleviating poverty and promoting rural development, in which forest-based activities may play a significant role in northern Mongolia. Summaries of these policies and legislation are included inAppendix 2. Forest Policy and Regulation 39. The policy framework that guides the protection, conserva- Forest Policies tion and utilization of Monglias forest resources comprises both international treaties and national environmental and develop- ment policies. Mongolia is signatory to several international trea- ties with important implications for forest management. The most significant of these include the Convention on Biological Diversity (CBD), Convention on the International Trade on Endangered Species (CITES) and the Convention to Combat Desertification (CCD). The CBD obliges Mongolia to establish a system of representative protected areas. CITES requires it to introduce and implement measures to regulate the trade of endangered plant and animal species. CCD requires it to work closely with local com- munities and other stakeholders to implement integrated approaches to combat deser- tification. 40. The Mongolian Parliament has built on these international conventions and intro- duced a number of programme and policy documents to conserve its natural resources. In addition to those that deal with forest management directly, several are indirectly related. These include policies that define general conservation principles and describe the strat- egies to establish a system of protected areas in the country. 41. A National Forest Policy was prepared in 1998. It focused on forest utilization, for- estry resources, conservation and social welfare concerns. Three of the seven principle objectives of the document dealt with exploitation and utilization of forest resources, illus- trating the preoccupation of the government at that time. The forest policy was revised in 2001 as the National Programme on Forestry (NFP). This document represented a shift in government priorities away from utilization towards conservation and protection. Of the NFPs five objectives, two relate to improved resource management, two to conservation and only one to utilization. The NFP priorities are institutional restructuring, forest fire and pest management, reforestation and enhancing the quality and efficiency of timber pro- cessing. 42. The NFP, however, fails to provide any critical analysis in support of the shift in government forest sector priorities. For example, no effort is made to explain the factors underlying the incidence or nature of forest fires or insect infestations or provide economic or ecological support for their inclusion as a priority concern. The few attempts made to discuss the causes underlying forest sector trends are overly-simplistic in nature. The decrease in the forest industrys output since 1989 is a case in point. The decline is attributed to old and inappropriate machinery and technology, along with de- graded energy and transportation infrastructure. No mention is made of the significant forest depletion that occurred over the past three decades, the changes in forest legisla- tion that have greatly reduced the area available for timber harvesting, and the prohibition on the use of clear cutting as a silviculture system. The Programme only briefly mentions the issue of illegal logging but fails to propose a single strategy to address it. This is an issue that has been around since at least the late 1990s and is considered by Environ- mental Protection Agency officials to be the single most significant threat to Mongolias 22 22 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W forests. The current forest programme also fails to assign a sequence or priority to any of the 62 activities it proposes. Moreover, the financial resources required to imple- ment these activities are not estimated, apart from identifying possible sources of funding. 43. Several of Mongolias environmental laws have impli- Forest Legislation cations for forest management. The most important of these are the Law on Environmental Protection (MLEP), Law on Land (MLL), Law on Special ProtectedAreas (MLSPA), Law on Buffer Zones (MLBZ), and the Law on Native Plants (MLNP). The MLEP establishes the mechanism (inspectors and rangers) for monitoring all environmental practices. The MLL specifies the type of forest rights that are possible, both possession and use. The other pieces of legislation either place limits on the use of Mongolias forests by establishing forest areas that cannot be used for industrial purposes (MLSPAandMLNP), or constraining forest management prac- tices (MLBZ). 44 The Law on Forests (MLF), enacted in 1995 and amended in 2000 and 2002, pro- vides the basic framework for the protection, proper use and regeneration of Mongolias forests. Similar to other environmental legislation, it establishes three zones3 as the pri- mary basis for management: Strict Zone (SZ) include forest areas that are defined as sub-alpine and those that lie within the 48 special protected areas, national parks, nature reserves and cultural monu- ments, which comprise a total of 20,530,590 ha or 13% of Mongolias land area. SZs include about 8.44 million ha or 47% of the forest territory. The MLF defers to the MLSFA in both the determination of boundaries and the specific protection measures for forests within the SZ. Forests in the SZ are to be managed to maintain their natural features and their ecological balance though, inexplicably, the law allows protection and suppression measures against fire and pests, both of which are important natural influences in the renewal and regeneration of boreal forest. The MLSFAallows very limited exploitation in specified areas to meet local fuel wood needs and for designated NTFPs such as pine nuts and shed deer antlers. All other forms of exploitation are prohibited. Protected Zone (PZ) establish broad-scale restrictive green areas within 5 km around the periphery of the headwaters of major lakes and rivers, 3 km on each side of major rivers, 1 km on each side of a railway or major road, and a radius of 80 km around big cities and 30 km around smaller towns. In addition, commercial forest harvesting is pro- hibited on slopes over 300, on forests less than 100 ha in size, within 50 m of the edge of a harvesting block and in all sauxal forests. The PZ includes about 8.22 million ha or 46% of the forest territory. Forests in the PZ are to be cleaned and cared for to aid in their protection, normal growth and regeneration. The regulated collection of domestic fuel wood and harvesting of NTFPs are the only forms of exploitation permitted. Utilization Zone (UZ) is a default category that includes all remaining forests not explic- itly included in the SZ or PZ. Forests in the UZ are designated for commercial timber harvest under permit and with stumpage or fees paid to government. The UZ includes about 1.19 million ha or 7% of the forest territory. 3 Statistics on forest zonation presented in several of the major documents reviewed and referenced in this report are inconsistent and contradictory. The figures quoted here for the extent and percentage of forest territory in each of the three zones are adapted from UNDP (2001) and have been confirmed by the Director of the Forest Management Project Centre. The current forest zoning appears to reflect a GOM preoccupation with natural resource protection and conservation. 23 23 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W 45. The MLF assigns different forest management and associated funding responsibili- ties to the central administration, local levels of government and forest users. It also de- fines the process and conditions that regulate how citizens, groups of citizens (i.e. com- munities) economic entities, organizations are able to access forest resources. 46. The other two key pieces of forest legislation are the Law on Prevention of Steppe and Forest Fires and the Law on Fees for the Harvest of Timber and Fuel Wood. The former provides an enabling framework to coordinate fire prevention, suppression and restoration efforts. The latter regulates the fee requirements for commercial timber and fuel wood. 47. Mongolia has a comprehensive body of forest laws and policies, which have a num- ber of key implications for the forestry sector: A very small amount of forest area (about 7 %) is now available for commercial utiliza- tion, providing limited opportunities for forest industry development and investment. Permitted forest harvesting entities are required to re-plant current logged areas and a fund administered by MNE has been established to enable the re-forestation of areas deforested by past logging activities and the afforeststion of areas considered histori- cally forested. Selection-cut harvesting is now the only silvicultural system allowed by legislation (how- ever, there are as yet no guidelines or prescriptions for its application). Competitive bidding is not used as a means to allocate timber use rights. Soum gov- ernors allocate use rights administratively, based on annual requests from interested par- ties. Stumpage is also determined using an administered process. It is based on a per- centage of the ecological and economic assessment of the value of timber and fuel wood. Moreover, the stumpage schedule is relatively static and fails to account for market changes. The pricing of stumpage through administratively determined forest use fees under non- competitive allocation ofAAC quotas prevents the realization of market prices reflecting real demand for forest products. Movement to a more competitive tenure allocation pro- cess could help enhance the efficiency of forest utilization, encourage the collection of a fair economic rent by the state for its forest resources, and encourage consideration of non-wood alternatives. The legislation allows for the provision of area-based forest use contracts to both busi- ness entities and community groups for extended periods of time. This provides users with a long-term basis for planning and implementing forest investments. Such contrac- tual arrangements, however, require significant commitment of government resources (funding and staff) to monitoring and enforcement. The majority of forest management responsibilities have been pushed down to local levels of government. Discussions with government and private sector officials suggest there is a limited lack of capacity to assume this role. Funding for these activities is inad- equate, and staff members lack the training, tools and the necessary procedures to effec- tively undertake the work. The penalties for breaking forest regulations are small, and inadequate enforcement capacity means that law-breakers are seldom detected, charged and punished. 48. Conclusions. Mongolias policy priorities are focused primarily on combating forest fires and insect infestations, planting previously harvested or non-forested areas, and en- couraging more efficient wood processing. Apart from institutional reforms, the strategies 24 24 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W being proposed are largely technical and top-down in nature. Critical analysis of the un- derlying problems facing the forest sector is generally lacking. The legislation regulating forest management appears to be reasonably comprehensive. However, it severely con- strains the area of forest land available for utilization and limits the type of timber harvest- ing systems that may be used. The legislation also devolves considerable responsibility to local levels of government that appear to have neither the resources nor the experience necessary for effective implementation. Rural Development and Poverty Reduction Policies and Strategies for Forest Dependent Communities 49. The GOM is in the process of revising its national poverty alleviation strategy. This has been supported by the parallel and independent preparation of a rural development strategy involving a wide range of rural stakeholders. The Poverty Reduction Strategy Programme is focused on poverty alleviation in general, while the Rural Development Strat- egy for Mongolia is concerned with its rural dimension. Each contains general objectives and strategies, as well as ones specifically related to the forest sector. 50. Poverty Reduction Strategy Programme (PRSP). The PRSP, as of February 2003, was available only in draft form. Its central aim is to reduce the incidence of poverty in Mongolia. Private sector led economic growth is regarded as the key to realizing this goal. Emphasis is being placed on macroeconomic stabilization, improving access to markets and creating a favorable environment for business investment. Proposed ele- ments of the general strategy include promoting secure land tenure rights via long-term lease arrangements and increasing the availability of coal based energy options for the poor two strategies that could have benefits for the forest sector. The PRSP identifies the loss of forest resources as one of six critical environmental issues facing the coun- try. Contributing factors are listed as fire and insects, inadequate reforestation/affores- tation, and illegal logging. 51. Rural Development Strategy. The RDS, like the PRSP has not yet been finalized. The two documents are intended to be consistent with each other. The RDS discusses the forest sector in the context of environmental protection, rather than as a potential development option. With respect to the forest sector, the RDS focuses its attention on legislative and institu- tional reform, enhancing technical capabilities associated with reforestation/afforestation, fire prevention and fighting, combating insect infestations and utilizing the timber resource more efficiently. 52. Comparison with National Forestry Programme. The PRSP and RDS identify many of same priorities that are outlined in the NFP institutional and legislative reform, pro- tecting forests against fires and insect infestation, and modernizing the timber industry. Like the NFP, the emphasis is on pursuing technical solutions, i.e. interventions to com- bat insects, better reforestation/afforestation techniques, and modernizing wood process- ing capacity. The PSRP and RDS explicitly recognize illegal logging as an important issue that is widespread. No indication, however, is given as to the extent of the prob- lem. The causes of illegal logging are attributed to poverty, lack of knowledge of envi- ronmental laws, lack of effective deterrents, and limited community initiatives to protect the environment. 53. The strategies proposed to address illegal logging differ markedly. Those proposed in NFP are entirely top-down in nature, i.e. develop detailed forestry regulations and pro- 25 25 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W vide forest rangers with the capacity to enforce compliance. In contrast, the RDS pro- poses a bottom-up approach that could be used to support poverty alleviation strategies as well as to help address the illegal logging problem that of providing long-term custo- dianship and use rights of land and resources to local communities. This approach is incorporated into its agriculture and livestock strategies. Unfortunately, the RDS does not build on this idea to any great extent in its discussion of the forest sector.4 The PRSP also focuses attention on alternative fuel options as a possible strategy for reducing pressures on Saxaul forests. A similar strategy to reduce the pressure of firewood collection from boreal forests is not considered. 54. There is no sense in which the forests of Mongolia can 3.3 Priority Issues in be said to have ever been subject to science-based sus- Forest Management tainable forest management (SFM), by any common under- standing of that term. The years from the late 1970s to 1994, when annual harvest varied from over 2.812 to .854 million m3, can only be termed a pe- riod of completely unsustainable forest liquidation. Even during the last eight years, when harvest has averaged about .593 million m3, annual quotas and harvest levels have been principally demand-driven, responding to needs for timber and fuel wood and local gov- ernment revenue. There appears to be little understanding at senior levels in either gov- ernment or industry, that mean annual increment (MAI), present forest condition and zon- ing, and economic and ecological operability are the fundamental contributions to the cal- culation of a sustainable annual allowable cut (AAC). In addition to unsustainable levels of permitted harvest, illegal exploitation goes unreported but as noted in section 2.2, is esti- mated to range from .345 to 2.38 million m3, or between 36 and 80% of the total harvest. 55. There seems to be no strategy to manage forests in aimags or soums by agreed-to sustainable forest management plans. Production forest harvesting is not based on sus- tainable principles but on the ad hoc, short-term administrative allocation of forest re- sources to those that can lobby the strongest. There is little or no understanding of sus- tainable forest management principles to avoid over-exploitation and degradation of for- est resources in either the government or industry sectors. Medium-term implementation strategies and planning to achieve the goals and objectives of the National Programme on Forestry do not presently appear to exist. 56. Low-impact forest harvesting strategies are not currently practiced. Clear-cutting is now illegal and all forests are supposed to be managed through some form of selection cut. However, selection cutting includes a range of techniques from single tree selection, through group selection to seed tree and shelter wood systems. There is a need to adapt these alternatives to individual forest types in order to ensure natural regeneration and maintain natural forest composition and structure. This has not yet been done and the regulation does not seem to be strictly enforced in any case. ANational Code-of-Harvest- ing-Practice has recently been developed, with FAO assistance, providing standards for planning, access development, felling, extraction, transportation and occupational health and safety. This Code has not yet been given the force of regulation, but even if it were it is unlikely that effective monitoring and enforcement procedures and incentives exist to ensure compliance with yet another set of regulations and specifications. In addition, the 4The reason for this inconsistency is not entirely clear. It may be a reflection of the short amount of time that was allowed in developing the document. Alternatively, it may accurately reflect senior MNE views. Finalization of the RDS is dependent on donor support. The process for completing the RDS has reportedly not yet been deter- mined. 26 26 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W Code appears to be predicated on levels of capital investment and timber extraction that may no longer be viable, given the current state of the forest resource. 57. There is no provision for independent scaling in the forest and, as a result, harvesting waste is excessive. Most royalty payments are negotiated at the destination after trans- port, between the ranger and the logger/processor. Scaling, species identification and grading abuses are said to be common which leads to underestimation of both the volume and value of the logs harvested. Low stumpage values, excessive waste in the forest and the significant volumes of illegal cut deprive the GOM of substantial forest revenues and undermine the efficiency of the wood industry sector through hidden subsidies. 58. In summary, though Mongolia has a credible body of forest legislation, regulations, policies and programs, the planning, management and control systems to achieve these on the ground do not presently exist. As a result, the forest resource is being depleted and deforested at alarming rates, primarily due to unsustainable levels of exploitation - both legal and illegal. Instead of dealing constructively with this primary resource issue, GOM has tended to focus on peripheral problems, in which it can at least be seen to be doing something, however ineffectual. These secondary issues are forest inventory, fire control, insect and disease control, and reforestation. 59. Forest Inventory. A national forest inventory was undertaken in 1975 but never re- peated. Local (soum level) forest inventories have been carried out since 1958 by the Forest Management Project Centre on contract to local government. About 800,000 ha are inventoried annually using ground survey techniques that have not changed substan- tially since the 1950s. Resource management agencies do not appear to utilize current satellite imagery in inventory programs and no new low-level aerial photography has been taken in Mongolia since 1990. Parameters inventoried include composition, site class, tree height, diameter, age, aspect, ground cover, soil type and fire history. Though this is essentially a timber inventory, it is applied indiscriminately across all categories of forest land - strict zone, protected zone and utilization zone. Initially, inventories were to be carried out on an 8 to 10 year cycle but shortages of funds and staff have meant that the cycle is now closer to 20+ years. Results are not computerized, but are published in paper reports. These reports recommend cutting systems, harvest intensity, stand tending sched- ules and other silvicultural prescriptions. There seems, however, to be little explicit linkage between these inventories and the setting of the AAC, and recommended prescriptions are seldom followed (UNDP 2001). Donor technical assistance has provided a demon- stration inventory and planning exercise in Selenge Aimeg utilizing advanced forest inven- tory techniques (JAFTA1998) and a review of forest inventory and planning needs (Teusan 2000), but neither of these appear to have had much influence on inventory programmes. 60. Forest Fire Prevention and Suppression. Technical assistance in forest fire control and suppression has been supplied by GTZ, FAO and the European Union (EU). All of these have stressed better coordination between government fire management organiza- tions, public education, training, early detection, tactical communications and enhanced suppression capabilities. What is missing is any ecological context for fire management programs. While the protection of human life, property and commercial resource values is obviously important, it must also be recognized that fire is one of the major natural instru- ments of forest renewal and regeneration in northern boreal forests. World wide, forests have been classified according to their disturbance regimes, along a continuum from dry to moist, as disturbance-maintained, disturbance-driven and gap-driven (Table 4). Northern Mongolia, with its complex transition between steppe, steppe forest, boreal for- 27 27 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W est and montane forest is likely to have variations of the whole spectrum of disturbance regimes. Stand-destroying fires may occur at 50 to 200 year intervals in steppe and bo- real forests, and at up to 500 year intervals in moister and cooler montane forests. In steppe forest and drier boreal forest types the periods between major fires are likely to punctuated by more frequent smaller fires that produce much diversity of forest communi- ties and age classes across the landscape and serve to regularly reduce fuel-loadings. There is a real need to fully understand the fire ecology of a natural forest system to serve as a guide for fire management activities. The preponderance of mature and over-mature age classes in Mongolias northern forests (see para. 20 above) makes them particularly fire-prone, and ill-conceived fire control and suppression activities may only serve to in- crease fuel loading over time leading to catastrophic future fires. Abetter understanding of disturbance ecology would contribute both to better fire management programs and to improved, ecologically-based silvicultural prescriptions. 61. Insect and Disease Control. Insect and disease infestations are the second most important mechanism for forest renewal in northern forests after fire, particularly in cooler and moister forest zones and in older age classes. As with fire, it will be important to understand the role of insects and disease in forest ecology so that informed, ecologi- cally- and economically-based decisions can be made on suppression and control opera- tions. Costly spraying programs in remote forest areas and, particularly, in strict natural protection areas may be economically unjustifiable and ecologically inappropriate. 62. Reforestation andAfforestation. The GOM currently invests between USD 400,000 and 600,000 per year in reforestation and afforestation programs5. The budget is con- trolled by MNE and shared with aimags according to approved plans. Payments are made to contractors for the planting of non-forested areas. Logging contractors are re- quired to replant as part of their permit, although they often get paid (for reasons that are not clear) and continue to be issued with cutting permits even when they dont plant. Fees paid for services are USD 100 per ha planted, USD 91 per ha seeded, and USD 57 per ha for unspecified regeneration activities. Fifty percent of the fee is advanced and the rest paid after survival surveys. Payment of the remaining fee is based on the following formula: if survival is >40% the whole balance is paid; if survival is 25 to 40% between 50 and 100% of the balance is paid; and if survival is below 25% the advance must be re- turned. The problem is that there are no clear procedures for survival surveys (particularly TABLE 4: MAJOR FOREST DISTURBANCE TYPES: Ecological Characteristics and Implications For Management. 1. DISTURBANCE-MAINTAINED FORESTS: multi-aged, savannah-like forests in dry cli- mates whose structure is maintained by regular fire. Characteristics: Unevenaged forests interspersed with grassy and shrubby openings. Periodic surface fires consume woody fuels and rejuvenate herb and shrub layer. Fire maintains species composition, stand structure and regulates fuel loading. 5For purposes of this discussion, reforestation refers to the re-planting of areas that are known to have recently (say within the last 20 years) been forested; while afforestation refers to the planting of areas that were either de- forested many decades ago or, in extreme cases, have never supported forest communities. 28 28 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W Timing of fires is critical; too frequent seriously affects tree regeneration, too infrequent increases understory growth and fuel loading, which may ultimately result in a catastrophic fire. Generally low in biodiversity, though often have high endemism. Large ungulates and associated predators are usually a significant component of biodiversity. Diversity is very closely related to stream courses, springs and moist depressions, and small wetlands. Probable Age Class Distribution at the Landscape Level: EARLY INTERMEDIATE MATURE OLD (<40yrs) (40-70 yrs) (70-120 yrs) (>120 yrs) 25% 30% 25% 20% Recommended Silvicultural System(s): Single tree selection, group selection, small (<10 ha) patch clear-cut. 2. DISTURBANCE-DRIVEN FORESTS: generally even-aged forests in semi-dry climates initiated by periodic catastrophic disturbance. Characteristics: Generally even aged stands, interspersed with mature forest remnants resulting from extensive, often-catastrophic disturbance. Wildfire is a major influence, with defoliating insects, bark beetles and root disease as secondary initiators in older stands. Disturbance return cycle generally 100 - 150 years. Biodiversity is associated with the earlier seral stages of ecological succession and with mature forest remnants. Biodiversity can be significantly increased by maximizing edge effect. Probable Age Class Distribution at the Landscape Level: EARLY INTERMEDIATE MATURE OLD (<40 yrs) (40-70 yrs) (70-120 yrs) (>120 yrs) <40% >30% >20% >10% Recommended Silvicultural System(s): Group selection, seed tree, shelter-wood and small, irregularpatch clear-cuts (10 - 40 ha). 3. GAP-DRIVEN FORESTS: multi-aged forests in moist climates whose structure is main- tained by the death of individual trees or groups of trees. Characteristics: Uneven aged, multi storied stands of high species biodiversity. Regeneration occurs in shady gaps created by the death of individual trees or small patches of trees. Wildlife and floral species have evolved in the absence of disturbance. High biodiversity is due to the multi-storied nature of these forests. Edge effect is very detrimental, leading to increased predation, species displacement 29 29 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W and increased fire-proneness. Have proved the most difficult to manage by conventional forest practice. Any major reduction in canopy complexity (particularly clear felling) will result in signifi- cant biodiversity losses. Probable Age Class Distribution at the Landscape Level: EARLY INTERMEDIATE MATURE OLD (<40 yrs) (40-90 YRS) (90-150 YRS) (>150 YRS) 20% >25% >40% 15% Recommended Silvicultural System(s): Needs research in each individual forest type. Choices of variable-retention, group selection or small (<1-2 ha) patch clear-cut. where seeding is employed) and authorities often just take the contractors word for both the area planted and the survival rates. Survival averages between 20 and 40%, with few areas showing better than 50% (Bretenoux 2001). Moreover, regeneration surveys (if done) and final payment are completed in the fall, though in a summer wet climate such as Mongolias the main planting mortality is likely to occur in the dry pe- riod from late fall to early spring. The major factors limiting success are poor nursery plant quality, poor site selection, poor matching of species with site, inappropriate timing of planting and a total lack of after-planting protection and maintenance. It does not appear that natural regeneration surveys precede a decision on site planting, and Bretenoux (2001) cites several examples of advanced natural regeneration being ei- ther destroyed by site preparation and planting operations, or even dug up to provide the bulk of the planting materials. Even if survival rates were better, the ecological and economic rationale for the reforestation programme is in serious doubt. Many of the planting sites are chosen for accessibility in order to limit costs and this often means that planting sites are on forest edges and in drier, more open sites. On such sites, survival, let alone growth, would be expected to be poor, particularly at a time of long- term, cyclical climatic drying (World Bank 2002). In addition, no economic or financial methodology (such as net present value) justifies planting commercial tree species in a climate where they are not expected to become merchantable for 130 to 150 years. 63. The preoccupation with, and funding allocations to, these four questionable programmes calls into question the capacity of GOM in general, and MNE in particu- lar, to develop, plan and prioritize natural resource programmes. In addition, many donor projects have done little to improve the situation: delivering isolated technical assistance without any strategic context; providing wide-ranging strategic overviews with no attempts to set priorities, thus implying that there is no limit to the number of issues that can be effectively addressed at any one time; and making recommendations on levels of forest sector investment that appear totally out of proportion to available, sustainable wood supply. 30 30 IV. THE INDUSTRIAL FOREST SECTOR IN MONGOLIA 4.1 Historical Extent of the Forest Industry 4.2. Current Structure of the Forest Industry 4.3 Contribution of the Forest Sector to the Economy M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W 64. The Mongolian wood processing industry was es- 4.1 Historical Extent of tablished in 1926 with the construction of two compara- the Forest Industry tively large Soviet-style sawmills in Era and Bugant. Fur- ther processing capacity was established in Sukhbaatar, Dulaankhaan and Ulaanbaatar in 1937, Tosontsengel in 1959, Hyalganat in 1970 and in Zuuntsengel in 1980 (UNDP 2001). This industry expansion, in terms of the scale and location of timber processing plants, was based solely on demand with little con- cern for sustainability of supply. The total number of timber processing facilities peaked in 1980 at approximately 60 known plants, distributed as follows: Fifty-three (53) log breakdown plants or sawmills of varying scale; Two particle board plants; One veneer slicing plant; One plywood plant; One cardboard mill; One match factory; and One tissue paper (waste recycle) plant Investment in processing capacity peaked between 1980 and 1985 and by the mid- 1980s the forest industry directly employed approximately 20,000 people and repre- sented 18% of total industrial production in Mongolia. Through this period all forest enterprises in Mongolia were either State-owned or joint ventures with COMECON countries (i.e. Romania and Russia). 65. In 1990, Mongolia initiated a range of economic reforms following the collapse of the former Soviet Union. These reforms were intended to enable a transition from a centrally-planned and controlled economy to open markets which encouraged compe- tition, private investment and market-based pricing for all goods and services pro- duced in Mongolia. These economic reforms resulted in the privatization of state for- est enterprises, which previously combined a number of activities (harvesting and pro- cessing) in large integrated organizations. Privatization resulted in these large enter- prises fracturing into a number of smaller operating units. By 1996 the structure of the industry was highly fragmented with little cohesion or integration across 54 identifi- able privatized enterprises and an estimated 500 small-scale, rural-based saw mill- ing/ wood working ventures. Throughout the 1990s there was a steep decline in the timber-processing sector, largely attributable to the considerable over-capacity. The size of Mongolias forest industry in 1990 could not be sustained on domestic demand alone, and serious wood supply problems emerged as a result of the severe depletion of the countrys accessible forest resources that occurred over the previous three de- cades. 4.2 Current Structure 66. There is considerable evidence that Mongolias of the Mongolian Forest forest sector is continuing to decline and that there has Industry been limited new investment in plant and processing equipment over the last 5 10 years. In part this may to be due to acknowledgement by industry of legal wood supply problems resulting from past forest depletion and the recent rezoning of the forest land base. At present 32 32 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W the industry is buttressed, at least temporarily, by a significant illegal harvest, however, this illegal harvest is probably seen as transitory and thus is not a sufficient incentive for new investment. 67. The Mongolian Forest Industries Association (MFIA) has 24 active members fall- ing into three broad categories: larger-scale, privatized state forest enterprises em- ploying one hundred or more people; medium-scale private capital companies em- ploying 10-80 people; and small-scale private capital companies employing 3-5 people. Total employment is estimated at almost 3000 people. MFIAs members have a pro- duction capacity of about 120,000 m3 of finished and semi processed sawn wood products, which translates into a round wood requirement of about 300,000 m3 per year. 68. Markets. Prior to 1990, the Soviet Union was the primary outlet for Mongolias forest products. Economic reforms in Russia in the 1990s resulted in a collapse in demand for Mongolian forest products. While no single or combination of markets could replace the Soviet consumption of Mongolian forest products, for a period in the early 1990s China emerged as a major export market. In 1995 the Mongolia govern- ment enacted the Forest Tax Law which imposed a tariff on round log exports of US$150/m3; this represented a de facto ban on round log exports. This export tariff has been recently revised to include semi-processed products (e.g. railway ties, sawn boards and balks). Only secondary or finished (end use) products are now exempt (e.g. peeled veneers and finished, fully-assembled furniture). The intent of the tariff would appear to be: first, to stop the export of Mongolias timber resource in round-log form; second, to ensure that domestic wood is processed in-country; and third, to en- sure that as far as possible domestic harvest is used to satisfy domestic demand for wood products. According to the MFIA, as a result of this export tariff, the Mongolian forest industry relies almost wholly on domestic markets as the outlet for its products. 69. Neither non-government organizations nor government agencies have conducted market research to estimate the underlying level of domestic demand for Mongolias forest products. The MFIA points out that the current allowable harvest levels of 39,500 m3/year set for industrial-grade logs (or saw logs) and 580,000 m3/year for fuel wood satisfies no more than a fraction of demand, and that this imbalance is the principle cause of illegal harvesting activity. 70. Products and Product Pricing. The industry currently focuses on harvesting and processing Siberian larch and Scots pine and very small amounts of Siberian spruce. Birch is not currently part of the commercial harvest but may contribute to a minor part of the domestic fuel wood harvest. Mongolias timber processing sector currently produces five solid-wood products: balks used for residential house construction; sawn boards or planks; railway ties or sleepers; custom-designed beams; and cabinetry and furniture stock. Current operating costs, prices, and before-royalty/tax operating margins for a selected range of these products are shown in Table 5 for legal produc- ers. The costs of illegal producers are unknown, but the selling price for a range of illicit sawn products is known to be between USD 30 and 50 per m3. Illegal producers are unlikely to pay royalties, taxes and VAT. 33 33 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W Table 5. Operating Costs, Selling Prices and Operating Margins for Legal Producers. CURRENT SELLING GROSS OPERATING PRODUCT OPERATING PRICES MARGINS1 (USD/m3) COSTS (USD/ m3) (USD/m3) Balks 35 55-70 20-35 Green sawn boards 35 50-55 15-20 Kiln-dried sawn boards 45-55 75-85 20-40 1 Before royalties, taxes and VAT. Source: MFIA (pers. com.) 71. Financing. The Mongolian Forest Industries Association confirms that no new in- vestment in plant and equipment has occurred since the mid-1980s. Economic reforms commenced in the early 1990s and have not yet resulted in a stable equity market that offers an affordable source of capital to private companies in Mongolia. Similarly the commercial banking sector is neither an accessible nor affordable source of loan capi- tal. In short the Mongolian forest industry is without sources of affordable equity capital, short-term loans, long-term loans or bonds for asset financing. Currently most re-invest- ment in plant and equipment relies on industry operators reinvesting surplus revenues as retained earnings. 72. Micro-lending through X.A.C. Finance Co. Ltd.6 represents a potential emerging source of capital for small-scale, community-based forest operations. Small-scale lend- ing of this form may be beneficial to community forest entities to provide small amounts of working capital to finance a 30-60 day harvest-to-market working capital cycle. Larger amounts of financing, beyond the ability of a micro-lender to finance (i.e. beyond the USD 10,000 30,000 range) will be required to replace outdated small-scale process- ing capacity with new more efficient portable processing technology. 73. Timber Processing. Most small sawmills observed during this review consisted of the following components: log deck; no debarker minimal hand debarking is evident; manual-driven push log carriage; electric powered reciprocating gang saw head-rig with removable blades; electric motor estimated to be capable of generating up to 20-30 horsepower; and manual tailing station off the head-rig (i.e. sawn boards or balks are hand-stacked). There is no evidence of any edging or planer capability, and sawn boards are produced in random lengths. Trimming to length, if done at all, is completed by hand (chain-saw) or more likely at a stand-alone fixed circular-saw stations where, at least, balk products are sawn to precise lengths. Much of this equipment is antiquated (of Russian manufacture 6 X.A.C. is a bank established in Mongolia in September 1999, which assists individual Mongolians in financing small- scale, often start-up business ventures (average loan size ~ USD 150). For a description browse http://www.xac.mn/ 34 34 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W dating back three decades) and is well beyond its useful economic and physical life. Replacement parts would no longer be available through the original manufacturer (ob- solete in technological terms); no doubt replacement parts are cannibalized from the remaining stock of equipment in Mongolia. 74. The processing technologies currently employed are an injustice to the forest re- source. The larch and pine harvests provide a high-quality log input, suitable for pro- cessing into high -value construction grade building materials. Considerably greater values could be recovered from the timber harvest through modest investment in new, small-scale, efficient processing technologies and by diverting much of the larch harvest from fuel wood to the production of sawn solid wood products. 75. Industry Earnings. The economic contribution of the 4.3 Contribution of Mongolian forest sector, in terms of profit or earnings, as Forest Sector to the Economy represented by organized legal timber harvesters and tim- ber processors is marginal. Organized operators currently generate, over the short-term, net operating margins (after stumpage, fees and taxes) ranging from as high as 30 to 40% to as low as 5%, depending on the numbers of active processors and sellers and market demand. The MFIA does not collect data from its members regarding revenues, costs and EBITDA (earnings before income taxes, depreciation and amortization) which is the standard accounting mea- sure for operating earnings. It is therefore not possible to measure wealth-creation in the private sector attributable to the harvest and processing of Mongolias forest re- source. 76. Payments to Forest Workers - Wages. The United Federation of Mongolian For- esters estimates the average monthly wage of a forest worker at 60,000-70,000Tugrik. This is a union wage negotiated by the Federation on behalf of its members with indus- try operators. Based on this average wage and a membership of 1,670 in the Federa- tion, annual wages in the organized sector of Mongolias forest industry are in the range of 1.2-1.4 billion Tg (USD 1.08 -1.26 million). The illegal harvest of both timber and fuel wood generates income to those individuals engaged in these activities. The wage- value of this illegal activity is difficult to quantify (individuals often work for a specific amount of cash rather than a monthly wage) however, a conservative estimate would suggest it is at least as large as that from legal activities. 77. Payments to Government Stumpage and Fees. Stumpage revenues for 2000 and 2001 were USD 420,000 and 516,000 respectively. An inventory fee of 9,500 Tg/ ha or approximately 240Tg/m3 is applied to finance forest inventory surveys com- pleted by the government. Since this fee is rarely collected on the fuel wood harvest, it is estimated that the maximum inventory fee collected is about USD 10,000. 35 35 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W 36 36 V. KEY ISSUES AND CON- STRAINTS TO FOREST SECTOR REFORM AND RESTRUCTURING 5.1 Sustainable Wood Supply 5.2 Regulatory Compliance and Illegal Activities 5.3 Forest Licensing, Tenure and Local Communities 5.4 Efficient Forest Processing For Optimum Value-Added 5.5 Domestic Fuel Efficiency M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W 78. The sustainable annual allowable cut (AAC) is a func- 5.1 Sustainable Wood tion of growth (mean annual increment), present forest con- Supply dition (stocking levels and past abuse), forest zoning (pri- mary use functions), and economic and environmental op- erability. Thus, within the context of decisions on an appropriate silvicultural system and a rotation age, the calculation of the annual allowable cut involves three separate deter- minations: maximum sustained yield is a volume-based estimate derived from growth and yield studies, representing the annual increment on the accessible working forest as a whole (an input to the AAC calculation); rate of cut is an estimate of the maximum area or number of stems that can be safely cut each year, given overall forest management objectives, sustained yield information, the need to maintain stand structure and diversity, and landscape-level environmental constraints such as hydrological, biological, landscape stability and other considerations (an input to the AAC calculation); and annual allowable cut (AAC) is a volume-based estimate of the sustainable harvest that can be cut each year in each forest compartment under rate-of-cut restrictions (the final output). 79. Determination of AAC may also consider short to medium term operational and social factors such as access development, employment and industry/community stabil- ity. AAC may be permitted to vary from year to year but must balance at a sustainable level over a 10-15 year period. An example, very approximate calculation of AAC for Mongolia, taking these various factors into consideration, is shown in Table 6. 80. The estimates in Table 6 may be rough but they are certainly plausible. The rota- tion age of 130 years is generally accepted and the figures for mean annual increment span a range for Mongolia quoted in several documents (UNDP 2001 and Jaakko Poyry 1995), and are quite consistent with those determined for Taiga ecosystems in North America (e.g 1.25 m3/ha/yr for Taiga Plains and Shield and 0.7 m3/ha/yr for Taiga Cordil- lera. The figures on micro-zoning are taken from the JAFTA(1998) inventory and man- agement study in Selenge Aimag, and represent a detailed operability analysis on se- lected model forest areas within the utilization zone. AAC estimates in the two left- hand columns are based on the current area of utilization zone forest. The AAC esti- mates in the two right-hand columns are based on an assumption that a rigorous and detailed environmental and economic operability analysis might release as much as 25% (1.9 million ha) of the current protected zone for utilization. 81. If the estimated annual allowable cut in the utilization zone is close to being correct then the current legal harvest averages about 1.3 times the sustainable AAC and the and illegal) averages about 4 times the sustainable AAC. Even if 1.9 million ha were added to the utilization zone from the protected zone, the current total harvest would aver- age 1.75 times the sustainable AAC. 38 38 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W TABLE 6. Approximate Calculation of the Sustainable Annual Allowable Cut (AAC) for All Utilization Forests and Selected Protection Forests in Mongolia (all sites and all species). Assumption: 1.19 million ha of Assumption: 1.19 million ha of utilization forest utilization forest plus 1.9 million ha of rezoned protection forest Rotation age 130 130 (yrs.) Mean annual 0.75 1.20 0.75 1.20 increment (m3/ha) Growing stock 97.5 156 97.5 156 at rotation (m3/ha) Growing stock 116.03 185.64 301.275 482.040 on total area (million m3) Maximum 892,540 1,428,000 2,317,500 3,708,000 Potential AAC (m3) Net AAC After 374,8651 599,7601 374,865 599,760 Zoning for 479,750 798,000 Operability 873,6002 1,397,7602 (m3) FOOTNOTES TO TABLE 6: 1 Based on JFTA (1998) which "micro-zones" utilization forest areas as 42% operable, 26% inoperable because of topography, 15% inadequately stocked (probably much higher than this across most of the utilization zone because JFTA was able to select a favourable model forest area), and 17% non-forest. 2Based on the above calculation of 42% operability for utilization forest, and an estimated 35% operability on re-zoned protection forests (i.e. 35% operable, 25% inadequately stocked, 10% grasslands, and 30% inoperable because of topography). It is important to note that the net AAC figures given in the bottom row are probably artificially high because of two other factors that can't be accounted for due to a lack of information: growing stock includes birch and aspen (over 40% of the inventoryin some aimags) which currently do not form part of the commercial harvest; and not all areas are currentlyaccessible and stands on such sites should not be allowed tocontribute tothe AAC until they have been demonstrated to be economically operable and firm roading plans are in place. Taken together, these two factors might reduce the calculated AAC by a further 25 to 30%. 81. Areview and critique of an earlier draft of this paper (Van Der Plas 2003) attempts to paint a more favourable picture of wood supply and consumption than the alarmist sce- nario presented here, particularly as it applies to fuelwood. The consumption analysis contains a useful estimate of the regional distribution of consumption and is discussed 39 39 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W further in paragraph 101 and Table 8 below. The supply analysis, however, is deeply flawed and results in an overly-optimistic supply-side estimate that is entirely unwarranted given how little reliable information exists on the present state of Mongolias forests. The author begins by assuming that harvests of 1% and 3% of standing crop represent low growth and high growth scenarios on which to base sustainable yield estimates. These figures translate into apparent MAIs of between 1.42 and 4.26 m3/ha/yr for coniferous forests and 0.40 and 1.18 m3/ha/yr for saxaul forests (or, in the former case, between 2 and 3.5 times the generally-accepted growth rates for dry, permafrost Taiga forests), and into assumed gross harvests of between 15 and 47 million m3/yr.. The author apparently ignores the fact that harvesting at 1 to 3% of standing crop implies a rotation age of 50 to 100 years, whereas the standing crop in these old-growth forests has probably been accumulating for periods of between 180 and 300 years, depending of the nature of the forests. Harvest- ing at the rates implied would mean old growth liquidation and forest conversion, rather than natural forest management. If AAC is based on reasonable, conservative growth estimates, decisions can be taken over time on how fast, or whether, these old-growth assets are to be liquidated. When contemplating a transition from old growth to man- aged forests, if AACs are based on unrealistically high growth estimates the ability to control old growth liquidation is quickly lost - and a whole lot more, because old growth has many other values than just logs and fuelwood. Unfortunately, accelerated liquidation seems to be the fate of many old-growth forests around the world. The authors supply analysis loses further credibility when he places the following caveats on his estimates: forests are assumed to be healthy and fully stocked; no adjustments have been made for legal forest zoning (i.e. the SZ - 48% of forest lands where no exploitation is allowed, and the PZ - 47% of forest lands where only subsistence harvests are allowed; no allowance has been made for accessibility, and thus for environmental and eco nomic operability; and no allowance has been made for any forest products (i.e. wildlife habitat, biodiversity, NTFPs, etc) other than fuelwood. 82. The authors of this report acknowledge that the analysis of supply and use presented here is conservative, particularly in its estimates of potential supply. We have, however, followed the precautionary principle in an attempt to preserve the widest possible range of future forestry and environmental protection opportunities. Wildly optimistic analyses, such as those presented in Van Der Plas (2003), cannot be justified given the unsatisfac- tory state of existing information and simply encourage unrealistic and unsustainable ex- pectations. 82. As discussed earlier in this report, illegal log- 5.2 Regulatory Compliance and ging is rampant and was described by the Vice IllegalActivities Director and State Senior Inspector of the Envi- ronmental ProtectionAgency, in an interview with the review team, as the single greatest threat to Mongolias forest resource. Yet, at the time of the teams visit, an illegal clear-cut logging operation was operating in the Bogd Khan Strict ProtectedArea (a UNESCO MAB Reserve) on the outskirts of Ulaan Baatar, in clear view of the main road to the national airport, and no action was being taken. If such activities can be tolerated in a national park on the outskirts of the national capital, what enforcement actions can be expected in aimags and soums? As will be detailed in the following sections, there are many institutional constraints to adequate forest law enforce- 40 40 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W ment, however, the fundamental constraint would appear to be a complete lack of will on the part of politicians and senior bureaucrats to deal constructively and decisively with the problem. 83. Regulatory compliance and enforcement of environmental and natural resource leg- islation is the responsibility of environmental inspectors and rangers at the aimag and soum levels. In the whole country there are 505 inspectors and 512 rangers responsible for enforcing 30 pieces of natural resource, environmental and product quality/food safety regulation. Since the termination of technical diploma courses in 1994, there are no provisions for skills-upgrading of existing staff or for initial training of new recruits. Most enforcement staff are said to lack the basic technical and legal knowledge required to carry out their responsibilities effectively. Neither inspectors nor rangers have indepen- dent transportation and are often dependent on the industrial operators to carry out their field inspections. Both inspectors and rangers (until recently) reported to the same agen- cies within the aimag and soum governments who are responsible for promoting and licensing resource exploitation. The permit to possess and transport timber and wood products is a paper certificate of origin (reportedly subject to much abuse), timber and wood products are not marked to show that they have been legally cut, and even simple techniques such as road checks are not used with any regularity. In summary; living in resource-dependent communities, given few of the tools and resources neces- sary to do their jobs, and with little support from higher levels of government, it is not surprising that few field staff take an aggressive approach to compliance monitoring and enforcement. 84. Some changes to the enforcement system are currently underway. Under the most recent government reorganization, all inspectors will now report directly to a new inspec- tion bureau (PIC) in the Prime Ministers office in order to give them a degree of indepen- dence. Rangers, however, who are often the eyes and ears of the inspectors, will con- tinue to report to the soum governor. There is now a special government prosecutor and a special policy unit assigned to environmental and natural resource infractions, but as yet no organizational protocols to establish the respective roles and responsibilities of the prosecutor, police, inspectors and rangers. 85. It is hard to see the current situation improving substantially until the GOM recognizes forest law enforcement as a priority programme, and makes a serious and sustained com- mitment to provide enforcement agencies with the human resources, funding and equip- ment to do an effective job. 86. As noted in the last section, the top down 5.3 Forest Licensing, Tenure and approach to forest law enforcement has not been Local Communities effective in the past, and the new institutional re- forms on their own are unlikely to produce better results. The existing forest legislation offers the opportunity to tackle the enforcement issue from another direction - by providing local communities with long-term tenure to forest resources. This is based on the assumption that forest-dependent people who di- rectly and collectively benefit from the harvest of forest resources, have incentives to man- agethoseresourcessustainablyandtopreventoutsidersfromusingthemillegally. Mongolia introduced the concept of community forests in 1996. This section will review Mongolias experience with community forests and highlight lessons learned.7 87. Process for Allocating Forest Tenure Rights. Since 1990 the main form of forest 41 41 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W tenure issued by the GOM has been annual timber harvest rights. Under the MLF, inter- ested parties are required to submit bids to the soum governors. The governors are re- quired to review the bids against a range of criteria and submit those they have approved to MNE. The Minister for MNE approves an AAC level based on these approved bids, along with other inputs. TheAAC is allocated amongst the approved bidders. Once allo- cated with anAAC, a party required to enter into a contract with a company that has been certified by MNE to harvest timber.8 The certification process is reportedly onerous, with the company required to demonstrate that it has the skills and capacity to harvest timber in a professional and sustainable way. 88. In 1997 MNE introduced the possibility for interested parties to obtain long-term forest concessions. The MLL permits local authorities to grant the right to possess and use forest land for up to 60 years with possible extension of a further 40 years. Similar to the annualAAC allocation process, parties interested in securing this new type of tenure must apply to soum governors. Submissions have been received both from companies and community groups. The criteria for evaluating requests are reportedly similar in nature to those used to review annual bids. Harvesting on forest land under concession still re- quires a contract with a certified timber-harvesting company. 89. Donor Funded Community Forestry Initiatives. Initial support for community for- estry came from two projects initiated in 1996 and 1997 respectively. The first involved UNDP and MNE, the second World Vision. Together their efforts in 1998 resulted in the signing of six community forestry agreements each comprising between 15 and 22 house- holds, covering a total area of about 40,000 ha. One concession contained 19,000 ha while the others ranged between 2,000 and 6,000 ha. 90. World Vision has continued to provide support for community forestry via a follow-up project initiated in December 1999, focussed on four community forestry teams in Bulgan Aimag. The aim of the project is to support community-based protection, rehabilitation, regeneration and sustainable utilization of forest resources in areas that have been seri- ously degraded by fire and careless human use. The project has specifically targeted poor households. Only two of the projects four community forestry teams possess a forest concession. The teams comprise between 5 and 13 households. Their major activi- ties include seed collection, processing and storage, maintaining a tree nursery, refores- tation, fire prevention and fire fighting, forest thinning, production of wooden furniture, honey and vegetable production, and environmental awareness raising activities. The World Vi- sion project was extended in 2001 for an additional three years until September 2004. The second phase of the project expanded the number of participating soums from four to eleven. The additional seven soums are in the southern part of Bulgan Aimag, and the focus in these areas is on combating desertification. 91. As of early 2003, MNE reports that they have issued 22 forest concessions in Selenge, Bulgan, Khenti and Dornod Aimags comprising a total of 270,000 hectares. Approxi- mately half of this total has been issued to community groups. The community conces- sions include both utilization forest and protection forest. The terms of these concessions permit community groups to conduct reforestation activities paid for by the State budget, protect forest areas from illegal logging and poaching as well as insect infestations and 7This section is based on discussions with MNE and UNDP officials, as well as, reports prepared by Ahlback (2000), and Ulambayar et al (2002). 8Referred to as a Certified Organization in the Forest Act, Section 26(3). 42 42 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W fire, harvest NTFPs, and thin and clean the forest for fuel wood for household use.9 92. Experience with Community Forest Tenures. Feedback from MNE officials con- cerning the community forest concessions they have approved was generally positive. In particular concessions were viewed as resulting in: Increased motivation on the part of local community members to accept respon sibility for the forest this included keeping unwanted people out of the forest and preventing and responding to forest fires. It has reportedly resulted in re duced incidence of fire and illegal logging in the concession areas. Increased household income levels of community group members the con cessions have provided people with training in reforestation and wages from reforestation. Anumberofconstraintswerealsoidentifiedthatpreventedcommunitygroupsfromachieving even better results. They included: Limited forest management skills Some training workshops were conducted with positive results. However, additional capacity building was still required. Limited decision-making authority Despite being awarded a concession, com- munity groups are still bound by the MLF. As a result, they are still required to contract a certified organization for timber harvesting as well as obtain licenses to harvest fuel wood and NTFPs. They also do not have any enforcement powers and must contact and a ranger or inspector to deal with illegal acts. Lack of an appropriate legal economic form of organization The existing options for community groups are an incorporated company or a cooperative. Neither is regarded as appropriate. The absence of a legal form of organization prevents the group from conducting normal commercial transactions such as banking and obtaining loans. Lack of year-round opportunities to generate income Forest concessions currently generate income primarily during the spring through government sup ported reforestation activities. Additional activities such as vegetable growing and NTFP collection provide income during the summer and early fall. There is a need to provide opportunities for community members to earn income during late fall and winter months. 93. Findings from the mid-term review of the World Vision Bulgan Aimag Community Forest Project (1999 to 2001) were in many respects similar to comments made by MNE officials, but the review team also made a number of additional observations: Conflicts arose between herders residing in forest concession boundaries, and community forest teams that lived outside the concession area. Some community forest concessions have been issued to non-resident community groups. Several of these con- cessions also include herders that live in the forest intermittently during the year. Because 9 Each community group granted a forest concession receives the following documents: contract with the soum government, resolution of the soum Resident Representative Khural, Soum Governor Order, and a map of the forest under concession. Ulambayar et al (2002), however, indicate that the documents in the case of the community forest concessions they reviewed failed to specify the purpose of the lease, as well as, its conditions, such as annual reforestation requirements and total fees to be paid for using forest resources. This has reportedly led to confusion and misunderstanding between soum governments and the community forest groups. 43 43 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W of their nomadic lifestyle they are not available or interested in participating directly as members of a community forest group. As a result, they neither receive benefits from the community forestry activity nor feel any obligation to protect the forest or use it sustainably. The make-up of community forest teams is focused solely on poor people, who often have limited experience and skills. All the community forest teams experienced difficul- ties in managing their business and financial matters, as well as, their in internal decision- making. World Visions policy of focusing on poor households meant the teams pos- sessed limited experience and skills in these areas. Along with a call for greater attention paid to capacity- building, the review team also thought it worthwhile to also involve more skilled local people, who are generally not from the poorest families in the community. Some forest concessions are too large for community forest teams. Forest conces- sions assigned to community groups need to be realistic in size. If the area is too large, the group is unlikely to be able to play an effective protection and stewardship role. Local government officials do not believe that community forest teams can under- take timber harvesting. At the moment community forest teams are not legally allowed to harvest timber from their forest concessions. They also lack equipment and training to participate in this type of activity. Team members however displayed a range of forestry skills that they had learned from limited previous training. There appeared to be no reason why they could not be expected to also learn the necessary skills for timber harvesting as well. Aimag and soum government officials, however, were reportedly skeptical of com- munity forestry teams being able to do this work. 94. Conclusions. People living in and around Mongolias forests are demonstrating an ability to adapt to changed economic circumstances. This is evidenced by the extent of illegal logging currently occurring. Unfortunately, these activities are undermining the qual- ity and extent of their forest resources. The de jure rules introduced by government are not being followed. At the local level, residence-based community rules condone unsustain- able forest practices benefiting a only few people. Affecting change will likely require a two-pronged approach involving enhancing enforcement of government rules, along with supporting change in local institutions. At the moment, communities do not possess legal control over surrounding forests. Efforts by MNE and World Vision over the past few years suggest that community groups are interested in and willing to resume responsibility for forest areas. Moreover, they have shown that they can improve forest protection. 95. The existing community forest projects, however, exhibit a range of shortcomings that will need to be addressed if community forestry10 is to have a lasting positive affect on forest management in Mongolia. The current concept should be changed in the following ways: Expand the community forest concept beyond small groups to encompass all com- munity members. It is important that all local residents (permanent and itinerant) believe they have a stake in sustainable management of local forest resources. The best way of doing this is to ensure that everyone receives some level of benefit from the utilization of local forest resources. This will require buy-in from the entire community including local people currently involved in illegal logging activities, as well as, people such as herders who move in and out of forest areas throughout the year. s SeeAppendix 4 for a brief discussion on the concept of community in the context of Mongolia. 44 44 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W Provide local communities the opportunity to manage the full range of forest values. This would include timber harvesting, as well as NTFPs. This will require a change in attitude from government and require them to work closely with local community groups to assist them in introducing appropriate forest management practices. Support will need to be provided to local government in order for them to be able to effectively play this new role. Provide local communities with support to build effective institutions. New attitudes and ways of doing things with respect to the forest need to be put in place and promoted. Forest related activities also need to be managed and their proceeds allocated fairly among different stakeholders (state, community and people employed at any particular activity). Finally, a process will need to be put in place to use the communitys share of the forest benefits in an equitable and effective way. This will require a review of existing forms of legal organization, as well as, on-going support and capacity building. 96. Mongolias remaining stocks of mature Si- 5.4 Efficient Forest Processing berian larch and Scotch pine represent a high qual- For Optimum Value-Added ity reserve of softwood timber, capable of being processed into a wide range of primary and sec- ondary solid wood products. The main factor limiting the potential to convert these soft- wood species into high-value finished products is the archaic and inefficient condition of Mongolias timber processing sector. In addition, Siberian larch is the favoured fuel wood species for domestic consumption and many high quality larch logs are cross-cut and split for firewood - an inappropriate use for the resource. 97. The principal value-added opportunity for current producers is the improved re- covery of sawn volumes from each and every log processed. Value-adding in timber pro- cessing is a continuum from the initial felling decision through to delivery of the finished wood product to the end user. Mongolian producers must focus on extracting the highest values at the initial log breakdown stage. This will require modest new investment in mod- ern, small-scale primary breakdown technologies. The most appropriate technology is thin-kerf mobile band mills which are capable of recovering 30% more wood than conven- tional circular and reciprocating saws, produce 60% less sawdust, and operate at lower power. Capital investment for a portable band mill ranges from USD 8,000 to USD 40,000 F.O.B. manufacturer, depending on mill specifications.Average production rates for soft- wood species ranges from 75 to 105 m3 per month (800m3 per year) depending on log sizes and the final product. 98. It is not meant to suggest that the entire Mongolian forest industry should modernize through an extensive network of portable band mills, since such investment may not be practical in all timber producing regions.Any new investment should be undertaken only after confirmation of an sustainable supply of suitable logs. However, portable mills do have a number of distinct advantages in the current Mongolian industrial environment: given the highly fragmented nature of the remaining intact forests, the ability to take the mill to the wood supply can greatly reduce transport costs; they have a comparatively short payback period (i.e. about 5 years); they are comparatively easy to operate and maintain (i.e. blade maintenance rep resents the single most important component of a regular maintenance schedule); and 45 45 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W they can be capably operated by two or three persons depending on the desired production rate, log sizes and log handling requirements. Other investments in value-added processing, such as small-scale edgers and planer mills to produce uniform board widths and finished or dressed wood surfaces, could ac- company new investment in log breakdown technologies. It is beyond the scope of this study to estimate the potential for these secondary processing technologies, however, there is evidence that an increasing domestic demand exists for such higher-value prod- ucts. 99. Mongolias climate is characterized by a long 5.5 Domestic Fuel Efficiency cold winter where temperatures regularly reach mi- nus 30-40 degrees centigrade. Reliable, affordable sources of heat are essential to maintaining life. For example, 77% of power plant output inMongoliaisforheatgenerationandonly23%forelectricalgeneration. CurrentlyMongolia has no domestic oil or natural gas production and all petroleum products, mainly used in the transportation sector, are imported, primarily from Russia. With the exception of tradi- tional biomass fuels (i.e. fuel wood and dung), no significant source of renewable energy is available in Mongolia. The industrial sector consumes approximately 70% of the elec- tricity produced by Mongolias Central Energy System (CES) and 28% of the heat pro- duced. The residential sector consumes approximately 48% of heat produced by the CES and 25% of electricity generated (NAHEM, 2000). It is reported that over 20% of the national education budget is consumed in heating costs (Finch pers. comm.) 100. The domestic sector can be separated into urban dwellers in large towns and rural populations in small communities. Urban household fall into two categories: those who live in apartments, where coal-fired boilers and furnaces provide heat and electricity is used for cooking, and those who live in single family dwellings (ger or small wooden house), where stoves fired by coal and/or fuel wood are used for heating and cooking. Rural communities rely entirely on either fuel wood or a mixture of fuel wood and dung for both heating and cooking. Reliable records on fuel wood collection do not exist and esti- mates of consumption vary widely, as illustrated by the two examples provided to the re- view team shown in Table 7. Table 7. Estimates of Fuelwood Consumption in Mongolia. Household fuel Households Total country Total number of Households wood using other fuels consumption households using wood consumption (i.e. coal) (m3/year (m3/year 125,000 use 4-7 wood only. 500,000 250,000 625,000 to 125,000 use 1-2 1,125,0001 wood and dung 500,000 160,000 340,000 5 1,700,0002 References: Batbold, WWF (pers. comm.) and MFIA (pers. comm.). 1 2 46 46 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W 101. An interesting estimate of the regional distribution of consumption has been pro- vided in a review and critique of an earlier draft of this paper (Van Der Plas 2003). This analysis divided the country into four regions: North (coniferous forests), South (saxaul forests), Ulaan Baatar (wood importer), and the remainder of the country. It assumes low and high household use scenarios based on: estimates of the number of households living in houses and in gers in each region and the percentage of each that would use fuelwood for summer cooking and for winter heating; and for households using fuelwood, a low consumption rate (2.5 m3 for summer and 3.75m3 for winter) and a high consumption rate (3.5m3 in summer and 6.2 m3 in winter). The results of this analysis are shown in Table 8. Table 8. Estimates of the Regional Distribution of Fuelwood Consumption in Mongolia. Low Consumption High Consumption Region # of Households Scenario Scenario North 154,041 753,337 1,348,213 South 77,316 209,685 390,609 Ulaan Baatar 161,273 144,833 293,561 Rest of Country 148,519 77,413 238,696 TOTAL 541,149 1,185,268 2,271,079 101. Fuel wood Pressures on Saxaul Forest. Of particular interest is the impact of fuel wood harvesting on Mongolias Saxaul forests, which are the main source of energy in the Gobi region. The maintenance of Saxaul forests is important in controlling the desertifica- tion since the large root of the adult Saxaul plant stabilizes loose sandy soils and above- ground vegetation mitigates the effects of wind erosion. Mature Saxaul is harvested as a source of fuel wood and its foliage provides important animal fodder. Reliable national estimates for the current level of Saxaul use are not available since nomadic and rural people collect Saxaul on an informal basis for use in both households and service facili- ties such as schools and clinics. However, the governor for the Bayanlig Soum in the Bayankhongor Aimagestimates current use there at about 700 tonnes per year; 200 tonnes by business entities and organizations and 500 tonnes by households. Using an esti- mated Saxaul density of 480 kg/m3 and extrapolating to the 84 soums that contain signifi- cant Saxaul forests, a rough estimate of annual harvest would be about 124,500 m3 or about 9% of the standing crop of 1.4 million m3. Note that the consumption estimates for the southern region given in Table 8 are 1.7 to 3.1 times even this harvest figure. Clearly these harvesting pressures are unsustainable, and are already leading to serious deple- tion of Saxaul forests. 102. The Improved Household Stoves Project, is a joint initiative between the MNE and the World Bank. Its objective is to reduce air pollution in urban areas (particulates and SO2) and greenhouse gases (carbon dioxide) in both urban and rural areas, through the adoption of new more energy-efficient, cleaner burning stoves. In addition to the benefits of improved air quality and reduced greenhouse gases, the stoves have achieved a sig- nificant reduction in coal and fuel wood consumption. The impact of converting 340,000 households to one of the four models of new stove is estimated to be about one tonne per year for households reliant on coal and about 1.5 m3 per year for households reliant on fuel 47 47 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W wood. Annual cost savings per household would range from USD 24 to 38 for coal and USD 22 for wood; a substantial saving when one considers that USD20 is a months salary for many Mongolians. If a conversion on this scale could be achieved it is estimated thatannualfuelconsumptioncouldbereducedbyatleast70,000tonnesofcoaland510,000 m3 of fuel wood (Project Manager, Improved Household Stoves Project, MNE pers. comm.). 103. Another local initiative with important potential for reducing fuel wood demand is the production of briquettes. Two forms of briquettes are currently in small-scale production; one composed of varying mixtures of dung, waste paper, coal, sawdust, wood chips and native shrub materials, and the other composed primarily of coal with smaller amounts of clay and lime to promote binding and cleaner burning. The advantages of these briquettes are that they generate 18% more energy than wood and produce less smoke and airborne particulate matter. The unit price for briquettes is estimated to be approximately two-thirds the price of market fuel wood. 48 48 VI. RECOMMENDATIONS: A SUG- GESTED BLUEPRINT FOR CHANGE 6.1 Improvements in Forest Management and Regulatory Enforcement 62. Revision of Forest Zoning Based on an Operability and AAC Analysis 6.3 Devolution to Community-Based Management of Forest Resources 6.4 Enhanced Forest Resource Inventory and Information Management 6.5 The Use of Market Instruments to Encourage More Efficient Use of Wood Resources and Alternatives to Wood Consumption 6.6 Appropriate Investment in a Restruc tured Processing Industry for Sawn Wood, Fuel Wood and Non-wood Forest Products M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W 105. The forestry sector in Mongolia is rapidly approaching a crisis for which it seems largely unprepared. To reiterate some of the major conclusions of this report: present area zoned as utilization forest is inadequate to support a viable domestic wood-based industry and attract the capital it needs to modernize for greater efficiency; present estimated levels of forest harvesting are completely unsustainable; being at least 4 times the sustainable AAC on the designated utilization forest zone and at least 1.75 times the sustainable AAC if about 25% of the protected forest zone were made available for commercial harvest; illegal harvest, on which the government receives no royalties or taxes, constitutes be- tween 36 and 80% of total harvest and severely distorts domestic prices for both construc- tion wood and fuel wood; top-down enforcement of regulations has been completely ineffective and a two prong strategy involving gradual expansion of community forest management and strengthening of the existing government enforcement regime offers the best possibility to eradicate illegal harvesting; currently-available information on the forest resource and on levels of exploitation is subject to such wide variation that it is difficult to obtain a reliable picture of the state-of- the-forest; neither the allocation of cutting quotas nor setting of stumpage fees currently reflect market forces or prices; fuel wood currently constitutes between 65 and 80% of total wood harvest and is used by poor rural and urban households for both cooking and residential heating; a source of energy for which no realistic alternative exists at a time of serious, accelerating forest depletion; and it is estimated that if no alternative sources of domestic fuel are developed and current levels of forest depletion continue unabated, serious fuel wood shortages will begin to be experienced in urban areas by the end of this decade and Mongolia will suffer substantial losses of biodiversity and important forest resources. 106. Urgent action in six specific areas is required if the current difficulties are to be re- solved before the forest resource is severely degraded and options forgone. However, any initiatives to address these problems must be carefully coordinated and incrementally sequenced so as not to worsen the situation. As examples: reduction of illegal fuel wood harvest and inevitable higher prices will be acceptable only if viable and affordable alternatives to fuel wood exist, otherwise sever hardship to poorer households will result; no action should be taken to expand the area available for commercial harvest until an effective compliance and enforcement regime is in place; and efforts to encourage greater value-added in wood processing and efficiency of use must be accompanied by transition strategies to deal with the failure of inefficient mills and the resulting rural unemployment. 107. Actions recommended in each of the six areas are as follows. 50 50 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W The basis for regulatory compliance will be 6.1 Improvements in Forest management plans and harvesting permit conditions Management and Regulatory that are consistent with the forest law, long-term for- Enforcement est management objectives and science-based sil- vicultural prescriptions. Governmentmustestablishthepoliticalwilltoenforceregulationsandprovidethetrained staff and material resources to do the job. Priorities should be undertaken in the following sequence. First, to intercept, confis- cate and sell at competitive auction all illegal wood, so as to recover government revenues and reduce market distortions associated with the illicit harvest. Second, to eliminate the illegal harvest on strict and protected forest zones. Third, to strictly enforce the legal, sustainableAAC for firewood, once viable domestic fuel alternatives are available. An environmental and economic operability 6.2 Revision of Forest Zoning analysis of the broadly-based Protected Zone should Based on Operability andAAC be undertaken to determine whether portions of that Analysis area can be safely transferred to the Utilization Zone under strict and defined forms of management (this may require regulatory change). A modern forest inventory (see 6.4 below) should then be carried out on the Utilization Zone to determine present forest stocking and condition, as a basis for calculating me- dium and long term sustainableAACs. 6.3 Devolution to Community- Forest management concession agreements Based Management of Forest should be negotiated with local communities, devolv- Resources ing management of wood and non-wood forest re- sources. Concessions should be managed by government and local communities in partner- ship, with government providing training, planning assistance and oversight, and local communities undertaking on-the-ground forest inventory, management and harvesting operations. Existing community and commercial concession rights (22 in total) cannot be abro- gated, but many of these may chose to negotiate new agreements under which they can obtain harvesting rights to a range of forest resources and technical capacity-building under the new community-based management programme. The current forest inventory should be upgraded 6.4 Enhanced Forest Re- to modern standards and focused on the revised source Inventory and Informa- Utilization Forest Zone (i.e. Strict and Protected tion Management Zones will require different inventory standards and techniques). A comprehensive GIS/computer-based natural resource information management sys- tem (that would include forest inventory, growth and yield and harvest information derived from community forest areas) should be developed within the MNE. 51 51 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W Current government stumpage and royalty sched- 6.5 The Use of Market Instru- ules do nothing either to discourage waste or to en- ments to Encourage More Effi- courage value-added and the adoption of alternatives cient Use of Wood Resources to low-value wood products. Consideration should be given to carefully-phased, incremental increases in fees over time, consistent with the demand for better products and available alterna- tives to critical products such as fuel wood, in order to reduce pressures on the forest resource. Wood produced from community concessions should be sold at competitive auction (in which villagers must be involved) and the revenues distributed according to legal (con- tractual) revenue-sharing agreements. The uptake of new, small-scale band mill pro- 6.6 Appropriate Investment in a cessing technologies that offer considerable po- Restructured Processing Industry tential improvements in lumber (sawn wood) re- for Sawn Wood, Fuel Wood and covery and quality should be encouraged. An ini- Non-wood Forest Products tial strategy might look at supporting the introduc- tion of a small number of traveling mills to pro- vide fee-for-service processing of the logs produced by community forest management concessions. Existing strategies that promote the improvement of domestic fuel efficiency should be strengthened and expanded. Support for the development of commercial-scale alterna- tives to fuel wood such as processed briquettes should also be encouraged. Feasibility studies and demonstration projects should be carried out on simple tech- nologies that would allow rural communities to derive more value-added from the sale NTFPs. Such technologies might include dryers (for pine nuts, mushrooms, berries and medicinal plants) and small-scale distillation equipment to extract essential oils from aro- matic plants. 52 52 VII.POSSIBLE AREAS OF WORLD BANK ASSISTANCE TO THE FORESTRY SECTOR 7.1 Coordination of Donor Assistance to the Forest Sector 7.2 Capacity-building in Regulatory Control, Compliance and Enforcement 7.3 Pilot Projects in Community Forest Management 7.4 Fuel Efficient Stoves and Briquettes M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W 108. In several countries with similar problems to 7.1 Coordination of Donor Mongolia (i.e. Indonesia, Cambodia and Laos) inter- Assistance to the Forestry national donors under World Bank leadership have Sector made ongoing financial support to the forestry sector conditional on demonstrated improvements in forest management, environmental protection and regulatory enforcement. Donors have formed consultative groups on forestry to work with government agencies to develop prioritized action plans and to coordinate appropriate technical assistance. The World Bank should consider promoting, organizing and supporting a similar coordinating mechanism in Mongolia . 7.2 Capacity-building in Regu- 109. The primary aim of such a technical assistance latory Control, Compliance and project would be to strengthen the capacity of the Enforcement MNE, the professional inspectors, the police, govern- ment prosecutors, and aimag and soum officers to monitor and enforce compliance with all natural resources laws and regulations, including those relating to forest resources. The project would provide the necessary equipment for effective enforcement programs (communications, transport and uniforms) and develop two training programs, possibly in conjunction with a national university: a 2 to 3 week, modular training course providing an in-depth treatment of the provi- sions and requirements of the Mongolian natural resource law and regulations; principles and criteria of sustainable resource management; resource management planning; the translation of planning commitments into permit conditions that facilitate compliance moni- toring and field enforcement; and natural resource inventory and monitoring and the links to compliance and enforcement; and a 3 to 4 week modular training course with practical field demonstrations in proce- dures of compliance inspection and monitoring and regulatory enforcement which would include: procedures for harvest control; a product marking and tracking system; techniques for field inspections, patrols and compliance monitoring, including systematic and stan- dardized reporting procedures; effective cooperation and coordination between inspec- tors, rangers, police and prosecutors; procedures for laying charges and for legal investi- gation in cases of non-compliance; and the proper application of a range of enforcement tools from administrative penalties to court prosecutions. 110. The World Bank could build on significant positive 7.3 Pilot Projects in experience in Laos where the government, with donor Community Forest assistance, has instituted participatory sustainable forest Resource Management management programs involving contracted partnerships between local villages and government in the management of production forests. Two five-year pilot projects demonstrated the feasibility of commu- nity management and a new project, sponsored by the Bank and the Government of Fin- land, will bring over 65% of Laoss production forests under such schemes over the next six years. The projects entail significant up-front training for local government staff, and village organization and capacity-building. Government forestry staff assist villagers with initial forest planning and inventory and then monitor plan compliance. The concession belongs to the village as a whole and plans must be agreed-to by the whole community. Villagers carry out all operational silvicultural activities, including harvesting, regeneration (if needed) and stand tending. Organization of activities is done by a village forestry com- 54 54 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W mittee, which reports to the village council. Not all villagers may chose to participate di- rectly in forestry activities but those who do are paid. Acommon revenue-sharing formula (after payment of taxes and royalties) is: 10% to the national forest agency; 10% to the regional forest agency (=aimag); 40% to the district forest agency (=soum) out of which all management costs including villagers wages are paid; and 40% into a village development fund administered by the village council. 111. The light ecological footprint of village participatory forestry provides the potential for: significant in situ biodiversity conservation; the management of buffers around, and connectivity between, existing protected areas; the incremental introduction of sustainable management and value-added use of plant and animal non-timber forest products (NTFPs); zoning to protect fragile steep-lands, streams and water-bodies, wetlands and other critical habitats; and the recovery of depleted forests ecosystems. 112. The program in Laos has resulted in significant improvements in on-the-ground for- est management and a substantial reduction in illegal activity on community forest areas. The major problems experienced in Laos are the difficulty of defining forest boundaries between villages (given intensive subsistence use-patterns), very low literacy rates (<35%) and, in some areas, the lack of even a common spoken language for training programs. Though there may be some cultural constraints in Mongolia to village organization and cooperation, the less complex ethnicity and the very high rate of literacy and basic educa- tion should be a comparative advantage. 7.4 Fuel-Efficient Stoves and 113. The single greatest priority in alleviating pres- Briquettes sure on the forest resource is to reduce fuel wood consumption. The World Bank should consider a ma- jor expansion of its improved household stove program, and feasibility studies and seed support to large-scale commercial production of briquettes; building on the experience of existing rural pilot projects. 55 55 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W REFERENCES Ahlback, A. (2000). Forests and Forestry in Mongolia. Bretenoux, J-G. (2001). Afforestation in Mongolia. A Study for the GTZ Project Nature Conservation and Buffer Zone Development. September 2001. Center for Policy Research. (2002). Rural Development Strategy for Mongolia, Draft Oct 2002. Chandrasekharan, C. Ed. (2001). Towards a National Forest Program for Mongolia. UNDP-SPPD Project MON/00/304: National Forest Programme Development. FAO and the Ministry of Nature and Environment, Ulaan Baatar, Mongolia.August 2001. Durst, P. (2002). Memorandum: FAO RILMission to Mongolia (July 14-20, 2002). Enkhbat, A and Tsogtbaatar, J. (1997). Forests and Forest Management in Mongolia. RAP Publication 1997/4. Forest and Agriculture Organization of the United Nations, Bangkok, Thailand. Government of Mongolia. (2000). Amendments to the Law on Forests, 27 Jan 2002. Government of Mongolia. (2001). National Programme on Forestry. Unofficial transla- tion ofAttachment of Government Resolution No. 248 of 2001. Government of Mongolia. (2002).Amendments to the Law on Forests, 25April 2002. Hilmi, H.A. (2001). Consultancy Report on Institutional and Capacity Building in the Forestry Sector in Mongolia. UNDP-SPPD Project MON/00/304: National Forest Programme Development. Ulaan Baatar, July 2001. Jaakko Poyry. (1995). Forest Sector Strategic Development Study in Mongolia. Astudy commissioned for the Ministry of Trade and Industry, Mongolia by the Ministry of Foreign Affairs, Helsinki, Finland. November 14, 1995. Japan Forest Technical Association (JFTA). (1998). The Forest Resources Manage- ment Study in Selenge Aimak, Mongolia. Japan International Cooperation Agency, For- est Management Centre and Ministry of Nature and Environment. LUSO Consult. (1998). Sustainable Use of Forest Resources and Nature Conservation in the Western Zone of the Chan Chentej Strict Protection Area. A report prepared on behalf of GTZ, Eschborn, Federal Republic of Germany. July 1998. Mearns, Robin. (1996). Community, CollectiveAction and Common Grazing: The Case of Post-Socialist Mongolia, in the Journal of Development Studies, Vol. 32, No. 3, pp. 297- 339. Ministry of Finance. (2002). Economic Growth Enhancement and Poverty Reduction Strat- egy, Draft Dec 2002. Ministry of Nature and Environment (MNE). (No date). Report on National Forest Policy of Mongolia. NationalAgency for Meteorology, Hydrology and Environment Monitoring. (2000). Green- house Gases Mitigation Potentials in Mongolia. National Statistical Office and Ministry of Nature and Environment. (2000). Compendium of Environmental Statistics of Mongolia 2000. Ulaan Baattar, Mongolia. 56 56 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W National Statistical Office of Mongolia. (2002). Mongolia Statistical Review. Ruzicka, I. (2001). Mongolias Environment and Its Implications forADBs Operations. Teusan, S.M. (2000). Forest Inventory and Forest Planning in Mongolia: Analysis of current practices and recommendations for future forest planning. GTZ PN 95.3515.4. Draft, September 2000. The National Council For Sustainable Development of Mongolia. (1999). Mongolian Action Plan - 21. Mongolia Agenda 21, Ulaan Bataar. (Endorsed by the Government of Mongolia by Resolution No. 82, May 1998).. The World Bank. (2002 a). Mongolia Environmental Monitor. The World Bank Office, Ulaan Bataar,April 2002. TheWorld Bank. (2002 b). Mongolia Public Expenditure Review. Ulambayar, T., N. Gombosuren and E. Dugerjav. (2002). Mid-term Evaluation Report on Community Forestry Development Project, Bulgan Aimag, Mongolia, for World Vision Mongolia. United Nations Environmental Programme and Mongolian Ministry of Nature and Environ- ment. (2002). State of the Environment Mongolia 2002. UNEP Regional Resource Centre forAsia and the Pacific, Panthumthani, Thailand. Van Der Plaas, R. (2003). Mongolian Forest Sector Review: Comments and Discussion of Household Wood Consumption and Supply in Mongolia. Unpublished Report. Ulaan Baatar, 2003. Waggener, T. (1998). Status of Forest Products Pricing Under Reforms Towards Market Economies: China, Mongolia, Myanmar and Vietnam. Wingard, J.R. and Puurevdolgor Odgerel. (2001). Compendium of Environmental Law and Practice in Mongolia. GTZ Commercial and Civil Law Reform Project, Ulaan Baatar, Mongolia. WWF Mongolia. (2002). AReport on Legal and Illegal Timber Trade of Mongolia. Ykhanbai, H. (2000). Economics of Environment and Sustainable Development. 57 57 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W PERSONS CONSULTED IN THE COURSE OF THE REVIEW Ariunzul,Y. Vice Director, State Senior Inspector, Environmental Protection Agency (now the Professional Inspectors Committee). Batbold, D. Head of Conservation, WWF Mongolia Programme Office. Bold Private citizen, previous forestry minister. Damdin, T Director, Policy Implementation and Coordination, MNE Dashdavaa Senior Specialist, Nature, Forest and Water ResourcesAgency, MNE. Dorjtseden, L. Secretary, National Forestry Committee, MNE. Enkhsaikhan, Dr. D. Director, Forest Management Project Centre. Finch, C. Staff Consultant, World Bank Country Office, Mongolia. Grayson, R General Director, Eco-Minex International Ltd. Hoffman, H. PrincipleAdvisor, Conservation and Sustainable Management of Natural Resources Project, GTZ. Johnson, G. Senior EnvironmentalAdvisor, UNDP, Mongolia. Khoroldavaa, U. Director, Nature, Forest and Water ResourcesAgency. MNE. Luvsantseren, G. President, United Federation of Mongolian Foresters. Munkhzorig, Mr. Policy Implementation and Coordination Department, MNE. Nyam-Osor,T. Member of the State Great Hural for Bulgan Aimag. Oyuntsetseg, D. Manager,World Bank Improved Household Stove Project. Oyundar,N-Y. Director, International Cooperation Department, MNE. Purevragch Director, Wood Research Centre Sarangoo, R. Senior Officer, International Cooperation Department, MNE. Sauli, Ms. Finance and Economy Division, MNE. Schmidt, Dr. S. Advisor, ProtectedArea Management, Nature Conservation and Buffer Zone Development Project, GTZ. Steiner-Burkart, Dr. B. Consultant, GTZ. Swenson, K. Project Manager,Altai Tavan Bogd National Park Project, New Zealand Nature Institute - Initiative for People-Centered Conservation. Tsogtbaatar, J. Director, Institute of Geo-ecology, MongolianAcademy of Sciences. Tsogoo, T President, Mongolian Forest IndustriesAssociation. Tungalag, U. National Project Manager, Poverty Research and Employment Facilitation Project, UNDP, Mongolia. 58 58 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W APPENDIX 1: LEGAL AND ILLEGAL TIMBER HARVEST Timber Harvests The official harvest data for selected years over the period 1960 to 2001 is presented below. Mongolia Timber Harvest (1000 m3), 1960-2002 Selected Years Year Total Harvest Round wood Fuel wood 1960 1,635 1970 1,968 1980 2,812 1,220 1,592 Avg 1981-89 1,838 1990 1,200 780 635 Avg 1991-93 1,063 528 535 Avg 1994-99 640 2000 520 91 429 2001 593 85 508 2002* 620 40 580 Sources: Waggener (1998) and MNE. * Represents the approved rather than actual harvest. The timber harvest fell from an average of 1.8 million m3 per year during the 1980s to about 0.6 million in 2002. This appears to have been precipitated by the economic and legislative reforms initiated during the 1990s. The investment and technical support pro- vided by the USSR and East European countries to the Mongolian economy, including the forest sector, collapsed in the early 1990s. This, in conjunction with the recession that followed in Mongolia caused an economic crisis in the industry. The large state-owned wood-processing units were subsequently divided into small units and then privatized. These smaller private companies, however, were prevented from legally restoring the tim- ber harvest to previous levels. Forest legislation introduced in 1995 reclassified previ- ously commercial production forests as protected areas. This reduced the timber har- vesting land base and led to a reduction in the total AAC including round wood and fuel wood. In addition, much of the remaining commercial forest areas are inaccessible using existing infrastructure. Round wood comprised approximately half of the annual harvest up until the mid 1990s. Since then, the balance of the harvest has shifted strongly towards firewood. In 2002, fuel wood was expected to account for over 90 per cent of the total timber harvest. The Gov- ernment of Mongolia has attached greater priority to household energy needs than to the needs of the wood industry in the face of decliningAAC levels. Domestic Timber Demand Mongolias current round wood harvest is processed into sawn wood for the domestic market and used primarily as building materials by the construction sector and as railway 59 59 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W ties. Some sawn wood is further processed into windows and doors, flooring and furni- ture. The firewood harvest appears to be used exclusively to meet domestic needs for household heating and cooking in many parts of the country where electricity and coal are unavailable and animal dung is in short supply. Information about current domestic con- sumption levels in Mongolia for sawn wood and fuel wood, however, is limited. Domestic consumption of sawn wood in the mid 1990s was reportedly 0.04 m3 per capita approximately 100,000 m3 (Enkhbat, 1997). MNE officials indicated they thought domestic consumption and demand had increased since then and estimated the current consumption at around 135,000 m3 per year. MTI and the Mongolian Forest Industries Association estimated the current domestic consumption for sawn wood at around 400,000 m3 per annum. At a recovery rate of 40 per cent this translates into a round wood harvest of between 340,000 and 1.0 million m3. While estimates of the magnitude of the demand differed, all officials consulted agreed that domestic demand for timber had increased substantially since the mid 1990s. Domestic consumption of fuel wood is estimated to be higher than that of roundwood/ sawnwood. Moreover, its consumption was maintained throughout the 1990s. Like round wood, there is considerable variability in the fuel wood consumption estimates. Current levels of consumption are thought to range between 625,000 to 2.0 million m3 per year.1 Estimated Illegal Timber Harvest The prevalence of illegal forest activities is widely reported in the local news. This in- cludes illegal logging, hunting and poaching, setting of forest fires and unlicenced pro- cessing operations. Illegal logging is considered to be the most prominent infraction of the countrys environmental laws in terms of frequency and lost government revenues. The WWF (2002), for example, has alleged that the situation in western Khentii is a virtual free-for-all where anyone with the basic equipment can and is harvesting timber for all purposes. Statistical information about the extent of these activities, however, is not readily available. By comparing domestic consumption estimates for round wood and fuel wood with their official harvest levels it is possible to derive a rough estimate of illegal logging activ- ity. It is assumed that none of the domestic sawn wood consumption is met by imports, and none of Mongolias sawn wood production is exported.2 Subtracting the official har- vest of 40,000 m3 in 2002 from the estimated annual industrial round wood consumption of between 340,000 and 1.0 million m3 suggests an illegal harvest of round wood of be- tween 300,000 and 960,000 m3 per year. Work done by the WWF (2002) appears to support a figure somewhere within this range. It compared the volume of timber products transported from SelengeAimag railway stations in 2000 with official MNE harvest records 1Hilmi (2001) suggests an annual figure of between 1.3 to 1.5 million m3. A rough analysis provided by a WWF official placed the annual figure at between 625,000 and 1.1 million m3. Officials from the Mongolian Forest Industries Association estimated an annual consumption in excess of 2.0 million m3. 2Mongolian imports of wood and wooden articles in 2002 were valued at USD 3.0 million. MTI officials indicated that this was almost entirely finished product, such as furniture. With an export tax on sawnwood of approximately USD 150 per m3 official exports in 2002 were 0. EPA officials indicated they did not believe sawnwood was currently being illegally exported. 60 60 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W for theAimag. It identified approximately 310,000 m3 that could be not be accounted for. Their analysis did not include sawn wood transported by truck, nor did it attempt to consider illegal activities in other Aimags. Similarly, there is no indication that Mongolias fuel wood needs are being met by im- ports or that Mongolian firewood is being exported. Subtracting the official harvest of 580,000 m3 in 2002 from the estimated annual fuel wood consumption of 625,000 to 2.0 million m3 suggests an additional harvest of fuel wood of between 45,000 and 1.42 million m3 per year. The collection of fuel wood for household use is permitted in the protected forest zone, as well as, utilization forest zone. MNE records are likely not intended to capture the non-market component of the harvest. As such, it may not be appropriate to classify the additional fuel wood harvest that is occurring as illegal. Estimated Loss in Government Revenues from Illegal Logging There are several sources of government revenue that flow to government as a result of timber harvesting. The primary charge on the resource is a timber harvesting or stumpage fee. MNE also charges timber harvesters a small fee to recover the cost of conducting forest inventories. Products and services commercially sold within the country are charged a value-added tax (VAT) of 15 per cent of the selling price. Finally, government taxes forest employees on the income they earn (10, 20 or 40 per cent), and forest companies on their net profits (15 or 40 per cent). (Ykhanbai, 2002) Mongolia has imposed stumpage fees for timber from State-owned forests since the 1920s. Historically, the fee has been fixed and quite small. In 1990, the procedure for calculating the fee was revised to better reflect economic values. In particular, the revi- sions provided more specific zoning to better reflect costs, and differentiated fees by tim- ber type and quality so as to provide incentives to timber harvesters to exercise prudence in harvesting and strive for greater rates of recovery. The stumpage schedule is periodi- cally reviewed. The stumpage schedule in effect in 2003 was developed in 1999. The average stumpage price rate is based on the total ecological economic value of tree species and varies between 6.5 and 25.2 per cent for industrial trees and between 2.7 and 8.7 per cent for fuel wood. The Law on Fees for Harvest of Timber and Firewood (1995) imposes stumpage fees on the harvesting of any kind of tree from State-owned forests for any purpose. Stumpage therefore appears to be collectable both on harvests of commercial round wood and fuel wood, as well as, harvests of fuel wood for household use. Stumpage revenues collected on officially harvested timber for the most recent years for which data is available is sum- marized below. Official Stumpage Revenues, 2000 and 2001 Year Total Harvest Total Stumpage Avg Stumpage (m3) (USD) (USD per m3) 2000 520,400 420,000 0.81 2001 593,200 516,000 0.87 Source: MNE Unfortunately,official stumpage revenue data does not breakdown revenues by round wood and fuel wood. Based on a review of the stumpage schedule and discussions with MNE officials the average stumpage rate for round wood was estimated to be about USD 1.80 per m3, and about USD 0.60 per m3 for fuel wood. 61 61 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W The illegal timber harvesting of round wood therefore appears to be costing the Govern- ment of Mongolia between USD 540,000 and 1.7 million in stumpage revenues alone.3 Government appears to be failing to collect a further USD 27,000 to 850,000 associated with unregulated fuel wood collection.4 Officials from MTI also suggested that operators involved in illegal round wood logging activities were processing and selling their wood products without charging VAT, and were not paying income tax on the net profits of their operations. National tax authorities have not been approached to verify these assertions. The VAT payable on this amount is be- tween USD 0.90 and 2.89 million.5 The net payment to government after the deduction of input credits, however, would be a portion of this total. 3Equivalent to the estimated illegal harvest of 300,000 and 960,000 m3 multiplied by an average stumpage rate of USD 1.80 per m3. 4Equivalent to the estimated additional harvest of between 45,000 and 1.42 million m3 multiplied by an average stumpage rate of USD 0.60 per m3. 5At a 40% recovery rate, the illegal roundwood harvest could be expected to produce between 120,000 and 385,000 m3 of sawnwood. Multiplied by an average selling price of USD 50 per m3 of sawnwood gives a sales value of USD 6.0 to 19.2 million. The VAT of 15 per cent is charged on this sales income. 62 62 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W APPENDIX 2: FOREST POLICY & LEGISLATION Forest Policies International Treaties Mongolia is signatory to 10 international treaties relevant to the environment. Under the Constitution, these treaties are considered domestic legislation. Several of these treaties relate specifically to forest resources: Convention on Biological Diversity provides a framework for the sustainable use and in situ conservation of biological resources. It requires each contracting party to es- tablish a system of protected areas or areas where special measures need to be taken to conserve biodiversity. Convention on the International Trade on Endangered Species establishes lists of wild animal and plant species that are subject to trade controls. It requires each contract- ing party to grant and present import and export permits for trade in listed species. Convention to Combat Desertification requires contracting parties to develop inte- grated approaches based on the participation of local communities and other stakeholder groups to achieve sustainable development in affected areas. National Environmental Policies At the national level the Mongolian Parliament has introduced a number of programmatic documents to conserve its natural resources. Several of these documents have implica- tions for forest management. Governmental Ecological Policy - establishes policies for environmental protection. It establishes principles for conservation related to each individual natural resource and provides direction for their use by industrial and service sectors. Biodiversity Conservation Action Plan (1996) describes the strategies and activi- ties to be implemented in order to meet commitments the country made as a signatory to the Convention on Biological Diversity. It reviews the status of Mongolias biodiversity and examines legal, financial and institutional measures necessary to ensure implementation of defined activities. National Program on Special Protected Areas provides further direction to policies set out in the Law on Special ProtectedAreas (1995) and the Law on Buffer Zones (1997). One of the primary goals is the expansion of current territory under protection from 13 per cent to 30 per cent from 21 million to 49 million ha. It promises to create conditions for natural resource use by local communities inside protected areas and to involve commu- nities in management planning and protection activities. National Forest Policy The first statement of forest policy following the economic reforms of the 1990s was pre- pared in 1998. The National Forest Policy (Parliamentary Resolution No. 122 of 1998) was developed using input from a range of private and non-government stakeholders in- cluding theAssociation of Forestry and Wood Industry Organisations. It identified seven main objectives that can be organized into four themes: forest utilization (1) modernizing wood processing technology, (2) meeting domestic demand for wood products, and (3) promoting export-oriented production of furniture and 63 63 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W other value-added wood products; forest resources (4) increasing the forest information base, and (5) maintaining ecological balance; conservation (6) preventing desertification and deforestation; social welfare (7) supporting improved living standards. A forest sector review funded by the UNDP in 2001 recommended that Mongolia develop a comprehensive National Forest Programme. It was considered essential that the pro- gram be based on an identification and analysis of issues, include quantified objectives and time-bound, prioritized activities for implementation, and be adequately financed. The Government of Mongolia developed a revised forest policy shortly thereafter. The policy, entitled National Programme on Forestry (Parliamentary Resolution No. 248 of 2001) is currently guiding Mongolias forest management activities.6 Aworking group that included government, private sector and non-government representatives was respon- sible for developing the policy. The first phase of programme runs until 2005, followed by two five-year phases. Its main goal is to achieve sustainable development and ecological sustainability by increasing national capacities to protect, rationally use and rehabilitate forest resources. The programme identifies five main objectives that can be organized into three themes: general management (1) refining the institutional structure, and (2) applying modern techniques and scientific knowledge; conservation (3) reducing the negative impacts of forest fires, harmful insects and diseases, and (4) reforesting and creating shelterbelts and green belts in desert and steppe areas; forest utilzation (5) updating processing technologies and raising timber utilization and wood product quality. Environmental and Forest Legislation Since 1990, the Mongolian Parliament has enacted environmental laws governing forms of conduct associated with land resources, minerals, oil and gas, forest resources, water resources, plant resources, wildlife resources, national park resources, and other conser- vation issues. There are three specific pieces of legislation that relate to forest resources, while another four address other environmental issues but have significant implications for forest management. Non Forest-Specific Environmental Legislation The non forest specific legislation with the greatest implications for forest management include: Mongolian Law on Environmental Protection (1995) sets out three principles that guide all environmental and natural resources laws in Mongolia: (a) prevention of adverse im- pacts), (b) creation of favorable environmental conditions for human life, labor and recre- ation, and (c) ensuring the development of an ecologically sustainable economy. The law establishes the requirement to conduct natural resource assessments and assigns the responsibility for monitoring environmental practices to inspectors and rangers at the state 1 The only English version of the Program is an unofficial translation and is difficult to understand. 64 64 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W and local level. Mongolian Law on Land (1994) regulates the possession and use of land by citizens, economic entities and organizations. It establishes six land zones, one of which is forest land (land containing forests, saxaul, stumps, meadows, and strips as well as land allo- cated for growing forests and forest edges with the potential to grow forests). TheAct also defines three types of land tenure rights: (a) ownership (exclusive right to possess, use and dispose of), (b) possession (rights to use and to possess and certain limited rights of disposal) and (c) use (no rights of disposal or transfer). Two types of tenure possession and use are relevant to forestry. Possession tenures can be for terms up to 60 years, with an extension not to exceed 40 years. Mongolian Law on Special Protected Areas (1994) regulates the use and procure- ment of land for state protection for the purposes of preserving and conserving the original condition of land and resources, protecting specific traits, unique formations, rare and endangered plants and animals and historical and cultural monuments and natural beauty, and fostering scientific research. TheAct establishes four protected area categories and specifies the extent of utilization that may occur in each: - Strictly ProtectedAreas which contain three sub-zones: (1) Pristine, (2) Conservation, and (3) Limited Use; - National Parks which contain three sub-zones: (1) Special, (2) Travel and Tourism, and (3) Limited Use; - Nature Reserves; and - National Monuments. Mongolian Law on Buffer Zones (1997) regulates the process of establishing buffer zones around Special ProtectedAreas and Nature Reserves. TheAct also creates three tools for managing the zones: (a) Buffer Zone Council, (b) management plan, and (c) buffer zone fund. Proposals to commercially log in approved buffer zones are subject to an economic impact assessment. Mongolian Law on Natural Plants (1995) regulates the protection, restoration and proper use of vascular plants, moss, algae, lichens, fungi and other microorganisms excluding forests and cultivated plants. It classifies plants according to their abundance and restor- ative capacity as Very Rare, Rare andAbundant. The Law establishes a number of habi- tat zones that cannot be used for industrial purposes: green zones in cities, villages and other settled areas; within two kilometers from the source of a river or stream and the bank of a lake or pond; very rare animal habitat; oasis; areas with degraded plant cover; areas important for protection from sand movement; and, soil erosion protected strips. Forest Legislation Mongolia has more than 50 pieces of forest legislation (laws, resolutions, order, rules etc) and these are considered to be perhaps the most detailed and complete of all of its envi- ronmental legislation (Wingard, 2001). Of this total, there are three key pieces of legisla- tion. Mongolian Law on Forests (1995) regulates the protection, proper use and regenera- tion of Mongolias forest territory and resources. The Law establishes three management zones: Strict zone, Protected zone and the Utili- 65 65 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W zation zone. The forest management requirement is the legal means by which the current condition of forests zones is assessed. By law management consists of studies of for- ested areas, reserves, distribution, composition, quality, characteristics and changes to determine the justification for forest conservation, proper use and restoration. Studies to determine the extent of forest resources and its potential for development is to be financed from the State Central Budget. Studies to establish boundaries for Protected zone forests and studies of Utilization zone forests are to be financed by the relevant local budget. All other forest studies are to be financed by the user. TheAct empowers the CitizensRepresentatives Khurals to grant citizens, economic enti- ties, organizations and communities of citizens the use of forests and forest secondary natural resources for certain periods on the basis of a contract or licence. Parties inter- ested in harvesting timber for commercial purposes are required to submit a request to the local Soum Governor. The request can be for a forest concession (possession tenure) or an annual harvest (use tenure). Annual harvesting of timber is regulated through a con- tract between the tenure holder and an organization that has been certified by MNE as being capable of undertaking the work in a sustainable way. The tenure holder is respon- sible, at their own expense, for planting five or more seedlings for every tree harvested. Timber contract implementation is evaluated annually. Parties interested in cutting trees for household consumption, or collecting secondary forest products, must obtain a licence from the local Bag Governor. The amount of timber (roundwood and firewood) that can be harvested in any given year is determined annually by the MNE. An amendment to the Act in 2002 requires certificates of origin in order to sell and trans- port wood and wooden raw materials to and between other Aimags, Soums, cities and settlements. TheAct prohibits the following activities in all forest zones: cutting or harming forests up to the fifth age class, as well as, rare trees and shrubs species; cutting certain species of fruit bearing trees and shrubs; clear cutting, or cutting or grazing where seedlings have been planted. TheAct also stipulates a schedule of administrative punishments for non-criminal offenses that are not indexed for inflation. The fines range from USD 0.45 for citizens that fail to clean the harvest area, to USD 230 for economic entities or organizations that engage in prohibited activities in the sub-alpine zone. In the case of extreme loss caused by illegal tree cutting, guilty persons shall be penalized criminally. Mongolian Law on Prevention of Steppe and Forest Fires (1996) provides a frame- work to coordinate forest and steppe fire prevention, suppression and restoration efforts. It establishes the responsibility of every citizen to prevent and where necessary to sup- press fire. It requires local governors to organize fire suppression efforts and authorizes them to mobilize anyone in the community who is not exempted by law. All prevention and suppression efforts are to be supported by a fire prevention and suppression plan and funded by the local budget. It also establishes a schedule of administrative and criminal penalties to any person who has violated the Law. There are also two other primary pieces of fire management legislation Law on Fire Safety (addressing fire prevention and sup- pression activities) and the Law on State of Emergency (governs inter-agency coordina- tion during extreme fire events). Law on Fees for the Harvest of Timber and Fuel wood (1995) regulates the fee re- quirements for timber harvesting. 66 66 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W It requires citizens, economic entities and organizations to pay fees for the right to cut trees for any purpose from state forest land and appoints the Soum Governor to appoint an official to collect these fees. TheAct establishes the basis for assessing fees payable, as well as, how the fee amounts shall be calculated. It stipulates that the General Law on Taxation will regulate penalties for fee payers. Poverty Alleviation and Rural Development Strategies Draft Poverty Reduction Strategy Programme (PRSP) The draft PRSP aims to reduce the number low-income people and people in extreme poverty, as well as, provide universal primary education and reduce infant and child mor- tality. The Strategy considers economic growth as a pre-requisite for poverty reduction and tar- gets medium term growth of 6 to 9 per cent per annum. Private sector development is regarded as the means by which this will be achieved, supported by macroeconomic sta- bilization, improving access to markets and creating a climate favorable to business in- vestment. Specific strategies include: restructuring the energy sector, along with developing new coal mines to increase the coal supply; promoting long-term land leases and improving the land fee system; implementing a pilot wholesale trade network program in selectedAimags to assist rural producers match product supply with urban demand; supporting competition in rural banking and financial services, and developing credit and saving cooperatives; and, maintaining and extending the rural road network. The PRSP identifies the critical issue facing the forest sector as the loss of forest re- sources. Contributing factors include: (a) forest fires and insect infestations, (b) timber harvesting at levels 2 to 3 times greater than reforestation/afforestation activities, (c) ille- gal logging, and (d) poor results of reforestation efforts due to poor quality seedlings, failure to protect planted seedlings and lack of water. The policy priorities flow from these critical issues and include: locating tree nurseries and reforestation/afforestation activities in areas near water sources, harvested areas, and forests damaged by fire, insects and disease; encouraging local communities and economic entities to harvest timber from fire and insect damaged forests; providing a legal environment to ensure sustainable use of forests and their restoration; protecting saxaul forests through the provision of alternative fuel options; supporting household income generation by encouraging planting, harvesting and processing of non-timber forest products; promoting more efficient utilization of harvested timber through the use of modern technologies; combating insect infestations using modern technologies. Draft Rural Development Strategy for Mongolia The goals of the draft Strategy (2002) are to ensure sustained growth of income for rural people, especially the poor, the delivery of quality social services to rural people, and sustainable use of natural resources and the environment. 67 67 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W The overarching strategies that will be used to implement the Strategy include: maximizing participation of local bodies and citizens in order to improve the overall capacity of governance; improving risk management from an environmental management perspective, the aim is to increase the interest, role and responsibility of local communities in managing natural resources by transferring ownership, custodianship and user rights to local communities; creating an enabling environment for rural economic and social development by revitalizing the rural marketing system, promoting competitive agro-processing in dustries and fully utilizing the potential of non-farm SME development. Sustainable use of natural resources and the environment is seen to be constrained by the following factors: lack of knowledge among citizens on sustainable use of natural resources, protec tive and restorative measures; failure on the part of people to assume responsibility for enforcing penalties and fees to cover environmental damages associated with the common use of natural resources; weak legal, policy and regulatory framework at local levels; limited financial resources that inhibits community mobilization and local govern ment activities to promote new technologies and techniques to protect or restore the environment. The transfer of possession and use rights to local communities is identified as a key ele- ment of any approach to overcoming these constraints. The document provides a series of logical frameworks for specific sectors including for- estry. The forest sector framework identifies intended results, performance indicators, means of verification and assumptions/risks. The stated development goals for the for- estry sector are to ensure (a) sustained growth of income for rural people, especially the poor, and (b) environmental protection and sustainable use of natural resources. The objective is to improve the recovery capability of the forest, and promote conservation and effective use of forestry resources. A brief problem analysis and list of activities are pro- vided for each of the five outputs that will be pursued. The outputs along with some of their associated activities are summarized below. Output 1: Enhanced forestry legislative environment and organization reform. - Develop pyramid like government structure with offices having clear cut responsi bilities at the local level; - Develop full time offices for coordinating professional institutions at the regional level; - Create an environment conducive to active participation of the private sector and the public in use, conservation and reforestation activities. Output 2: Enhanced capability to prevent and fight forest fires - Establish fire departments in rural areas; - Utilize satellite data to detect and determine extent of forest fires; - Improve coordination between fire departments. Output 3: Upgraded entomology laboratories Output 4: Revitalized domestic wood production and effective use of forestry resources 68 68 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W APPENDIX 3: MAJOR FOREST DISTURBANCE TYPES: ECOLOGICAL CHARACTERISTICS AND IMPLICATIONS FOR MANAGEMENT. 1. DISTURBANCE-MAINTAINED FORESTS: multi-aged, savannah-like forests in dry cli- mates whose structure is maintained by regular fire. Characteristics: Unevenaged forests interspersed with grassy and shrubby openings. Periodic surface fires consume woody fuels and rejuvenate herb and shrub layer. Fire maintains species composition, stand structure and regulates fuel loading. Timing of fires is critical; too frequent seriously affects tree regeneration, too infrequent increases understory growth and fuel loading, which may ultimately result in a catastrophic fire. Generally low in biodiversity, though often have high endemism. Large ungulates and associated predators are usually a significant component of biodiversity. Diversity is very closely related to stream courses, springs and moist depressions, and small wetlands. Probable Age Class Distribution at the Landscape Level: EARLY INTERMEDIATE MATURE OLD (<40yrs) (40-70 yrs) (70-120 yrs) (>120 yrs) 25% 30% 25% 20% Recommended Silvicultural System(s): Single tree selection, group selection, small (<10 ha) patch clear-cut. 2. DISTURBANCE-DRIVEN FORESTS: generally even-aged forests in semi-dry climates initiated by periodic catastrophic disturbance. Characteristics: Generally even aged stands, interspersed with mature forest remnants resulting from extensive, often-catastrophic disturbance. Wildfire is a major influence, with defoliating insects, bark beetles and root disease as secondary initiators in older stands. Disturbance return cycle generally 100 - 150 years. Biodiversity is associated with the earlier seral stages of ecological succession and with mature forest remnants. Biodiversity can be significantly increased by maximizing edge effect. Probable Age Class Distribution at the Landscape Level: EARLY INTERMEDIATE MATURE OLD (<40 yrs) (40-70 yrs) (70-120 yrs) (>120 yrs) <40% >30% >20% >10% Recommended Silvicultural System(s): Group selection, seed tree, shelter-wood and small, irregularpatch clear-cuts (10 - 40 ha). 69 69 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W 3. GAP-DRIVEN FORESTS: multi-aged forests in moist climates whose structure is main- tained by the death of individual trees or groups of trees. Characteristics: Uneven aged, multi storied stands of high species biodiversity. Regeneration occurs in shady gaps created by the death of individual trees or small patches of trees. Wildlife and floral species have evolved in the absence of disturbance. High biodiversity is due to the multi-storied nature of these forests. Edge effect is very detrimental, leading to increased predation, species displacement and increased fire-proneness. Have proved the most difficult to manage by conventional forest practice. Any major reduction in canopy complexity (particularly clear felling) will result in significant biodiversity losses. Probable Age Class Distribution at the Landscape Level: EARLY INTERMEDIATE MATURE OLD (<40 yrs) (40-90 YRS) (90-150 YRS) (>150 YRS) 20% >25% >40% 15% Recommended Silvicultural System(s): Needs research in each individual forest type. Choices of variable-retention, group selection or small (<1-2 ha) patch clear-cut. 70 70 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W APPENDIX 4: CONCEPT OF COMMUNITY IN MONGOLIA The potential for community forestry to take hold in Mongolia has been questioned by a number of analysts. They argue that Mongolia, with its nomadic tradition, has failed to develop a concept of a village or a strong sense of community; community being a set of people with some shared beliefs, with a more or less stable set of members who expect to continue to interact with one another for some time to come, and whose relations are direct and multiplex. The Mongolian language reportedly does not even contain a word that describes the concept of community. Most villages were created under the socialist system of state-organized collective agriculture, forestry and industry. Little social cohe- sion is reportedly found in these settlements today (WWF 2001). Other analysts acknowledged a lack of a tradition of community but suggested that the potential for collective action in Mongolia to address natural resource issues still exists. Their assessment is based on experience working with rural herders to introduce small- scale income generating and appropriate technology initiatives. They stressed the need for a pragmatic approach that included the following elements: Identifying and working with government officials at the aimag and soum level that were supportive of building greater local ownership and control over natural re sources; Identifying and involving local opinion-makers who have the respect of the community; Avoiding the creation of false expectations; Providing local people with options and ideas that can help them improve their livelihoods and then supporting them to implement those of their choice; and, Supporting the building of local institutions that are democratic, effective and sustainable. Some of the development literature appears to support the view that community and col- lective action are possible in rural Mongolia, albeit with considerable effort required to establish effective local institutions that can facilitate its realization. Mearns (1996), for example, identifies two competing trends in rural Mongolia under economic and political transition. The first involves autonomous cooperation between people to achieve econo- mies of scale in the use of labour and cope with the hardships of economic transition. The second, are structural changes in rural society that operate in such a way as to weaken those attributes of community that would otherwise support the possibility of endogenously solving collective action problems. Over time, he expects that the uncertainties of transi- tion will give away to new certainties that will allow rural people to shape local institutions in such a way as to allow them to operate productively and sustainably in a market economy. 71 71 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W APPENDIX V: THE MONGOLIAN FOREST PROCESSING SECTOR: PAST, PRESENT AND FUTURE. History of the Mongolian Forest Industry The Mongolian wood processing industry was established as early as 1926 with the con- struction of two comparatively large Soviet-style sawmills in Era and Bugant. The industry expanded in response to Soviet demand for softwood timber products the scale and 7 location of timber processing plants were determined, in large part, by proximity to rail transport. Further processing capacity was established in the towns and cities of Sukhbaatar, Dulaankhaan and Ulaanbaatar in 1937, Tosontsengel in 1959, Hyalganat in 1970 and in Zuuntsengel in 1980.8 The total number of timber processing facilities peaked in 1980 at approximately 60 known plants distributed as follows: Fifty-three (53) log breakdown plants or sawmills of varying scale; Two particle board plants; One veneer slicing plant; One plywood plant; One cardboard mill; One match factory; and One tissue paper (waste recycle) plant Expansion in the number of timber processing plants and aggregate processing capacity peaked between 1980 and 1985 this coincided with a peak in the annual timber harvest in Mongolia at an estimated 2.8 million m3 in 1980. By the mid-1980s the forest industry directly employed approximately 20,000 people and the forest sector represented 18% of total industrial production in Mongolia; at this zenith in the industrys economic prominence all forest enterprises were either State-owned or joint ventures with COMECON coun- 9 tries (Romania, Russia). In 1990, following the collapse of the former Soviet Union, Mongolia embarked on a wide range of sweeping economic reforms. These reforms were intended to enable a transi- tion from a centrally planned and controlled economy to open markets which encouraged competition, private investment and market-based pricing for all goods and services pro- duced in Mongolia. These economic reforms resulted in the privatization of State forest enterprises which previously combined a number of activities (harvesting and processing) into large integrated organizations. Privatization resulted in these large enterprises frac- 7Industry structure was dictated by immediate demand in the Soviet Union rather than sustainable timber supply considerations such as an estimate of the long run sustained yield of Mongolias forests. 8A Sustainable Forest Management Strategy for Mongolia. C. Chandrasekharan. United Nations Develop- ment Programme. July 2001. 9 Council of Mutual Economic Assistance. 10For example, on privatization the former Dzun-haraa forestry enterprise fractured into eight harvesting companies, thirteen sawmills, a custom processor (railway ties) and a wood distilling plant. 72 72 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W turing into a number of smaller operating units ; by 1996 the structure of the industry was 10 highly fragmented with little cohesion, or integration across 54 identifiable privatized enter- prises and an estimated 500 small-scale, rural-based sawmilling/wood working ventures. The table below summarizes the distribution of recorded (or known) timber-processing ca- pacity in Mongolia over the period 1990 2000. 199 199 Product Units 1990 1992 1993 1995 1996 2000 1 4 · 1000 awn 509 270 124 84 50 61 70 14.9 m3 wood 1000 clos Plant Plywood 3.4 1.9 1.0 0.2 - - m3 ed closed 1000m Clos Plants Particle board 5.5 1.1 0.8 - - - 3 ed closed Windows & 1000 39. Not 39.8 20.6 14.7 8.1 7.4 7.8 doors m2 8 known MM Not Furniture 31 - 45 42 98 - - ton known MM Not Matches 26 29 17 22 17 19.6 12.4 box known close Plant Cardboard Ton 819 968 - - - - d closed In addition to describing the distribution in processing capacity across product catego- ries, the above table also illustrates a steep decline in the timber processing capacity over the past decade. Attrition across the industry over the 1990s was largely attributable to over-capacity in relation to diminished market outlets and timber supply constraints owing to past over harvesting in virtually all accessible forest regions. Current Structure of the Mongolian Forest Industry By 1998 the Mongolian forest industrys contribution to the national economy had declined from its (1985) peak of 6% to 0.25% of Gross Domestic Product. Direct employment had declined to approximately 3,000 persons in 1998 and there is evidence that Mongolias forest sector remains in decline. New investment in plant and equipment has been non- existent over the last 10 15 year period, no replacement capacity in the form of new technologies has replaced the closure of outdated plants. The reduced level of the legal harvest, 39,000 m3 in the form of industrial grade logs, is clearly a limiting constraint production. However, the illegal harvest of timber is estimated to be sufficiently large as to offset the supply pressures which either intentionally or, inadvertently resulted through the zoning or forest use decisions embodied in the Mongolian Forest Law. To understand the current structure of Mongolias forest industry, it is important to distin- guish between the legal and illegal harvest, manufacture and sale of Mongolian timber. The illegal harvest of Mongolian timber is unreported and therefore, it is difficult to predict the extent to which bona fide legal processors either knowingly, or inadvertently process illegal timber volumes. The Mongolian Forest IndustriesAssociation estimates the cur- rent illegal harvest at 70% of the total annual harvest of Mongolias forests, as much as 950,000 m3 per year . The table to follow describes the configuration of organized timber 1 processors as represented by the Mongolian Forest IndustriesAssociation. 73 73 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W Profile Mongolian Forest Industries Association · Categories of Estimated Current Estimated current wood members Employment supply requirements 24 active Large-scale ex- All categories of member Up 1670 forest member Soviet privatized producers require about workers are compani plants 260,000 m3 /year of round represented by the es log supply for conversion Medium scale United Federation of to approximately 120,000 Mongolian Foresters * private capital m3 of finished and semi- - an industry companies (10-80 processed sawn wood organization. employees / co.) products. Small scale private Total employment is estimated to be up to capital companies 3,000 forest workers. (3-5 employees / firm). * The Federation represents forest workers including timber harvesters, wood proces- sors, contractors and construction workers it does not represent professional foresters. Markets Outlets Prior to 1990, the Soviet Union was the primary market outlet for Mongolias forest prod- ucts. Economic reforms in the Soviet Union in the 1990s resulted in a collapse in (Soviet) demand for Mongolian forest products. For a period in the early 1990s China emerged as a major export market with a preference for either round logs or minimally processed products in the form of rough sawn cants, flitches or blanks. In 1995 the Mongolia government enacted the Forest Tax Law which imposed a tariff on round log exports of US$150/m3 and effectively created a ban on round log exports. Ac- cording to the Mongolia Forest IndustriesAssociation the export tariff has been revised so as to also be applicable to semi-processed products - only secondary or fully finished (end use) products are exempt. Forest products subject to Forest products exempt the export tariff from the export tariff Round logs Peeled veneers Railway ties or sleepers Finished furniture products Sawn Boards ­ both green (ready-to- assemble & kiln-dried components are not Balks or "milled" house log. exempt). Source: Interview, Mongolian Forest Industries Association February 2003. 11MIFA estimates the current domestic demand for sawn wood products at 400,000 500,000m3/year. This translates into a demand-driven log supply requirement of ~ 1.0 million m3 / year the legal nation-wide harvest for industrial grade logs over 2003 is in the range of 39,500 - 49,500 m3 per year. 74 74 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W The objectives or outcomes intended in legislating the export tariff appear to be to: Eradicate the (illegal and legal) export of Mongolias timber resource in round log form; Anchor all primary wood-processing activity in Mongolia; and Ensure that domestic demand for wood products is fulfilled through the domestic harvest. According to the MFIA, the effect of the export tariff is such that the Mongolian forest indus- try is almost wholly dependent on the domestic market as the outlet for its full production of sawn products. Domestic consumption of forest products in Mongolia was estimated in 1994 to be 0.04 m3 per capita / year 12and although this is a dated estimate, this level of consumption translates into a national demand for the equivalent 100,000 cubic meters of sawn or processed forest products per year. The MFIA estimates the aggregate annual demand on Mongolias timber harvest, including fuelwood is little changed from pre-eco- nomic reform times as follows: Demand for Fuelwood: Ulaanbaatar ­ 70,000 households @5mі/household/year 350,000 m3 Remainder of Mongolia: 270,000 households 1,350,000 m3 @5mі/household/year Demand for Sawnwood Products: Sold through 7-8 informal markets all based in 100,000 m3 Ulaanbaatar Total Domestic Current Domestic Demand for Timber: 1.8 million m3 Source: Interview, Mongolian Forest Industries Association February 2003. Based on this demand profile the Mongolian Forest IndustriesAssociation has been lob- bying government for an allowable harvest of industrial-grade logs of 124,000 m3 per year. [The associations members are little involved in the harvest of the much larger fuelwood component]. The MFIA asserts the current legal allowable harvest of 39,500 m3 set for industrial-grade logs (or sawlogs) exacerbates the illegal harvest the current legal harvest satisfies no more than 40% of domestic demand for industrial-grade logs. Moreover, the current legal annual harvest level of 581,000 m3 for fuelwood represents only 34% of the current domes- tic demand for wood fibre for the purposes of heating and cooking. Neither non-government organizations 13, nor government agencies have engaged in mar- ket research to estimate the underlying level of domestic demand for Mongolias forest products. The experience of member companies in the MFIA suggests the supply of raw materials and the production of semi-finished and finished products falls substantially short of satisfying domestic demand and create compelling market-based incentives to en- gage in the illegal harvest of timber. 12By contrast average consumption in European countries is estimated at 0.2 m3 per capita / year. 13 Such as the Mongolian Forest Industries Association, the United Federation of Mongolian Forests and the Wood Research Centre. 75 75 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W Products / Pricing The industry currently focuses on harvesting and processing Siberian larch (Larix sibirica) and Scotch pine (Pinus sylvestris) for domestic consumption (as described in the previous section). Small amounts of Spruce (Picea obovata) are also processed, Siberian Fir (Abies sibirica) is listed as an endangered species in the 1997 Mongolian Red Book and accordingly any harvesting of Fir is either unintended or illegal. No harvest- ing of Birch (Betula spp.) for industrial purposes currently occurs, this species primarily contributes to the harvest of subsistence fuel wood. Saxaul forests are strictly protected, subject only to limited exploitation to meet local needs for fuelwood and pasture areas for cattle in the winter or following drought. Mongolias timber processing sector currently produces four primary solid-wood prod- ucts: Balks, 15cm square milled house logs for residential house construction. Sawn boards or planks of 1-1/2" and 2" in thickness, 4 and 6 meters in length and in random widths (including side-cuts slabs for fencing).14 Railway ties or sleepers. Other timbers including (i) beams cut to custom dimensions for specialty purposes in Mongolian construction and (ii) stock for secondary processing into cabinetry and furniture components. Based on this comparatively narrow range of sawn products, the table to follow estimates the current economic feasibility of harvesting and processing solid-wood products for wood markets based in Ulaanbaatar. 14Very few Mongolian sawmills operate multi-saw edgers which would enable sawing to a standardized, nominal widths. 76 76 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W Estimated Operating Margins by Product Products Current Prices Current Operating Operating Applicable Costs Margins Fees / before stumpage applicable taxes Green sawn Legal All in costs of $15-20 / m3 Inventory boards Producers: harvest, haul, fee 1-1/2" & 2" US$50 ­ 55 processing and ~ 250Tg / thickness /m3 transport to market: m3 4 & 6 meter FOB $38,000 Tg/m3 lengths Ulaanbaatar ~ US$35/ m3 but sellers are negotiable on price Kiln-dried * US$75-85 /m3 US$35/m3 for a $25­40/m3 Stumpage boards FOB green sawn product depending on 160Tg - 8% M.C. Ulaanbaatar (as per above prices and 7644 Tg/ (moisture but sellers are costs)+ kiln drying drying costs m3 content) negotiable on $10-15/m3 1-1/2" & 2" price thickness 4 & 6 meter lengths Balks or 15cm ~ US$55-70 /m3 Delivered cost of $20 ­ 45 /m3 VAT tax square milled but sellers are US$35 / m3 $10.50 /m3 /squared house negotiable on "logs" price Illegal Not known. Prices are set No Producers: Presumed to be at to cover stumpage Range of sawn little cash or "out of modest cash or taxes products: pocket cost" ­ costs such as paid US$30-50/m3 primarily family fuel, supplies, entities who absorb bribes and all cost to generate ensure augment income or sufficient generate cash in "profit" to "time of need". harvester / processor. Source: Interview with the Mongolian Forest Industries Association February 2003. Note: no estimates were available for rail ties / sleepers. * Three member companies of the Mongolian Forest Industries Association currently operate dry kilns (fuelled by wood waste). 77 77 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W The above table is a very approximate comparison of current prices and costs. During a tour of an Ulaanbaatar lumber yard no producer/seller was prepared to divulge actual costs particularly in the presence of competitors. However, in mid-February 2003, 38,000 Tg/m3 was determined to be the floor price for sawn boards, about a break-even out- come for this sawn product. No producer would discuss phase costs such as harvesting, processing and transporting products. Prices are somewhat negotiable depending on the number of active sellers and timber volumes available in the market at any given timber in any given week, a greater number of sellers or expanded supply of sawn products clearly generates downward pressure on prices. The above comparison suggests operating margins of as much as 30-40% are available to producers; i.e. sufficient incentive to engage in illegal timber harvesting. Financing The Mongolian Forest Industries Association confirms no new investment in plant and equipment has occurred since the mid-1980s. Economic reforms commenced in the early 1990s have not yet resulted in a stable equity market which offers an affordable source of equity capital to private companies in Mongolia. Similarly the commercial banking sector is neither an accessible nor affordable source for borrowing capital 15. In short, the Mongolian forest industry is without sources of either affordable (i) equity capi- tal or (ii) borrowing instruments in the form of short-term loans (for working capital pur- poses), long-term loans or, a bond market (both for fixed asset financing). Re-investment in plant and equipment in Mongolias forest sector relies on industry operators ploughing any surplus in revenues over costs (profits) back into retained earnings. Lacking a developed equity market and affordable borrowing terms, any new investment through an external source (other than internal profits) relies on foreign investment. The Mongolian Forest Investment Law identifies a mix of investment incentives, in the form of full and partial tax exemptions or holidays, available to industries such as telecommunica- tions and mining. However, any specific mention of forest-based investment incentives in the Foreign Investment Law is conspicuously absent. Previous foreign investment in for- est-based joint ventures, on the part of COMECON countries such as Russia, Romania and China, has evaporated. The only known operating foreign-financed venture is a Chi- nese-financed chopstick plant located in the community of Bugant in Selenge aimag. Micro-lending through XAC represents an emerging source of capital for small-scale, com- munity-based forest operations. Small-scale lending of this form may be attractive to community forests as a source of small amounts of working capital to finance a 30-60 day harvest-to-market working capital cycle. Larger amounts of financing, beyond the ability of a micro-lender to finance, in the USD10,000 USD 30,000 range would be required to replace outdated small-scale processing capacity with new more efficient portable pro- cessing technology. Technology / Utilization Timber Harvesting: Two harvesting systems are currently practiced: 15Mongolias commercial banks are operating on interest rate spreads of 40-60%, or more between deposit and lending rates such interest rate spreads are required to absorb annual loan write-offs. Non-performing loans represent as much as 25% of the outstanding loan portfolios of several banks. 78 78 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W 1. Tree-length harvesting felled stems are yarded to road-side for bucking (cutting) into log lengths; and 2. Short-wood harvesting felled stems are bucked to preferred log lengths (2, 4 and 6 meter lengths) in the felling area and forwarded in log lengths to roadside for transport to a timber processing facility (e.g. sawmill). The second system, short-wood harvesting16, is considered to be more environmentally friendly 17and therefore, more compatible with Mongolian Forest Law, which requires se- lection harvesting. However, short-wood harvesting systems require considerably greater capital investment and generate higher unit wood costs.18 Despite the higher operating costs, the Mongolian Forest IndustriesAssociation indicates several of its member companies have adopted short-wood harvesting. Research 19has determined there is no advantage, in terms of the quality of log or the yield of sawn product following processing, between tree-length skidding and short-wood forwarding. Thus the justification for the more costly form of short-wood processing is primarily for the improved environmental outcomes. Timber Processing The scope of this study did not extend to a comprehensive tour of a wide range of timber processingoperationsanddirectinterviewswithoperators. However,atourthroughTunkhel in the Selenge aimag, a community with as many as 30 small-scale sawmills, enabled a first hand view of the processing equipment currently employed in numerous small-scale operations. The small-scale sawmills viewed in Tunkhel are configured as follows: log deck no debarker minimal hand debarking is evident manual-driven push log carriage electric powered reciprocating gang saw form of headrig with removable blades electric motor estimated to be capable of generating up to 20-30 horsepower manual tailing station off the headrig sawn boards or balks are hand-stacked. There is no evidence of any edging or planer 20 capability and sawn boards are produced in random lengths. Trimming to length is either completed by hand (chain-saw) or likely at a standalone fixed circular-saw it appears manufactured balks (milled house logs) are sawn to precise lengths at a designated trim station. The processing equipment currently in use is antiquated (likely of Russian manufacture and dating back three decades) and well beyond its useful economic and physical life. It is likely that replacement parts are no longer available through the original manufacturer and no doubt useable components are cannibalized from the stock of equipment remaining in Mongolia. 16 Also described as cut-to-length harvesting. 17 By comparison to tree-length skidding, short-wood forwarding results in less site disturbance and damage to remaining stand stems. 18 Cut to length equipment harvests much smaller volumes over an operating shift therefore to be economic the system must be applied over a longer operating season and greater timber harvest. 19 Conducted by the Forest Engineering Research Institute of Canada. 20 Edgers saw a board along the length into desired widths, planers plane the board to a desired thickness and finish. 79 79 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W The processing technologies currently employed are inadequate to extracting a high value sawn product; Mongolias larch and pine harvests provide a high quality log input, suitable for processing into high quality construction-grade building materials. Considerably greater values could be recovered from these harvests through modest investment in new, small- scale efficient processing technologies. Current Contribution of Forest Sector to Mongolias Economy Industry Earnings The economic contribution of the Mongolian forest sector in terms of industry profits or earnings is difficult to estimate, in large part due to the extent of illicit timber harvesting and processing. From week to week,the number of active processors and sellers, depth of timber supply and buyer demand can generate margins as large as 30-40% of revenue or little better than a break-even before stumpage, fees and taxes. No data exists describing theyear-over-yearperformanceofMongoliasorganized(legal)forestindustry.TheMongolia Forest IndustriesAssociation does not collect data from its members regarding revenues, costs and EBITDA (earnings before income taxes, depreciation and amortization), a rec- ognized accounting measure for operating earnings. Therefore, it is not possible to mea- sure wealth creation (earnings) attributable to the annual harvesting and processing of Mongolias forest resource. Payments to Forest Workers - Wages The United Federation of Mongolian Foresters estimates the average monthly wage of a forest worker at 60,000-70,000Tugrog (USD 55-USD 64). This wage reflects a union pay scale negotiated by the federation on behalf of its members. Based on this average wage and a membership of 1,670 in the federation, annual wages in the organized sector of Mongolias forest industry are in the range of 1.2 -1.4 billion Tg (USD 1.08 - 1.26 mil- lion). The illegal harvest of both industrial logs and fuelwood generates income to those indi- viduals engaged in these activities the economic value of this illegal activity is difficult to quantify (individuals often work for a specific amount of cash rather than a set wage) how- ever, aggregate income attributable to the illegal harvest is likely to be in the range of one billion Tugrug. Payments to Government Stumpage, Inventory Fees & other Fees The table to follow summarizes stumpage projections prepared by the Ministry of Nature and Environment. On a projected harvest of approximately 620,000 m3, 94% of which is fuelwood, the government projects stumpage revenue of 493 million Tugrug or about USD 444,000. Volumes Approved for 2003 Stumpage Revenues for 2003 Harvest Projected Average Rate Harvest cubic meters Projected Billed on 2003 Harvest Stumpage Tg / m3 Industrial Fuelwood All Industrial Fuelwood All & Log Industrial Fuelwood Logs Species Logs Grades Logs & Log Species Grades 698 39,000 581,000 620,000 87,477,000 Tg 405,538,000 Tg 493,015,000 Tg 2,243 (US$0.63/m3) 78,808 US$ 365,350 US$ 444,158 US$ (US$2.04/ Source: Projections as prepared by Ministry of Nature & Environment. 80 80 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W An inventory fee of 9,500 Tg/ha or approximately 240Tg/m3 is applied to harvest to fi- nance forest inventory surveys completed by the government. This fee is not collected on the illegal harvest and is rarely collected on the fuel wood harvest. It is estimated that not much more than 10 million Tg (USD 10,000) is collected in the form of the inventory fee. A 5% import tax is applicable to all parts and supplies imported for the purposes of timber harvesting and processing there is virtually no import of forestry equipment at this time. The national value-added tax of 15% is applicable on the (legal) sale of all semi-finished and finished wood products. Impact of Illegal Harvesting on Industry Viability The Mongolian Forest IndustriesAssociation, United Federation of Mongolian Foresters and the (private) Wood Research Centre individually and collectively assert the continued presence of illegally harvested timber in domestic markets is detrimental to short and long-term economic viability of the Mongolian forest industry. These three private-sector organizations estimate the illegal harvest to be as much as 70% of the total annual harvest of timber from Mongolias forests and its adverse effects are: accelerated depletion of timber stocks; downward pressure on prices in log and lumber markets; and legal operators are less able to earn a competitive return on equity and generate new investment capital. Mongolias three industry-based forestry organizations agree on two important policy ob- jectives for government: 1.Whether such policies continue to restrict or expand the annual allowable harvest, forest policies must be stable for a period of at least 15- 20 years; and 2.The government must implement forest policies that reduce or eradicate the illegal harvest, manufacture and sale of timber. Improved Processing Technologies Large-scale investment in high-speed, high throughput and high recovery NorthAmerican style dimension lumber mills would be ill fated in Mongolia. Mongolias limited, commer- cially accessible forest resource (zoned as utilization forests) cannot support large-scale new investment, even on an investment horizon as short as fifteen years. Small-scale, flexible investments offer significantly greater potential for Mongolias forest operators. Manufacturers of timber processing equipment have incorporated narrow-kerf technology into small-scale, portable band sawmills, such as the Wood-Mizer and Mobile Dimension Mill 21. New narrow-kerf blades 22are capable of recovering 30% more wood than conventional circular and reciprocating saws these band mills also produce 60% less sawdust and operate at reduced power levels requiring less fuel. The basic operat- ing characteristics of portable band mills are as follows: Gas and diesel engines ranging from 24 to 115 horsepower with optional electric motors available; Band mill typically configured for horizontal cutting; Carriages or sawing platforms capable of handling logs up to 48" diameter and 24 long; 21A Mobile Dimension Sawmill is known to be currently located in the Khentii Aimag however it is not clear that this mill uses modern band saws or more dated vertical and horizontal circular saws. 22Technical description, 0.045 x 1 ј wide blades. 81 81 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W Hydraulics capable of leveling, clamping and turning logs; Diamond (blade) sharpeners, electric start Optional extra track (extended log carriage) and trailer packages. Capital investment for a portable band mill ranges from USD 8,000 to USD 40,000 F.O.B. manufacturer depending on the specifications of the specific-mill. Average production rates in processing softwood species ranges from 75 105 cubic meters per month (15,000 21,000 board feet) depending on log sizes and the sawing specifications (desired prod- ucts). Modern portable sawmills are comparatively easy to operate and maintain; e.g. blade filing and replacement23 represents the single most important component of a regular maintenance schedule. One or two persons can capably operate a portable band mill depending on the desired production rate, log sizes and log handling requirements (e.g. presence or absence of hydraulics to position and reposition logs). The following table estimates the benefits that may be achieved through upgrading to thin- kerf, band saw technologies. Improved Recovery of Sawn Product Through Thin-Kerf Band Mill Technology Current Base Case 15%improvement 20%improvement 25%improvement sawn wood recovery in sawn wood recovery in sawnwood recovery in sawwood recovery estimate current case is 40%recovery (LRF 170) Input Log Volume(m3) 40,000 40,000 40,000 40,000 Lumber RecoveryFactor 170 195 204 212 (board feet recovered / m3 input) Yield of sawn product board feet 6,800,000 7,800,000 8,160,000 8,480,000 m3 16,038 18,396 19,245 20,000 Waste / Residuals m3 23,962 21,604 20,755 20,000 Increase in Fibre Recovery fromBaseCase On 40,000 m3 harvest (m3) 2,358 3,208 3,962 Per '000 m3 of harvest 59.0 80.2 99.1 Value recovered on each 1000m3 of harvest converted to sawn wood @US$55/m3 (US$) $3,243 $4,410 $5,448 Tugrug Note: Alumber recovery factor of 212 board feet /m3 recovers 50%of the original log volume (a cubic meter of wood contains 424 board feet). The calculations above suggest harvesting pressures on Mongolias forest resource could be reduced by up to 10%, through the adoption of band mill sawing technology, without any reduction in the volume of sawn products manufactured. Profile of a Sustainable Future Industry Structure A configuration of producers in Mongolias forest sector comparable in scale and struc- ture to the Soviet period would be neither competitive nor sustainable in twenty-second century Mongolia. 23 Fifteen minutes of sharpening is required for every 1.5 hours of sawing and blade life is about 25 hours of sawing 4-6 replacement blades are required for every full month of operation. 82 82 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W Even under an irrational policy to liquidate Mongolias remaining stock of merchantable timber, which would require large-scale investment in infrastructure (forest road systems) and significant new capital investment in plant and equipment, the Mongolian industry could not achieve operating economies of scale equivalent to its competitors, principally Rus- sian and Baltic forest producers. Notwithstanding the significant demand for forest prod- ucts in China, Mongolian producers would be price-takers in the Chinese market; prices based on Russian / Baltic forest economics. As a marginal supplier to China, Mongolian producers would possess only a slight transportation advantage and be under severe pressure to export only round logs or at best semi-processed products (cants, fliches and processing blanks) to Chinese log processors. The Mongolian Forest Law intentionally limits the amount of Mongolias remaining forests which may be accessed for commercial purposes a clear signal to the Mongolian forest industry that long term forest stewardship, and not market forces, will determine the scale and configuration of industry operators. A Configuration of Efficient, Community-based Processors: Adoption of Small-Scale Band Mill Log Processing The previous section outlined the improved (wood utilization) efficiencies potentially achiev- able through new, small-scale band mill wood processing technologies this technology offers improved lumber (sawn wood) recoveries in the range of 25-30%. This increased yield in sawn wood from each log processed conserves approximately 100 m of standing timber for every 1,000 m3 of timber processed. Otherwise stated, 900 m3 in round logs processed with new band mill technology will produce the equivalent sawn output of 1,000 m3 processed through the current, obsolete configuration of breakdown plants operating in Mongolia. Moreover new, high-speed band mills are capable of producing a higher quality sawn product exhibiting less crook, bow and wane (with edging capability) and other sawing defects. The table to follow proposes an economic rationale, based on measures of the economic value of timber conserved, which supports investing in band mill this rationale examines the payback period. Average Volume and value of Pay-back period on Characteristics of annual log timber "conserved " measure of the value the average consumption through new band of timber conserved portable band for a portable mill technology through the new mill band mill technology Avg. economic life 800 m3 ~ 10% ~ US$25,000 / $4400 10-15 years 80 m3 / year = 5.7 years or one-half (with regular @US$55/m3 to one-third the maintenance) US$4,400 economic life of the band mill Capital investment ~ US25,000 depending on specifications. 83 83 M O N G O L I A F O R E S T R Y S E C T O R R E V I E W An efficient portable band would, on average, process about 800 cubic meters per year (~150,000 board feet). US$55/mі represents and average current selling price for a sawn product and is therefore, the opportunity cost of leaving timber on the stump (conserving timber at time of harvest) a proxy to value of one cubic meter conserved. The above table does not suggest the entire Mongolian forest industry should modernize through an extensive network of portable band mills a sustainable harvest level support- ing such investment(s) has yet to be determined. However, the comparatively short pay- back period of five and one-half years, calculated on measures of efficiency and conser- vation of Mongolias forest resource 24, suggests incremental investments can demonstra- bly ease harvesting pressures on the forest, certainly on a local basis. Other investments in value-added processing such as small-scale edgers and planer mills to produce uniform board widths and finished or dressed wood surfaces could accom- pany new investment in log breakdown technologies. It is beyond the scope of this review to estimate the potential for these secondary processing technologies, however there is evidence that considerable domestic demand exists for such higher-value products . 25 The economic argument to modernize Mongolias timber processing sector, on measures of the contribution to conserving the remaining stock of high value industrial-grade logs, is compelling modest investments in new processing technology will demonstrably con- serve the timber resource through improved volumes and values recovered from each log processed. Incentives to Individual Operators The incentives to an individual business, or community forest-based enterprise to invest in portable thin-kerf band mills would be in the form of reduced operating costs, decreased machine downtime and improved prices / revenues through a combination of higher prod- uct values and recovery of sawn fibre. Since no data is available to describe the cost structure of individual established opera- tors (or the cost structure of an aggregated or organized segment of the forest industry), it is not possible to project the extent by which individual operators may benefit through upgraded processing technologies. Astudy should be undertaken by the MFIAto bench- mark the range of (current) operating costs and perhaps, thereafter, conduct limited oper- ating trials of modern band-sawing so as to estimate both the cost savings and enhanced product values 24 Note this is calculated on the value of timber values conserved rather than the return on invested capital. 25 During the February 14, 2003 lumber yard tour several sellers were engaged in on-site remanufacturing involving crude edging through single circular saws and hand-feeding paneling through small table planers. Clearly attempting to add-value in response to market demand. 84 84